Obrázok používateľa CEZ OKNO
Jaká jsou skutečná mayská poselství k roku 2012? (4. část)

"Vesmír existuje ve formě živoucího, transormujícího se procesu. Dalo by se říct, že se postupně rozvíjí a od nepaměti odkrývá - Jako sen se universum zpětně opakuje, je to živoucí akt umění inspirované řečí symbolismu." - Paul Levy, www.Awakeninthedream.com

Ve jménu bádání, připusťme na moment úhel pohledu, že "Život je pouhý sen". Představme si snový prostor, který všichni sdílíme právě teď a přesně odtud se rychle blížíme k datu 21. prosince 2012 - sladěnému okamžiku konce 13. baktunu předlouhého kalendáře cyklu dávných Mayů. Ve chvíli psaní tohoto článku jsme přibližně dva roky od data, kdy bude tento cyklus (5 125 let roků dlouhý, jenž začal v 3114 před Kristem) sladěn k návratu do Nulového bodu a začne Světový Věk Obnovy.

"2012" přitahuje a magicky zaměstnává celé spektrum lidské psychiky; bojíme se, doufáme a očekáváme. Zatímco někdo sní o 2012 jako o začátku nové pozitivní éry, jiní berou tento rok jako potencionální hrozbu velkých kataklyzmat, které přinesou hromadnou zkázu.

Faktem je, že zrovna v této době jsme vystaveni množstvím krizí, probíhajícími změnami Země a do toho přírodním neštěstím hrnoucím se zprava i zleva. Avšak mimo tyto fyzikální faktory, pokud bereme věci ze snové perspektivy, zdá se důležité, že jsme srozuměni s vesmírem a že instinktivně vnímáme apokalypsu - zničení. To vše sídlí v naší duši. Zdá se, jakoby toto odráželo naše nevyřešené obavy o vlastní život, a tím také vzniká náš osobní egoistický postoj. Tohle je především pravdivé a typické u kultur orientujících se na západ. Tyto kultury bývají často mylně konfrontovány a odtaženy od náhledu na vlastní smrtelnost, tedy připravují se o příležitost a možnost učit se od největších mistrů a učitelů. Setkání s přirozenou realitou naší lidské neosobnosti je klíčem ke vnoření se do našeho duchovního nitra.


"Já jsem nový den" od Mara Berendt Friedman

Tento okamžik našeho sdíleného snu je naprosto povzbuzující. Společně se tiše řítíme kapitolou moderní historie, žijeme, sníme na hraně, pohybujeme se někde mezi extrémy vyhubení a osvícení. Plujeme v moři obrovské intenzity a se zvyšujíci nestabilitou naší biosféry se lidská mysl stává více a více sebe-poznávající. Co se tady ve skutečnosti děje? Jak se vypořádáme s touto tíživou situací, v které jsme se ocitli? Jaká je naše současná role? Jak máme reagovat? Na co se máme zaměřit? Jak vše můžeme pozitivně ovlivnit, jak pomoci našemu společnému snu?

Jak se vypořádáváme s přirozeností reality, rozpomínáme se, že cesta, jíž se ubíráme současným planetárním snem, má tvořivý potenciál, tzn. celou situaci prohlubuje.

Celou dobu našich životů se ptáme, jak přesní můžeme být. Jak moc dovedeme předcházet daným proroctvím o zkáze a postoupit skrze tvořivou sílu probuzení a uvědomělému snění? Vědět o vlastní síle našeho myšlení a vytvářet napříč fyzickým projevem, když investujeme naši představivost do nočních můr, ničivých scénářů, nebo věnujeme naše představy do možnosti naplnění a integrace? Jako neskutečný sen - kam vkládáme naši pozornost k posílení našich životů...

Paul Lewis píše: "Proces imaginace ovlivňuje náš hmotný svět, současně je recipročně ovlivněn hmotným světem v chodu. Žijeme světem snu, naproti tomu, opakovaně, nelineárně a v běžném procesu existujeme mimo čas, sníme o světě, tak jak ho chceme mít..."

V této moderní době máme pocit, že žijeme ve světě, o němž jsme snili, ve scenérii světa, v kterém se zrychluje celá naše historie složená z našich životů. Naše srdce si nesou nedotčenou hloubku. Každý z nás může pomoci srovnat chaos tohoto snu k přechodu věků skrze cykly. Prostupující září poznání naší vnitřní temnoty. Můžeme pomoci přinesením ozdravení našeho utrpení a nebezpečnosti.

Robert Sky uvádí: "Sloučení polarit světla a temna znamená přijetí protichůdných sil, jakožto neustále kolísající aspekty celistvosti. Při odstrkování a přehlížení toho, čeho se obaváme a jak soudíme sami sebe, v obětí sebelítosti nemůžeme ustát neřešitelné části naší mysli. Každý z nás musíme snášet nějaká trápení a traumata. A jsou to právě naše "bolesti", po boku největších radostí, jež náleží a formují části našeho sebepoznání. Všechno, čím podstupujeme a co snášíme, světlo i temnotu, jemnost a hrubost, třpit i roztříštěnost - spolu tvoří naši duševní pouť. Toto je kompozice částí nezbytných k dokončení překrásné galerie našich lidských poznatků. To je ve světle skladby částí všech kontrastů. To, co naplňuje naše životy hojností a krásou. V hloubi našich srdcí má každý pocit svého místa uvnitř prázdnoty života, který je prázdný sám o sobě. Přesto je našim posláním mít srdce natolik velká, aby obsáhla vše, co jsme. Právě skrze srdce se všechno navrací ke svému Zdroji."

Nechejme se inspirovat sladěním (synchronizací) s rokem 2012, víme, že globální paradigma vychází z naší vnitřní proměny, stabilizuje a přenáší nás po vlnách do skvělejšího prostoru.

Mimo pozorovatelný horizont roku 2012 můžeme tento rok v pravém slova smyslu vnímat jako symbol, který nám slouží ke kolektivnímu probuzení. Získává si naši pozornost jako sebereflektivní bod, vyzývá nás k přehodnocení toho, jak žijeme a jakým směrem se jako globální civilizace ubíráme. Jak vystoupit ze starého pro něco nového? Čeho jsme ochotní se vzdát? Co jsme ochotni přijmout? Jako sladěný bod našeho společného uvědomění - je to jako ustanovení, které jsme si předsevzali. Předsevzali tak, abychom dosáhli naplnění svých životů a neustále hledali svou opravdovou motivaci našeho poznání. Už jsme prozkoumali všechny aspekty existence? Máme probádanou svou vlastní mysl? Přijmuli jsme skutečnou smrt jako součást zrození? Poznali jsme svá srdce? S čím vším jsou propojeny? Jak nám slouží? Jak pracovat a žít v harmonii? Jak ctít všechny tyto naše souvislosti a vztahy? Co nás v našich životech dobíjí a posiluje? Čím přispíváme do našeho společného snu?

Opusťme naše očekávání, naši nadšenost, příběhy, myšlenky a procitněme; nádech; pocit hloubi vesmírné podstaty, která v nás dřímá. Zakusme vlnu této spící síly - uvědomění v nás. Pro nás, jež žijeme naše životy právě nyní, je to spirálovitá moc, která velí Světovým Věkům. Ta katalyzuje to, co je v nás i mimo nás. Pro ty, kteří se ocitly na životní křižovatce mezi tím, co už proběhlo a tím co se objeví; my jsme snem našich předků, a budoucí pamětí generací, které po nás přijdou.

V tomto společném snu opusťme fantazie typu Y2K a otevřme se možnostem Kvantového světa. Projevme naši lidskou vynalézavost a s láskou k našim životům, pomozme rozlouskout ty největší výzvy. Odevzdejme se plodnému potenciálu a prozařme naši realitu slučující silou stvoření.

Tak jako Harmonická konvergence v roce 1987 přinesla naplnění proroctví opeřeného hada Quetzalcoatla o třinácti Nebesích a devíti peklech, tak nám 21. prosinec 2012 přinese dokončení 13. Baktunového kalendáře dlouhého počtu dávných Mayů. V naší kolektivní snové sféry můžeme vidět tento bod jako sladění a otevřenou bránu do nové éry, kteráž se rozvíjela přes všechny naše generace. Naším úkolem je asistovat "příchozímu porodu" této nové éry!

Rozhodně toto není o nějakém datumu, je to o tom, co žijeme uvnitř nás samotných. Jenom život lze prohloubit. Jenom tajemství lze prohloubit. Znovuspojením nás s našim Stromem přirozenosti můžeme sami sebe učinit mnohem jednotnějšími.

Tento proces je o realizaci, o tom, kým jsme a tím, jak dokážeme existovat v mírumilovném spojenectví, jež slouží, byť pro podporu jediného lidského života. Každý z nás musí v tomto běžícím snu najít svou vlastní cestu, skrze naslouchání intuitivního vedení a vědění. To není o následování vnějších autorit, je to o projevení každého z nás, o naší posvátné roli v čase evolvující a měnící se globální kultury. V tomto snu ovliňujeme jeden druhého, důvěrně, takřka bez povšimnutí. Každý z nás jsme sami navzájem nejúžasnější výzvou, nejskvělejším požehnáním a největším učitelem. Čím skutečněji následujeme náš vnitřní hlas, tím víc při hledání cest podporujeme jeden druhého. Tak jako se praví: "Jsme si navzájem anděli, společně si ukazujeme znamení." Když uskutečníme naši jednotu, povstane náš společný sen.

Jak se můžeme připravit na příchod roku 2012?

"Když člověk osvobodí svůj vnitřní potenciál, stane se mocnějším a všechno je pak možné" - Bolívijský Šaman Chamalu

První věc především - místo chystání se na nějaký moment na cestě k budoucnosti, uvědomme si, jak se na tento moment připravit, jakým způsobem se na něm podílet. Namísto zaměřování se na imaginární osud potřebujeme zjistit, že jsme uprostřed planetárního transformačního procesu. Synchronizace s kódem 2012 je voláním k příležitosti. Jaká je naše životní mise? Každý z nás máme v tento čas unikátní roli. Musíme následovat naši vlastní inspiraci! Když si najdeme svou "vášeň", cítíme se živými, cítíme se vedeni. A právě proto při následování myšlenek strachu toto nefunguje, protože hlasy o vlastní sebe-pochybnovačnosti a obav nejsou součást řešení, místo toho nás omezují a často odvádí od pozitivního tvoření. To, co potřebujeme, je cítit se v životě angažovaně, vědět, že jsme součástí společné mandaly bytí.

Dle zdravého úsudku, právě zde a nyní nás může rok 2012 inspirovat k přímému náhledu na naše životy: Kam se ubírá naše pozornost? Jaké jsou naše motivace? Jak můžeme žít větší harmonií mezi všemi našimi vztahy? Jak můžeme vytvořit nejlepší soucítění? Jak můžeme čelit potížím? Jak se stát uvědomělejšími? Jak prohloubit naši lidskost? Jak sdílet naše talenty a dary jako způsob ovlivění naší kultury a uskutečnění nového paradigmatu? Jak sloužit životu a pozitivně přispět ke všemu, co sdílíme? Jak pracovat ve jménu budoucích generací, kterým chceme a můžeme přenechat planetu v nejlepším stavu? Jak můžeme zkultivovat rovnováhu bytí a činnosti?

Na této planetě plné rozmanitosti máme všichni různé návyky, schopnosti a požadavky. Namísto hledání, co nám svět na naší pouti může nabídnout, se potřebujeme hluboce ponořit do sebe a naslouchat našemu vnitřnímu hlasu, tak aby nám v těchto časech pomohl v navigaci skrze nynější období velkého neznáma.

Je přirozené učit se z naslochání našeho vnitřního moudra. Nikdo nám neposkytne vědění, když hloubá uvnitř nás, jednoduše musí být námi probuzeno. Je třeba, aby se zrodilo k cestě za novými zkušenostmi. Každý z nás má přímé spojení s vlastním Duchem, musíme se od něj neustále učit naslouchat naši božskou podstatu, a to intuitivním řízením a tichým hlasem našeho srdce. Tato schopnost je nejužitečnější právě v těchto časech. To je přesně to, co nás informuje o tom, jak se synchronizovat na správnou dobu pro správné místo.

Tento projev synchronizace s naší vnitřní intuicí a s celým universem je skvělý urychlovač učení se, jak žít v rovnováze s pochody přírozených časových cyklů. Probouzí to naše poznání synchronicit, jakožto přirozeného životního řádu.

K němu se věcně můžeme dopracovat vyběrem a následováním 13. měsíčního kalendáře, který je založen na matematice dávných Mayů. Účelně navržen jakožto slunečně-lunární a galaktický kalendář, který v moderním světě navrací a spojuje učení o posvátné esenci času. Ve světle proroctví o roce 2012 si jej lidé ve více než devadesáti zemích světa vybírají k sladění a proměně každého dne. Když následujeme přirozené rytmy a průběhy těchto "nových" kalendářních násrojů, jsme vedeni každým dnem s mimořádnou spiritualní provázaností. Společně formujeme síť telepatických vazeb, stáváme se světlem přirozené harmonie. (Pozn. Fenomén 2012: Další možností je smysl pro čas úplně opustit, řídit se časem co nejméně je to možné nebo vůbec. Tak si lze snadno navyknout na život "tady a teď", což je charakteristické pro duchovnější reality.)

Nepochybně nás toto období vybízí k překonání strachu, k přestupu ke statečnosti, soucítění a tvorbě zplnomocnění - všechno to musí povstanout při spojení s naším srdcem. Když se podíváme na stav světových událostí optikou racionálně-lineárního myšlení, naskytne se nám před očima hrůzný obraz nikdy nekončícíh pohrom, které způsobují neustálý alarm a paniku. Ale kam nás tyto energie poplachu a paniky táhnou? Přirozeně vedou ke stresu, nemocem, přehlížení, negativitě, depresím a únikům. Toto dávno staré schéma - paradigma má právě nás naučit pracovat se strachem, motivovat nás tak, aby přišlo nové, jenž nás naučí milovat život a nechat se jím neustále inspirovat.

Když během života začneme přecházet z uzavřenosti našich myšlenek k expanzi našich srdcí, můžeme dosáhnout spojení a sjednocení myšlenek, dosáhnout tak posvátné nezranitelnosti. Když dokážeme vnímat tento čas proroctví skrze naše srdce, můžeme se naladit na možnost vzestupu tohoto nového světového uvědomění. Co chcete, aby k vám promlouvalo, dotýkalo se vašich vztahů a přeneslo se do nového světa? Spojení našich srdcí s upřimností je našim jediným skutečným vedením napříč tímto Tajemstvím. Nový světový věk lze a jedině může být zrozen pouze skrze naše srdce. Není zde žádné jiné médium k transformačnímu procesu, než naše bytostné "vnitřní jádro".

Tak jako intenzita našeho dobrodružství pokračuje, je přirozené se učit čelit současným strachům, trénovat cesty přeměn, tak aby nesnáze nebyly vysilující. Bojovník učení Shambhala skrze Buddhismus učí: "Nebojácnost není o omezení strachů, je to o pocitu, že strach nás nemůže zastavit." A to je přesně příležitost dnešní doby - uvědomit si, že strach nás nemůže rozeštvat, místo toho jeho přítomnost nám může napomoci se více vcítit do středu našich srdcí. Když nalezneme odvahu v našich srdcích, povstanou nové fantastické výzvy, uvnitř nichž se vlastně nacházíme, můžeme navrátit krásu a dech života do správných kolejí.

Jak se všechno nadále zrychluje, je zde narůstající potřeba ke stabilizaci a účasti na útlumu vibrací paniky napříč celou společností. Stres se stává čím dál tím víc reálným, každý musíme vědět, jak generovat vibrace sounáležitosti, obzvlášť když už chápeme, že naše energie se vyzařují ven a ovlivňují všechno kolem nás. Čím více trénujeme naši pozornost, tím lépe. Meditace a modlitby spájí naše záměry a jsou nezbytně důležité. Učí nás, jak zvládnout naše negativní emoce. Čelit jim namísto jejich podléhání je způsob, jak předcházet zvyšování napětí ve světě.

Nezapomeňme, že i dávní Hawaiané mají proroctví, v němž předpovídají, že příjde doba, kdy bude na Zemi tolik chaosu, která bude vyžadovat spousty spojenců k uklidnění. Je patrné, že tato doba nastala. Je přirozené, že kultivujeme naši vnitřní rovnováhu tak, aby přispěla k vytvoření rovnováhy i ve světě.

Je podstatné, že se snažíme prohlubovat vazbu s naším dechem, je to přímá cesta k uzemnění k zakotvení přítomného okamžiku. Vědomé dýchání pomáhá k odplavení stresu, zklidňuje a pročisťuje mysl a samozřejmě otevírá a rozšiřuje srdce.

V této transformační době se musíme podporovat celostně. Musíme si zvolit nápravu, uzdravení a zlepšení živobytí napříč všemi směry. Vypořádat se s umělými energiemi moderního věku, je moudré ponořit se do vlastní přirozenosti, jak je to jen možné. Pobývat v přírodním prostředí nás znovunabíjí elementy magie a smyslem pro vypořádání se s vibracemi technosférické přesycenosti informačního věku.

Naše těla jsou chrámem pro naše duše, jsou to nástroje, jimiž hrajeme naši životní píseň. Musíme se proto i během těchto časů o ně dobře starat. Už teď žijeme často mezi kompromisi vedenou situací znečištění vzduchu, vody, země a narůstajícího elektro-magnetického smogu. Všechno to se na nás hrne ze všech stran. Musíme se chránit už od základů: Udržovat naše těla vitální v pohybu, odpočinku, vodě a přístupu zdravého stravování. Jak říká Mayský stařešnina Carlos Barrios: "Jezte s rozvahou, rozumně. Nadbytek jídla narušuje správné zvyky. Dávejte pozor, co vkládáte do svého těla."

Naše myšlenky a emoce jsou propojeny s tělem. Část našeho zdraví se zrcadlí v našich emocích, které v současnosti vzrůstají. Hledáme nástroje pomoci k uvolnění starých schémat, tak aby mohli fungovat současně. Toto je skutečně období k ozdravení starých bolestí. Musíme se doopravdy naučit ovládnout sílu k odpuštění sobě i ostatním, skutečný soucit vůči lidskému utrpení, naučit se být citliví přímo k sobě a našim vztahům.

Musíme dávat velký pozor na výbuchy hněvu a turbulence v kolektivním uvědomění. Je to přirozená evoluce, musíme se na tyto situace myšlenkově připravovat, svou angažovaností trénovat svou mysl a učit se odolávat. Alex Polari uvádí: "Každá myšlenka je entitou". Musíme být obezřetni, jakými myšlenkami se zaobíráme, dobře rozpoznat, v co věříme a v co nikoli; povzbuzovat se a vnášet do života jen to nejlepší z nás.

Toto je náročný bod ve vlastní sebe-reflexi. Musíme prozkoumat všechno o sobě samých, našich sklonech, našich návycích, závislostech a předně věřit tomu, v co věříme. MUSÍME SE PTÁT SAMI SEBE. Musíme následovat cesty, jimiž se energie projevuje skrze nás. Důrazně začínáme rozumět, jak rozlišovat naši víru skrze síto zkušeností přijmuté skrze realitu. Musíme zvažovat všechny své kroky v procesu tvoření. V tvoření týkajícího se našeho kolektivního uvědomění. Začínáme si uvědomovat všechny tvořivé síly působící uvnitř kolektivního uvědomění. Začínáme si představovat, jak divoké a expansivní naše možnosti mohou být.

Toto proroctví je o nahlížení na sebe a pochopení, jak máme přispívat k rovnováze ve světě; rozpoznávat, jak naše víra, záměry, slova a závěry přispívají do stejního oceánu, v němž plujeme společně. Máme moc pozvednout naše společné životy. Naše tvořivá síla je podstatou bytí.

Naší příležitostí této doby je probrat se z mentality, v níž přijímáme všechno odděleně. Obnovit přetrhané vazby našeho bytí a okamžiků.

Naše nejmenší a nejkřehčí pocity srdce jsou naší nebeským jádrem. Je to trůn jednoty dřímající v nás. Jenom naše probuzená srdce dokáží rozeznat "druhé", jako nás samotné. Je to stav sjednocení se vším živým.

A Tzutujil, Mayská léčitelka ze Santiáckého Atitlanu na Guatemale, mluví o důležitosti brát planety jako živé bytosti - Zemi za Matky, Slunce jako Otce, Babičkou je potom Měsíc. Jako živé bytosti k nim máme chovat respekt a blízký vztah. Říká, že je máme ctít ceremoniemi, modlit se za ně, a navracet krásu Matce Zemi. Používat při obřadech květiny, vonné esence, různobarevné svíčky atd. Mluví o důležitosti býti v dnešních časech nebojácní a silní, držet si víru, dávat pozor na naše přání - sny a předně se naučit, jak pěstovat jídlo na našich zahradách.

Mnoho lidí si je vědomo o potřebě stanovení si, jak žít fyzicky zvládnutelnými směry planety, ale často je potíží zanedbávání duchovní přípravy. Potřebujeme obojí. Zejména se musíme pídit po příkladech a hodnotách moderní společnosti, ustavičně hledat způsoby snižování stop po znečištění, obzvláště zaměřením se na ustanovení místních komunit. Rovněž potřebujeme pročistit a provázat naše vnitřní vztahy se vším živoucím.

Samozřejmě jako moderní civilizace jsme vystavení velké výzvě k přeorientování našich životních stylů k schopnosti žít v harmonii s přírodou. Ale to je jen prozářené pochopení našeho sjednocení, které skutečně motivuje a vede nás ke zvládnutí všech řešení. Ačkoliv se otázka této manifestace může zdát nezvládnutelná, zůstává zde nadále otevřená možnost zázračného průlomu, která narůstá, je posilována probouzejícím lidským uvědoměním. Ve skutečnosti zde není pro nás jako neustále vyvíjející se rasu žádné dané omezení. Pokud se odkloníme od ignorance k moudrosti, nenávisti k soucitu, od soupeření ke kooperaci, objevíme nevídané kouzlo součinnosti!

Nesmíme se nechat zastrašit prudkostí současnosti, její akcelerace má svůj význam. Když pochopíme, že jsme v procesu konce starého světového paradigmatu, můžeme projevit trpělivost a statečnost. Vědět - jsme zde pro to, abychom pomohli zakotvit nové! Když si budeme udržovat nejvyšší vizi o transformaci světa, prohlubovat naše nejryzejší záměry, dostane se nám odměny v podobě skutečného rozpoznání, jak se správně věci mají ubírat.

Naše chvíle ve společném snu je prostoupena tajemstvím. Toto tajemství žije svým vlastním životem mimo nás. Vězme, že jsme zde proto, abychom vytvořili novou kulturu, založenou na poznání a vzájemné touze po harmonii. Toto je posláním proroctví, které čeká na jeho a naše přijetí!

Všichni si můžeme najít svou cestu. Všichni můžeme vnést světlo do temna, a jít za tím, kde je srdce. Díky dávání, sdílení, pomoci a podpoře se stává život krásnějším. Každý se vzájemně trápíme, modlíme a chválíme. Stále znovu a dokola potřebujeme jeden druhého k podpoře, vyzdvihnutí, vrátit se zpět ke spojení s naší vlastní skutečnou přirozeností. Světlo, kteréž prozařuje mýma očima je stejné, které vidím já v tvých.

Jak praví Mayové: "In Lakech" - "Já jsem Tvé druhé Já."

2012 - Jaká je pointa?

Ve společenském měřítku zažíváme dobu, v níž se naše nepoznání mění v poznání. Vše, co bylo schováno, se odhaluje. Ať už se podíváme na své životy, nebo stav světových událostí, pokladnice začínají vydávat svá tajemství. Rány, nestabilita, temnota a nesnášenlivost jsou na očích všem. Současně se odhaluje i pravda a míra naší skutečné pravdivosti. Jak říkají Hopiové: Žijeme v časech Veliké Očisty - prostá slova, ohromný význam.

Žijeme v honosné, avšak nejisté době, vzrušující, nestálé a tajemné. Naše 7 miliardová společnost je nevídaná. Podle Wikipedie je nás 10 krát víc než před 300 lety nazpět. Podle dat (z roku 2009) ze CIA Factbooku, lidská populace se zvyšuje o 220 980 lidí každý den. Každý jsme kapkou v moři lidské civilizace, součást fyzického i psychického kolektivu. Připomínáme si naši jednotu, když čelíme společným potížím. Krize, kterým nyní společně vzdorujeme, nám společně přinášejí inspiraci k tvořivé kreativitě. Cesta vede přímo skrze proroctví, není zde možnost jít okolo.

Nyní je chvíle uchopit vše, co bylo zneuctěno nebo potlačeno, je důležité pročišťovat a prosvěcovat.

Všechno toto probíhá na vnitřních i vnějších polích, jež odráží posvátnou intenzitou tyto předpovídané dny. Polarity a nevyrovnanosti v nás a okolo nás začínají být zřetelnější. Láska, krása, spolupráce a soucítění začínají pronikat tímto světem. Mnohá hladká vítezství v umění, společenské pomoci, ozdravení a vývoje září okolo nás, oslňují oduševnělým půvabem naší opravdové přirozenosti. Mezitím podstupujeme bolesti, strach, násilí, bolest a nemoci. Nekonečná muka trápení, odloučenosti, zmatení, izolace - po boku nakažlivého egoismu, natvrdlé chamtivosti a korupce, materialismu, závislosti a nebezpečné ignorance. Odpovědnost je vyžadována na všech úrovních existence. V tomto dění se věci stávají transparentnějšími, učastníme se šíření egoistických programů strachu a omezení, přehlížíme staré příběhy o nás a naší identitě.

Synchronizace 2012 nám připomíná, že jsme na společné pouti přemety a zvraty našich životů přispívají ke společné manifestaci tohoto dobrodružství. Měli bychom ctít důležitost uzavření tohoto cyklu bez podporování různých očekávání a strachů. Měli bychom se odklonit od pozornosti datumů pro budoucnost a chopit se příležitostí, které leží vedle nás tady a teď. Za pomoci našeho kolektivního uvědomění, přímo teď skrze tyto stránky Vás vedeme k sepsání nových.

Opusťme scénář, že 2012 přinese konec světa a pochopme, že je to konec velkého cyklu. Namísto pasivních obětí, jsme zde k přispívání na tomto procesu přechodu světového věku. Berme označení 2012 jako signalizaci, že nynější planetární období nás vyzívá k sjednocení svého nejlepšího potenciálu, přístupu do hlubších dimenzí poznání toho, kdo doopravdy jsme. Vědět, že čelíme velkému počátku procesu, jak se naučit žít v harmonii po boku s Přírodou a mezi sebou.

Je nezbytné ptát se, kam nás toto proroctví směruje: Jak dovedeme žít a operovat ve vědomém pochodu naší Jednoty, naší nezávislosti. Čelíme nutnosti hlubokého pochopení, že naše životy se blízce spřádají se vším živým. Musíme k tomuto vyjádřit své porozumění a nechat se vést svým životním posláním.

Pointa je, že tento svět slouží k tomu, aby nám sloužil. Tento okamžik žijeme uvnitř sebe. Všichni jsme nástrojem kultury. Svou pozornost musíme zaměřit na naši vynalézavost. Naše myšlenkové, duchovní, emocionální energie září barvami, které šplouchají na naše plátno života. Co je kvalitou v našem kolektivním umění? Jak jej můžeme zušlechtit našim přispěním?

Teď není čas na zkoušení pomatených věcí, raději se učme z naslouchání svého srdce. Čím více se posílí náš potenciál být uvědomělými, tím více dalšího potenciálu nalezneme. Naše sebe-reflexe se prohlubuje a rozkvétá.

V traumatickém období potřebujeme jeden druhého podporovat. Namísto prohlubování traumatu, tím že ho přehlížíme nebo jsme lhostejní, je důležité čelit bolesti a tragediím, které pláčou světem. Zahojení můžeme poskytnout, když rozvineme naše srdce větším soucitem, otevřeme kanály více požehnaným odpovědím.

Harmonický způsob bytí můžeme odkrýt pouze skrze cestu nalezení našich srdcí. To je ta zpráva! Proč? Protože naše srdce je od přírody nastavené tak, aby se umělo propojit do jednoty se vším živým, tím pádem žije život a respektuje ho. Nalezením ryzího soucitu nalezneme ryzí moudro.

Jak říká José Arguelles: "My jsme Mírotvůrci, na které jsme čekali!"

Pozn. Fenomén 2012: Děkuji pánům Josefu Miltnerovi, Tomášovi Krajčovi, Martinu Kohoutovi a Romanu Vodenskému za spolupráci při překladu tohoto pojednání. Zvláštní dík patří především Tomášovi Krajčovi, který přeložil s nadšením celkem 4 kapitoly pojednání.

Jaroslav Krejčí

- koniec -

Zdroj: fenomen2012.ic.cz

Převzato z: http://www.13moon.com/

Překlad: Tomáš Krajča, Jaroslav Krejčí; 27. 9. 2010

december 05, 2010 19:24 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top