november 20th

Rozhovor s bývalým agentem tajných služeb Bobem Deanem o osudu lidské civilizace, tajných archívech a mimozemských bytostech 1

Existují velmi významné otázky týkající se historie lidské bytosti. Tu nejde pouze o to, zda jsme či nejsme sami ve Vesmíru. Jde tu o podstatně více zásadní fakta. Jedním z velmi dobře informovaných osob je bývalý agent amerických tajných služeb Bob Dean. Sám říká, že v mnoha případech vděčí velkému štěstí, že ještě neskončil ve federálním vězení. Bob Dean ví hodně a také není skoupý na slovo a to za jistých okolností může být velmi nebezpečné. Jak sám mnohokrát naznačil, největší potíž spočívá v tom, že lidská společnost není absolutně reálně informována o stavu mnoha věcí. Je potřeba si uvědomit, že vlády nejsilnější států světa drží pod pokličkou mnohé z toho, co by měli lidé vědět, s čím by měli být obeznámeni. Archívy Pentagonu a další podobných vojenských a bezpečnostních institucí jsou plné velmi klíčových indicií. Následující rozhovor s Bobem Deanem, který realizoval „Projekt Camelot“ patří mezi ty klíčové a výjimečné. Některé skutečnosti, které tento bývalý bezpečnostní důstojník uvádí jsou naprosto jedinečné a zcela zásadní pro dostatečně potřebné pochopení realitního matrixu, který nás obklopuje.

To si musia všetci uvedomiť!

V tomto roku sme si pripomenuli 90. výročie vzniku Československej republiky a zasadnutia Slovenskej národnej rady v Turčianskom Sv. Martine, na ktorom účastníci odhlasovali "Deklaráciu slovenského národa", ktorou sa Slovensko pripojilo k československému štátu. Tým sa skončilo tisícročné "spolužitie" Slovákov s Maďarmi, čo následne viedlo aj k likvidácii uhorského štátu. 2. novembra sme si tiež pripomenuli 70. výročie smutne známej Viedenskej arbitráže, ktorou sa pririeklo 10.390 km štvorcových územia Slovenskej krajiny s 859.885 obyvateľmi Maďarsku.

Červí díry

Červí díra (někdy nazývaná také jako Einstein-Rosenův můstek) je jakousi zkratkou v časoprostoru. Její existence je umožněna obecnou teorií relativity. Pojem červí díra vznikl z toho, že její geometrie připomíná cestu, kterou si červ prokousává skrze jablko. Stejně jako warpový pohon je i červí díra oblíbenou rekvizitou autorů science fiction, ovšem v tomto případě je tomu opačně než u warpového pohonu - nejdříve byla vymyšlena červí díra a až poté ji začali autoři sci-fi využívat ve svých dílech. Červí díra je tunelem (či chcete-li můstkem) spojujícím dva vzdálené regiony časoprostoru. Jednoduše si její fungování můžeme představit tak, že v ten okamžik, kdy bychom vstoupili do jednoho konce, bychom se vynořili na jejím druhém konci, ať je jakkoliv daleko. Je to tedy jakási „absolutní“ forma nadsvětelného cestování.

november 19th

Stránky

Top