Obrázok používateľa CEZ OKNO
K čemu lidé nebo jejich psychika potřebuje pověry? (Proutkaři, horoskopy a synchronicita II.)

Porovnejte dvě tvrzení: “Když šlápnu na kanál levou nohou, tak dostanu ve škole pětku.” a “Když na výletě smrdí kanály, tak zmokneme.” Obě vznikly stejným psychologickým mechanismem – propojením dvou časově blízkých událostí pomocí implikace (“když …, tak …”). Přesto to první tvrzení je pověra a to druhé vyplývá z meteorologie. Je dobré si uvědomit, že vědecké zdůvodnění je luxus, který ve většině životních situací nemáme k dispozici. Většinou se musíme spolehnout na zkušenost a úsudek, který může být i mylný.

Pověry mají mnoho funkcí asi není možno je shrnout pod jeden termín. Především termín pověra předpokládá, že známe “správné” vysvětlení pro jev, který je nesprávně popisovaný “pověrou”. Takže dost často se nejedná o konflikt pověra versus pravda, ale střet dvou civilizací či kultur. Možná je lépe položit otázku takto: “Proč se lidé uchylují k pověrám, i když vědí, že to není správné, že proto existuje lepší, například vědecké vysvětlení. Tam je možno najít mnoho důvodů, zpravidla individuálních.


Velmi často jsou pověry jen poruchou myšlení – chybným propojením dvou jevů, které se několikrát udály současně ve chvílích, kdy jsme ve velkém stresu. Stres totiž zesiluje vnímání. Vzpomínky se často zaryjí hluboko do mysli. A pak třeba pohled na černou kočku asociuje vzpomínku na neštěstí. Tento konkrétní příběh se postupně transformuje v pravidlo chování a abstraktní zákonitost – černou kočku viděti, neštěstí míti.

Je však třeba si uvědomit, že většina našeho poznání spočívá v propojování jevů, u kterých nevíme, jak příčinně souvisí. Ve středověku při morech zvonili na zvony, ale nevěděli, že zvony vydávají mimo jiné i ultrazvuk, který člověk neslyší, ale za to jej slyší a nemají rádi krysy, které mor přenášejí. Zvuk zvonů tedy vyháněl krysy z měst a tím redukoval šíření nákazy. Nepřetržitě se zvonilo se ze zcela jiných, náboženských důvodů. Plašení krys byl jen “vedlejší efekt”.

Z hlediska evolučního, tj. z hlediska přežití, totiž není důležité znát kauzální spojitost či vědecké vysvětlení, ale především uvědomit si souvislost mezi dvěma jevy a z toho odvodit praktický závěr – pravidlo chování. Tato schopnost občas propojí nesmysly, ale pořád lepší občas nesmysl, hlavně když to v těch důležitých chvílích funguje.

Mají pověry člověka uklidnit?

Ano, nejčastěji má pověra za úkol zredukovat napětí a úzkosti. Vzpomínám si na spolužáka, který byl sice velmi inteligentní, ale prostě se neučil. Když jsme ráno šli do školy, tak byl strašně nervózní, že dostane pětku. Aby se zklidnil, tak musel jít vždy tak, že na nějaké kanály šlapal levou nohou, jiné obcházel zprava a některé dokonce musel přecházet pozadu.

Snad nejčastěji praktikovanou pověrou je zaklepávání na dřevo. Když dotyční hovoří o něčem, co je naplňuje strachem či úzkostí, tak to zaklepou na dřevo, čímž získají pocit, že to, o čem hovořili, nemůže nastat.

Zde vidíme též důležitou komponentu pověr, potřebu získat pocit kontroly prostředí – mít pocit, že situaci ovládáme, že nejsme jen pasivně vlečeni událostmi.

Existuje hranice mezi pověrou a obsesí?

Především jsou to naprosto rozdílné termíny. Obsese je psychická porucha, jejíž nositelé mají k pověrám blízko. Ale naopak to neplatí – ne každý pověrečný člověk je obsesivní.

Neznáme pověru s racionálním základem?

Samozřejmě známe. Například výše zmíněné obsese a kompulze. Jestliže někdo má chorobný strach z mikrobů, tak samozřejmě strach z infekce má racionální opodstatnění. Ale toto racio se nalepilo na zdrojové sebedestruktivní a sebenenávistné fantazie. Protože se ten člověk podvědomě nenávidí a chce si ublížit a potrestat se, tak jeho hlava generuje představy o tom, jak zlověstní mikrobi se dostávají do jeho těla a chtějí ho zabít. On si své sebenenávisti není vědom, protože tu fantazie uklidila do zákeřných bacilů. Jeho sebenenávist se projevuje tím, že jeho hlava vyrábí příběhy o vlastní smrti a s nimi však jde strach z ní a úzkost. Na tyto fantazie pak vzniká obranná reakce – kompulsivní mytí rukou, když sáhne na kliku. Po každém umytí se tak dotyčný trochu zklidní, úzkost a strach ze smrti poněkud poleví. Zde vidíme přes medicínský základ naprosto pověrečnou strukturu.

Dá se považovat za pověru víra v horoskopy


Pověry spadají mezi magické myšlení. S trochou zjednodušení můžeme každou pověru zařadit do jedné ze tří kategorií:
1) Kontaktní magie – co bylo jednou v kontaktu, například součástí jednoho celku, zůstává v kontaktu i nadále. Například pramínek vlasů pro štěstí, woodoo ap.
2) Homeopatická magie – podobné plodí (léčí) podobné. Tedy černá kočka = černá událost.
3) Synchronicita – vše souvisí se vším, jak nahoře na nebi, tak dole na zemi

Horoskopy vycházejí z toho třetího principu – synchronicity a předpokládají, že pohyb hvězd je svázán s našimi osudy, stejně jako tvar kávové sedliny, jádro jablka o vánocích, vnitřnosti vykuchaných ptáků či jejich let (ptákopravectví) atd.

Počítejte se mnou: Máme 12 nativních znamení při narození, k dnešnímu datu Slunce opět prochází 12 znameními, máme deset nebeských těles a Černou lunu, mezi tím vším mohou být konjunce, oposice, trigony a kvadráty atd. To je bůhvíkolik stovek možných kombinací. Tam opravdu můžete vysvětlit cokoliv, kdykoliv.

Například psychologie může upravit přijímací pohovory pro piloty tak, že se úspěšnost náročného výcviku zvýší z 50 % na 70 %. Toto zlepšení nemusí být procenticky velké, ale je dobře vyjádřitelné v miliónech korun, co výcvik pilotů stojí. Nic podobného není možné s horoskopy udělat.

Proč horoskopům věnuje tolik lidí tolik času?


Psychologické zisky horoskopů či tarotu ap. spočívají jinde než v diagnostice a předvídání budoucnosti. Z psychologického hlediska je to především projektivní a meditační technika.

Lidé intenzivně přemýšlejí o svém životě, o problémech, které je tíží. Když se kouknou na symboly, které jim horoskop či tarot v hojné míře předkládá, tak se podvědomě zesílí ty symboly, které jsou pro ně aktuální a bez povšimnutí přejdou ty, které nepovažují za relevantní (důsledek Barnum effect či Forer effect http://en.wikipedia.org/wiki/Forer_effect). Různá náhodná propojení symbolů, která se objeví buď při výkladu karet nebo při nakreslení vazeb mezi planetami a znameními, nutí lidi zauvažovat, zda v jejich životě nejsou nějak propojeny oblasti, které by do souvislosti jinak nikdy nedali.

Takže meditování nad symboly stimuluje jejich myšlení. I když je to z jejich pohledu jen vedlejší efekt, přesto to může být přínosné a užitečné, a tedy vytvářet pocit, že “na tom něco je”.

Jak si vysvětlujete, že v této racionální době má tolik lidí sklony k pověrám? Vznikají nové pověry o mikrovlnné troubě, mobilům ap.

Především bych zdůraznil, že dnešní doba rozhodně neklade důraz na rozum. Důvěra ve vědu jsou jen dozvuky 19. století. Dnešní doba přísahá na zážitek, city a autentický prožitek. Tomu odpovídají i reklamy, celkové nastavení mladé generace i trávení času.

Dnešní doba naopak přeje kdejakým pověrám, protože především přírodní vědy zklamaly a nepřinesly to nebe na zemi, které se od nich očekávalo v 19. století. Doba přeje humanitním vědám, například psychologii, ale přesto v běžném povědomí lidé vědí o psychologii méně než fyzice. Protože fyziku se ve škole učili, ale psychologii měli maximálně jeden semestr na vysoké škole.

Sklon věřit pověrám je evolučně dán a je to vedlejší efekt naší schopnosti racionálního uvažování. V lepším případě nefunkční, v horším škodlivý.

Škodlivý vliv pověr?


Pověry se nám mohou jevit roztomilé, jen pokud je nežijeme a nebereme je moc vážně. Víra v neštěstí černé kočky nebo na 13. pátek, může být jen takové škádlení, ale běda nám, když se z toho stane skutečné pravidlo chování.

Představte si černou kočku dovedenou do důsledku. Slyšel jsem o nějakém chlapovi, co se takhle o půlnoci vracel domů nějakou jednosměrnou ulicí. Přeběhla mu přes cestu černá kočka. On byl pověrčivý, a pak stál na tom místě asi pět hodin, zkrátka až do rána, dokud nešel okolo někdo jiný, aby to neštěstí nepadlo na něj. Když by měl být důsledný, pak by se měl obviňovat, že toho ranního chodce nevaroval před smrtelným nebezpečím.

V Indii prý když mají problémy s dítětem, tak o něm řeknou, že je to čaroděj. Pustí na něho nějakého léčitele. Ten ho okuřuje. Když ho ale nevyléčí, tak dítě vyženou na ulici. Co jiného s čarodějem, že?

Poznámky

Stálo by za to zmínit Barnumův efekt (http://cs.wikipedia.org/wiki/Forer%C5%AFv_efekt), který je méně známý než placebo efekt. Zkrátka obecný popis osobnosti je vnímán jako diametrálně různě přiléhavý, když je presentován jednou jako vypracovaný na tělo dotyčnému, podruhé sestavený počítačem, potřetí jako obecná charakteristika, která se hodí skoro na každého, viz níže článek.

Vývoj náboženského myšlení – od animismu – každý strom má duši, či svého ducha. Přes polyteismus – každý les, oblast či prostředí má svého Boha (Pan) až po monoteismus celý svět má jednoho Boha.

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2007

(Odpovědi na otázky Jana Čápa)

Zdroj: http://klimes.mysteria.cz/


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

Súvisiace:

Praktický úvod do světa okultismu
http://www.cez-okno.net/clanok/astrologia/marion-weinsteinova-pozitivni-...

Tarot vás vyzlečie donaha
http://www.cez-okno.net/clanok/tarot/tarot-vas-vyzlecie-donaha

Skrytý význam čísel v numerológii - súvislosť s Tarotom
http://www.cez-okno.net/clanok/numerologia/skryty-vyznam-cisel-v-numerol...


Seriál "Z DRUHEJ STRANY" nájdete na tejto adrese.

Sekcie: 
marec 13, 2012 15:57 popoludní
  • krát komentár

2 krát komentár

  1. Obrázok používateľa jozef
    jozefmarec 13, 2012 22:01 popoludní

    Komentár: 

    bodaj by platilo aj u nas stym vyhananim na ulicu,kolko tzv,vedcov by behalo po uliciach o lekaroch ani nehovorim...tato doba ukazuje kam nas veda doviedla...

  2. Obrázok používateľa jozef
    jozefmarec 13, 2012 22:04 popoludní

    Komentár: 

 

 

Top