Obrázok používateľa CEZ OKNO
21 řečí askety Gótama zvaného Buddha – Návštěva Bráhmy (Brahmanímantaníkasuttam)

„Jednoho dne, mnichové, jsem pobýval u Ukkatthá, v Lese radosti, u úpatí královského stromu. Tehdy ale, mnichové, přišel Bráhma Bako k chybnému mínění: 'Zde je Věčné, zde je Trvalé, Stálejsoucí, zde je Nezrušitelné a Nepomíjivé: neboť zde nevládne ani zrození a stárnutí, ani smrt a zánik, ani znovuzrození. Není žádná jiná vyšší svoboda než tato.'“

 

Návštěva Bráhmy
(Brahmanímantaníkasuttam)

To jsem slyšel. Svého času pobýval Vznešený u Sávatthí, v Džétově háji, v Anáthapindikově zahradě. Tam se obrátil Vznešený k mnichům: „Mnichové!“ „Vznešený!“, odpověděli mniši Vznešenému pozorně. Vznešený tedy řekl:
„Jednoho dne, mnichové, jsem pobýval u Ukkatthá, v Lese radosti, u úpatí královského stromu. Tehdy ale, mnichové, přišel Bráhma Bako k chybnému mínění: 'Zde je Věčné, zde je Trvalé, Stálejsoucí, zde je Nezrušitelné a Nepomíjivé: neboť zde nevládne ani zrození a stárnutí, ani smrt a zánik, ani znovuzrození. Není žádná jiná vyšší svoboda než tato.'
A já jsem poznal, mnichové, myšlenky Bráhmy Baka a stejně rychle jako silný muž upaží nebo upaženou ruku připaží, právě tak rychle jsem zmizel z Ukkatthá, z Lesa radosti, od úpatí královského stromu a zjevil se v onom světě Bráhmy. Tu mě spatřil, mnichové, Bráhma Bako už zdáli, a když mě uviděl, řekl mi:
'Buď pozdraven, Ctěný, vítán, Ctihodný. Už dlouho chovám naději, že se Ctěný zde objeví. Neboť zde, Ctěný, je Věčné, zde je Trvalé, Stálejsoucí, zde je Nezrušitelné a Nepomíjivé: neboť zde nevládne ani zrození a stárnutí, ani smrt a zánik, ani znovuzrození a nějaká vyšší svoboda než tato neexistuje.'
Na to, mnichové, jsem řekl Bráhmovi Bako:
'Oslepen, opravdu, je milý Bráhma Bako, oslepen, opravu, je milý Bráhma Bako, protože považuje to, co není věčné, za věčné, to, co není trvalé, za trvalé, to, co není stálejsoucí, má za stálejsoucí, to, co je zrušitelné, má za nezrušitelné, to, co je pomíjející, má za nepomíjející a o tom, co se tu rodí, stárne, umírá, zaniká a znovu se zjevuje, tvrdí, že se nezrozuje, nestárne, neumírá, nezaniká a znovu se neobjevuje, a tak onu jinou, vyšší svobodu, která existuje, popírá.'

Tu vešel, mnichové, Máro, Zlý, do jednoho z bohů Bráhmova doprovodu a jeho ústy pak řekl:
'Mníšku, mníšku! Před tímto se chraň, před tímto se chraň! Toto je Bráhma, mnichu, velký Bráhma, Všemocný, Nepřemožitelný, Vševidoucí, Sám od sebe silný, Pán, Stvořitel, Tvůrce, Nejvyšší, Ploditel, Udržovatel, Otec všeho co bylo a bude. Již před tebou, ó mnichu, byli na světě asketové i knězi, nepřátelé země, pohrdali zemí, nepřátelé vody, pohrdali vodou, nepřátelé ohně, pohrdali ohněm, nepřátelé vzduchu, pohrdali vzduchem, nepřátelé přírody, pohrdali přírodou, nepřátelé bohů, pohrdali bohy, nepřátelé Pána plození, pohrdali Pánem plození, nepřátelé Bráhmy, pohrdali Bráhmou: tito dospěli při zániku těla, po spotřebování životní síly, do nízkých, zapuzených forem bytí.
A byli již před tebou, ó mnichu, asketové a kněží na světě, přátelé země, zemi milující, přátelé vody, vodu milující, přátelé ohně, oheň milující, přátelé vzduchu, vzduch milující, přátelé přírody, přírodu milující, přátelé bohů, bohy milující, přátelé Pána plození, Pána plození milující, přátelé Bráhmy, Bráhmu milující: ti dospěli při zániku těla, po spotřebování životní síly, ke vznešeným formám bytí.
Proto ti radím, ó mnichu: dej si pozor, ctěný! Co ti Bráhma řekl, to nech řečeno, aby jsi slovu Bráhmy neodporoval! Kdybys chtěl, ó mnichu, slovům Bráhmy odporovat, bylo by to, jako když nějaký muž vstoupí na skálu a klackem do ní tluče, nebo jako když, ó mnichu, nějaký muž, který se řítí do propastí, se pokouší cestou zachytit hlíny nebo trávy: právě tak, ó mnichu, se ti zde povede! Dej si pozor, ctěný! Co ti Bráhma řekl, to nech řečeno, aby jsi slovům Bráhmy neodporoval! Nevidíš, mníšku, všude kolem sebe boží kruh Bráhmova světa?'
Těmito slovy, mnichové, mě uváděl Máro, Zlý, do kruhu Bráhmova doprovodu. Já ale, mnichové, jsem řekl Márovi, Zlému:
'Dobře tě poznávám, Zlý, zanechej naděje 'On mě nezná' – jsi Máro, Zlý, a tento Bráhma zde, ty Zlý, a tento jeho doprovod: všichni jsou v tvé moci, všichni podléhají tvojí svévoli. Ty ovšem, Zlý, si teď myslíš: 'Také tohoto musím mít v hrsti, také tohoto ovládat!' Já ale nejsem v tvé moci, nejsem pod tvojí svévolí.'
Na tato slova, mnichové, mně pravil Bráhma Bako:
'Já, Ctěný, mám za věčné, právě co je věčné, mám za trvalé, právě co je trvalé, mám za stálejsoucí, právě co je stálejsoucí, mám za nezrušitelné, právě co je nezrušitelné, mám za nepomíjející, právě co je nepomíjející; a kde není zrození ani stárnutí, smrt ani zánik ani znovuzrození, zde také říkám: zde, vpravdě, nevládne zrození ani stárnutí, smrt ani zánik, ani znovuzrození. A protože není žádná jiná, vyšší svoboda, proto říkám: neexistuje žádná vyšší svoboda.
Již před tebou, ó mnichu, byli na světě asketové a kněží, kteří se po celý svůj život oddávali pouze askezi: ti by snad věděli, zda je možná nějaká jiná, vyšší svoboda nebo není. Proto si nech, ó mnichu, vysvětlit: ty, nějakou jinou, vyšší svobodu, jistě nenajdeš, ať by sis dal ještě mnoho práce a námahy.

Přijmeš-li pak, ó mnichu, zemi za útočiště, tak jsi za útočiště, za těžiště, přijal také mne, musíš mě pak poslouchat, musíš mně jít stranou!
Přijmeš-li pak, ó mnichu, vodu za útočiště, tak jsi za útočiště, za těžiště, přijal také mne, musíš mě pak poslouchat, musíš mně jít stranou!
Přijmeš-li pak, ó mnichu, oheň za útočiště, tak jsi za útočiště, za těžiště, přijal také mne, musíš mě pak poslouchat, musíš mně jít stranou!
Přijmeš-li pak, ó mnichu, vzduch za útočiště, tak jsi za útočiště, za těžiště, přijal také mne, musíš mě pak poslouchat, musíš mně jít stranou!
Přijmeš-li pak, ó mnichu, přírodu za útočiště, tak jsi za útočiště, za těžiště, přijal také mne, musíš mě pak poslouchat, musíš mně jít stranou!
Přijmeš-li pak, ó mnichu, bohy za útočiště, tak jsi za útočiště, za těžiště, přijal také mne, musíš mě pak poslouchat, musíš mně jít stranou!
Přijmeš-li pak, ó mnichu, Pána plození za útočiště, tak jsi za útočiště, za těžiště, přijal také mne, musíš mě pak poslouchat, musíš mně jít stranou!
Přijmeš-li pak, ó mnichu, Bráhma za útočiště, tak jsi za útočiště, za těžiště, přijal také mne, musíš mě pak poslouchat, musíš mně jít stranou3!'

'Opravdu, vím to i já, Bráhmo:
Přijmu-li zemi za útočiště, tak jsem za útočiště, za těžiště, přijal také tebe, musím tě pak poslouchat, musím ti jít stanou;
přijmu-li pak vodu za útočiště, tak jsem za útočiště, za těžiště, přijal také tebe, musím tě pak poslouchat, musím ti jít stanou;
přijmu-li pak oheň za útočiště, tak jsem za útočiště, za těžiště, přijal také tebe, musím tě pak poslouchat, musím ti jít stanou;
přijmu-li pak vzduch za útočiště, tak jsem za útočiště, za těžiště, přijal také tebe, musím tě pak poslouchat, musím ti jít stanou;
přijmu-li pak přírodu za útočiště, tak jsem za útočiště, za těžiště, přijal také tebe, musím tě pak poslouchat, musím ti jít stanou;
přijmu-li pak bohy, Pána plození, přijmu-li pak Bráhma za útočiště, tak jsem za útočiště, za těžiště, přijal také tebe, musím tě pak poslouchat, musím ti jít stanou.
Znám, Bráhmo, tvůj způsob, znám tvoji velkolepost: mocný je Bráhma Bako, silný je Bráhma Bako, uctívaný je Bráhma Bako.'
'Jak tedy, Ctěný, znáš můj způsob, jak znáš moji velkolepost: je mocný Bráhma Bako, je silný bráhma Bako, je uctívaný Bráhma Bako?'

'Dokud slunce září s měsícem
v plné nádheře prostorem
je na tisíckrát celý svět
podřízen tvé vůli.

Znáš výšky, také hloubky znáš
svobodu znáš i otroctví
jak toto, tak i ono bytí
stvoření vznik i stvoření zánik.'

Takto znám, Bráhmo, tvůj způsob, takto znám tvou velkolepost: mocný je Bráhma Bako, silný je Bráhma Bako, uctívaný je Bráhma Bako.
Existují však, Bráhmo, tři další druhy bytí, které znám a vidím, kam tvá znalost a vidění nedosahuje:
Existuje, Bráhmo, světelný druh bytí: od tohoto druhu rozdílně jsi se zde zjevil a během nesmírně dlouhého trvání jsi vzpomínku na něj zcela ztratil, proto ho neznáš a nevidíš, já ho však znám a vidím. A tím jsem ti, Bráhmo, nejen v poznání roven, nemluvě o tom, že bych stál pod tebou, tím jsem ti vysoko nadřazen.
Existuje, Bráhmo, zářící druh bytí a existuje, Bráhmo, mocný druh bytí: ty neznáš a je nevidíš, já je vsak znám a vidím. A tím jsem ti, Bráhmo, nejen v poznání roven, nemluvě o tom, že bych stál pod tebou, tím jsem ti vysoko nadřazen.
Zemi jsem, Bráhmo, poznal jako zemi, jak neuspokojivá je zemi její podstata, to jsem poznal, země se zřekl, země odřekl, od země odpoutal, zemi jsem v sobě popřel, zemí pohrdnul. A tím jsem ti, Bráhmo, nejen v poznání roven, nemluvě o tom, že bych stál pod tebou, tím jsem ti vysoko nadřazen.
Vodu jsem, Bráhmo, poznal jako vodu, jak neuspokojivá je vodě její podstata, to jsem poznal a vody se zřekl, vodě odřekl, od vody odpoutal, vodu v sobě popřel, vodou pohrdnul. A tím jsem ti, Bráhmo, nejen v poznání roven, nemluvě o tom, že bych stál pod tebou, tím jsem ti vysoko nadřazen.
Oheň jsem, Bráhmo, poznal jako oheň, jak neuspokojivá je ohni jeho podstata, to jsem poznal a ohně se zřekl, ohni odřekl, od ohne odpoutal, oheň v sobě popřel, ohněm pohrdnul. A tím jsem ti, Bráhmo, nejen v poznání roven, nemluvě o tom, že bych stál pod tebou, tím jsem ti vysoko nadřazen.
Vzduch jsem, Bráhmo, poznal jako vzduch, jak neuspokojivá je vzduchu jeho podstata, to jsem poznal a vzduchu se zřekl, vzduchu odřekl, od vzduchu odpoutal, vzduch v sobě popřel, vzduchem pohrdnul. A tím jsem ti, Bráhmo, nejen v poznání roven, nemluvě o tom, že bych stál pod tebou, tím jsem ti vysoko nadřazen.
Přírodu, Bráhmo, bohy, Pána plození, Bráhma, svítící bytosti, zářící bytosti, mocné bytostí, Nejmocnějšího, 'všechno co je', jsem, Bráhmo, poznal, jako 'všechno co je', jak neuspokojivá je 'všemu co je' jeho podstata, to jsem poznal a 'všeho co je' se zřekl, 'všemu co je' odřekl, od 'všeho co je' odpoutal, 'všechno co je' v sobě popřel, 'vším co je' pohrdnul. A tím jsem ti, Bráhmo, nejen v poznání roven, nemluvě o tom, že bych stál pod tebou, tím jsem ti vysoko nadřazen.'
'Jestli ti, Ctěný, podstata 'všeho co je' nedopřává uspokojení, pak je snad u tebe dutá, prázdná:

'Co bylo světelnou silou vědomí
a zcela a úplně vyhaslo.'

Pak zůstane člověk u země neuspokojen s její podstatou, u vody neuspokojen její podstatou, u ohně neuspokojen jeho podstatou, u vzduchu neuspokojen jeho podstatou, u přírody, u bohů, u Pána plození, u Bráhmy, u svítících bytostí, zářících bytostí, mocných bytostí, u Všemocného, zůstane Člověk neuspokojen s jejich podstatou. Dobrá tedy, Ctěný, já ti teď zmizím.'
'Dobrá, Bráhmo, zmiz mi tedy, jestli to dokážeš.'
A potom, mnichové, řekl Bráhma Bako: 'Zmizet chci asketovi Gótamovi, zmizet chci asketovi Gótamovi' – ale nemohl mně zmizet!
Na to jsem řekl, mnichové, Bráhmoví Bako: 'Dobrá tedy, Bráhmo, ted ti zmizím já.'
'Dobrá, Ctěný, zmiz mi tedy, jestli to dokážeš.'
A vpravil jsem se, mnichové, v magické zjevení následujícím způsobem: 'Nechť Bráhma a členové jeho doprovodu a jeho zástupy slyší můj hlas, ale ať mě nevidí!' A takto neviditelný řekl jsem strofy:

'Život považuji za utrpení
dokonce i život nejvyšší
žádný život nemiluji, ať je kdekoliv
žádné uspokojení mě nemůže uspokojit.'

Tu byli, mnichové, Bráhma a jeho doprovod i jeho zástupy udiveni a ohromení zvláštností, zázračností toho, co se stalo: 'Ne-obyčejná, opravdu zázračná, vpravdě, je velká moc, velká síla askety Gótama! Nikdy ještě, opravdu, jsme neviděli asketu nebo kněze, nebo o něm ani neslyšeli, který by byl tak mocný, tak silný, jako tento asketa Gótamo, sakejský syn, který se odřekl sakejského dědictví. Život milujícímu pokolení, ó zázrak, z života se těšícího pokolení vytáhl život z kořene!'
Ale Máro, Zlý, mnichové, vešel do jednoho z bohů Bráhmova doprovodu a řekl mi: 'Jsi-li, Ctěný, tedy moudrý a Probuzený, nevychovávej si žádné žáky, žádné nástupce, neukazuj učedníkům pravdu, ani nástupcům, nepřej si mít žáky ani nástupce. Již před tebou, mnichu, byli na světě asketové i kněží, kteří se vydávali za svaté, dokonale probuzené. Vychovávali žáky, nástupce, ukazovali žákům, nástupcům, pravdu, přáli si mít žáky, nástupce. A poté, co vychovali žáky a nástupce, poté, co jim ukázali pravdu, zemřeli a dospěli po zániku těla k zapuzeným, nízkým formám bytí.
A již před tebou, ó mnichu, byli na světě asketové a kněží, kteří se považovali za svaté, dokonale probuzené, kteří však nevychovávali žádné žáky, žádné nástupce, neukazovali žádnou pravdu, nepřáli si mít žáky nebo nástupce. Aniž by vychovali žáky nebo nástupce, aniž by ukázalí pravdu, aniž by zanechali žáky nebo nástupce, zemřeli a dospěli potom, po zániku těla, k vznešeným formám bytí. Proto si nech, ó mnichu, poradit: poslechni, ó Ctěný! Nenamáhej se, prodlévej tak dlouho, jak budeš žít, v nezkaleném požitku své jasnosti, ponech si to pravé jen pro sebe, Ctěný, nikoho jiného nepoučuj!'
Na tato slova, mnichové, jsem řekl Márovi, Zlému: 'Dobře tě poznávám, Zlý, zanechej naděje 'On mě nezná' – jsi Máro, Zlý. A nemluvíš ke mně z láskyplné účasti, Zlý, z nenávistné účasti ke mně promlouváš, neboť toto, Zlý, jsou tvoje myšlenky: 'Těm, kterým asketa Gótamo ukáže pravdu, ti budou vzdorovat mému panství.'
Neúplně probuzení byli, Zlý, ti asketové a kněží, kteří ti oznamovali: 'Jsme úplně probuzeni“. Já ale, Zlý, který jsem dokonale probuzený, ti oznamuji: 'Já jsem zcela probuzený'.
Ukáže-li ale, Zlý, Dokončený žákům pravdu, zůstane stále týmž. Neukáže-li ale, Zlý, Dokončený žákům pravdu, zůstane stále týmž. Přivábí-li ale, Zlý, Dokončený žáky, zůstane stále týmž. Nepřivábí-li pak, Zlý, Dokončený žáky, zůstane stále týmž. Jak je to možné? Dokončený, totiž, Zlý, odmítl hrozný, pošpiňující, nové bytí sející, utrpení zakládající, znovu život, stárnutí a smrt plodící klam, odřízl ho u kořene, takže se podobá pařezu stromu, že nemůže znovu vzklíčit, dál se rozvíjet.

Tak byl Bráhma navštíven a Máro přinucen k mlčení: proto se tato zpráva nazývá 'Návštěva Bráhmy'.“

-koniec-


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese


Dvacet jedna řečí askety Gótama
zvaného
BUDDHA
Vybrané sútry pálijského kánonu Tripitaka
podle jediného doslovného německého překladu
K. E. Neumanna sbírky Madždžhimaníkáya
přeložil a komentářem opatřil Jan Kozák

© Copyright Jan Kozák 1993

S láskavým dovolením autora

Zdroj: http://www.gnostica.cz/


Objednávky zo Slovenska: KNIHU môžete zakúpiť na tejto adrese


Objednávky z Českej republiky: KNIHU môžete zakúpiť na tejto adrese


 

Súvisiace:

JAN KOZÁK Výber
http://www.cez-okno.net/rubrika/jan-kozak-vyber

 


Autori: 
október 21, 2017 20:58 popoludní
  • Komentáre

0 Komentáre

 

Top