Obrázok používateľa CEZ OKNO
Schaubergerův pohon II. (NÁVOD NA UFO?!)

Toto zařízení může sloužit jako:

1. Generátor energie, tj. soustřeďovač energie prostředí.

2. Tepelný motor, který má schopnost chladit a klimatizovat. Přitom není nutné jako médium použít vodu-vzduch, ale je možné použít např. freon.

3. Gravitační mechanismus. Toto tvrzení se může zdát poněkud odvážné, ale nechte mě to vysvětlit:

Je dobře znám efekt ztráty váhy rychle rotující hmoty. Na čem závisí? Vraťme se k obr. 12. Je jasné, že vzduch může v tomto zařízení rotovat nepředstavitelnou rychlostí (vlivem nízké hmotnosti vzduchu). Zařízení nehrozí, že bude zničeno (na rozdíl např. od kovového setrvačníku. Navzdory složitosti trajektorie, každý bod se pohybuje tečně k zemskému povrchu. Na této trajektorii je možné dosáhnout obvodové rychlosti 8 km/sec. Kdyby mohl existovat satelit s orbitální dráhou 1 metr nad zemí, potom je možné položit si otázku: „je zde možná levitace?“

Před časem byl v časopise „Těchnika moloďoži“ otištěn článek o antigravitačních mechanismech (setrvačnících). Bylo zde popsáno kolem deseti druhů mechanismů, stejně jako vysvětlení, proč nemohou létat. Avšak na konci článku se tvrdí, že to není konečný verdikt o práci takových zařízení a otázka zůstává otevřená. Já tedy předkládám 11. mechanismus. Nyní popíšu experiment, který jsem provedl. Roztočil jsem disk pomocí elektromotoru, který jsem držel v ruce. Výkon motoru byl kolem 70 Wattů při 7000 ot./min. a napětí U=24V. Jednalo se o hliníkový disk o průměru 10 cm vážící kolem 200 gramů. Stačí rotovat tímto zařízením kolem vaší paže, abyste cítili nepochopitelnou sílu, která má určitý směr. Tento zajímavý efekt lze získat současnou rotací kolem dvou os (kolem osy motoru a kolem osy paže). Výsledek experimentu dal vzniknout myšlence, která má mnoho společného s Schaubergerovým zařízením.

Můžeme tedy formulovat několik obecných principů činnosti zařízení, která přeměňují tepelnou energii prostředí na mechanickou práci.

Vyvolání procesu, který má blízko k samochodnosti (Takové příklady můžeme najít v hydraulice. Vír typu Einsteinova sklenice je velmi nestabilní. Existuje však mnoho příkladů v přírodě: vír vody nebo vzduchu, přírodní tornádo. V elektrotechnice je to na společné ose elektromotor a dynamo, které napájí motor, atd. Pro skutečnou samochodnost je nutné dodat systému vnější energii. Někdy stačí dodat tolik energie, aby byly pokryty ztráty třením nebo odporem.

Zesílení procesu až do rezonance, k níž u takového zařízení dojde (u víru existuje proces ohřívání-ochlazování vzduchu-vody a v elektrotechnice je to elektromagnetická indukce).

Zařízení je „převráceno“ vzhledem k prostředí takovým způsobem, že nějaká část zařízení bude mít velmi nízký energetický potenciál. Tato část se stane absorbérem energie prostředí. Například ve střední části Schaubergerova zařízení je prostor s velmi nízkou teplotou a tlakem. Tato část zařízení odebírá energii z prostředí. V elektrotechnice to je složitější, protože zde dochází k superpozici a rezonanci polí.

Uvolnění „absorbované“ energie z uzavřeného prostoru zařízení ve formě mechanické nebo elektrické energie.

Existují pozoruhodné příklady takových zařízení:

- Schaubergerův motor (viz http://www.dromo.com/ fusionanomaly/viktorschauberger.html) a Clemův motor, který pracuje na velmi podobných principech v hydraulice.

- Teslův generátor a Searlův generátor v elektrotechnice.

Nyní si můžeme představit vnitřek Schaubergerova Repulsinu. Je dost dobře možné, že toto zařízení bylo podobné vírovému motorgenerátoru zobrazenému na obr. C.


Obr. C

Vír, který se vytvoří ve střední části zařízení, absorbuje teplo ze vzduchu, který protéká lopatkami turbíny prostřednictvím výměníku tepla. Tento výměník je vlastně běžné odstředivé čerpadlo. Vír absorbuje minimální část tepla, které je nutné k udržení rotace. Motor je nastartován pomocí mírné injekce vody, která přichází zespodu. Po dosažení módu tornáda pravděpodobně nebude voda nutná a jako poháněcí médium bude sloužit pouze vzduch. Během činnosti stroje tlak ve střední části poklesne a zvýší se na okrajích. Ochlazený vzduch je opět zahříván shora stlačeným vzduchem. Vypuzování chladného vzduchu ven způsobuje obvyklý reaktivní tah.

Pokud to skutečně funguje (a domnívám se, že Schaubergerův motor skutečně existoval a měl podobnou konstrukci), potom tento návrh lze považovat za absolutně univerzální motorgenerátor. Je naprosto ekologický a nepotřebuje žádné palivo, protože vypouští pouze chladný vzduch a energii čerpá z prostředí. Technologická úroveň návrhu je z počátku minulého století. Jednoduchost konstrukce nás může naplnit pochybami o funkčnosti tohoto stroje, ale věřím, že zde neexistují žádné zřetelné rozpory. Komerční agregát, konstruovaný pro výrobu elektrické energie, může vypadat následovně (Obr. D):

Obr. D Agregát pro výrobu elektrické energie

Konstrukce je velmi jednoduchá. Proč by musel „trup“ víru směřovat nahoru? Obraťme konstrukci vzhůru nohama. Vytváření umělého víru se tím velmi zjednoduší. Proč je nutné vytvořit vír? Odpověď je následující: potřebujeme nevelké množství tepla z prostředí, vlhkosti a počáteční roztočení hmoty vlhkého vzduchu. Nádoba ve tvaru šálku je naplněna běžnou vodou. Ve startovací fázi činnosti motorgenerátor roztočí vodu pomocí turbíny se spirálovitými lopatkami. Když zařízení začne pracovat v režimu tornáda, potom je teplo absorbováno z okolního vzduchu. Pohyb zředěného vzduchu je urychlován ve střední části víru a začne tlačit dolů na lopatky turbíny.

Motorgenerátor může být přepnut do režimu výroby energie. Obr. D je nejjednodušším popisem funkce zařízení, ale reálné procesy jsou složitější (je zde úmyslně vynechán popis minitornáda, které se vytvoří při vzniku velkého tornáda. Možné elektrostatické efekty rovněž nejsou popsány). Na obr. D jsem se pokusil zdůraznit hlavní věc, tj. fakt, že je možné, a podle mého názoru jednoduché, uměle vytvořit vír, který se sám udržuje. Nemám tušení o výšce získaného víru (domnívám se, že v odpovídajícím měřítku je přírodní vír mnohem vyšší než na obr. D. Ale jestliže přírodní proces vytvoření víru je v přírodě běžný (někdy dokonce nejsou na první pohled zřejmé příčiny jeho vzniku), potom nabízím vzít v úvahu návrh přístroje, který napodobí tento přírodní fenomén.

Další otázkou je velikost přístroje. Nenabízím gigantický stroj. Schaubergerova domácí elektrárna je mnohem menší. Má v průměru kolem jednoho metru. Moje konstrukce z ní vychází, ale konstrukčně je jednodušší a pravděpodobně lépe navržena. Jeho minimální velikost je nicméně dána přírodními zákony, protože jsem v přírodě nikdy neviděl vzdušný vír o průměru menším než 1 metr (obyčejný vír na prašné silnici je jednoduchý příklad tohoto fenoménu). Ale současně, když si představíme maximální velikost takového systému, potom naše představivost snadno nakreslí obraz obrovského agregátu, umístěného pod širým nebem, který je schopen vytvořit tornádo skutečné velikosti s celou jeho ničivou silou. Ale toto tornádo je „zkrocené“ a tudíž vždy stojí na místě, tj. přesně nad energetickým agregátem. A co když postavíme systém velkých vírových elektráren, které budou schopny ochlazovat prostředí? Pak můžeme mluvit o vlivu na klima. Byl by to důležitý příspěvek ke kontrole globálního oteplování.

Podle mého názoru tato zařízení mohou být vyráběna v masovém měřítku jako malé autonomní zdroje energie (například pro malé odlehlé budovy). Vzpomínáte si jak svého času osobní počítače „smetly“ velké sálové počítače? Je nezbytné být blíž ke spotřebiteli! Například:

Všechno ovšem vypadá dost fantasticky, ale chtěl jsem poskytnout vyhlídku na možnost využití přírodního fenoménu a pochopit podstatu imploze a toho, co nám Schauberger chtěl nabídnout.

Fig. 13 "Exploze" a "Imploze"

Celá dnešní civilizace je závislá na explozi. Činnost jakéhokoli moderního tepelného motoru (viz levou část obr. 13) je založena na spalování paliva, které způsobí zvýšení teploty a rozpínání pracovního média. Toto médium tlačí na píst nebo na lopatky turbíny nebo odchází ven tryskou, přičemž poháněnému zařízení dává reaktivní impuls. Prakticky je činnost každého motoru založena na procesu rozpínání, které je výsledkem spalování paliva. To způsobuje mrhání neobnovitelnými přírodními zdroji, totiž plynem, ropou, uhlím a uranem (odpad této technologie představuje velký ekologický problém). Avšak rozpínání pracovního média lze docílit zcela odlišnými procesy! Příkladem může být přírodní tornádo.

Dovolte mi, abych to vysvětlil. Představte si, že pracovní médium rotuje v nějaké nádobě (nejjednodušším příkladem je víření obyčejného vzduchu – viz pravou část obr. 13, která představuje miniaturní model tornáda). Ve střední části nádoby se ihned vytvoří vzestupné proudění. Jsou pro to tři důvody:

Vlivem zředění vzduchu ve střední části víru způsobenému odstředivými silami dojde k expanzi konečného množství plynu a snížení teploty. Toto médium je drženo stěnami a dnem nádoby. Jediná cesta pro rozpínání je vzhůru.

Ve střední části nádoby se zředěný vzduch chová podle Archimédova zákona (lehčí těleso plave). Vypadá to jako balón bez pláště.

Vířící vzduch získá značný elektrický potenciál, který je kladný uprostřed a záporný na okraji. Navzdory své jednoduchosti je tento model tornáda (stejně jako samotné tornádo) vynikající elektrostatický generátor (teorie o vzniku elektrického potenciálu je nejlépe zastoupena v materiálech o Searlově generátoru). V přírodním tornádu je dosahováno milionů voltů, což má za následek trvalý výskyt blesků v „trupu“ tornáda. Přítomnost tak vysokého napětí způsobuje elektrizaci vzduchu uvnitř tornáda. A je velmi dobře známo, že náboje stejného znaménka se odpuzují! (Kladně nabité molekuly vzduchu, které jsou zbaveny elektronů, se vzájemně odpuzují.) Tímto způsobem, vlivem elektrostatických sil, dochází ke zvýšení tlaku plynu! Tato expanze působí další impuls pro vzestupný pohyb vzduchu. Je ve fyzice formulován takový efekt, tj. zvětšení objemu plynu vlivem jeho elektrizace? Pokud ne, potom to vypadá na objev! Obrázek 14 je pokus dokázat, že tornádo je elektrický stroj a že má nejjednodušší konstrukci.

Obr. 14 Elektrostatický model tornáda

Řez tornádem (viz obr. 14) představuje pokus syntetizovat konstrukce, které nabízejí různí vynálezci. (V těchto zařízeních jako rotor slouží jednoduchý válec. Tento válec je vyroben z dielektrika a na každé jeho straně je vysoké napětí o hodnotách stovek kilovoltů.) Je také pokusem odpovědět na otázku: Co způsobuje rotaci tornáda?

Výzkumníci přírodních tornád hovoří o přítomnosti systému mini-tornád u vnitřních stěn hlavního tornáda (zde bych chtěl připomenout obrázky 5 a 6 popsané výše). Zde je také vysoký elektrický potenciál, který je generován na této vnitřní stěně vzhledem ke středu víru. Podle mého názoru tyto malé víry jsou také vystaveny vysokému elektrickému potenciálu a slouží jako rotory zvláštního elektrického motoru. Toto je přímý zdroj rotace tornáda! Je zde obvyklý proces elektrizace třením dielektrika. Při určité velikosti napětí jsou vykompenzovány síly elektrostatického přitahování, které stlačovaly víry. Výsledkem je, že tyto vedlejší víry zvětšují svůj průměr. Tím dochází k poklesu tlaku a ochlazování vzduchu. Tento proces je stálý po celé délce trupu tornáda. Zde stojí za zmínku zajímavý efekt – čím vyšší je rychlost tornáda, tím tenčí je jeho trup. Ale vše lze vysvětlit elektrostatickými silami. Čím vyšší je rychlost rotace, tím větší je rozdíl potenciálu mezi středem a obvodem víru, tím více jsou také k sobě přitahovány nabité částice a tenčí je trup tornáda! Tornádo má ideální podmínky pro elektrizaci, protože zde jsou obrovské třecí plochy dielektrika (nikdo neví, proč dochází k přenosu elektronů při tření jantaru vlnou, ale to neznamená, že toho nemůžeme využít).

Jevgenij Arsentěv

Překlad z angličtiny: Ladislav Kopecký

Zdroj: Free-energy.webpark.cz


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

Súvisiace:

Viktor Schauberger a lietajúce taniere (EN)
http://www.youtube.com/watch?v=4nBubMGCAVg&feature=related

Jak funguje UFO z pohledu fyziky
http://www.cez-okno.net/clanok/analyzy/jak-funguje-ufo-z-pohledu-fyziky

Viktor Schauberger: Cesty životodárné vody
http://www.cez-okno.net/clanok/cesty-zivotodarne-vody


august 08, 2012 21:46 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top