Nasledujúce posolstvo je vhodné pre všetky duše, nech sú kdekoľvek. Je platné v každej dobe, od čias jaskynných ľudí až po súčasnosť. Nerobí rozdiely medzi mužmi a ženami. Jeho úloha nesúvisí so svetskou úspešnosťou, orientuje sa na duchovno. Od počiatku času dodržuje tento spôsob života môj ľud vo vnútri Austrálie. Títo ľudia nikdy neboli pastiermi, sedliakmi alebo obchodníkmi. Vždy boli zberačmi, hudobníkmi, výtvarníkmi a básnikmi. Žili v úplnom súlade a jednote so Zemou, so všetkými živými tvormi a tiež so sebou.

Nasledujúce posolstvo je vhodné pre všetky duše, nech sú kdekoľvek. Je platné v každej dobe, od čias jaskynných ľudí až po súčasnosť. Nerobí rozdiely medzi mužmi a ženami. Jeho úloha nesúvisí so svetskou úspešnosťou, orientuje sa na duchovno. Od počiatku času dodržuje tento spôsob života môj ľud vo vnútri Austrálie. Títo ľudia nikdy neboli pastiermi, sedliakmi alebo obchodníkmi. Vždy boli zberačmi, hudobníkmi, výtvarníkmi a básnikmi. Žili v úplnom súlade a jednote so Zemou, so všetkými živými tvormi a tiež so sebou.

Obnova všech pozic světelných a mimozemských lodí se ukazuje jako nejlepší možné řešení situace v těchto dnech. Stále je kolem velké množství lodí a důkazy přicházejí ze všech stran, i když jsou neustále popírány. Je to však jisté a je to tak. Přítomnost mimozemských lodí je skutečná. Situace na Zemi se velice přiostřuje. Všechno se prohlubuje a zrychluje. Situace se stávají neúnosnými, lidé se stále více bojí o svou budoucnost. Vše také velmi silně podporuje dlouhotrvající zimní období. Zima však již končí a brzy přijde jaro. Slunce se projeví jako silný životabudič a povede lidstvo do velmi pozitivních pocitů. Není ještě rozhodnuto, co a jak bude dále probíhat, vše se mění během hodin a minut, budoucnost se formuje takřka „na koleni“.

Kto vlastne sú a kde sa skrývajú spomínané prírodné bytosti? Naozaj existujú, alebo je to všetko iba výmysel? Ak sa pozrieme do minulosti, môžeme o nich nájsť zmienky v textoch starých Grékov, Rimanov, Slovanov a Germánov. Nájdeme o nich zmienky i v starých slovenských bájach, rozprávkach a povestiach. V týchto dávnych dobách žili totiž ľudia v omnoho užšom spojení s prírodou a preto mohli tieto bytosti vidieť, vnímať a komunikovať s nimi.

V letošním roce opět proběhne mnoho důležitých událostí. Někteří lidé mají v úmyslu dokončit změny, které v minulosti začali, a mají k tomu velikou příležitost. Rok dokončení je uzavřen a rok začátků se spustil. Záležitosti týkající se probuzení budou v letošním roce často řešeny. Ať již probuzení lidí, planety, ale také ve státních záležitostech a veškerých situacích, týkajících se běžného života. Probouzí se vše, včetně přírody. Pár dnů ještě potrvají zimní dny, ale teplé dny na sebe nenechají dlouho čekat.

V tomto článku budem písať o dobrovoľnom otroctve. Cirkev je vlastne celá závislá od počtu otrokov a dokonca aj v biblii je o otroctve dosť písaného. Bez otrokov by predsa cirkev neprežila, lebo by ju nemal kto živiť. Otroctvo bývalo kruté a brutálne. Bičovanie a týranie ľudí bolo na dennom poriadku, ale cirkvi to zjavne neprekážalo. Biblia jasne píše o kupovaní otrokov. Jednoducho prezentuje obchod s ľuďmi, čo je odporné a naozaj nemorálne. Boh teda akceptoval obchod s otrokmi? Veď prečo nie? Kanibalov neriešil a syna radšej poslal do vyspelejšieho kraja. Myslím, že keby existoval boh, určite by neschvaľoval vlastníctvo človeka a boli by sme si aspoň z časti rovný. Podľa biblie teda môžete mať otrokov.

Mnozí si začínají uvědomovat, že to, co přichází, je velice závažná proměna a stále více hledají odpovědi na to, jak vlastně bude život na planetě Zemi vypadat dále. Je zde spoustu informací a mnozí jsou pohlceni negativitou těchto vět. Avšak zde bude zveřejněno několik dalších slov, lišících se od těch, co jste dosud mohli číst. Budoucnost Země je nastavená na vysoké vibrace 5 dimenze. Co se bude dít a jak k tomuto vlastně dojde?

Páči sa vám myšlienka jediného svetového náboženstva ako odpoveď na všetky spory a vojny? Pozrite si tento krátky film...

Redakce OSUD.cz obdržela žádost pana Kováče na zveřejnění této výměny soukromé korespondence. V rámci polemiky nad různými zveřejňovanými materiály jsme se rozhodli jí zveřejnit, samozřejmě po souhlasu od Jiřího Nováka, za což mu tímto děkujeme.
Pane Nováku,
sleduji Vaše "přednášky" na Osudu z mnoha důvodů, ale především mne zajímá co dělá člověk, který ke mě chodil na přednášky a na výuku živlové magie podle F. Bardona. Je mi líto, že jste se neptal když jste mohl na různé věci ohledně této tématiky, protože jak je vidět, nepochopil jste, neprožil a nenaučil se to co je skutečnou esencí OPRAVDOVÉ znalosti= Moudrosti energií a sil , které jsou základními kameny STVOŘENÍ.Je naprosto evidentní, že jste nezvládl ÁKAŠU nejen teoreticky, ale i prakticky! Jestliže jste nezvládl Ákašu nemohl jste doposud zvládnout plně Životní energii, Živly a Fluida.!!! Možná že na Vašem stupni vývoje Vám to stačí(s tím nemám problém), ale pokud prezentujete určité znalosti na dané téma, tak to mi už vadí, pokud říkáte s plnou vážností tvrzení, které nejsou daleko k záměrné mystifikaci a svádění na nepravou cestu......(...že by to byl Váš úkol?)

"Bojovník sa nevzdáva niečoho čo miluje - nachádza lásku v tom, čo práve robí..."
Všetko sa začalo v decembri 1966, počas môjho prvého študijného roku na Kalifornskej univerzite v Berkeley, kedy do môjho života zasiahli nezvyčajné udalosti. Presnejšie, jedno ráno, krátko po tretej, keď som prvý krát stretol Sokrata - na jednej z benzínových čerpacích staníc s celonočnou prevádzkou. Svoje pravé meno nechcel prezradiť, ale po krátkom spoločnom rozhovore v priebehu tejto noci som ho pokrstil menom starého gréckeho filozofa. Meno sa mu zapáčilo a tak zostal pri ňom. Toto náhodné stretnutie a dobrodružstvo, ktoré sa z neho odvíjalo, zmenilo celý môj doterajší život.

Všetko sa začalo v decembri 1966, počas môjho prvého študijného roku na Kalifornskej univerzite v Berkeley, kedy do môjho života zasiahli nezvyčajné udalosti. Presnejšie, jedno ráno, krátko po tretej, keď som prvý krát stretol Sokrata - na jednej z benzínových čerpacích staníc s celonočnou prevádzkou. Svoje pravé meno nechcel prezradiť, ale po krátkom spoločnom rozhovore v priebehu tejto noci som ho pokrstil menom starého gréckeho filozofa. Meno sa mu zapáčilo a tak zostal pri ňom. Toto náhodné stretnutie a dobrodružstvo, ktoré sa z neho odvíjalo, zmenilo celý môj doterajší život.

Kultový televízny muzikál v pokračovaní...
Účinkujú: Marika Gombitová, Miro Žbirka, Marie Rottrová a ďalší

O rozdílu mezi křesťanskou morálkou a honbou za ziskem, morálce v subprime hypotéčním byznysu a o poučeních, které si bankéři vzali (nebo nevzali?) z finanční krize s bankéřem a laickým kazatelem Stephenem Greenem, předsedou skupiny HSBC.

Kdy jste se naposledy styděl za to, že jste bankéř?

Co se týče mé vlastní práce, tak jsem se nestyděl nikdy. V posledních letech se ale v naší globální branži objevily věci, které jsou nepřijatelné. Některé finanční produkty byly příliš komplikované a netransparentní a navíc se prodávaly lidem, kteří neměli ani ponětí, co že to vlastně kupují. Pár let byl tento byznys velmi úspěšný, vyústil však v katastrofu. Z tohoto pohledu to byla hanba nás všech.

Ve svém článku Po stopách záhadného obelisku jsem se sám sebe ptal, proč se v centru katolické církve ve Vatikánu nachází nejslavnější zobrazení satanského milostného aktu na světě? Je to náhoda, nebo úmysl? Nyní se chci vrátit do Vatikánu „zadními dveřmi“ a tak trochu se poohlédnout, zda mimo obelisku zde není ještě něco k vidění, co by alespoň vzdáleně připomínalo pohanský kult. Potkáte-li na ulici muže v uniformě nádražáka, asi si řeknete: to je nádražák; půjde-li kolem muž v uniformě policie, řeknete si: to je určitě policista. Uvidíte-li samotného papeže, který má na své „uniformě“ znaky pohanských symbolů, řeknete si…

Kultový televízny muzikál
Účinkujú: Marika Gombitová, Miro Žbirka, Marie Rottrová a ďalší

„Lidé rádi věří tomu, co si sami přejí, aby byla pravda.“
Gaius Julius Caesar
Víra v křesťanství si podává po tisíce let štafetový kolík v rodinách - prababička, praděda, babička, děda, matka, otec byli věřící, chodili do kostela, tak je mou „povinností“ tuto tradici udržovat, zvláště když člověk bydlí na vesnici. S notorickou pravidelností neděli co neděli navštěvují svůj svatostánek, aby uslyšeli „slovo Boží“. Tito lidé se s láskou a vírou obracejí ke své naději, všemohoucímu Bohu, který jediný dovede naslouchat jejím problémům a bolestem. Nikdo nezapochybuje, že všechno může být jinak.

Kto by si to bol pomyslel? Európskej únie uštedrili teraz prvý úder a to veľmi významný. Jeden z členských štátov rebeliózne nakreslil v piesku jasnú hranicu, čím signalizuje, že nebude tolerovať eróziu svojej suverenity. I keď médiá tomu takmer ani nevenujú pozornosť, odkedy sa to minulý mesiac zverejnilo, keď teraz majú komentátori možnosť analyzovať uznesenie talianskeho ústavného súdu (Sentenza N. 311), začínajú si uvedomovať jeho význam, pokiaľ ide o obmedzenie prípadného škodlivého dopadu Lisabonskej zmluvy. (Ako sa vraví, všetka česť, dr. Piero Tozzi!)

Kdybychom spolu jednoho odpoledne před několika lety seděli v parku na lavičce, povídali si a přeskakovali z jednoho tématu na druhé a vy se mně zeptali, o čem v těchto dnech přemýšlím a píšu, odpověděl bych vám: „O rituálech.“ A ještě bych dodal: „Překvapuje vás to? Mě to překvapuje taky.“ Proč právě o „rituálech“? Je to téma, jímž se obvykle zabývají teologové a etnografové. Já tak akademické zájmy obvykle nemívám. Mě nejvíce zajímají běžné, každodenní stránky života. A to, co vidím, pak obvykle předávám formou humorného eseje.

Michael Bernard Beckwith je jedným z učiteľov uvedených v knihe a rovnomennom dokumentárnom filme TAJOMSTVO a je v súčasnosti v duchovných kruhoch celebritou.
Slovo charakter je zo starej francúzštiny caractere, čo znamená "odtlačok duše". Etymológia slova osobnosť (personality) naznačuje povrchovú vrstvu a je spojená s latinským slovom persona, maska používaná hercami. Charakter sa prejavuje, keď sa maska odloží.

Zostúpil vari Kristus preto, aby sme sa cítili slušnými ľuďmi? Aby sme sa napchávali vianočnými koláčmi? Aby sme preliali hrdlom potoky šumivého vína? Aby sme sa dojímali pri fujarách pastierov? Aby sme zakúšali radosť, že sme pokazili prostotu jeho príchodu medzi nás?
"Položila ho do jaslí, pretože v útulku nebolo pre nich miesta." (Lk 2,7)
Nebolo preňho miesta. Musí sa narodiť za mestom. Tak, ako za mestom aj zomrie. Akosi oprávnene sa pohoršujeme nad tými, ktorí mu zatvorili dvere pred nosom. Ale môže to byť rozhorčenie falošné. Môže to byť len pohodlné alibi. My robíme v skutočnosti ešte horšie. Naučili sme sa slušným spôsobom a prieči sa nám nechať ho za dverami. Sme predsa dobre vychovaní ľudia. A nie ako tí neokrôchanci...