AVE EVO Výber

Začala jeseň.
Autobus sa šplhal po koberci žltnúcich listov. Nafta čpela ako v podpalubí zaoceánskej lode. Boli sme natlačení na seba a naše pachy sa miešali s vôňou lístia, ktorá prenikala cez otvorené okná. Zdalo sa mi, že odchádzam na druhý koniec sveta.

<img src="/files/clanok-subory-2011/cesta-divokeho-muza.jpg" width="100">Kdysi jsem se rozhodl, že budu zachovávat řeholní sliby. Ty první jsem jako františkán složil, když mi bylo pouhých devatenáct let. Věčné sliby jsem vykonal v jedenadvaceti a povolání ke kněžství jsem přijal, když mi bylo sedmadvacet. Dalo by se to dokonce nazvat přemírou slibů v životě tak mladého a nezkušeného člověka. A přesto se tyto sliby staly mou dobrou a nezbytnou „severní hvězdou“, která dosud řídí, udržuje a obnovuje můj život. Potřebuji tuto „severní hvězdu“, jinak se můj život stane „rákosem, kterým kývá vítr“ (viz Matouš 11,7).