Obrázok používateľa CEZ OKNO
Anunnaki II. - padlí strážci nebes...

Mezi souhrnem mimozemských aktivit (které jsem si dovolil nazvat pravým, nicméně zřejmě rozčilujícím pojmem „Anunnaki“) a domorodými borci současného stvoření dlouhodobě panovalo nesporné napětí. Vyplývající nejen z nepřeberného množství faktorů zásadních odlišností, ale i antagonistických zájmů uvnitř jednotlivých mimozemských uskupení.
Mnohdy ústící do nepochopitelných a zcela pragmatických lokálních masakrů, jindy postihující celou planetu nebývalými kataklyzmaty... Když postavení domorodců nebylo nikdy záviděníhodné... Nicméně za sebe tvrdím, nic tak krásného, jako jsou ženy a děti Země a okolní hvězdný vesmír očima domorodce, jsem snad nikde jinde neviděl.

... kdysi svatá knížata nebes...

U.F.O. © Zdeněk Patrick - Praha 2009

Zásadní odlišnost domorodců a těch druhých zřejmě spočívala a stále ještě spočívá zejména v našem způsobu rozmnožování, jež je spojený s celou řadou emocí, biochemických pochodů, či citovými projevy rozvíjejícími duchovní oblasti i samotnou motivaci lidstva, jež nás v celém souhrnu přibližuji k samé podstatě Geneze Univerza. Nepočítaje možnost, jakkoli ochuzeni o příslušná IQ, máme cosi, co nás řadí, sice velmi komplikovaně, do vyššího řádu kosmických bytostí. Tedy podstatně výše, než je zařazen jistý kontingent Anunnaki – dravčí podstaty . Jakkoli nás, nejméně o jeden řád, převyšují v našem hmotném světě.

A právě na tuto zásadní oblast neobyčejné plodnosti lidstva mimozemští lovci zaútočí skrze své importované klony nejdříve. Na příklad zákony o nezákonnosti sexuálního harašení. Což je ve své podstatě útok na samý princip rituálu rozmnožování, zcela přirozeně očekáváný u převážné množiny tvorů na této stále ještě zázračně plodné planetě.

Z téhož se dá usoudit, že převážná část Anunnaki tyto potěšující aktivity nahradila řízeným rozmnožovaním, skrze umělé líhně, genetické inženýrství vycházející z partogeneze. Pokud jiná část nebyla androgýny, či mnozí z nich i bezpohlavními specialisty.

Představíme-li si energeticky náročnou přepravu z dálav hlubokého vesmíru, v přesně vymezeném prostoru (lhostejno zda relativitou skrze bezrozměrný vesmír, či cestami světla), pak nezbytnou nutností jsou přesně stanovené počty zúčastněných, které samy o sobě určily postupnou degradaci původního možného způsobu rozmnožování, když řízená genetika sehrála dominantní roli.

A zde je nutné hledat motivující stimuly budoucích padlých „Strážců nebes“, kontrolující jistou část nebes i Země. Shodou okolností kdesi nad dnešním Blízkým východem (Chaldejskem, Asyrským Baalbeckem i Aškalonem). Výzkumný team padlých Synů nebes, se jednoho krásného dne rozhodl, přiblížit smyslné i citové lidské radovánky k nebeskému poznání. Včetně snadnějšího získání vzácných endorfínů, lymfatických tekutin, či krve z různých emočních stadií bohaté lidské nezkrotnosti. Když ve své mnohačetné škále dozajista předčí vzácné tekutiny získané jen z lidských strachů, stresů, bolestí i úzkostí. Tolik ceněných mimozemskými obchodníky.

Když základem celého projektu bylo vytvoření klonů předáním genů mezi touto skupinou Anunnaki a pozemskými krasavicemi - přirozenou cestou.

Průzkumu bojem, navrhnutý vůdcem vzpoury Semjásou, se zúčastnilo na dvě stě sexuálně harašících Strážců a svatých knížat nebes. A ti za dnů Jareda sestoupili z nebes na horu Hermon.

Apokryfní Henochova kniha - Kapitola 6

1. Poté, co se lidské děti rozmnožily, rodily se jim v oněch dnech krásné a líbezné dcery.

2. Když je však uviděli andělé (poslové), děti nebes, zatoužili po nich i pravili mezi sebou: Nuže vyvolmež si ženy mezi dcerami lidskými a zploďmež s nimi děti.

3. Semjása však, nejvyšší z nich, k nim pravil: Obávám se, že vy tento čin nebudete chtít vykonat a mně samotnému bude pykati za tento velký hřích.

4. Tu mu všichni odpověděli, řkouce: My všichni složíme přísahu a zaklínáme se mezi sebou, že se nevzdáme svého záměru, nýbrž vykonáme zamýšlené dílo.

5. Tu přísahali všichni dohromady a zaklínali se mezi sebou. Bylo jich dvě stě, kteří za dnů Járeda sestoupili na vrchol hory Hermon.

Nyní se do našeho otrle nevědeckého pátrání zabodne první osten pochyb. Stará křesťanská legenda, jež sice není součástí kanonizovaných posvátných textů, nicméně někdejší učitelé a učitelky (kdysi povinného náboženství) tuto pasáž velmi zdařile vyprávěli: Synové nebes, duchovní bytosti, si při sestupu do hmotného světa lidí opatřili hmotná těla, aby mohli tento hanebný skutek spáchat. O podobném fenoménu hovořil na Svatopetrském náměstí, relativně nedávno, i papež Jan Pavel II. (Karol Vojtyla) v souvislosti s laskavými duchovními bytostmi provázejícími každou lidskou bytost jejím životem. Vraťme se však zpět k padlým „andělům“. Nelze jinak, než přistoupit na tvrzení, že padlí andělé se zbavovali svých těl, aby zbaběle prchali před přicházející spravedlností, opouštějíce své děti i své pozemské krasavice, v časech seslané potopy.

Jakkoliv nemám pro tento jev odpovídající okamžité logické a univerzálním zákonům odpovídající materialistické vysvětlení, pokusím se oklikami postupně dospět k plné spokojenosti váženého, čistě materialisticky založeného čtenáře, k několika variantám řešení téhož.

V této souvislosti připomínám své nezvyklé tvrzení o bytostech vyššího řádu, jež mohou snaze zasahovat do paralelního světa nižšího řádu, tedy světa lidských bytostí, nikoli však do světa vyššího řádu, kam může, ale nemusí dosáhnout, byť komplikovaně, lidský duch. Nikoli však jeho maso a kosti.

Pokud je mi rozuměno.

Hovořím-li o podstatě Geneze Univerza, pak nelze mlčet o některých historicky zaznamenaných zvrhlostech jisté části mimozemských aktivit při výzkumu v oblasti genetické vybavenosti a samotného prvotního principu stvoření – Genesis. Vytvářením genetických zvrhlostí a zrůd (viz Manethón).

Strážci naopak přísně střežící zachování Stvořitelem určených principů stvoření, jsou dalším neuvěřitelným fenoménem, jenž souvisí nejen s potrestáním padlých synů nebes, ale pravděpodobně i s nepříliš komentovaným konfliktem v Dulce (viď články TU, pozn. red.).

Podle dochované tradice se jedná o nejvyšší bytosti, které stráží hmotně neuchopitelný prostor univerza nejvyššího řádu. My je známe jako bájné Cherubíny.

Jsou to nejvyšší duchovní bytosti, strážci božského vědění a veškerého vědění vůbec. Symbolem cherubínů je, jak jsem si přečetl: Hlava s dvěma zlatými křídly. Jejich tvářnost je evangelisty spojována se čtyřmi podobami: Podobou býka, lva, orla a člověka. Bývají též popisováni jako bytosti, jejichž oči září červeně, jako žhavé uhlíky.

Setkání s nimi probíhá-li v lidské podobě, tak, že se zahalují se do zářících plamenů, přičemž ani neviditelnost není žádným nepřekonatelným problémem.

Jsou nekompromisními strážci tajemství Geneze, semene života Univerza a všech Božích zákonů, jež sehrávají dominantní roli ve vyšším stavu bytí. Jakékoliv pokusy s genezí a genovým fondem neumělými technologiemi, tedy bez přítomnosti Boží invence, tvrdě postihují. Přicházejí téměř okamžitě a je rozumné zdaleka se vyhnout problémům vyplývajících při setkání s Nimi. Neváží prý svoji cestu do materiálního vesmíru, jen tak pro naše potěšení, či potěšení padlých Strážců nebes.

Příště, po tomto krátkém, nicméně důležitém mikro exkurzu, konečně vlastní příběh padlých strážců nebes. Přičemž se zároveň omlouvám za neumělou, neboť uspěchanou kompilaci výňatků podstatně širšího cyklu. Přičemž chci opětovně zdůraznit, že se stále pohybujeme, odkojeni materialisticko inkvizičním systémem, nepochopitelným světem legend, eposů a posvátných i apokryfních spisů, které jsou ve všech důsledcích součástí i tohoto světa - až do dnešních dní. Ano provází nás životem v četných podobách. Lhostejno, zda takovou možnost připustíme, či nikoli.

Pokud ji nepřipustíme, necháme se jednoho dne překvapit, kam jsme my a vše kolem nás dospěli. Neboť jsme nedávali pozor odkud a kam směřujeme?
Poznámky pod čarou:

Anunnaki

Anu - Nebe, též bůh Anu

na - na

Ki - Zem

Podle chaldejské verze část nižších chaldejských božstev sestupujících z nebes, či zpět na nebesa.

Starý Zákon byl povětšinou doplněn po roce 597 př. n. l. v Babylonském zajetí, opisy chaldejských a babylonských tabulek, které ve své podstatě vyprávěly o dávné historii lidstva, o níž neměli překvapení tvořitelé Bible přišlí z Jeruzaléma, na rozdíl, od svých souvěrců, toho času usedlých v Babylonu, do té chvíle ani ponětí. Textů, jež tak skvěle doplňovaly stará kmenová vyprávění.

Při pravidelné generální audienci na Svatopetrském náměstí, kterou oficiálně pořádá úřadující Papež, oznámil Jan Pavel II. (polský rodák Karol Wojtyla) potvrzení církevního dogmatu o existenci neviditelných nebeských bytostí.
Existence andělů byla účelově popírána již od dob saduceů (konzervativní křídlo vyšších judských kněží pracujících jako protějšek farizeů).
Ve středu 9. července 1986 cítil Pontifex Maximus opětovně závěry 1. vatikánského koncilu potvrdit. Andělé jsou nesmrtelné duchovní inteligentní bytosti se svobodnou vůlí. Jsou to neviditelné bytosti provázející nás všemi našimi lidskými touhami a nadějemi.
Odvážné vyhlášení, jež, pochází-li od samotného papeže, se musí opírat o příslušný důkazní materiál! Každopádně se budeme otázce duchovních inteligencí, o nichž na Petrském náměstí hovořil Jan Pavel II., podrobnějí a odděleně věnovat.


- pokračování -

Zdeněk Patrick

Zdroj: Dýmající zrcadlo


august 15, 2009 12:10 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top