Obrázok používateľa CEZ OKNO
ADAMŮV KALENDÁŘ

“Kamenné ruiny Jižní Afriky nabízejí velmi vzrušující chybějící článek skládanky v hledání mlhavé historie lidstva a pravděpodobně nám ukazují správný směr k objevení skutečné kolébky naší civilizace.”
Michael Tellinger


Každým dnem se objevují v médiích a alternativních zdrojích informace o nových objevech starých textů, artefaktů, ale také ruin a celých vesnic, či měst, která leží hluboko pod pískem Sahary, nebo pod příkrovem tropické džungle Střední a Jižní Ameriky. Slyšíme zprávy z celého světa, ruskou Sibiř nevyjímaje, ale jen zřídka se nám podaří něco nalézt na téma Jižní Afriky. Naše představa tohoto kontinentu je barbarsky zkreslená mediálním vymýváním mozku a vtloukáním nekonečného obrázku podvyživených dětí, bídy a totálního zoufalství v kontrastu s po zuby ozbrojenými skupinami pirátů a partyzánů tmavé pleti, kteří ani pořádně neví proč jdou zabíjet. Tak nějak vypadá běžný obrázek afrického kontinentu někde od hranic Egypta a Súdánu dolů a jen málokdo by čekal, že tento stále tajemný kontinent skrývá mnohem víc, než jen egyptské pyramidy. Je to právě zde, na jihu Afriky, kde Johan Heine objevil, nebo spíše znovuobjevil zřejmě nejstarší kamenný kalendář na světě. Hlavním propagátorem tohoto místa se stal Michael Tellinger, který lokalitu nazval Adamův kalendář, nebo také Enkiho kalendář, jak se také občas používá. Dodnes se spekuluje, kde se nacházala biblická Rajská zahrada, kde došlo ke stvoření prvního muže a ženy. Názory se liší a tak aby jich nebylo málo, zde máme další lokalitu, Jižní Afriku.

 

Teorie pana Tellingera jsou někdy trochu smělé, ale zajímavé je, že mnoho informací jim zvláštním způsobem nahrává. Koneckonců většina velkých objevů a radikálních myšlenek v dějinách lidstva byla nekompromisně odmítána akademiky své doby a v horších případech byli tito objevitelé přísně trestáni za svou opovážlivost. Afrika je považována dodnes obecně za kolébku lidstva i naší vědeckou komunitou, i když na základě trochu jiných poznatků a informací, než jaké nabízí výzkum Michaela Tellingera, ale to už je osud badatelů, jejich zdrojů a následných závěrů jejich výzkumu. Každopádně, v tomto případě to vypadá, že všechny cesty nevedou do Říma, ale do Jižní Afriky.

 

Africké Stonehenge

Johan Heine je pilot, který má na starosti skupinu místních požárníků včetně jejich leteckého zázemí a létá v oblasti pohoří Mpumalanga více jak 20 let. Za tu dobu vyfotografoval velké množství kruhových kamenných ruin, které se v regionu nachází. Konzultoval mnohokrát nejrůznější experty a vždy mu bylo řečeno, že se jedná o pozůstatky ohrad pro dobytek, které vybudovali migrující kmeny kultury Bantu mezi 14. a 18. stoletím. Bylo to v roce 2003, kdy došlo ke skoro smrtelné nehodě jednoho ze strojů jeho skupiny požárníků a při pátrací akci si Johan všimnul poprvé zajímavého seskupení kamenných monolitů na kraji útesu, které bylo jiné, než většina dříve pozorovaných ruin. Této lokalitě se také začalo z tohoto důvodu přezdívat africké Stonehenge, protože se jedná o kruh sestavený z mnoha kamenných bloků o různé velikosti. Následoval šestiletý výzkum nezávislých badatelů, kteří se usnesli, že celá lokalita může být považována za důležitý chybějící element v našem pochopení vzniku moderního člověka. Od objevení kalendáře uplynulo již deset let a od té doby se zjistilo mnoho zajímavých skutečností, které ukazují na existenci záhadné civilizace v těchto končinách světa. Johan Heine ve svém pátrání po původu kamenných monolitů přivedl na místo 5 akademiků, aby mu podali nějaké rozumné vysvětlení, ale žádný z nich nebyl schopen přiznat, že se jedná o důležitý objev. Prý to je jen náhodné seskupení kamenů. Dnes již však s jistotou víme, že je zde ve hře mnohem víc, než jen pouhá náhoda. Lokalita na které se Adamův kalendář nachází je na okraji vysokého útesu, který se skládá z křemence bohatého na zlato. Ovšem kameny použité ke stavbě kruhu jsou jiné, v tomto případě dolerit. Nejbližší ložisko doleritu je odtud vzdáleno skoro 1 kilometr, takže je jasné, že někdo někdy si musel dát obrovskou práci dopravit tyto kameny na místo. A úkol to nebyl asi jen tak lehký, protože některé jsou poměrně velké a těžké.

 

 

Nejstarší astronomická observatoř na světě

Od objevení místa bylo pochopitelně provedeno mnoho expedic a výzkum stále pokračuje. Jednou z hlavních otázek bylo jak staré je toto naleziště. Při jednom z prvních měření korelací ke světovým stranám se zjistilo pomocí archeoastronomických kalkulací, že struktura je nejméně 25 000 let stará a v žádném případě se nejedná o náhodně seskupené kameny. Kruh byl vytvořen uměle prehistorickou kulturou, která měla kvalitní znalosti astronomie a nebeských pohybů. Později se pomocí geologického průzkumu a stavu eroze došlo k závěru, který je dnes obecně akceptován, že kamenný kalendář je starý přibližně 75 000 let, což mu dává privilegium nejen nejstaršího kalendáře, ale vůbec nejstarší známé struktury na světě. To je pochopitelně pro mnohé akademiky a odborníky naprosto nestravitelná informace a ti neberou tuto lokalitu vážně, protože každý ví, že v té době přeci člověk neměl žádné astronomické znalosti. Bohužel, nebo naštěstí další výzkumy naznačují, že opak může být pravdou. Zarovnání kamenů ve směru sever-jih se odchyluje přibližně o 3,5 stupně, což Michael Tellinger vysvětluje posunem zemských desek v dávné minulosti po nějaké velké katastrofě, s největší pravděpodobností nárazu komety, či asteroidu. To by nahrávalo teoriím Charlese Hapgooda. Teorie nárazu komety a následného kataklyzmatu je v současné době hodně diskutována a objevuje se stále více důkazů, že něco takového se skutečně a nejednou, odehrálo. Odborníci se však nemohou zatím shodnout na přesných datumech. Každopádně toto je vysvětlení pana Tellingera pro malou odchylku v zarovnání kalendáře.

Další argument, který byl předložen je, že tři kameny ve struktuře odpovídají zarovnání k souhvězdí Orion, stejně tak jako v případě egyptských pyramid a jiných míst na světě. Johan Heine došel také k závěru po mnoha měřeních, že některé kameny odpovídají východu a západu Slunce a dokonce, což mne vůbec nepřekvapuje, bylo zjištěno zarovnání se slunovratem a rovnodenností. V roce 2011 však navštívil lokalitu badatel Andrew Collins a jeho závěry jsou velice skeptické. Podle jeho výzkumu a dat jsou tyto informace přinejmenším spekulativní a neověřitelné a to vše společně s proroctvím, že lokalita je pozůstatkem aktivit mimozemské rasy Anunnaki, je prý jen osobní názor Michaela Tellingera, který následuje dílo Z. Sitchina. Těžko říci, ale přijde mi trochu unáhlené jen tak odmítnout několikaletý průzkum monumentu během jediné návštěvy. Práci pana Collinse velmi respektuji a mám ho za skvělého badatele, ale v tomto případě se mi zdá, že jeho závěr je přinejmenším trochu ukvapený. Máme zde tedy tak trochu střet názorů. Každopádně to místní badatele pod vedením pana Tellingera neodradilo od dalšího výzkumu. Právě na základě měření zarovnání kamenů a pozice souhvězdí Orion na nebi ve vztahu k precesi, se dnes určuje stáří struktury až na 160 000 let. Tento odhad je navíc údajně podpořen erozí kamenů. Některé z nich jsou totiž rozlomeny a kalkulovaná eroze pomohla dojít k tomuto neuvěřitelnému číslu. Pokud pravda, kdo by byl schopen v té době postavit tak precizní monument? A je to opravdu jen náhoda, že Zecharia Sitchin zasadil aktivity rasy Anunnaki právě do oblasti Jižní Afriky a v podobných časových rozmezích? Zatím nemůžeme říci s určitostí ano, či ne. Na takové závěry je příliš brzy, protože zkrátka chybí více podpůrných dat a v oblasti kalendáře se ještě neprováděly žádné vykopávky. Nicméně samotná existence precizně rozmístěných kamenů kuriozně zarovnaných k noční obloze a světovým stranám a jejich velké stáří bez ohledu na číslo, je přinejmenším velmi zajímavá skutečnost, která se nedá ignorovat. Nedávno jsem četl článek, že některé kameny v anglickém Stonehenge vykazují extrémní erozi, která v žádném případě nemůže odpovídat propagovanému stáří kolem 4500 let. Náhoda? Možná... Anebo je možná na čase přehodnotit skutečné stáří mnoha velice známých monumentů.

 


 

Království zlata

Adamův kalendář byla původně kruhová struktura podobná monumentu ve Stonehenge a zdá se, že byla centrem daleko rozsáhlejšího původního osídlení. Možná, že sloužil také jako náboženské a rituální centrum. Na území Jižní Afriky se ovšem nacházejí pozůstatky velice rozsáhlé kultury a Adamův kalendář je jen její součástí. Tato část světa je dodnes jedním z největších producentů zlata a tato tradice sahá do vzdálené historie. Jedna z nejbohatších lokalit se nazývá Witwatersrand. Mnohé prehistorické ruiny a struktury se nacházejí právě v této lokalitě a to včetně pradávných zlatých dolů. V sedmdesátých letech podporovala tehdy největší firma na dolování zlata Anglo-American Corporation archeology, aby prozkoumali tyto prehistorické doly. Zveřejněné výsledky byly šokující. Některé šachty vedly do hloubky padesáti stop a analýzy kamenných objektů a uhlíků z pradávných ohnišť určily stáří těchto dolů na 35 000, 46 000 a 60 000 let. Odborníci, kteří se podíleli na datování se shodli, že v celé oblasti se prováděla rozsáhlá těžba zlata již v době okolo 100 000 př.n.l. S tím samozřejmě logicky přichází otázka, jestliže opravdu docházelo k tak rozsáhlé činnosti, musela v místě také existovat podpůrná infrastruktura ve formě ubytování a stravování dělníků, transportu a logistiky jako takové. A vskutku to je přesně to, co se zde možná nachází.

Na rozloze několika jihoafrických států nalézáme ruiny kruhových staveb, cesty a na kopcovitém terénu (zemědělské?) terasy podobné těm v Machu Picchu. O těchto ruinách se ví již dlouho, nicméně jejich původ a význam je stále předmětem diskuze. Oficiální vysvětlení je, že se jedná o ohrady pro dobytek, které vybudovaly kočovné kmeny v relativně nedávné době. Ovšem na druhou stranu je mnoho věcí, které této teorii odporují. Mnoho z těchto staveb je pod silnou vrstvou usazenin a nánosů a jsou zřetelně vidět jen ze vzduchu, což poukazuje na obrovské stáří a možná také na nějakou velkou událost, která tyto struktury “ pohřbila “ do země. Často se skládají z několika kruhových obrazců a nemají žádný vchod, takže logicky není možnost jak dobytek dostat dovnitř a ven nějakým přirozeným způsobem. Výzkumy z poslední doby přinesly navíc zajímavé informace, které naopak stále více nahrávají teorii o zlatě, které se zde těžilo a zřejmě také zpracovávalo. Na některých místech, kde se tyto kruhové stavby potkávají s “kanály”, nebo “cestami” byly nalezeny pozůstatky zlata v usazeninách, jakoby tyto struktury sloužily nějakým způsobem ke zpracovávání zlata. Těžko říci, ale možná, že alespoň jejich část. Koneckonců i dnes zlatokopové na Aljašce, ale i v jiných částech světa rýžují zlato za pomoci filtrovacích zařízení a vody. Ovšem v malém měřítku ve srovnání s tím, co se možná odehrávalo v Jižní Africe v prehistorických časech.

No a nakonec se také zjistilo, že mnoho z těchto kruhových struktur má v sobě zakódovány nejrůznější matematické údaje a to čemu se dnes souhrně říká “posvátnou geometrii”. A to už je opravdu trochu příliš dat na to, aby se tyto stavby daly považovat jen za pouhé ohrady pro dobytek. Odehrává se zde něco daleko rozsáhlejšího, něco za hranicemi našeho zatím omezeného pohledu na tuto část světa. Je naprosto jasné, že zde kdysi v dávných dobách existovala rozsáhlá pokročilá civilizace, jejíž pozůstatky odnesl čas.

 

 

Odborníci naší “vyspělé” vědy se shodují, že historie moderního člověka se dá vystopovat až do bodu, kdy se vyvinul z méně dokonalého hominida. Genetika tuto stopu sleduje zhruba do období mezi 150 000-250 000 lety př.n.l. k jedné původní ženě, “ mitochondriální Evě “. Lokalita podle nich je někde ve východní Africe v regionu Tanzánie a odtud na jih a na západ. Nikdo pořádně neví, ale zhruba tak nějak by to prý mohlo být. Toto je výsledek celkem jinak přesné genetiky. Nikdo však není schopen vysvětlit jak přesně došlo k tomuto náhlému skoku z méně primitivního pračlověka k nám, modernímu člověku. Zde bychom se mohli vydat na dlouhou cestu historií a polemizovat nad tím, co je nemožné, co je historicky doloženo a co je pouhá spekulace. To však není předmětem tohoto článku. Zde je důležitý jeden hlavní fakt a to, že se nám zde schází několik zajímavých dat, ve zhruba stejném období lidské historie, a ve stejné geografické lokalitě na jihu Afriky.

 


- existence rozsáhlých pozůstatků kamenných struktur
- zatím poslední datování kalendáře do období před 160 000 lety, stáří které je mimo naše akceptované dogma
- stále neobjasněný skok/původ moderního člověka z Afriky jakožto akceptovaná vědecká teorie
- pozůstatky rozsáhlé těžby zlata sahající desítky tisíc let do minulosti a možná mnohem dříve
- záznamy na sumerských tabulkách hovořící (podle interpretace pana Sitchina) o aktivitách mimozemské rasy Anunnaki mimo jiné v oblasti právě Jižní Afriky sahající do období 300-400 000 let zpátky

 

Na můj vkus příliš mnoho náhod a to se zde nebudeme pouštět podrobně do teorií Zecharie Sitchina, který do toho taky krásně zapadá. Myšlenka, že právě zde došlo k “vyrobení” Adama bohem Enki, je důvodem proč Michael Tellinger považuje oblast Adamova, neboli Enkiho kalendáře a okolních pozůstatků rozsáhlé civilizace za jediný a skutečný bod na mapě světa, který se dá považovat za opravdovou kolébku lidstva a místo, kde byl umělým zásahem vytvořen moderní člověk dávno předtím, než světlo světa spatřili kultury Sumeru, Egypta a jiné. Jednou zajímavostí, o které se mohu zmínit je, že nedaleko o kalendáře se nachází místo se stromem (jediným v okolí) a kamenná “zeď “, která podle Michaela připomíná jakýsi druh pohřebiště. Jeho tým provedl scan pozemním radarem a skutečně zjistili, že se jedná o hrobku, kde leží jedno tělo. Když se tato zpráva objevila oficiálně, místní úřady okamžitě zakázaly v pokračování jakýkoliv exkavací v tomto místě, takže se hned tak dozvíme, kdo tam je pochován. Michael Tellinger však tvrdí (spekuluje podle nějaké legendy), že hrob může obsahovat některého z původních vládců Anunnaki. Strom, hrob, velké stáří, kamenný kalendář, zlato....fantazie by se zde mohla pěkně vyřádit, ale jsou to zatím jen pouhé dohady. I když zajímavé.

 

 

Tato oblast světa skrývá jistě nejedno tajemství a bude ještě nějaký čas trvat, než se na povrch dostanou další informace. Záleží to také na ochotě dobrodruhů jako je Michael Tellinger věnovat svůj čas a prostředky výzkumu, na ochotě odborné veřejnosti a archeologů se na takovém výzkumu podílet a především také na politické vůli jednotlivých afrických států, která mnohdy brzdí takovéto aktivity a archeologický průzkum.

 

Michael M. Faitl

 

Zdroj: astronauti.cz


Podrobné správy na tému "MICHAEL TELLINGER" nájdete na tejto adrese.

 

Súvisiace:

Seriál: VERITAS SHOW Michael Tellinger
http://www.cez-okno.net/rubrika/serial-veritas-show-michael-tellinger

AFRICKÁ NAZCA
http://www.cez-okno.net/clanok/africka-nazca

 


Štítky: 
december 22, 2013 23:12 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top