Obrázok používateľa CEZ OKNO
Nibiru versus Atlantida 6

V posledním díle tohoto seriálu jsme hovořili o problematice velmi známé Piri Reisovi mapy. Dnes víme, že jde o kopii mnoha dalších kopií, přičemž si málokdo troufá tvrdit jak starý takový originál by mohl být. Piri Reisova mapa, jak konečně jistě čtenář ví, je známá a zajímavá hned několika okolnostmi najednou. Tak především nám ukazuje kompletní kontinent Antarktidy zcela bez ledu a to v naprosto přesných proporcích (ty konečně byly potvrzeny i tím nejmodernějším měřením). Mapa ukazuje zemský povrch z výšky bezmála 100 kilometrů (ne-li více) z pozice, která je shodná s dnešní Káhirou (dříve Kairo) a konečně nám tato mapa velmi přesným způsobem analyzuje atlantské pobřeží prakticky celého amerického kontinentu včetně kusu Evropy a afrického pobřeží.



Když jsem se zaobíral problematikou Piri Reisovi mapy díval jsem se do mnoha různých analytických dokumentů. V drtivé většině případů se jejich autoři pozastavují nad tím jakou technologií musel jej autor disponovat, když se mu podařilo proniknout skrze masivní ledový příkrov, který Antarktidu zahaluje. A zde narážíme na jednou malou, ale podle mého názoru poměrně dost podstatnou zajímavost, která svým způsobem může souviset i se stářím originální mapy.

Co když byla Antarktida zadokumentovaná v době bez ledového příkrovu?

Osobně se domnívám, že tato otázka je zcela na místě, ba si myslím, že je dokonce velmi důležitá. Pakliže by totiž byla tato část planety zmapována v době bez ledového krunýře, pak k tomu nepotřebujeme technologii, která by se musela vypořádat s již zmiňovaným ledovým obalem. Pravda pak tu máme stále ještě otazník ohledně výšky z jaké byla mapa pořízena (i když za jistých okolností se dá taková mapa pořídit aniž bychom museli stoupat bůh ví kam vysoko, ale opět k tomu potřebujeme nadstandardní technologii).

Nicméně, připustíme-li okolnost, že Piri Reisova mapa mohla být pořízena ve chvíli kdy Antarktida byla bez ledu, pak ohledně určení jejího stáří máme k dispozici minimálně časovou hranici, která se kryje s dobou kdy došlo k zalednění. Tudíž bychom mohli nepřímo určit její minimální stáří. Chápu, že to není zrovna valný výsledek, ale alespoň něco.

Takže kdy mohlo dojít k zalednění Antarktidy?

Nechci v této části sáhodlouze rozebírat různé exaktně vědecké a alternativní teorie. Opřu se velmi zajímavý materiál „Cataclysm“, který je dílem autorů dr. Allana a dr. Delaira, kteří takto zhodnotili svůj dlouhodobý výzkum týkající se velmi silného globálního kataklyzma, které zachvátilo planetu Zemi někdy v období mezi 9000 – 12000 př.n.l. Toto období se kryje s finálním koncem Atlantidy a také příchodem doby ledové. Je velmi pravděpodobné, že v této době došlo také k zalednění Antarktidy. Jinou otázkou je samozřejmě příčina této globální katastrofy. Celá řada badatelů se přiklání ke kosmickému vlivu, resp. vlivu slapových sil kosmického tělesa, které ve velmi těsné blízkosti minulo naší planetu. Pochopitelně se v této souvislosti hovoří o tajemné planetě Nibiru.

S tímto tvrzením je v poměrné shodě i velmi uznávaný badatel dr. Charless H. Hapgood autor mnoha nesmírně podnětných publikací. V jedné z nich, jmenuje se „Maps of the Ancient Sea Kings“ (Mapy starověkých mořských králů, vyd. 1966, přepracované vydání 1979) se zabývá také naší známou Piri Reisovou mapou. Na ní nalezl v oblasti Atlantiku poměrně velký ostrov (viz. obr. níže) o kterém je přesvědčen, že je pozůstatkem Atlantidy.

 

 

Hapgood uvádí, že tento ostrov musel mít velmi ideální klima a umístění pro zemědělský i komerční vývoj. Mohlo jít o velmi bezpečnou námořní základnu odkud měly lodě snadný přístup k přístavům v Karibiku, a jihu Ameriky, v Africe a dokonce snad i směrem k Antarktidě. Podle tohoto badatele mohly být obyvatelé tohoto ostrova, jenž byl zřejmě jedním z posledních existujících zbytků původní rozsáhlé říše Atlantské, také autory originálu ony Piri Reisovy mapy. A s největší pravděpodobností byli autory dalších map, které definují zemský povrch právě v tomto kritickém období. Je velmi pravděpodobné, že k jejím originálům (spíše si myslím, že ke kopiím) měli přístup tací jako Helena Petrovna Blavatská a nebo Scott Eliot.

Ve stejných intencích jako Hapgood se rozepisuje i jeho předchůdce Ignatius Donnelly (1831 – 1901), autor na svou dobu velmi nadčasové a zajímavé publikace „Atlantis: Antediluvian World“ (Atlantis: Předpotopní svět, vyd. 1882). Ten je navíc přesvědčen, že i dodnes existují minimálně dvě souostroví, které původně patřili k masivnímu kontinentu Atlantidy. Jsou jimi Azory a Kanárské ostrovy.

K tomu se přidává mnou již v předchozích dílech citovaný David Zink, autor publikace „Stone of Atlantis“ (Kameny Atlantidy). Podle něho byl Donelly přesvědčen o tom, že civilizace Atlantidy byla v podstatě první sofistikovanou civilizací na této planetě, která vytvořila dalekosáhlé kolonie, které sahaly daleko za hranice Atlantiku, např. až do centrální Asie. Osobně s prvním tvrzením Donellyho nesouhlasím. Je to z toho důvodu, že jsem hodně ovlivněn zdroji, které minimálně naznačují, že na této planetě existovaly civilizace dávno, dávno před tím, než se objevila Atlantida. Z důvodů periodicky se opakujících globálních geofyzikálních procesů dnes bohužel neexistuje žádné objektivně prokazatelná stopa po jejich přítomnosti. Je to samozřejmě škoda, neb jsme odkázání na nepřímé informační zdroje.

Zato druhé tvrzení Donellyho je dle mého soudu veskrze brilantní a v mnohém doplňuje teorie o tom, že Atlanťané vytvořili budoucí potenciál své civilizace na americkém kontinentu, v Africe a dokonce i v Asii. Je sporné zda základ těmto satelitním civilizačním ohniskům bájné Atlantidy položily obchodní a politické vazby již za rozkvětu této civilizace a nebo byly dílem obrovské snahy o přežití ve chvíli, kdy existence tohoto kontinentu spěla ke svému nezvratnému konci. Jak jsem se snažil naznačit již dříve zkáza Atlantidy nebyl nijak náhlý proces a jak se dnes ukazuje probíhala v etapách v období několika tisíců let, a hlavně šlo o dopředu předvídaný proces. Atlanťané tedy měli dostatek času se podle toho také zařídit.

David Zink a mnozí další badatelé shrnují své poznatky v následujících bodech:

1) Uprostřed Atlantského oceánu existoval ostrov, který byl pozůstatkem původního rozsáhlého kontinentu Atlantidy, přičemž tento ostrov se jmenoval Atlantis

2) Velmi zevrubný popis tohoto ostrova nám podal Platón

3) Bohové a bohyně starověkých Řeků, Féničanů, Hindů i Skandinávců jsou personifikace atlantských králů a dalších osobností

4) Bájesloví Egypta a Peru reprezentuje originální náboženství Atlantidy v mechanismu uctívání Slunce

5) Nejčistší projev atlantské filozofie lze nalézt v egyptských mystériích

6) Bronzový věk v Evropě má přímou souvislost a návaznost na atlantské znalosti metalurgie

7) Fénická abeceda je základem všech evropských abecedních variant a sama je odvozena od abecedy používané v Atlantidě

8) Zkáza Atlantidy souvisí s globálnějším katastrofickým scénářem, který zasáhl planetu Zemi


- pokračovanie -

© 2008 Jaroslav Chvátal

Zdroj: Matrix-2001.cz

 


december 06, 2008 01:58 dopoludnia
  • Komentáre

1 Komentáre

  1. Obrázok používateľa Petr Matoušek
    Petr Matoušekmarec 04, 2010 00:09 dopoludnia

    Komentár: 

    Chtěl bych vyjádřit svůj souhlas s obsahem článku. Okrajově se zabývám otázkou Atlantidy a musím říci, že i mé zdroje poukazují k závěrům v textu. Snad bych jen doplnil, že existuje doposud jen spekulativní teorie ohledně portugalského ostrova Madeira, který je poněkud dále v oceánu, než Kanáry. Měl jsem možnost tam chvíli žít a musím přiznat, že mi sem Atlantovská teorie docela zapadá. Nemluvě o světovém dědictví parku Lauri Silva, kde se nachází původní dřeviny z prehistorických období a které byly díky absenci náletu semen z kontinentu zachovány. Jedná se doposud o endemické druhy dřevin. Tedy snad tyto porosty mohly pokrývat i samotnou Atlantidu. Jedním z hlavních faktů k zamyšlení je scházející šelf kolem ostrova. Někteří se domnívají, že Madeira je vrchol některého Atlantovského pohoří. Ještě jednou díky za možnost přečíst si Váš článek. S pozdravem Matoušek

 

Top