Obrázok používateľa CEZ OKNO
Jaká jsou skutečná mayská poselství k roku 2012? (3. část)

Dávný Mayský časový plán odkrývá začátek velkého 5 125 letého cyklu, startujícího v roce 3114 před naším letopočtem. Od této doby jsme byli my, jako lidská rasa v zrychlujícím se procesu, dnes známém jako Civilizace. Dr. Arguelles píše ve své publikaci Čas a Technosféra (Time and Technosphere): "13. srpna 3114 před Kristem je přesný začátek naší zaznamenané historie: první Egyptská dynastie je datována zhruba od 3100 př. naším letopočtem; první město Uruk v Mezopotámii rovněž zapadá do tohoto období, stejně jako Hindská Kali Yuga (3102 př. nl.), co je však nejzajímavější - rozdělení času na 24 hodin, 60 minut a každá minuta pak do 60 vteřin (také rozdělení kruhu na 360 stupňů), tím vším je rovněž typická i Sumerská říše. Jestliže počátek historie civilizací byl takto přesně zakotven, proč by nemohl být konec historie (21. prosinec 2012) zrovna tak přesný?"

Měření času dávných Mayů bylo extrémně přesné, jejich systém kalendářů odrážel části inteligence ducha přírodního koloběhu. 5 125-letý cyklus je tvořen 13 menšími cykly, ty jsou známé jako počet 13 baktunů. Každý z nich je 394 let dlouhý. Převedeno na dny to dělá přesně 144 000 dnů.

Každému baktunu můžeme rozumět jako historické epoše Velkého cyklu stvoření věků, nese s sebou specifický osud vývoje těch, kdo byli inkarnováni v každém baktunu. Například všechny záznamy byly zachyceny přesně během Devátého Baktunu. Tato éra je známá jako období Klasických Mayů. Po tomto období, okolo 830 našeho letopočtu, byla centra Mayů opuštěna a jejich slábnoucí kultura tajemně vymizela. Dodnes nikdo přesně neví nebo neumí dostatečně prokázat, proč a kam se vytratila.

Původní Mayové 9. Baktunu měli specifické poslání, které je od ostatních Mayů značně odlišovalo. Dr. Arguelles píše: "V r. 830 nl. se technicky vyvinutá skupina vrátila zpět do vesmíru, zpět do dalších dimenzí, odkud měli nad vším patřičný přehled. Pozvolna se zbytek pozemských Mayů rozptýlil nazpět po džungli. Nastalo období temna. Zbytek si byl jist jedinou věcí: dobyvatelé přijdou. Okolo r. 830 nl. válečné kmeny, které pojaly po předcích název Toltékové, což znamená Mistři Stavitelé, vstoupili na území Yucatánu. Války a obětování lidi se stalo jejich běžnou součástí."

Země a my, její obyvatelé, momentálně procházíme záverečnou peridodou 13. baktunského cyklu, tzn. 1618 až 2012 nl. Tento cyklus je také znám jako triumf (vrchol) materialismu a proměna (transformace) hmoty. Mayové přesně předpověděli, že poslední baktun bude čas velkého zapomnění, kdy se ve smyslu jednoty sami od sebe a přírody velmi vzdálíme a upadneme jako celek do zapomnění. Jako paměťový virus začneme pojímamt realitu omezeně, změní se duchovní podstata, s níž vykreslujeme tento svět. Tímto cyklem nastává vzrůst a převaha lidského ega.

Dr. Jose Arguelles došel k závěru, že 13. Baktun je vlastně definován výsečí, vystihující mechaniku času. Kupříkladu je velmi zjevné údobí, v němž jsme vstoupili v tento 13. baktun. Bylo to právě po vzájemném ustanovení dvanácti - měsíčního kalendáře papežem Gregorem XIII (v r. 1582) Stejně tak dokonalé nastavení 12 - hodinového a 60 - minutového systému za pomocí mechanických hodin, které se od r. 1600 vyvíjelo celá staletí. A to není všechno, ve skutečnosti se díky tomuto nastavení lidská mysl a civilizace vůbec proměnila diametrálně. Dle Dr. Arguelles tyto faktory byly manifestací lidské "poruchy v času", která byla ovládána ne přirozenými přírodními pochody, ale umělými nástroji času. Ty jsou příčinou oddělení lidstva od zbytku vrozené přirozenosti. Ta je nadále determinována umělou časovou frekvencí, vklíněneho do našeho přirozeného světa.

Dvanáctiměsíční kalendář

Dvanáctiměsíční kalendář není založen na logičnosti vědy nebo přírody. Popírá a překrývá to celoroční lidský biologický cyklus.

Broughton Richmond píše ve svém díle Meření Času a Stavba Kalendáře (Time Measurement and Calendar Construction): "Jestliže by nyní byl Julianský, potažmo Gregoriánský kalendář určen jako nové zařízení k měření času, my, bez naší současné znalosti bytí, bychom ho příjímali jako něco naprosto nepraktického, postrádající harmonii a řád. Něco velmi nevyrovnaného a příliš nešikovného..." Je čas se ptát: „Proč používáme nástroj nedokonalého měření k ovládání dění celého světa?“

Gregoriánský kalendář je v soudobém světě standard, díky pokoření Mayů španělskými dobyvateli, byl jejich původní přirozený svobodný "kalendářní systém" nahrazen tím, který byl šířen Řimsko - Vatikánským, potažmo Katolickým směrem. Dr. Arguelles k tomuto uvádí: "Doktrínou včlenili a reformou gregorianským kalendářem v podstatě Evropané dobili a kolonizovali celý Nový Svět - Severní i Jižní Ameriku... V historickém kontextu je zasazení evropského kalendáře jeden z největších projevů této změny a událostí s tím souvisejících."

Gregoriánský kalendář je výtvor našich předchůdců - kalendář Juliuse Ceasara a ranného římského impéria byl prakticky shodný s vyjímkou názvu a pravidla sřídání dnu a noci. V podstatě jsme používali tento zaběhnutý a omezený dvanáctiměsíční model po 2000 roků a to nebereme stále v potaz dopad na naše globální vědomí a společnost.

Měli bychom si uvědomovat, že stávající kalendář je hlavním nástrojem ovládající naší globální společnost. Cesta, kterou nám vyměřuje jeho čas, dopadá na naše myšlení každý den.
Mechanické hodiny:

Hodiny byli první automatický stroj - staly se srdcem mnoha strojů, které teprve měly přijít.

George Woodcock napsal v r. 1944: "Hodiny tak, jak jej prezentuje Lewis Mumford, představují klíč k mašinérii věku strojů, obé ovlivnilo technologie a ty ruku v ruce i lidské návyky. Z technického hlediska, hodiny byly opravdu první skutečný automatický stroj, jež dosáhl veškeré důležitosti v životě člověka. Původně jejich konstrukce vyžadovala závislost na přímé lidské síle, která postupem přešla k přírodním zdrojům, jako výpomoc tažné zvířecí, vodní či větrné energie.

Je pravdou, že Řekové vynalezli množství primitivních automatických strojů pracující s párou. Ty byly mnohdy využity pouze na "efekt", kupříkladu k dosažení nadpřirozených kulis v chrámech, nebo k odstrašení nájezdníků před jejich městy. Avšak hodiny, byly první automatický stroj, který dosáhl všeobecné nezbytnosti. Produkce hodin byla základním prvkem k rozvoji a následovné tvorbě dalších strojů, ale i tech. dovedností. Ty vyústily v celkovovou složitost strojů a nastolily tak průmyslovou revoluci."

Přítomnost hodin dala za vznik známému pocitu, že čas je něco nacházejícíh se mimo naše těla - můžeme sedět, sledovat hodiny jak ubíhají: tik-tak. Často si myslíme, že je to lineární proces, neustále pokračující, jenž je oddělen od organismu, plynoucí proces žití. Věrnost času vůči našim smyslům je pojímán jako největší překážka k dosažení telepatických schopností, lidského "rozkvětu života".

"Hodiny přeměnily čas na přirozený proces, na komoditu, která je měřitelná, má svou hodnotu, kupuje se a prodává jako mýdlo nebo cukrovinky. Až na některé vyjímky by díky přesnému měření, průmyslový kapitalismus nemohl nikdy pokračovat ve využívání zaměstnanců. Hodiny představují prvek mechanické tyranie v životě moderního člověka, mají větší potenci než kdejaký zužitkovatel, nebo stroj... Nyní právě hodiny určují tempo lidského bytí - staly se sluhou konceptu času, stvořen sám pro sebe, držen ve strachu, jako Frankenstein a jeho vlastní monstrózita." - George Woodcock

Tak jako jedna šestliletá holčička kdysi řekla: "Hodiny chtějí každého přeměnit ve stroj."

Kartézská soustava

Další přišel Kartezský přímočarý systém (1637), který byl ustanoven nadací zakládající všechnu moderní matematiku a vědu. Díky René Descártovi bylo stanoveno, že naše realita je složena z tří dimenzí fyzického prostoru. Souřadnice X, Y a Z promítnuty jako čtyři dimenze z hlediska světového vidění byly zapomenuty. Za hranicí námi běžně vnímaného 3. prostoru je 4. prostor neviditelné dimenze mysli a ducha, v němž je všechno zcelené. Když jsme odpojeni od čtvrtého rozměru (pročež vše přijímáme nepropojené, oddělené od všeho ostatního), naše hodnoty a zaměření se stavají důrazně materialistické. Další velmi důležitá událost byl okamžik přijetí kartészkého modelu skutečnosti. Byl to čas, symbolizováný písmenem t, lépe řečeno byl redukován z jeho kvalitativní hodnoty na kvantitativní. Mysl vnímající pouze lineární plynutí si osvojí čas jako tříprostorovou záležitost lineárního běhu prostého bytí.

Naše lidské paradigma pokračuje v používání s tímto omezeným prostorem. Tudíž, naše vnitřní systémy na tomto založené říkají, že jestliže něco nelze spatřit, doutknout se nebo prokázat měřením, ve skutečnosti to neexistuje.

Skrze Kartézské nahlížení, je samo sebou přirozené redukování čirých kvant zdrojů - není zde zastoupen kvalitativní aspekt nás samých. Namísto toho uplatňuje něco vně nás samých, co můžeme zkoumat, analyzovat a dokonce probádat, ovládat, ovládnout, znehodnotit, uplně zničit nebo zahubit. Rene Decartes jednoduše prohlásil: "Vnímám možnost dosažení znalosti (poznání) jako nejvýššší formu bytí a my sami jsme pánové a držitelé přírody."

Kartézský model, který byl uplatňován po celá staletí slouží jako společenské zaklínadlo, které je uvězněno ve třetím rozměru. Můžeme vidět jeho převahu v způsobu konstrukce našich měst, které jsou tímto paradigmem vystavěny. Dobře je to patrné v množství lineárnosti rozpoložení, které pojímáme jako standard. Vjem naší moderní společnosti mylně přijímá Universum, jako něco giganticky bezduchého, něco jako prostý přímočarý stroj. Ztratili jsme kontakt s jednoduchou všudypřítomností kouzelné inteligence a schovívavostí přírody.

Měli bychom se sami před sebou stydět a vnímat Kartézský vědní model nejenom jako něco zastarelého, ale jako něco, co vzniklo naší mentální nevyzrálostí, jež nás mnohdy motivovala k sebedestruktivnímu jednání. Musíme připustit, že jako rasa jsme posedlí fyzickým prostorem, který přerostl v nebezpečný materialismus a jako epidemie nás pohlcuje a odděluje od duchovního, neviditelného prostoru Života.

Toto proroctví nás vyzívá k probuzení z naší kosmické amnézie. Přijměme všeobjímající esenci jednoty, která vykresluje všechen život v Kosmu. Přestaňme oddělovat Ducha od Hmoty, místo toho se začněme učit, jak sjednocovat fyzické a nehmotné domény mysli, srdce a duše. Tímto způsobem můžeme vytvořit technologie, sociální a vědní modely, které jsou v harmonii a souladu s přírodou. Současně můžeme snadněji ctít a pečovat o nitro nejhlubší přirozenosti, naší vlastní humanity.

V souladu s Duchem Mayů, nás toto proroctví vyzívá k návrácení se k harmonickému bytí s přirozeným časem, k navrácení se k existenci, která souladí s vesmírným plynutím. Byli jsme povoláni k tomu, abychom se vyvinuli za hranice našeho uměle vytvořeného času - našich mechanických hodin a 12 - měsíčního cyklu, který zmrazil naše posvátné vědění o čase a jeho přirozených cyklech. Byli jsme předurčeni k tomu použít kalendář, který nám pomůže rozvinout obzory mysli, tak abychom se přiblížíli k historickému cyklu a připravili se na možnost post-historie. Třináctiměsíční (po 28 dnech) kalendář, nyní využívájí ve více než 90 - zemích světa lidé, kteří se rozhodli zlomit moc umělého času a účastnit se na manifestaci za naplnění proroctví!

Začne rokem 2012 éra telepatického sjednocení?

Světová nestabilita, v které jsme nyní, odráží procesy, které mohou vytvářet nová paradigmata - a i nové životní hodnoty postupně zapouštějí své kořeny. Jaké změny nebo možnosti se mohou objevit jako finální dokončení tohoto specifického pět tisíc roků dlouhého světového cyklu? Jaké nové přístupy by mohly být charakteristické pro nový, post-historický cyklus?

Se vším, co se v tomto obrovském časovém úseku projevuje fyzicky, je důležité, že jsme pochopili také úlohu materialistického kolektivního myšlení a vědomí, na kterém dnešní svět stavěl více než pět tisíc let.

Dr. Jose Arguelles říká, že rok 2012 můžeme nazvat jako spouštěcí bod "biosféricko-noosférického přechodu", což v podstatě znamená probuzení telepatických schopností... (Pozn. Fenomén 2012: Noosféra je slovo označující prostor myšlení - a díky jejímu vlivu se mohou naše myšlenky vzájemně provazovat a ovlivňovat realitu kolem nás.)

Jak P.R. Masani píše v "Ekologii noosféry": "... Je nevědecké přijmout pojetí biosféry a odmítnout pojem noosféry. Noosféra ovlivňuje Zemi a její procesy. Ve skutečnosti způsobují nejvíce ekologických potíží procesy v noosféře. Je to možná nejdůležitější vrstva. Dnešní zvrácenost lidstva by mohla být jednou z příčin. Je zjevné, že nepříznivá noosféra jsou zdrojem znečištění." (Pozn. Fenomén 2012: Rozuměj noosféra přeplněná myšlenkami na války, násilí, neomezený zisk, konec světa apod.)

Dr. Arguelles odpovídá: "Když se řekne, že znečištění noosféry je zdrojem veškerého znečištění, mluvíme o úloze lidského myšlení v celosvětovém systému jako celku. Změny v noosféře tvoří rozšiřující se dynamiku. ... Především to znamená uznání vlivu lidského myšlení na všechny evoluční a dynamické biogeochemické cykly zemského systému.” ...

Zdá se, že rok 2012 se také díky skrytým procesům v noosféře projeví podle toho, jaký smysl mu dají sami lidé. Mnoho milionů lidí, více a více lidí na planetě přemýšlí denně o roce 2012. Bez ohledu na to, zda se shodneme na významu roku 2012 a na tom, co může nakonec znamenat, je důležité, že (podvědomě a tedy skrytě) spojuje naše myšlenky v jeden společný celek - je to hluboký a vzájemně se ovlivňující proces v našem kolektivním vědomí. ...

Ačkoli pravděpodobnost příchodu velké události dne 21. prosince 2012 je z pohledu klasických vědců malá, faktem rozhodně je, že tomuto datu je věnována velká pozornost v rozsáhlém kolektivu, a určitě přinese aktivní účast největšího počtu lidí z celé historie. Čemu jinému tolik lidí ze všech společenských vrstev a tradic věnovalo svou pozornost?

Důležité je uklidnit naši mysl a uvědomit si úlohu sebe samého. Obnovit naši kolektivní touhu žít v souladu s naší pravou povahou a přírodou, probudit se z našeho materialistického spánku...

Naše pozornost věnovaná roku 2012 opravdu může katalyzovat úsvit nové éry telepatického sjednocení, které se může ještě prohloubit v průběhu generací, jak budeme pokračovat v naší práci k naplnění lidského potenciálu. (Pozn. Fenomén 2012: Díky stávajícímu transformačnímu procesu se postupně stupňuje vliv našich myšlenek na vytváření reality. Tento vliv se má paralelně s průběhem transformace jako takové i nadále stupňovat, a tak na pomyslném vrcholu celého procesu kolem roku 2012 mohou naše myšlenky hrát ve světě zcela jinou roli než dnes. Myšlenky by mohly doslova „vyplavat na povrch”...)

Jaká jsou hlavní témata těchto proroctví?

Jsme v období zkoušek, posvátného testovaní ve Velké Križovatce cest. Musíme najít způsoby, jak žít v harmonii a míru vedle sebe v rámci celé biosféry; naše přežití závisí na našem probuzení a vzájemnému respektu k životu. Ze dne na den je čím dál tím víc zřejmé, že v našich vyježděných kolejích je slepá cesta a že se musíme naučit pohybovat se s větším (duchovním) světlem. Bez ohledu na jakékoliv konkrétní datum domorodí mayští starší potvrdili, že znamení doby se už projevují všude - v nás samotných, i v našem společném světě.

Všichni cítíme, že intenzita jednotlivých projevů v našich životech se stupňuje. Ať se podíváme na globální hospodářskou krizi, krizi v životním prostředí, nespočetné sociální a lidské krize s přelidnění, chudobu, bezdomovectví, choroby, hladovění, války, změny všech krajin atd., je jasné, že žijeme ve velmi významné době.

Tento moment v naší evoluci nikdy před tím neexistoval v takové síle jako se projevuje teď. Tato proroctví nejsou o jednom dni, jedná se o proces, v kterém jsme dnes – a bude se dále stupňovat. Podstatou proroctví pro tuto dobu je to, že žijeme v době křižovatek, čase přesunu cyklů světa, kdy starý svět a založení mentality na oddělenosti od všeho kolem je v procesu umírání, a transformace do nového světa, který se vytváří prostřednictvím našich srdcí.

Je mezi námi skvělý čas, prožíváme napětí protikladů. … Důležitá je připomínka, že nejtemnější chvíle přichází vždy před svítáním. Jinými slovy – do nové éry se musíme dostat přes obrovské výzvy a krize.

Obnovení světového cyklu přinese postupný návrat moudrosti a rovnováhy. To je téma, které se objevuje v mnohých různých proroctvích. Návrat Kristova vědomí. Návrat Božstev a moudrosti předků. Návrat života v harmonii s přírodou, Nový Jeruzalém. To vše vrátíme-li se do duchovního vědomí; obnovíme-li vědomí o naší skutečné povaze. Může to být? Zdá se, že ani neexistuje jiná možnost, ale je důležité probudit náš lidský potenciál. …

V podstatě jde o myšlenku, že dlouhou dobu až dodnes dominuje jen lineární, racionální mysl, která nás dělí od těla a srdce a my jsme uchváceni jen vědeckými modely, slepým materialismem, egoistickými souěžemi, špatně nastavenými zákony, chamtivostí a na strachu založených pocitech odloučení. Vše vychází z hluboce zakořeněného odpojení od posvátné jednoty veškerého života.

Jak postupně vytlačíme zvyky z tohoto starého paradigmatu, jak je popsáno výše, můžeme se nakonec přesunout do éry, kde se budeme stále více řídit srdcem a intuicí integrovanou s myslí a tělem, budeme naladěni na věčný rozměr bytí, podporovat nové kvantové vědy, žít v harmonii s přírodou a budeme v kontaktu s duchovními, neviditelnými dimenzemi, věnujíce se autentické spolupráci a toleranci, a tak zřídíme svět plný vědomého vnímání naší drahé vzájemné závislosti.

- pokračovanie -

Zdroj: fenomen2012.ic.cz

Převzato z: http://www.13moon.com/

Překlad: Josef Miltner, Jaroslav Krejčí; 10. 8. 2010

december 01, 2010 16:31 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top