Obrázok používateľa CEZ OKNO
Záhada z Chibolton, aneb přijali jsme skutečně zprávu z vesmíru? (6)

V loňském roce byl vydán americký patent firmě  Enzo Biochem, Inc. z Farmingdale NY. Patent (#5,958,681) oznámil existenci nového procesu pro modifikování DNA, techniku vyžadující přidání třetího vlákna ke klasické dvojité šroubovici, přičemž tak dočasně vznikne šroubovice trojitá. Trojitá šroubovice drží požadované nové sekvence v těsné blízkosti u původního genu a v přesném bodě v původním genu, dostatečně dlouho na to, podle Enzo Biochem, aby “rekombinace, výměna nebo zasazení proběhlo s vysokou četností.”mPokouší se nám tato “trojitá šroubovice” v piktogramu sdělit, že nějací “mimozemšťané” prováděli podobné experimenty “genetického inženýrství” na lidech … někdy v minulosti? Tato teorie je v souladu se zvýšeným počtem nukleotidů v sekci lidské DNA u „odpovědi“ (nad protějškem k lidské postavě v Arecibo originálu); neboť se zdá, že tato změna v piktogramu v obilí přímo odkazuje na humanoidní postavu vyobrazenou hned pod touto zásadní sekvencí. “Lidská postava” z původní Zprávy byla pečlivě nahrazena ve verzi piktogramu malou postavou s velkou hlavou – připomínající klasického ”šediváka“ … doplněnou binárním kódem udávajícím jeho údajnou výšku (asi 3,3 stopy).



Nebo, pokud nechcete věřit této myšlence, nedávno byla zveřejněna alternativní teorie pro tuto “změněnou” DNA v piktogramu, anonymním “výzkumným biologem”.

"Mnoho lidí spekuluje nad tím, zda je nový Arecibo piktogram v obilí v Chilboltonu podvod nebo zda je pravý. Účelem této mé zprávy je:

a. Vysvětlit, proč byla DNA část tohoto piktogramu pozměněna, ve srovnání se Saganovým originálem.


b. Navrhnout zpětnou odpověď.

Centrální část Chilboltonského pictogramu ukazuje, že dvojitá šroubovice DNA, tak jak se nalézá na Zemi, s deseti základními páry, byla na jedné straně nahrazena novou jedno-vláknovou šroubovicí s pouhými šesti základy.

Dalo mi to pár dní tvrdé práce, než jsem objevil, že jedno-vláknová šroubovice s šesti základy odkazuje na 2, 5 propojenou RNA nebo DNA, narozdíl od normálního typu 3, 5. S tímto není obeznámen téměř žádný molekulární biolog a já jsem to zjistil pouze díky vytvoření přesného modelu. Jelikož chemický vzorec 6-základové šroubovice zůstává stejný jako předtím, domníval jsem se, že rozdíl by mohl být ve stereochemii (prostorové uspořádání atomů v molekule – pozn. překl..): jde o změnu vazby cukr-fosfát.


Drobná změna jediné číslice v ústředním „kmenu“ tohoto piktogramu, umístěná mezi dvě vlákna nukleové kyseliny, může takovou změnu stereochemie potvrdit, jakmile bude přesně zmapována.

“Každopádně neexistuje žádný jiný přijatelný způsob sestavení 6-základové šroubovice jak je naznačeno.

a. "Vazba 2, 5 ligoribonukleotidů", Nucleic Acids Research/Výzkum nukleových kyselin 1992, sv. 20, str. 1685-1690. Tato práce ukazuje, že 2, 5-vázaná RNA může tvořit dvojité šroubovice, ale raději zůstává jedno-vláknová.

b. "Syntéza a biologické aktivity 2, 5-oligoadenylátu", Nucleic Acids Research/Výzkum nukleových kyselin 1995, sv. 23, str. 3989-3994. Tato práce odkrývá použití 2, 5 RNA jako protivirového léku; zdá se, že jsme byli v minulosti vystavováni takovým podivným molekulám a že jsme si proti nim vyvinuli ‚interferon-RNAase L systém‘.

c. "2, 5 vázané deoxyribonukleotidy: termální stabilita", Nucleic Acids Research/Výzkum nukleových kyselin 1997, sv. 25, str. 3310-3317. Tato práce prokazuje, že 2, 5 DNA dokáže utvořit dvojitou šroubovici s RNA, avšak nikoli DNA; tedy žádní 2, 5 infekční činitelé by nebyli zjistitelní pomocí PCR (polymerázová řetězová reakce – pozn.překl.).


“Vzpomeňte si, že experimenty ohledně původu života z 80.let [?] prováděné Lesliem Orgelem, zjistily, že RNA často polymerizovala na dvě různé formy, jmenovitě 2, 5 versus 3, 5; a pro chemické evolucionisty bylo záhadou, proč byla na Zemi upřednostněna verze 3, 5.

Všimněte si, že mnoho unešených [nezapomeňte, že centrální postava v „odpovědní“ verzi Arecibo Zprávy vypadá jako klasický “šedivák”] je nadále nemocných chronickou únavou, což obecně zahrnuje vysokou hladinu ‚RNAase L‘; zrovna jako by jejich imunitní systém byl aktivován kontaktem s 2, 5 RNA.

Z toho jasně vyplývá, že 2, 5 RNA může představovat alternativní systém genetického kódování vůči 3,5 RNA nebo DNA tak jak ji známe na Zemi; a také že tvůrci Chilboltonského piktogramu si přáli, abychom tuto skutečnost pochopili. Možnost, že by tajná skupina elitních vědců mohla našvindlovat takový výsledek se zdá být nepravděpodobná; neboť 2, 5 nukleové kyseliny jsou v literatuře zmiňovány vzácně a nikde se nehovoří o tom, že tvoří jedno-vláknovou šroubovici se šesti základy, což jsem zjistil teprve nedávno díky pečlivému vypracování přesného modelu.

“Jestliže je zpráva autentická, člověk si musí položit otázku, jestli byla před nějakým časem odeslána radio cestou a nebyla zveřejněna? Na závěr ... mi dovolte navrhnout ‘zpětnou zprávu‘, která by mohla urychleně otevřít komunikaci.


Navrhuji, abyste požádali lidi po celém světě o zapsání následujících informací na pouštích, na plážích, do lesů, v obilí a na všechny frekvence amatérských rádií: ‘2, 5 --- 6 ‘… ‘3, 5 --- 10 ‘ nebo jednoduše ‘6 /10’, pokud budou líní.

Ale celá zpráva je lepší ...”

Zdá-li se být vyobrazení jednoduché/trojité šroubovice DNA v Chilboltonském piktogramu matoucí, není tomu tak o nic více než u samotné Arecibo Zprávy. Intenzivní zkoumání původního Drakova a Saganova “binárního poselství” tolika jedinci na internetu nyní odhalilo jisté matoucí “chyby” v původním Arecibo přenosu z roku 1974. Většina z nich (avšak nikoli všechny) je soustředěna v kódovaném popisu pozemské DNA.

DNA je jednou z obrovské skupiny organických (uhlík obsahujících) molekul známých jako polymery”. Sub-molekuly DNA (monomery) se nazývají “nukleotidy”. Celý DNA polymer, sestávající z kolísavého počtu nukleotidů (závisí na složitosti formy života) je známý jako "polynukleotid". Každý nukleotid v tomto polymeru obsahuje 5-uhlíkový cukr (deoxyribózu, C 5 H 10 O 4), dusík obsahující základ vázaný na cukr a fosfátovou skupinu.


Existují čtyři různé typy nukleotidů nalezených v DNA, lišící se pouze ve své dusíkové základně. Každý ze čtyř nukleotidů má přidělenou jedno-písmennou zkratku dle čtyř různých základů:


1. A (Adenin)

2. T (Tymin)

3. C (Cytosin)

4. G (Guanin)


Dvě spirálovitá vlákna tohoto polynukleotidu – jako dvě spirálovitá schodiště obtáčející se vzhůru kolem sebe navzájem, se základnami jako „schody” – tvoří dobře známou “dvojitou šroubovici” DNA.


 

 

Model dvoj-šroubovicové DNA. Jeden řetězec je vyveden v zelené a druhý v červené barvě.


Základní složky DNA jsou ve světlejších barvách než cukr-fosfátová páteř.

(a) Osový pohled. Struktura se opakuje podél osy (vertikální) šroubovice v intervalech 34 Å, což odpovídá 10 reziduům na každý řetěz.

(b) Schematické „stužkové“ vyobrazení osového pohledu na DNA. (obr. M. Meselson a F. W. Stahl)

(c) Radiální pohled dolů na osu šroubovice.
 

Někteří badatelé teď tvrdí, že objevili závažné chyby v binárním kódování několika z těchto klíčových monomerů v DNA v původní Arecibo Zprávě. Trvají na tom, že, jak se zdá, k “chybám” došlo u základních binárních kódů pro Deoxyribózu, Adenin a Guanin.


Deoxyribóza (dole) má pět atomů Uhlíku, avšak její binární kódování v Arecibo přenosu vykazuje sedm atomů uhlíku.

 

 

Podobně, Adenin má pět uhlíků (vlevo dole), ale jeho binární označení ve Zprávě ukazuje pouze čtyři. Guanin (vpravo dole) obsahuje pět uhlíků, nicméně v původní Drake/Saganově Zprávě jsou zde vykázány opět pouze čtyři atomy uhlíku.

 

 

Z důvodu vázání, uvnitř samotné polynukleotidové DNA molekuly (narozdíl od izolovaného stavu) Adenin obsahuje pouze čtyři atomy vodíku (dva navázané na dusík a každý vázaný na uhlík) – avšak Arecibo Zpráva kupodivu vykazuje pět vodíků.


Což znamená?!

Tyto chyby, pokud tomu tak je, by nebyly triválními genetickými chybami. Jejich odhalení v původní Arecibo transmisi, po 27 letech, by bylo jednoduše nevysvětlitelné. Bez znalostí, že tyto sekvence měly popisovat molekuly navázané v polymeru zvaném “DNA,” by bylo v zásadě nemožné napravit zdánlivé “chyby“ ve Zprávě s touto strukturou.

Jestliže se usilujete o odeslání genetického kódu forem života na vaší vlastní planetě naprosto cizím, mimozemským druhům (které mohou mít genetický kód založený na molekulárních sekvencích totálně odlišných od toho, co známe jako “DNA”), takové opakování nukleotidových chyb by zkrátka mimozemským příjemcům totálně znemožnilo úspěšně rozlousknout váš genetický kód, byť jen samotný základ kódu.


Avšak právě to bylo údajně klíčovým cílem celé Zprávy z roku 1974: odeslat přesné genetické informace o lidském druhu, ne-li o základech veškerého Života na Zemi, do hlubin vesmíru ...

Tito badatelé po nalezení těchto zarážejících “fundamentálních chyb” jdou dále a tvrdí, že Drake a Sagan “záměrně zahrnuli tyto chyby” jako prostředek k “odhalení podvodníků”.

Podvodníků? Pro radiový přenos zaměřený na globulární hvězdokupu vdálenou nějakých 26 000 světelných let?! Kdo by jen mohl úspěšně “našvindlovat” jakoukoli přijatou radio odpověď? A kdy … za 50 000 let!?

Vypůjčíme si nedávnou frázi od Setha Shostaka (z Institutu SETI): celý tento nápad jednoduše “neprojde zkouškou na blbosti, jak by řekl Sagan”.


Ve skutečnosti lze tyto zdánlivé “chyby” ve Zprávě vcelku jednoduše vysvětlit: vycházejí ze skutečnosti, že tyto nukleotidy NEJSOU “volné molekuly” (jak se tito výzkumníci mylně domnívali) – ale jsou vázané přímo ve větší DNA molekule. Jestliže je jejich začlenění do DNA polymeru řádně vyvozeno (z dalších aspektů binární soustavy), zdánlivě “chybějící atomy” v těchto “izolovaných” nukleotidech jsou naprosto pochopeny.



Skutečný potenciální problém byl však odhalen Chrisem Josephem.

- pokračování -

© 2001 Richard Hoagland

© 2008 Translation: Adriana Křížová

Zdroj: Matrix-2001.cz

 


september 02, 2008 05:38 dopoludnia
  • Komentáre

0 Komentáre

 

 

Top