Obrázok používateľa CEZ OKNO
Svatá krev a svatý grál

Pokud máme například tvrzení, že Kristus vstal z mrtvých, chápat nikoli doslovně, ale symbolicky, pak je zde možnost různých výkladů, které nejsou v rozporu se znalostmi a nenarušují význam tvrzení. Námitka, že při symbolickém chápání je naděje křesťanů na nesmrtelnost marná, je neplatná, protože dlouho před příchodem křesťanství lidstvo věřilo v posmrtný život, a proto nepotřebovalo svátek Velikonoc jako záruku nesmrtelnosti. Nebezpečí, že mytologie je chápána příliš doslova, a jak učí církev, bude se vším všudy zavržena, je dnes větší než kdykoli předtím. Nenastal čas, abychom křesťanskou mytologii namísto vyhlazení chápali jednou provždy symbolicky? Carl Gustav Jung - Neodhalené já.



Na počátku jsme si nestanovili, že něco dokážeme, nebo vyvrátíme, o to méně všechny ty závěry, ke kterým jsme byli nevyhnutelně vedeni. Rozhodně jsme nehodlali napadnout některé z nejzákladnějších pravd křesťanství. Naopak jsme začali zkoumáním určitého tajemství, ale postupem času jsme dospěli k překvapivému, rozporuplnému a zdánlivě nesmyslnému závěru.

Nemohli jsme - a stále nemůžeme - dokázat platnost našeho závěru. Přinejmenším do jisté míry zůstává hypotézou. Ale je to důvěryhodná hypotéza, která dává souvislý smysl a hodně toho vysvětluje.

Pokud je naše hypotéza správná, Ježíšova žena a potomci (a Ježíš mohl mít více dětí, které zplodil od věku šestnácti až sedmnácti let po jeho domnělou smrt) utekli ze Svaté země a nalezli své útočiště na jihu Francie v židovské komunitě, která zachovávala jejich rodokmen. Během 5. století se tento rodokmen sňatkem spojil s královským rodem Franků, a tak zplodil merovejskou dynastii. Církev uzavřela s touto dynastií v roce 496 dohodu, kterou se navěky zavázala merovejské pokrevní linii - pravděpodobně s plným vědomím pravé totožnosti tohoto rodokmenu.

To by vysvětlovalo, proč Chlodvíkovi (Merovejec) bylo církví nabídnuto postavení císaře Svaté říše římské a proč nebyl králem jmenován, ale pouze jím uznán. Když církev sehrála tajnou roli v Dagobertově (zdánlivě poslední potomek rodu Merovejců) usmrcení a následující zradě merovejského rodu, provinila se zločinem, který nebylo možné ospravedlnit ani vymazat. Mohl být pouze zatajen. Musel být zatajen, protože odhalení skutečné totožnosti Merovejců by jen sotva posílilo postavení Říma vůči jeho nepřátelům.

PŘES VEŠKERÉ SNAHY ZE STRANY ŘÍMA, JEŽÍŠOVA POKREVNÍ LINIE - NEBO KAŽDOPÁDNĚ MEROVEJSKÁ POKREVNÍ LINIE - PŘETRVALA.

Pokud je naše hypotéza správná, svatý grál představoval přinejmenším dvě věci současně. Na jedné straně to byl Ježíšův rodokmen a s ním spojená "Sang Raal", "skutečná" nebo "královská" krev, ochraňovaná templáři, které jmenovalo Sionské převorství. Současně však byl svatý grál, zcela doslova nádrž nebo nádoba, která zachytila a obsahovala Ježíšovu krev. Jinými slovy to bylo Magdalénino lůno - a pokud to rozvedeme dále, samotná Magdaléna. Odtud tedy povstal Magdalénin kult, jak jej hlásal středověk a jak byl také zaměňován s kultem Panny. Je možné například dokázat, že mnohé slavné "Černé Panny" nebo "Černé Madony" nebyly v křesťanské době Panny, ale Magdalény - a zobrazují matku a dítě. Objevují se také tvrzení, že gotické katedrály - ony majestátní kamenné repliky lůna zasvěcené "Notre Dame" - byly tedy svatyně spíše Ježíšovy choti než matky.

Svatý grál tedy symbolizoval jak rodokmen Ježíšův, tak Magdalénin, z jejíhož lůna tento rod vzešel. Mohlo však jít o něco jiného. Během velkého povstání v Judeji v roce 70 n.l. vyplenily římské legie pod Titovým velením jeruzalémský chrám. Vydrancovaný chrámový poklad se nakonec údajně dostal až do Pyrenejí; a když jsme osobně hovořili s Plantardem (poslední v řadě velmistrů Sionského převorství), vyjádřil se, že tento poklad se nyní nalézá v držení Sionského převorství. Ovšem jeruzalémský chrám mohl obsahovat víc než poklad, který vyplenili Titovi setníci. Ve starověkém judaismu bylo náboženství neoddělitelné od politiky. Mesiáš měl být kněz-král, jehož pravomoc zahrnovala duchovní i světské oblasti. Je tedy pravděpodobné a skutečně možné, že se v chrámu přechovávaly oficiální záznamy o izraelském královském rodu - obdoby dnešních rodných listů, oddacích listů a jiných podstatných dokumentů o současných královských a aristokratických rodinách. Pokud byl Ježíš skutečně "král Židů", je téměř jisté, že se v chrámu o něm přechovávaly bohaté informace. Takový materiál, pokud vůbec existoval, mohl být samozřejmě zničen. Na druhé straně mohl být také někde uschován a nejpravděpodobnějším místem by to byly tajné prostory pod chrámem.

Ježíšovi potomci jakožto merovejští panovníci získali kolem roku 1100 vynikající postavení v Evropě a také v Palestině. Znali svůj původ a své předky. Možná však nedokázali prokázat vlastní totožnost světu; a takový důkaz mohl být považován za nezbytný pro jejich následující plány. Pokud věděli, že takový důkaz existuje, nebo dokonce možná existuje v prostorách jeruzalémského chrámu, vynaložili veškerou snahu, aby ho nalezli.

To by vysvětlovalo úlohu templářů - pod pláštíkem tajemství podnikli vykopávky pod chrámem, v takzvaných Šalamounových chlévech. Na základě prozkoumaných dokladů je téměř nezpochybnitelné, že rytíři byli ve skutečnosti do Svaté země úmyslně vysláni - s výslovným poselstvím, aby něco nalezli nebo získali. Pravděpodobně nalezli, co hledali, a přinesli to nazpět do Evropy. Otázkou zůstává, co to bylo? Ať to bylo cokoliv (Ježíšovy rodné listy, oddací list, či dokonce jeho tělo), určitě to odkazovalo ke svatému grálu.

A VEŠKERÝ TENTO POKLAD MOHL NÁHODNĚ NEBO ÚMYSLNĚ PŘEJÍT DO RUKOU KATARŮ A PŘEDSTAVOVAT TAK ALESPOŇ ČÁST TAJUPLNÉHO POKLADU V MONTSÉGURU.

(Montségur = hrad v podhůří Pyrenejí, kde v roce 1244 ukončili svůj život zdánlivě poslední Kataři.) Jakmile se merovejská dynastie usadila na trůně království v Jeruzalémě (12. stol.) a její postavení se upevnilo, mohla prozradit svůj původ. To by vysvětlovalo, proč se báje o grálu objevily přesně v té době. Král Jeruzaléma by určitě měl přednost před všemi ostatními vladaři Evropy a patriarcha Jeruzaléma by vytlačil i papeže. Jeruzalém by tak nahradil Řím a proměnil se ve skutečné hlavní město křesťanství, a možná mnohem víc než křesťanství.

Pokud by byl totiž Ježíš uznán za smrtelného proroka, za kněze-krále a zákonného vládce z Davidova rodu, mohl by být přijatelný jak pro muslimy, tak pro Židy. Kdyby byl králem Jeruzaléma, jeho přímí potomci by se ocitli v postavení, které by jim umožňovalo uplatnit jeden z předních úkolů templářské politiky - smíření křesťanství s judaismem a islámem.

                                                      ■

Vyjádřili jsme svou hypotézu (velmi podrobně je vše popsáno ve výše uvedené knize) o rodokmenu, který vzešel z Ježíše a pokračoval až do dnešního dne. Nemůžeme si být samozřejmě jisti, že naše hypotéza je ve všem a do všech podrobnosti správná. A i když se jednotlivé podrobnosti mohou tu a tam obměňovat, jsme přesvědčeni o tom, že podstatné obrysy naší hypotézy jsou věcně správné.

Naši badatelé nás přesvědčili o tom, že tajemství Rennes-le-Château skutečně představuje závažný pokus vlivných lidí vydobýt nazpět postavení merovejské dynastie ve Francii, nebo i v celé Evropě, a doložit, že zákonitý nárok takové dynastie vyplývá ze skutečnosti, že pochází z Ježíšova rodu.

                                                      ■

Samozřejmě si velmi dobře uvědomujeme, že nás naše bádání přivedlo k závěrům, které jsou v mnoha ohledech nepřátelské vůči některým základním pravdám současného křesťanství - k závěrům, které jsou kacířské, možná dokonce rouhačské. Z hlediska určitého zavedeného dogmatu jsme se těchto hříchů zcela jistě dopustili. Nevěříme ovšem, že bychom nějak znesvětili, nebo dokonce ponížili Ježíše v očích těch, kteří ho opravdu uctívají. A zatímco my sami se nemůžeme ztotožňovat s Ježíšovým božstvím, naše závěry v tom nijak nebrání ostatním. Docela jednoduše řečeno, neexistuje důvod, proč by Ježíš nemohl být ženatý a otec dětí, a přitom si současně zachovat svou božskost. Neexistuje důvod, proč by jeho božství mělo záviset na sexuální zdrženlivosti.

Většina křesťanských teologií vychází z přesvědčení, že Ježíš je inkarnovaný Bůh. Jiným slovy, Bůh se slitoval nad svým stvořením, inkarnoval se do toho stvoření a nabyl lidský tvar. Dá se říct, že když to udělal, mohl se přímo obeznámit s lidskou podstatou.

SYMBOLICKÝ VÝZNAM JEŽÍŠE SPOČÍVÁ V TOM, ŽE JE BŮH VYSTAVENÝ MNOHOTVÁRNOSTI LIDSKÉ ZKUŠENOSTI - VYSTAVENÝ PŘÍMÉMU POZNÁNÍ, CO VLASTNĚ NEZBYTNĚ ZAHRNUJE LIDSKÉ BYTÍ.

Ale mohl Bůh, inkarnovaný jako Ježíš, opravdu tvrdit, že je člověk, že obsáhl mnohostrannost lidské existence, pokud nepoznal dvě z nejhlavnějších, nejzákladnějších stránek lidské podstaty? Mohl Bůh tvrdit, že poznal lidskou existenci jako celek, pokud se nesetkal se dvěma tak podstatnými aspekty člověčenství jako sexualita a otcovství? To si rozhodně nemyslíme. Ježíš, který se vyjevil na základě vlastního bádání, má podle našeho názoru mnohem právoplatnější nárok být tím, koho v něm křesťanství spatřuje.

Z našeho pátrání se vynořil živoucí a přijatelný Ježíš - Ježíš, jehož život je smysluplný a srozumitelný modernímu člověku.

Zdroj: "Svatá krev a svatý grál"

Kniha autorů Michaela Baigenta, Richarda Leigha a Henry Lincolna, má podtitul "Kniha, která může změnit tradiční pohled na Krista" a ten ji zcela přesně vystihuje. Autoři po více než desetiletém výzkumu vydali výsledky vlastního zkoumání tohoto vyzývavého tajemství. Na počátku bylo podivné chování již nežijícího kněze Sauniere z francouzské vesničky Rennes-le-Château, na konci věrohodný náznak dalekosáhlého objevu. Knihu "Svatá krev a svatý grál" v rozsahu 389 s. a ceně 249 Kč vydalo nakladatelství a knihkupectví DOBRA BEDNÁŘOVÁ, Celetná 32, 110 00 Praha 1, e-mail: knihy.dobra@worldonline.cz, www.knihydobra.cz.

Časopis MEDIUM č. 4/2004

Zdroj: Medium.mysteria.cz

 


október 18, 2008 07:42 dopoludnia
  • Komentáre

1 Komentáre

  1. Obrázok používateľa Asamira
    Asamirajúl 21, 2013 04:45 dopoludnia

    Komentár: 

    Svatý Grál skutečně existuje,ale né na zemi.Je to místo v podobě poháru,kde se transformuje životodárná energie z duchovní říše do našeho fyzického vesmíru.Každý rok v období velikonoc.Ona je ten záhadný princip života,to pravé od BOHA.Ta substance,bez které by žádný zárodek nemohl nabýt živé formy - spojením.Pan Ježíš to opět učil obrazně.Stejně tak obrazně bylo míněno,že Pana Marie počala Ježíše jako pana z Ducha Svatého,církev učí nesmysli.Je tím míněno,že to bylo její první dítě.Byl počat stejně jako všichni lidé.Mužem a ženou.Ale jeho otec nebyl Josef.Byl to muž z jiné planety s většími schopnostmi.Měl opravdu otce v nebesích.Duch BOŽÍ je duch dárce života.

 

Top