ZÁHADA DRUHEJ KARTUŠE: Šikmá strecha Campbellovej komory je vyrobená z vápencových blokov, ktoré sú posadené ako krov. Dva bloky/krovy na západnom konci južnej strany šikmej strechy – blok 1 a blok 2 – sú uvedené na nasledujúcom výkrese a fotografii... ›› OBRÁZOK DŇA

Jídelníček pro malou planetu

Marnotratně proháníme 70% všeho, co vypěstujeme, jako například kukuřice, pšenice a jiných obilovin přes zvířata, místo toho abychom tyto potraviny jedli sami. Lappé v novém úvodu dvacátého vydání (!) svého bestselleru míní, že bychom mohli zcela sprovodit ze světa hlad přerozdělením našeho bohatství a zdrojů chudším národům světa tak, že omezíme militarizmus a staneme se vegetariány.

Poukazuje na to, že čím dál více základních obilovin po celém světě, místo aby směřovaly do místních komunit podvyživených lidí, je pěstováno zkrmováno zvířaty, používanými například k zisku mléka a vajec a později zabíjených kvůli masu. Tyto živočišné produkty pak spotřebují lidé rozvinutého „prvního“ světa a hrstka jejich bohatých vyslanců v rozvojových zemích, ne však jejich hladovějící masy.

Před deseti lety Čína vyvážela více obilnin než dovážela a zdálo se být jisté, že je bude vyvážet i nadále. Jenže místo toho, v přímém důsledku rostoucí spotřeby živočišných produktů - především prasat - je nyní Čína jedním z nejvýznamnějších dovozců obilí na světě. Dopady této skutečnosti na čínské obyvatelstvo se teprve začínají projevovat. Podle Worldwatch Institute a podobných organizací, všechny rozvojové země, spoléhající v oblasti potravinářství na živočišnou výrobu, brzy pocítí podobné důsledky a z toho vyplývající zvýšený výskyt hladu a lidského utrpení. Je hluboce deprimující si vzpomenout, že během hladomoru v Etiopii v osmdesátých letech minulého století a během somálského hladomoru v o necelých deset let později, obě tyto země stále vyvážely obilí do Evropy, kde sloužilo jako krmivo kravám, prasatům a kuřatům, aby lidé v prvním světě mohli jíst maso. Stejně tak je tomu i dnes; zatímco lidé ve Střední a Jižní Americe trpí a umírají, vyvážejí tamní státy vlastní produkci obilovin do USA - jako krmivo pro krávy, prasata a kuřata, abychom mohli ukojit naší touhu po masu, mléku a vejcích.

Je nepříjemnou realitou, že chov zvířat na jídlo postupně znečišťuje a znehodnocuje půdu, vodu i vzduch. Ve Spojených státech se na výrobu jedné kilokalorie v podobě masa nějakého zvířete spotřebuje dvacetkrát více energie, než je množství energie potřebné k výrobě jedné kilokalorie rostlinné potravy. Marnotratně proháníme 70% všeho, co vypěstujeme, jako například kukuřice, pšenice a jiných obilovin přes zvířata, místo toho abychom tyto potraviny jedli sami. Stejné je to i s pitnou vodou: více než polovina veškeré spotřeby vody je spotřebována v rámci chovu zvířat na jídlo. Z tohoto důvodu je jídelníček lidí, kteří jedí maso, čtrnáctkrát náročnější na spotřebu vody než vegetariánský. Intenzivní „živočišná výroba“ navíc k výrobě potravinové jednotky vyžaduje přibližně pětadvacetkrát více půdy, než je potřebné k získu tetéž jednotky z rostlinných zdrojů.

To ale ještě pořád není všechno. Jíst zvířata není jen neefektivní. Devět miliard užitkových zvířat chovaných ve Spojených státech vylučuje sto třicet krát více exkrementů, než jejich lidská populace! Ne, není to překlep, je to opravdu 130-krát víc! A na rozdíl od lidských, na zvířecí exkrementy, hmotu hemžící se baktériemi, prosycenou hormony, antibiotiky a pesticidy nastřádanými v potravinovém řetězci, neexistuje kanalizace a čističky. A právě tento toxický odpad je největším zdrojem znečištění vody v USA.

 

 

„Diet for a Small Planet“
Frances Moore Lappé
A Ballantine book
1982
512 pages, indexed
ISBN: 0-345-32120-0

Knihy, která spustila opravdovou revoluci ve stravování bylo dodnes prodáno více než deset miliónů kopií. Mimo jiné v ní najdete: Jednoduchá pravidla zdravého stravování. Kombinace potravin k vytvoření chutných bezmasých jídel bohatých na proteiny. Stovky receptů - jak staré oblíbené, tak i spoustu znamenitých nových objevů, atd.

 

Zdroj: WM magazín

 

Komentáre

Neřekne mi někdo kde tu knihu mám sehnat?

Last Updated on: Ut, 05/11/2013 - 21:09