Poklad Montezumu, zhromaždený počas rokov brutálneho podmaňovania stredoamerických civilizácií, bol obrovský. A bol stratený v noci "La Noche triste" ("smutná noc"), kedy sa nenásytní španielski dobyvatelia snažili utiecť z Tenochtitlanu, ale dostali sa pod útok Aztékov. Jediná vec, ktorá je o poklade Montezumu istá je, že nebol nájdený dodnes... ►OBRÁZOK DŇA

Učební lekce v partnerství

V tomto vesmíru žádné náhody neexistují, proto nemůže být náhodné ani tak důležité setkání, jako je mé setkání s partnerem. Spíše jsme si toto setkání vybrali, abychom absolvovali určité učební kroky nebo abychom pokračovali. A snad si to jednou uvědomíš: Které učební kroky mi ukládá mé partnerství, co se mám naučit ze svého vztahu? V této souvislosti pochopíš: Každý z nás má v tomto okamžiku ideálního partnera a to takového, který nám zrcadlí právě ty úkoly, které jsme doposud nevyřídili. Není to sice příjemné, je to však správné.

Možná, že nyní již budeš více připraven akceptovat svého partnera jako toho správného. Až k tomu budeš připraven, řekni tomuto partnerovi své bezpodmínečné ANO. Partnerství je pomocí na cestě nalezení jednoty v sobě samotném. To je v podstatě celý smysl partnerství. A když partnerství tento účel nesplňuje nebo když jej už splňovat nemůže, ztratilo svůj smysl a je nutno je uvolnit. Tím se dostáváme k dalšímu důležitému poznatku: Většina lidí má o svém partnerství falešné představy.

Žádné partnerství není určeno na věčné časy. Svede pouze na společnou cestu dva lidi, které spojuje určitý zvláštní úkol, a když tuto úlohu splní, nebo když jejich vztah nedokáže naplnit tento účel, je partnerství ukončeno.

To znamená, že když partnerství začíná, je zapotřebí počítat s tím, že také někdy skončí. Na konci bychom tedy neměli tomu druhému nic vyčítat a naopak bychom měli být vděční za společné časy našeho soužití.

Potíže, které vznikají v partnerství, mají vždy něco společného se mnou a nikdy s tím druhým. Já je také mohu vyřešit jedině sám v sobě. Nemohu tedy říkat, že ten druhý by ještě potřeboval to či ono nebo by se měl ještě zbavit toho či onoho, pak by teprve bylo všechno v pořádku a pak bych byl šťasten. To by asi bylo příjemné a pohodlné – ale nebylo by to správné a ani účelné. Tak to prostě nefunguje.

Je to dobré právě takové, jaké to je, protože k tomu existuje dobrý důvod, aby to bylo takové, jaké to je. Vždy, když se zdráháš zpracovat svůj domácí úkol, zůstává situace nepříjemná. Teprve když v ní rozpoznáš lekci svého vztahu, dostane se vztah na novou úroveň a ty dostaneš nový úkol. A když ho vyřešíš, postoupíš zase o krůček dál.

Život neopakuje žádnou úlohu, která již jednou byla vyřešena. Platí to však i obráceně: Život bude opakovaně „zadávat“ úkol, který jsi dosud nemohl či nechtěl zpracovat, a to tak dlouho, dokud jej nevyřešíš. Kdysi jsem z toho vyvodil principiální důsledek: Všechno, co je nepříjemné, je zapotřebí vyřídit bez odkladu.

Kdykoliv se setkáš s něčím nepříjemným, s něčím, co se ti nelíbí, všimni si: Když to budeš odsouvat, zůstane to nepříjemné po celou dobu, co to budeš odsouvat. Teprve když to vyřídíš, budeš to mít konečně za sebou. Polož si někdy v klidu a zkoumavě následující otázky:

 


* Co je v současnosti nepříjemné na mém partnerství?

* Jsem připraven to změnit?

* Jsem připraven to změnit právě nyní?

 

 

A když to uděláš, osvobodíš se. A s překvapením zjistíš, že život ti tento úkol udělil již poněkolikáté. A jaký div: Od okamžiku, kdy jsi tento úkol vyřešil, se už nikdy více nevrátí. Přijdou samozřejmě další úkoly, ty jsi však již pokročil o kousek dál. Když to vezmeme z pohledu partnerství, znamená to, že smyslem partnerství není prožívat s pomocí druhého krásný, příjemný a pohodlný život.

 

 

Naopak právě tehdy, když je můj partner pro mne tím ideálním partnerem, přijímám jeho prostřednictvím ty největší výzvy. Život nás podporuje tím, že nás vyzývá, že od nás něco vyžaduje. Všechny potíže, které přicházejí, mají tedy co do činění jen se mnou samotným. Když se ve tvém vztahu vynoří nějaké problémy, nevyčítej kvůli tomu nic svému partnerovi, protože ty sám jsi příčinou a jen ty můžeš vyřešit tento problém. Tvůj partner není žádná lednička, v níž máš schovány jen samé dobroty, které si můžeš vytáhnout kdykoliv.

Uvědom si tedy: Toho druhého nemůžeme nijak „přizpůsobit“! To nemá naději na úspěch, výsledkem bude jen tvá frustrace.

Uvědom si také, že vnitřním a vlastním důvodem tohoto vztahu je vždy touha dostat se opět do stavu jednoty. Hlubším smyslem sexuálního spojení je pochopení podstaty toho druhého. Když pochopím podstatu toho druhého, pochopím také, kdo jsem já sám. Pochopím: JÁ JSEM. Sexualita je přitom jen vnějším provedením tohoto sebepoznání. Tímto sebepoznáním se vracím do jednoty skutečnosti. A v tomto duchu to mohu uskutečnit také navenek v podobě tělesného rituálu.

Skutečnost vypadá jinak, než bývá ukazována v zamilovaných romantických filmech, v nichž z okamžiku na okamžik – jedním jediným střihem – se pohádka o věčné touze a neochvějné věrnosti stává skutečností, zahájenou okouzlujícím a s velkou fantazií prováděným sváděním. Naše fantazie je nádherným zdrojem inspirace a podobné denní snění může být velmi naplňující: I tak ovšem zůstává pouhým snem.

 


Když chceš uskutečnit svůj sen, musíš se nejprve probudit. A skutečnost bývá obvykle úplně jiná: Počátek mnohoslibného vztahu obvykle vůbec nepoznáš. Mnohé páry, které jsou šťastně oddány již celá dlouhá desetiletí, nemohly zpočátku svého partnera ani vystát, často to bylo všechno jiné než „láska na první pohled“.

 

 

Existují zákonitosti partnerství, protože když se potkají dva lidé, nejsou pokaždé znovu vynalézána pravidla, podle nichž se to odehrává. Všechno, co přitom prožíváš, prožívaly již před tebou miliony lidí. A odehrávalo se to vždy podle stejných zákonitostí. Rituál vývoje vztahu dvou lidí je stejně starý jako lidstvo samo.

Uvědom si tedy: Vztah se musí vyvíjet. Není to žádný dar, který ti spadl do klína.

To, co ti možná spadlo do klína, byla zamilovanost. Zamilovanost je však pouze jakási záloha, kterou později budeš muset zaplatit. V období zamilovanosti se díváš na svět skrz růžové brýle, nevnímáš žádné potíže, nevnímáš nedostatky svého partnera, vidíš jen to krásné a dobré.

V první etapě vztahu ti to pomáhá společně rozvíjet vzájemnou lásku. Mnozí lidé jsou však zamilováni právě do zamilovanosti a promeškají možnost najít cestu k lásce, když již zamilovanost pomine. Pak frustrovaně zjistí, že je zamilovanost bohužel pryč a vydají se hledat novou. Obvykle pak zůstanou stát s prázdnýma rukama.

Každý musí mít alespoň základní znalost zákonitostí partnerství, aby se partnerství mohlo podařit. Někdy to jde i bez potřebných znalostí a prostřednictvím různých objížděk a zajížděk nakonec partneři přece jen překonají kritická místa a ožehavé situace a vytvoří si láskyplnou pospolitost a dosáhnou naplnění svého vztahu.

 

Kurt Tepperwein v knize TVŮJ ŽIVOT JAKO MISTROVSKÉ DÍLO Tepperweinova metoda pro zdraví a úspěch. Vydalo nakladatelství FONTÁNA, Horní nám. 5, 772 00 Olomouc, tel.: 585 221 400, www.fontana.ws

 

Zdroj: Časopis MEDIUM

 


Informácie o predplatnom nájdete na tejto adrese