Obrázok používateľa CEZ OKNO
SLUHA NA MÍRU

Nepokoje mezi Igigi (jiná skupina božstva Igi.gi - "Ti, kteří pozorují a vidí"), které vedly k úmrtí velitele Zu, byly jen předehrou dalších bouří. Následné vzpoury se týkaly jejich meziplanetárních misí na dlouhá období a nepřítomnost žen se ukázala jako největší důvod nespokojenosti. Problém nebyl tak akutní v případě Anunnaki pobývajících na Zemi, neboť mezi nimi se ženy nacházely již od prvního přistání (některé z nich jmenuje Enki ve svém životopise). Mimo jiné byla na Zemi poslána skupina zdravotních sester vedená jednou z dcer Anu. Její jméno bylo Ninmah ("Mocná paní") a její poslání na Zemi byla funkce Sud ("Ta, kteráž poskytuje pomoc"): byla vedoucím zdravotnickým důstojníkem Anunnaki a bylo jí souzeno sehrát důležitou roli v mnoha následujících událostech.

Ale nepokoje doutnaly i mezi Anunnaki sídlícími na Zemi, zejména mezi těmi, kteří měli na starosti těžbu zlata. Vždyť právě "Epos z Atrahasis" vypráví příběh o vzpouře Anunnaki, kteří odmítali pracovat ve zlatých dolech, což vyvolalo řadu nečekaných událostí. Starodávný název eposu se odvolával na jeho počáteční slova Inuma ilu awilum ("Když bozi [byli] jako lidé"):

Když bozi [byli] jako lidé,
snášeli dřinu a velkou námahu.
Dřina bohů byla veliká,
práce těžká, bylo mnoho bolesti.

Ironií v názvu je to, že bozi se namáhali jakoby byli lidé, protože na Zemi ještě lidé nebyli. Příběh eposu je tak vlastně vyprávěním o stvoření člověka, aby ten pak na sebe převzal dřinu bohů. Akkadský výraz Awilu ve skutečnosti znamená "dělník", pracovník a ne jednoduše "člověk", jak bývá většinou překládáno. Událost, která vše změnila byla dílem Enkiho a Ninmah, ale vzhledem k tomu, že v ní sehrál roli také Enlil, nebyl to příběh s dobrým koncem.

Jelikož horníci Anunnaki "dřeli v hlubinách hor, počítali pracovní periody". "Po 10 period snášeli dřinu, po 20 period snášeli dřinu, po 30 period snášeli dřinu, po 40 period snášeli dřinu".

Převeliká byla jejich dřina po 40 period,
[…] pracovali ve dne v noci.
Naříkali a reptali.
Reptaje během těžebních prací (říkali):
"Sejdeme se […] velitele,
aby nás oprostil od té těžké práce.
Zbavme se jha!".

Příležitostí ke vzpouře byla návštěva Enlila v dolech. "Pojďte, překvapíme ho v jeho sídle!", s těmito slovy jakýsi agitátor (jehož jméno je na tabulce nečitelné) podnítil rozzlobené horníky, "oznámíme vzpouru, vyhlásíme válku a budeme bojovat!".

Bohové uslyšely jeho slova.
Zapálili jejich nářadí,
Spálili na popel řezací nástroje
a mlýnské kameny.
Poté, co všechno zahodili, zamířili
ke dveřím hrdiny Enlila.

Byla noc. Když vzbouřenci dorazili na místo, kde pobýval Enlil, jeho strážce Kalkal zabarikádoval vrata a zburcoval Nuska, pomocníka Enlila, který vzbudil svého pána. Bůh se zaposlouchal do vřavy, v níž zazněly i výzvy: "zabijme Enlila!" a nevěřil vlastním uším: "To proti mně je namířeno toto všechno? Co to vidí mé oči?". Přes Nuska se zeptal, kdo že je iniciátorem vzpoury a vzbouřenci s křikem odpověděli: "Každý jeden z nás vyhlásil válku… Naše práce je těžká, velké je utrpení, nadměrná dřina nás zabíjí!".

"Když uslyšel ta slova, slzy vytryskly z očí Enlila". Spojil se s Anu a nabídl mu, že se vzdá velení a vrátí se na Nibiru. Požádal však, aby iniciátor vzpoury byl "odsouzen k smrti". Anu svolal Státní radu, jejíž členové rozhodli, že nářky Anunnaki jsou oprávněné. Jak by ale mohli opustit misi získávání zlata, tak nezbytnou pro jejich přežití?

A bylo to právě tehdy, co "Enki otevřel ústa a obrátil se k bohům, svým bratřím". Je jedna možnost, řekl. Máme mezi sebou Ninmah, která je Belet-ili, "bohyně zrození".

Nechme ji stvořit Lulu,
učiňme, ať je Amelu tím, kdož na sebe převezme dřinu bohů!
Nechme ji stvořit Lulu Amelu,
nechť je on tím, kdo ponese jho!

Navrhnul, aby byl stvořen Lulu, tedy ten, "kdo byl smíchán", hybrid, který by sloužil jako Amelu k práci a který by převzal dřinu Anunnaki.

A když se ostatní bohové zeptali, jak by bylo možné stvořit takového Lulu Amelu, Enki odpověděl: "Stvoření, jehož jméno jste vyslovili, již existuje!". Jediné, co musíme udělat, je "vtisknout mu podobu boží".

V této jeho větě je obsaženo vyřešení záhady "chybějícího článku", tedy odpověď na to, jak se mohl Homo sapiens, člověk moderní, objevit v jihozápadní Africe zhruba před 300.000 lety, a to ze dne na den (z hlediska antropologického), zatímco evoluční vývoj z opic na hominidy a z hominidů pak na Australopithecus až na Homo habilis a Homo erectus si vyžádal miliony a miliony let.

Bytost, v mnohém podobná Anunnaki, řekl Enki překvapeným bohům, již existuje v divoké oblasti Abzu. "Jediné, co musíme udělat, je vtisknout mu podobu boží", vylepšit ho několika geny Anunnaki a stvořit Lulu ("toho, kdo byl smíchán"), aby nás mohl nahradit při práci v dolech.“

To, co Enki objevil ve svém hlavním štábu v jihozápadní Africe, byl hominid geneticky natolik podobný Anunnaki, že pomocí určité genetické manipulace, s přidáním několika genů Anunnaki ke genomu hominida (např. Homo erectus), by bylo možné vyzdvihnout jej na úroveň Homo sapiens, který by byl schopen chápat, mluvit a používat nástroje. Toto všechno bylo možné, protože DNA na Zemi bylo přeneseno z Nibiru, jak si čtenář jistě pamatuje, když se Nibiru (Marduk) srazila s Tiamat! Enki tehdy vysvětlil všem shromážděným velitelům a vůdcům, jak by to bylo možné zrealizovat s pomocí Ninmah a jejích bio-lékařských znalostí. A rozhodná slova byla:

Při zasedání
velcí Anunnaki,
kteří řídí osudy,
pronesli: "ANO!"
Osudové rozhodnutí o stvoření člověka je zopakováno v Bibli. Při identifikaci velkých Anunnaki shromážděných v zasedání jako Elohim, tedy "vznešení", Genesis 1,26 prohlašuje:

Tak Bůh řekl (Elohim řekli):
"Učiňme člověka (Adama)
ke svému obrazu,
aby se nám podobal".

Není pochyb o množném čísle v této biblické větě, která začíná množným číslem Elohim (jednotné číslo je El, Eloha) a pokračuje s "Učiňme", "ke svému obrazu, aby se nám podobal". Uběhlo "40 period", 40 shar od příletu Anunnaki. Pakliže přílet lze datovat na dobu zhruba před 445.000 lety (viz předešlé kapitoly), ke stvoření Adama (1.osoba: Adamu) došlo před 300.000 lety (445.000 - 144.000), přesně v období, kdy se Homo erectus náhle proměnil v Homo sapiens.

Následný postup, který vyvrcholil stvořením "primitivního pracovníka", je popsán v Eposu z Atrahasis a také v řadě dalších textů. Aby dílo mohlo být dokonáno, bylo nezbytné získat Téema (výraz, který bývá překládán jako "osobnost" či "esence života") z krve boha a smíchat jej s "Ti-it z Abzu". Předpokládá se, že výraz Ti-it pochází z akkadského slova Tit = jíl; odtud pochází myšlenka (převzatá Biblí), že "Adam" byl stvořen z jílu nebo "prachu" Země. Čteme-li však text v jeho sumerském originále, Ti-it znamená "to, co je s životem", "esence" lidského jedince.

Téema, "životní esence" či "osobnost" boha, to, co dnes nazýváme jeho genetickým DNA, bylo "smícháno" s "esencí" již existující bytosti, nalezené (jak text potvrzuje) v oblasti "těsně nad Abzu". Smícháním genů získaných z krve boha s "esencí" již existující pozemské bytosti byl geneticky vyroben "Adam".

Žádný "chybějící článek" v našem skoku z Homo erectus na Homo sapiens tedy neexistoval, protože Anunnaki urychlili evoluci za pomoci genetického inženýrství.

Úkol popsaný Enkim bylo však jednodušší vysvětlit než provést. Kromě Eposu z Atrahasis i ostatní texty nabízejí podrobný popis procesu stvoření. Ze široka jsem je představil v mých dvou knihách Planeta bohů a Jiná Genesis, které popisují početné pokusy a chyby, jež měly za následek bytosti bez končetin, s poškozenými či podivnými orgány nebo s vadami zraku či jiných smyslových orgánů. Zatímco experimenty pokračovaly, Ninmah pochopila, co ovlivňuje jednotlivé geny a prohlásila, že je připravena cíleně vyrobit, "podle toho, jak mi srdce radí", bytosti buď s těmito různými vadami nebo bez nich…

Podle jednoho textu, Enki "připravil očistnou lázeň", ve které "byla jednomu z mladých bohů odebrána krev". Ninmah "smíchala krev s masem" za účelem "vtisknutí božské podoby nově narozenému". Enki "seděl před ní" a pobízel ji pokyny a radami. Genetický experiment se odehrál v Bit Shimti, jakési laboratoři, jejíž sumerské jméno Shi.im.ti doslova znamenalo "místo, kde je vdechován vítr života", detail, z něhož pravděpodobně vychází biblický verš "vdechnutí dechu života" do nozder Adama (Genesis 2,7).

Ninmah pracovala se směsí a během "pronášení kouzelných formulek" uslyšela Uppu, tlukot srdce. Když byl pak konečně vytvořen "dokonalý model", Ninmah ho vyzdvihla do výše a zvolala: "Já jsem ho stvořila! To moje ruce ho udělaly!"

Zde jsou slova, která řekla, aby ostatním bohům oznámila, že dílo se zdařilo:

Svěřili jste mi úkol,
já jej dokončila…
Odebrala jsem vám těžkou práci
a uvalila jsem vaší dřinu na Avilum ("pracující člověk").
Žádali jste mohutným hlasem Awiluti ("lidská rasa").
Já jsem z vás sejmula jho, dala jsem vám svobodu!
"Když bohové slyšeli její slova, padli, aby jí zlíbali nohy". Nazvali jí Mami ("Matka") a překřtili ji na Nin.ti ("Paní života"). Řešení navržené Enkim bylo dosaženo.

Geny, které jsme obdrželi, byly geny jednoho z mužů Anunnaki (tabulky z Atrahasis objevené nedávno nám odhalily, že se jednalo o vůdce vzpoury), ale se vší úctou k Bohu či mužskému bohu, byla to ženská bohyně, kdo nás stvořil.

Byly nezbytné další genetické manipulace a dokonce i nějaký ten chirurgický zákrok v narkóze (jak o tom vypovídá jak sumerský text, tak Bible), aby se vytvořil ženský protějšek. Ale stejně jako všichni hybridi (např. mula, která je produktem křížení osla s kobylou), tyto bytosti nebyly schopné se rozmnožovat. K vytvoření "kopií" dokonalého modelu Lulu Amelu byla nezbytná dlouhá a složitá reprodukce ze strany mladých "bohyň zrození". Následná fáze v genetické manipulaci - tedy umožnit Lulu, aby se rozmnožovali samostatně - byla uskutečněna Enkim, "hadem" v biblické verzi o zahradě Eden.

Podle biblického vyprávění Adam byl předvolán do božského sadu, aby jej obdělával a hlídal a byl upozorněn Bohem (židovský výraz je ve skutečnosti Jahwe Aloha), aby nesnědl žádné ovoce ze stromu poznání, "protože, kdybys je pojedl, zajisté bys zemřel". Adam byl uveden v hluboký spánek, byl operován a z jeho žebra byl vytvořen ženský protějšek. Adam a "žena" (ještě jí nebylo dáno jméno!) chodí nazí a "nestydí se za to".

Tu se had podvodník obrátí na ženu ohledně zakázaného stromu a ta mu potvrdí zákaz vyřčený Elohim. Ale "had řekne ženě: "To vůbec ne! Nezemřete!". A tak žena, která vidí, že strom je dobrý k jídlu, "vzala jeho ovoce a pojedla, dala z něho i svému muži a také on pojedl". A ihned si uvědomili vlastní pohlaví: všimli si, že jsou nazí a tak si vyrobili pásy z listů fíkovníku.

A byly to právě tyto pásy, které je prozradily, protože když je Jahwe Elohim spatřil, viděl, že nejsou již nazí a když chtěl po Adamovi vysvětlení, zjistil, co se stalo. Rozzuřený Bůh křičí na ženu: "Co jsi to udělala?" a dodal, že následkem toho "v bolestech budeš rodit syny". Polekaný Bůh řekl svým kolegům, jejichž jména nejsou uvedena: "Hle, člověk se teď stal jakoby jedním z nás, zná totiž dobro a zlo. Jen aby nyní nevztáhl ruku a neutrhl též ovoce ze stromu života, nepojedl z něho, a tak nebyl živ navěky!". A Bůh vyhnal Adama a Evu ze zahrady Eden.

Příběh zcela bez pochyby vysvětluje, jak bylo umožněno Adamovi a Evě, aby se mohli rozmnožovat, tedy událost, ze které je v Bibli obviňován "had", jehož hebrejské jméno je Nachash a mohlo znamenat také "ten, který řeší záhady". Není se tedy čemu divit, že také sumerský ekvivalent pro tyto různé významy pochází z jednoho jediného výrazu Buzur, což byl Enkiho přídomek a znamenal "ten, který odhaluje tajemství". Hieroglyfem pro egyptské jméno Ptah, byl spletený had. V mezopotamských textech Enkimu v tajemných znalostech asistoval jeho syn Nin.gish.zidda ("Pán Stromu Života"), jehož znakem byli dva spletení hadi, což je doposud symbolem lékařství. Bez pochyb tyto významy jmen a symbol spletených hadů znovu zazněl v biblickém vyprávění o hadu a dvou zvláštních stromech v zahradě Eden. A nyní, kdy moderní věda objevila stavbu vláken DNA, je možné si uvědomit, že Ningishziddův znak dvou spletených hadů je v podstatě reprodukce páru vláken, který tvoří šroubovici DNA.

"Z krve boha vytvořili lidskou rasu", tvrdí texty. "Uložili jim úkol osvobodit bohy, byla to práce nad jakékoliv chápání". Bylo tomu skutečně tak a stalo se zhruba před 300.000 lety, právě když se Homo sapiens náhle objevil v jihozápadní Africe. A právě tehdy Anunnaki "urychlili" evoluci a pomocí genetického inženýrství vyzdvihli hominida, řekněme Homo erectus na Homo sapiens, který byl inteligentní a schopný používat nářadí, aby z něj učinili svého sluhu. Toto se odehrálo v oblasti "nad Abzu", přesně tam, kde byly nalezeny odpovídající fosilní ostatky: v oblasti Great Rift Valley v jihozápadní Africe, na severu oblasti zlatých dolů.

Překlad z italštiny pro Českou exopolitiku: Iva Dobrovská

Podle zdrojů Eduarda Meiera ("Billy") stála za stvořením Adama však jiná skupina mimozemšťanů, pozn. redakce Exopolitika.cz

Zdroj: Exopolitika.cz


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

apríl 20, 2011 14:19 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top