Vikingský válečníkbyl válečnicí... K nejvýznamnějším archeologickým nálezům z vikingské minulosti Švédska patří hrob bojovníka z poloviny 10. století. Leží na území tehdy významného obchodního centra Birka kousek západně od Stockholmu a nese označení Bj 581. Pohřební výbava zahrnující i meč, kopí a hroty šípů, a dva spolu pohřbení koně dokládají, že šlo o významného náčelníka. Izotopová analýza potvrdila kočovný životní styl zcela v souladu s bojovými společenství tehdejší severní Evropy. Podle archeoložky Anny Kjellström ze Stockholmské univerzity odpovídá utváření kostí ženské kostře. Nepřítomnost mužského chromozomu Y v odebraných vzorcích DNA a analýza mitochondriální deoxyribonukleové kyseliny to nyní potvrdily. Není pochyb, že významnou pozici ve vojenské hierarchii zastávala žena. Kresbu hrobu od Thórhallura Thráinssona (© Neil Price) vidíme na obrázku: http://bit.ly/2faWlNY Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czSt, 20/09/2017 - 22:43
Sopky podledovcem... Led západní Antarktidy skrývá nejrozsáhlejší vulkanickou oblast na světě. Táhne v délce přes 3.000 km od Rossova pobřežního ledu až k Antarktickému poloostrovu. Tvoří ji 138 vulkánů o výšce od 100 do 3.850 m, z nichž 91 objevili při rozsáhlém výzkumu geografové z University of Edinburgh. Oblast prozkoumali pomocí satelitního snímkování a leteckého měření gravitace a magnetického pole. Na obrázku Antarktidy složeném z družicových fotografií (NASA): http://bit.ly/2wllqNL červená vyznačuje nově objevenou vulkanickou oblast. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czUt, 29/08/2017 - 18:32
Buněčný počítačBakteriální buňku lze upravit tak, aby prováděla jednoduché logické operace AND, OR a NOT. Vstup tvoří krátké řetězce ribonukleové kyseliny RNA s pečlivě navrženou strukturou. Určitým způsobem se zkombinují a vzniklá struktura spustí v ribozomu syntézu příslušné bílkoviny, která představuje výstup. Experimenty proběhly v rozšířené střevní bakterii Escherichia coli, která je pro své nenáročné pěstování velmi oblíbený pokusný organismus. Vidíme ji na obrázku na snímku rastrovacího elektronového mikroskopu: http://bit.ly/2vByjG4 (Rocky Mountain Laboratories, NIAID, NIH, via Wikimedia Commons, public domain). Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czSo, 05/08/2017 - 09:55
Recenze nověNový, modernější způsob recenzování odborných příspěvků testuje vědecký časopis Synlett, který publikuje odborné články o chemické syntéze. Doposud se všeobecně odborné příspěvky před zveřejněním předkládají k recenzi zpravidla dvěma nezávislým odborníkům, kteří autorům zůstávají neznámí. Editor Synlettu Benjamin List se svým asistentem Denisem Höflerem začali loni testovat nový přístup. Předkládají obdržený příspěvek po omezenou dobu najednou zhruba stovce předem vybraných anonymních recenzentů, kteří mohou komentovat nejenom článek, ale i poznámky ostatních recenzentů. Předběžné výsledky jsou zatím nadějné. Nový způsob je minimálně podstatně rychlejší ne klasický. Kdo se nevyjádří od 72 hodin, má smůlu. Nicméně i tak editoři dostávají dostatek kvalifikovaných komentářů. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czUt, 11/07/2017 - 23:19
Vlnění zesilujeSvětelné záření atmosféry je vcelku běžný jev, v dnešních civilizací přesvětlených nocích nepozorovatelný. Jde o slabé vyzařování způsobené různými chemickými a fyzikálními procesy v horních vrstvách atmosféry. Vzniká např. při rekombinaci iontů kyslíku a dusíku ionizovaných během dne ultrafialovým zářením Slunce nebo reakcí hydroxylových iontů s molekulami kyslíku a dusíku. Přispívá i luminiscence vyvolaná kosmickým zářením. Ojediněle dosáhne nebývalé intenzity, při níž je možné i číst uprostřed noci. Již staří Římané tento jev znali a nazývali ho půlnočním sluncem. Konkrétně ho zmiňuje Plinius Starší k roku 113 př.Kr. V Evropě bylo pozorováno roku 1783, 1908 a 1916. Nebývalé zesílení světelného záření atmosféry způsobuje zvýšení intenzity vlnění v horních vrstvách atmosféry. Vyplývá to z dat naměřených přístrojem WINDII (Wind Imaging Interferometer) neseného v letech 1991 - 2005 družicí NASA Upper Atmosphere Research Satellite. Na obrázku vidíme světelné záření atmosféry ve výšce 95 km na fotografii pořízené z Mezinárodní kosmické stanice: http://bit.ly/2t0A5yO (foto NASA). Zelené záření vzniká při vzniku molekuly O2 ze dvou atomů kyslíku O vzniklých během dne rozštěpením molekuly O2 UV zářením. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czPi, 23/06/2017 - 01:19
Nebezpečné TauridyPodle tiskové zprávy Astronomického ústavu AV ČR může v blízké budoucnosti dojít k nebezpečné strážce Země s meteroidem z meteorického roje Taurid. Na základě analýzy drah 144 bolidů (jasných meteorů) z tohoto roje usuzují astronomové, že obsahuje přinejmenším dvě planetky o velikosti 200–300 metrů a nejspíš i mnoho dosud neobjevených planetek o rozměrech minimálně desítek metrů. Studované bolidy zachytila v roce 2015 Evropská bolidová síť řízená z observatoře v Ondřejově. Z tiskové zprávy AÚ AV ČR: Meteorický proud Taurid způsobuje na Zemi přinejmenším čtyři meteorické roje. Dva jsou aktivní v noci od konce září do začátku prosince a dva ve dne od konce května do poloviny července. Ačkoliv nejpravděpodobnějším mateřským tělesem je kometa 2P/Encke, existuje teorie, že tato kometa je jen úlomkem mnohem větší komety, která se rozpadla před tisíci let a vytvořila celý komplex těles, včetně řady planetek. Je ale také dobře možné, že řada planetek má podobnou dráhu jako Tauridy čistě náhodou. http://bit.ly/2rPuAlg Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czNe, 11/06/2017 - 21:31
Geny inteligenceRozsáhlá meta-analýza (analýza analýz) na 78.308 účastnících identifikovala skupiny genů, které zodpovídají za naši inteligenci. Jde celkem o 336 polymorfismů (odlišných verzí téhož genu) na 18 lokusech (umístění genu na chromozomu). Podařilo se odhalit 11 nových genů, jejichž souvislost s inteligencí dosud známa nebyla. Exprese (aktivace) všech genů spojených s inteligencí probíhá převážně v mozku. Další výzkum by mohl vést k přesnému určení genů zodpovědných za poruchy učení a možná posléze i ke zlepšení jejich fungování. Inteligencí rozumíme schopnost řešení nových nebo složitých situací, přizpůsobení se novým okolnostem a učení ze zkušeností. Zodpovídá za ni mozková kůra čelních laloků. Rozložení inteligenčního kvocientu IQ v populaci vidíme na obrázku: http://bit.ly/2qh4una Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czUt, 23/05/2017 - 22:14
Čo Vám na portáli chýba? ›› redakcia@cez-okno.net

Stránky

Top