A právě v časech, kdy se Anu (Uran) může konečně stát pánem přilehlého vesmíru, vynořila se z temnot nebytí bezrozměrného vesmíru neznámá entita Prastarých. Využívající gigantických elektromagnetických sil k prostupu z propasti času. Entita o níž hovoří Soupis mrtvých jmen (Nekronomicon) z dílny chaldejských čarodějů. Mohlo se tak stát na počátku věků. Při formování naší Sluneční soustavy...

Pokud si dobře vzpomínám, tak vetřelci typu Asura, tvrdili našim mezopotamským předkům, že jejich rod, respektive planetu, postihlo nesmírné planetární neštěstí (později, po 4000 letech, prý přijuchali s jinou variantou. Neštěstí postihlo prý "bratry" v Orionu. Potřebují tedy naše enzýmy, krev a množství genetického materiálu). Jedině možná záchrana tehdy prý byla skrze pozemské zlato, pomocí něhož vybudují kolem své domovské planety ochrannou barieru. Což není až tak hloupý nápad. Možná směřující k eliminaci dálkových detekcí, respektive odklonění, či částečné pohlcení detekčních signálů zrcadly na bázi zlata či naopak stříbra.

Zaujímavý prepis stretnutia medzi predsedom moskovského metropolitného patriarchátu Hilarionom, írskym veľvyslancom v Rusku Phillipom Mc Donagh a ruským námestníkom ministra zahraničných vecí, Jakovenkom, z minulého týždňa, naznačuje veľké znepokojenie nad posledným ťahom USA „identifikovať a zmocniť sa“ všetkých známych „hviezdnych detí“, ktoré v súčasnosti na ich území žijú alebo ním prechádzajú. Aby sme plne pochopili, kto tieto hviezdne deti (údajne) sú, musíme najprv spoznať najmocnejšieho nemeckých nacistu, o ktorom v skutočnosti na Západe nikto nikdy nepočul, generála Karla Ernsta Haushofera, ktorý okrem toho, že pred druhou svetovou vojnou vyjednával alianciu medzi Nemeckom a Japonskom, bol aj učiteľom a mentorom Adolfa Hitlera a zasväcoval ho do starodávneho mysticizmu východu.

Motto: Je jich sedm a přesto nekonečně mnoho. Démoni strachu procházejí časem. Dobývají všechny věže. Od Uru do Nippuru. Přesto je Ur nepozná! Srazili moc všech mocných měst lidí v minulosti, přítomnosti i budoucnosti. A přesto je lidé, i mocná města neznají, Létají v povětří, přesto je lidé nevidí, Porazili již východ a přesto je západ nezná! Zaplavili terorem západ, přesto východ nevěří! Jejich jména i čísla jsou lidem neznámá! Jejich podoby se podobají všemu a čemukoliv! Jejich obydlí jsou mezi našimi obydlími, ale i v pustinách země, v jeskyních i na dnech moří. V příbytcích lidí, kteří jim slouží a přinášejí oběti! V chrámech společenství smrti. Kde vyvolení hlupáci magickými cestami otevírají brány, za nimiž vládne Ereš_ki_gal - Paní Velké země, z níž není návratu. Odtud přicházejí, Prastaří temnot procházejí utajenými cestami minulosti, přítomnosti i budoucnosti… Prozatím, skrze multimediální prostituty, vládcové s mnoha jazyky bezuzdně jásají. A s nimi všichni ti, jejichž jména v knize života nebudou nalezena. (Parafráze na Necronomicon)

Mrtvých jmen soupis – Necro_nomi_con - spis na nějž se hromadně odvolávají šílení domorodí blikači TV obrazovek a výrobci hororů a jenž se původně jmenoval „Al Azif“ (Hmyzí bzikání), pochází podle romantických nadšenců z dob omajidského chalifátu. Autorem má být údajně pomatený arabský básník Abdul Alhazred, žijící v jemenském městě Saná. Dílo, o němž je právě řeč, vytvořil básník a možný satanista, až v Damašku, kde se usadil krátce před svojí smrtí. Abdul Alhazred byl přesvědčen, že tenkrát, ve zříceninách pouštního města, prožil setkání s prastarou entitou. Zřejmě velmi upovídanou, neboť mu sdělila své strašlivé arkánum - nesdělitelná tajemství. Tajemná mysteria entity, jež zdávna opanovala Zemi a přilehlý vesmír.

O životě a předpovědích největší legendární anglické vědmy a věštkyně. Uršula Shiptonová rozená Sontheilová vstoupila mezi legendy pod jménem Matka Shiptonová. Uršula Sontheilová se podle legendy narodila v roce 1488 za bouřky v jeskyni u řeky Nidd v anglickém Severním Yorkshiru. Ve dvou letech ji matka Agatha Sontheilová, známá svými nadpřirozenými schopnostmi, odložila a na zbytek svého života se uchýlila do kláštera v Nottinghamu. Podle jiné verze zemřela při porodu. Uršula, která prý nebyla příliš vzhledná, vyrůstala v pěstounské rodině na předměstí Knaresboroughu. Svými prorockými a psychickými vlohami udivovala už od svého ranného věku. Vždy se snažila pomáhat lidem, ti však často měli z jejich mystických dovedností strach. V roce 1512 se provdala za tesaře Tobyho Shiptona, manželství nicméně zůstalo bezdětné.

Poklady sa za búrlivých čias neukrývali iba v hradoch, opevneniach, či meštianskych domoch, ale často aj v skrytých komorách, kryptách a múroch kostolov, či kláštorov. Jeden z mnohých príkladov predstavuje napríklad poklad ženského rádu klarisiek v Bratislave. V roku 1901 bol vraj náhodne objavený kryptogram, vyrytý do cínovej tabuľky, ktorý by mal ukrývať kľúč k pokladu zaniknutého rádu bratislavských klarisiek. Ten rozkvital predovšetkým v druhej polovici 17. storočia. V rokoch 1637-1649 bol z podnetu ostrihomského arcibiskupa Petra Pázmana (1570-1637) prestavaný neskoro renesančný kostol klarisiek v Bratislave.

V každom kúte a jazyku sveta existujú čarovné slová, ktoré nemožno vysloviť bez toho, aby sme medzi ľuďmi nevzbudili stav vrcholnej pozornosti a často i búrlivé prejavy nadšenia. Stačí len povedať slovo „nafta“ na Strednom východe, „diamanty“ v Južnej Afrike, „voda“ na Sahare a v momente nájdeme pozorných poslucháčov. V dávnej minulosti mali takúto priam magickú silu slová „grál“, „zlaté rúno“, či „jablká Hesperidiek“, ale oné zvláštne vibrácie, ktoré rozochvievali ľudské vnútro, stratili v prúde času svoju impulzívnu silu, vybledli, zašli a upadli do zabudnutia, ako sa to jedného dňa stane aj s naftou.

Lidé už od nepaměti touží po spojení s vyšší moudrostí a věří, že získají informace, které jim pomohou pochopit skutečný účel své existence. Pomocí různých technik se snaží obdržet sdělení ve formě vnitřního hlasu nebo obrazových vizí. Tzv. Channelingová mystika nabízí radikální duchovní cestu. Údajně je schopna podstatně zlepšit úroveň duchovního vývoje, neboť je založena na časté osobní zkušenosti s božskými transcendentálními zážitky.

Kniha Tomášova (nebo též Kniha Tomáše zápasníka) vznikla pravděpodobně v syrském prostředí ve druhé polovině 2. století nebo počátkem 3. století našeho letopočtu. Do dnešní doby se zachovala v jediném koptskému překladu ze 4. století, který byl objeven společně s dalšími křesťansko-gnostickými rukopisy v egyptském Nag Hammádí (NHC II/7 138,1-145,23). Kvůli částečnému poškození kodexu některé věty v textu nejsou úplné, několik pasáží zcela chybí. Existují nejméně tři hypotézy, které se snaží objasnit původ knihy. První z nich poukazuje na skutečnost, že většina díla (3/5) je psaná formou dialogu, zatímco zbytek tvoří souvislý monolog kázajícího Spasitele. Je tedy možné, že Kniha Tomášova vznikla spojením dvou samostatných textů. Prvním mohla být Kniha Tomáše zápasníka a druhým sbírka Ježíšových výroků, ovšem v poněkud deformované podobě ovlivněné zásahem editorů.

Ve svém článku Po stopách záhadného obelisku jsem se sám sebe ptal, proč se v centru katolické církve ve Vatikánu nachází nejslavnější zobrazení satanského milostného aktu na světě? Je to náhoda, nebo úmysl? Nyní se chci vrátit do Vatikánu „zadními dveřmi“ a tak trochu se poohlédnout, zda mimo obelisku zde není ještě něco k vidění, co by alespoň vzdáleně připomínalo pohanský kult. Potkáte-li na ulici muže v uniformě nádražáka, asi si řeknete: to je nádražák; půjde-li kolem muž v uniformě policie, řeknete si: to je určitě policista. Uvidíte-li samotného papeže, který má na své „uniformě“ znaky pohanských symbolů, řeknete si…

Chodíme okolo různých staveb, které někdy ani neumíme zařadit “do jaké kategorie patří“, některé jsou z doby dávno minulé, mají svůj stavební styl, někdy se na nich objevují zajímavé plastiky s různou tématikou. Ta náboženská převládá asi proto, že byla vytvořena v době, kdy církev soustředila veškerou duchovní i světskou moc do svých rukou. Víme, co znamenají různé nápisy, obrazy a sochy např. hadů a různých příšer ve společnosti svatých atd.? Známe jejich smysl? Víme komu byly určeny a proč?

„Tá staručká vedma, bylinkárka a súbežne veštica už zomrela. Veď mala vyše deväťdesiat rokov. Nikto z jej potomkov jej vedomosti nechcel prevziať. Hanbia sa za to. Aj mne naši z rodiny povedali, aby som sa na toto radšej nepýtala,“ zdôverila sa mi jasnovidná kamarátka. Jej rodové korene siahajú do kopaničiarskej oblasti pri Starom Hrozenkove. Tej dediny, čo má povesť bosoriek a bosorákov. Navrhla som jej návštevu do rodiska jej rodičov na slovensko-moravskom pomedzí. Precítiť kraj a aspoň takto uspokojiť našu zvedavosť a v konečnom dôsledku spojiť príjemné s užitočným.

V dřívějších dobách bývalo zcela přirozené, aby se duchovně zaměřený člověk stáhl do ústraní kláštera nebo tichého místa v přírodě. Dnešní moderní lidé jsou nuceni žít většinou v rušné a neklidné společnosti. Pracují a žijí ve velkých městech, a málokdy si najdou čas uvažovat o metafyzických a mystických námětech. Neklid a shon městského života způsobuje napětí a působí nepříznivě na nervový systém. Ať trávíme svůj pracovní den na rušném pracovišti nebo se bavíme v hustě zalidněných prostorách, potřebujeme alespoň krátké denní období samoty a klidu. Vždyť i v přírodě můžeme vypozorovat období energetické činnosti střídající se s obdobím osvěžujícího klidu. Ale většinou jsme příliš netrpěliví nebo pomalí k tomu abychom byli ochotni snížit tempo překotného myšlení naší moderní mysli.

Mysl je nejtajemnějším prvkem lidského života, a také tím nejvýznamnějším. Vědomí je její vlastností, pracující na úrovni podvědomí, nadvědomí a běžného vědomí. Existují dva druhy vědomí, jedno je obsaženo ve stále míjejících okamžicích, druhé je věčně přítomné. První probíhá v čase, druhé mimo něj. Běžný člověk zná pouze to první, osvícený mudrc zná oboje. Existují různé úrovně vědomí, přes které může člověk postupovat, ale jen jedna úroveň Skutečného vědomí. Ve vědomí existuje určitá dualita a relativita, protože v sobě obyčejně zahrnuje nějaký objekt, kterému čelí, nějakou ideu s níž se zabývá, nebo nějakou představu, která se v něm objevuje. Meze současného vědomí člověka vytyčují fyzické vjemy a rozumové myšlení. Většinou nejsme schopni pochopit pojem „čisté vědomí“, protože každé uvědomování všední lidské zkušenosti zahrnuje uvědomování si nějakého objektu a bytosti, která to prožívá.

Leonardo Vintiñi | V užším slova smyslu umírá lidské tělo jednou za deset let. Každá buňka se obnovuje, zaniká a nahrazuje ve specifické frekvencí (v závislosti na typu buněk - svalové, pojivové tkáně orgánů, nervů, atd.). Nicméně, když buňky, které tvoří naše tváře, kosti nebo krev, zaniknou za několik hodin, den či rok, je naše tělo v neustálém koloběhu zrození, degenerace a zániku neustále obnovováno. Ve světle neustálého zanikání fyzických buněk tedy vyvstává řada otázek: Kde sídlí vědomí člověka? Je imunní vůči cyklu života a smrti, které zažívá naše fyzické tělo? Co je život, a čím je určena smrt?

Leonardo Vintiñi | Dne 28. července 1976 v časných ranních hodinách otřáslo městem Tangshan v Číně nejničivější a třetí největší zaznamenané zemětřesení 20. století. Byla zničena přibližně pětina města, přesto se však podařilo zachránit tisíce lidí z náruče smrti. Mezi lidmi, kteří byli přivedeni zpět k životu ze stavu blízkého smrti, byl prováděn sociologický průzkum, aby se zjistilo, co zažili v kritických chvílích při zemětřesení. Mnoho lidí překvapivě vypovědělo, že na prahu smrti necítili bolest nebo lítost, nýbrž zvláštní druh vzrušení, jako kdyby byli osvobozeni od tíhy svého fyzického těla. Někteří říkali, že viděli tunel světla, a někteří hovořili o svých setkáních s jinými bytostmi.

Syntéza vedy, náboženstva a filozofie
H. P. Blavatská,
Autorka diela „Odhalená Isis“

„Žiadne náboženstvo nie je vyššie, ako Pravda.“

Většina lidí tuší nebo cítí, že musí existovat nějaký Bůh, který má určitý záměr nebo plán s tímto projeveným vesmírem. Tento záměr nazývá filozofie Světovou Idejí. Bůh je Myslí Světa, a Světová Idea je myšlenka rozvíjející kosmos, která je základem vesmíru, zrcadlí se v lidské bytosti, dává základní smysl lidskému životu a vyjadřuje se ve všem. Obsahuje v sobě zákony, které spravují, řídí svět a formují ho podle neviditelného záměru. Abychom mohli žít skutečný život jehož cílem je duchovní poznání, musíme znát zákony a procesy, které řídí tento vesmír. Jejich neznalost zřejmě způsobí, že je budeme porušovat nebo do nich zasahovat svou nevědomostí a tím si můžeme přivodit utrpení a neštěstí. Bůh, nekonečná síla je všudypřítomný a vždy aktivní. Všechny bytosti z něj čerpají sílu pro své pomíjivé životy. Kosmický řád je vyjádřením božské inteligence.

Ja sám som pozýval v roku 2000 dalajlámu na Slovensko. Keby ste vedeli, koľko duší je v nebezpečenstve, mali by sme utvoriť v dobe prednášky modlitbovú reťaz. Václav Havel ako prvý z politikov prijal po 40 ročnej izolácii dalajlámu a pretrhol tým sieť jeho izolovania v indickej Dharamsale. Je mi zle, keď kresťan a katolík, ktorý je pevný vo svojich názoroch, môže nadšene písať o vyslovenom antikristovi, ktorý javí vonkajšiu i vnútornú posadnutosť diablom. To, že ho prijíma aj pápež, je veľké zlo, už som to napísal aj kardinálovi Tomkovi. Napísal som, ako dalajláma ešte aj počas ekumenického pobytu v Assisi si predstavoval, že on je najvyššie božstvo a pápeža dával do svojej mandaly kálačakry - zadelil mu pozíciu v mandale a de facto tým z dalajlámovho pohľadu urobil z pápeža sluhu.