Obrázok používateľa CEZ OKNO
Z KOHO JSME VZNIKLI? časť piata

V předchozích kapitolách jsem se u tohoto tématu periodicky zastavoval a uváděl jsem odkazy na různé zdroje: náboženství, údaje zasvěcenců (H. P. Blavatská http://www.cez-okno.net/h-p-blavatska, L. Rampa http://www.cez-okno.net/rubrika/lobsang-rampa aj.), informace získané od lámů a swámí aj. Proto snad už čtenář nabyl určitých představ o vzniku a rozvoji lidstva na Zemi. Také si samozřejmě povšiml, že tyto představy se zásadně liší od té historie lidstva, kterou nás učili ve škole. Ze všech zdrojů, které jsme analyzovali vyplývá, že člověk vznikl cestou zhuštění ducha, že na Zemi bylo pět ras (my jsme pátá), že každá následující rasa se objevuje v hlubinách předchozí a postupně ji nahrazuje.

Historie lidstva na Zemi I


Cílem této kapitoly není analýza věčného sporu mezi materialismem a idealismem v otázce vzniku lidstva. Moderní věda už dosáhla úrovně vědeckého chápání náboženství a také chápání toho, že darwinistická teorie vzniku lidstva z opice je příliš primitivní a že náboženství není ničím jiným, než alegorickým výkladem znalostí pradávných civilizací.

V této kapitole bych chtěl provést krátký (bez odkazů) chronologický rozbor vzniku a rozvoje lidstva na Zemi, počínající problémem vzniku světa a končící dnešním dnem. V něčem zřejmě budu chybovat, v něčem budu mít pravdu, ale takový je osud historických výzkumů, založených na souhrnu úryvkovitých faktů.

Vznik světa a antropogeneze

Pradávní lidé se domnívali, že hmota vznikla z prázdnoty. O tomtéž je přesvědčen ruský fyzik Genadij Šipov, kterému se podařilo vyvodit rovnici (což se nepodařilo A. Einsteinovi) vyjadřující fyzické vakuum, tj. absolutní nic neboli Absolutno. Totéž tvrdí i člen naší expedice, specialista na fyziku pole, kandidát technických věd Valerij Lobankov.

S Valerijem Lobankovem jsme mnohokrát na toto téma diskutovali výsledek těchto úvah bych chtěl v koncentrované formě uvést níže.

Co je to Absolutno? Absolutno, to není prostě Nic, je to prázdnota zaplněná něčím. Čím, to zatím věda neví. Podle G. Šipova vzniká atom i antiatom vždy z Absolutna. Vytvářejí se, a tím, že dochází ke srážkám, se navzájem ničí. Tím si Absolutno udržuje svou rovnováhu a existenci. Ale jednou za mnoho miliard let nastává okamžik, kdy se vzniklé atomy a antiatomy v prostoru vzdalují. A tak z Absolutna vzniká fyzická hmota.

Z Absolutna také vznikají torzní pole (zatočená) a antitorzní poli (zatočená opačně) ultravysokých frekvencí, které se rovněž vzájemně ničí a udržují Absolutno. Ale může nastat i takový okamžik, kdy se vzájemně ničící torzní pole oddálí. A tak z Absolutna vzniká jemný svět.


Podle hypotézy G. Šipova existuje mezi torzními poli jemného světa, a vědomím přímé spojení, protože torzní pole jsou hmotnými nositeli duše a ducha. Z toho vyplývá, že z Absolutna vznikly dva světy: fyzický a jemný. Fyzický svět se postupně stával složitější. Objevily se hvězdy, planety, galaxie atd.

Jemný svět, skládající se z různých torzních polí, se také stával čím dál složitějším. Je těžké říci, jakou cestou probíhalo zvětšení složitosti a zdokonalení jemného světa. Můžeme si však myslet, že torzní pole prostoru a času se stávala stále více informačně obsáhlejšími, to znamená, že v sobě mohla zahrnovat stále více informací. Možná, že se objevila torzní pole s mnohem větším počtem vrstev (pokud se na to díváme z geometrického úhlu pohledu), možná, že nárůst složitosti torzních polí byl jiného charakteru. V průběhu evoluce se v jemném světě postupně objevil duch, chomáč psychické energie ve formě torzních polí, který v sobě mohl věčně (nesmrtelně) uchovávat velký objem informací. Množství duchů mezi sebou vytvořilo informační spojení a vzniklo Všeobecné informační pole, tj. onen svět, jehož centrum řízení nazýváme Bohem.

Tak vznikl život v jemném světě. Současně s probíhajícím procesem zdokonalování, zachování a přenosu informací v jemném světě zůstával paralelně existující fyzický svět mrtvý a bez tváře.

Je známo, že vzniklý život se snaží rozšiřovat, zabírat nové oblasti bytí. Dostat život do fyzického světa bylo možné cestou zhuštění životní hmoty torzních polí jemného světa do úrovně hustoty, náležející fyzickému světu. Tak začalo zhušťování ducha, jehož výsledkem bylo vytvoření lidského těla ve fyzickém světě.

Při vzniku libovolné formy života hraje zásadní roli zachování a přenos informace z pokolení na pokolení. U člověka ve fyzickém světě se to uskutečňuje pomocí genového aparátu a je možné, že i ve vodě uvnitř tkání. Připadá mi, že genový aparát (a voda?) vznikl jako výsledek zhuštění nejvíce informačně objemných částí ducha, kdy jeho torzní pole mohla vpravit atomy do molekul DNK, schopných zachovávat a přenášet informaci o stavbě lidského těla z pokolení na pokolení.


Můžeme si představit neuvěřitelnou složitost ducha, který mohl v procesu zhušťování vytvořit takový genový aparát, kdy se v jedné jediné vaječné buňce a v jedné jediné spermii nachází informace o stavbě celého lidského organizmu, včetně každé jeho molekuly a každé jeho buňky. Můžeme si představit, nakolik dokonalá je forma života v jemném světě (Onen svět) a nakolik je evolučně starší, když byl s pomocí energie jemného světa vytvořen genový aparát a celé lidské tělo. Staří zbytečně neříkají, že člověk je mikrokosmos v makrokosmu.

Spolu se stvořením člověka se díky úsilí jemného světa (Onoho světa) vytvářely prostší formy ve fyzickém světě jako zvířata, hmyz, rostliny apod. Ale princip stvoření rostlinného a zvířecího světa byl tentýž - cestou zhuštěni prostších forem torzních polí jemného světa.

Může člověk žít ve fyzickém světě bez jemného světa? Duch, když stvořil genový aparát a s jeho pomocí spustil proces rozmnožování člověka (rození dětí) na Zemi, si nechal hlavní myslící funkce. Právě po zrození dítěte, jak najdeme v náboženství, do něho vstupuje duch, který také určuje základní myslící schopnosti člověka. V podstatě tedy myslíme pomocí ducha žijícího v jemném světě, využívajíce energii jemného světa. Mozek člověka je použitím energie fyzického světa (jejího stravování) schopen zatáčet torzní pole jemného světa, v souvislosti s čímž pomáhá duchu v procesu myšlení. Kromě toho mozek generuje doplňková torzní pole, čímž formuje duši (biopole) ve formách astrálního, éterického, mentálního aj. těl, která pomáhají lidskému organizmu v procesu fungování.


Po smrti lidského těla se ničí také mnohé součásti duše (astrální tělo, mentální tělo aj.) a duch odlétá na onen svět a pokračuje v životě v jemném svetě, aby opět někdy vešel do nového fyzického těla. Tak člověk, stvořený díky úsilí jemného světa ve světě fyzickém, představuje kombinaci forem života v obou těchto světech.

Ernst Muldašev

Z ruského originálu preložila RNDr. Věra Vachalcová, vydalo TML v roku 2010


KNIHU môžete zakúpiť i na tejto adrese


Ďalšie časti postupne nájdete na tejto adrese.


Ernst Rifgatovič Muldašev: doktor medicíny, profesor, ředitel Všeruského centra oční a plastické chirurgie (Ufa), chirurg vyššího stupně, čestný konzultant Luisvillské univerzity (USA), mezinárodní člen Americké akademie oftalmologie, diplomovaný oftalmolog Mexika, člen Mezinárodní akademie věd, mistr sportu ve sportovní turistice, trojnásobný mistr SSSR.

E. R. Muldašev je vynálezcem chirurgického biomateriálu Alloplant, s jehož pomocí bylo umožněno léčit nemoci, které se pokládaly za beznadějné (atrofie očního nervu, diabetická retinopatie, pigmentový retinit aj.). Vynález Alloplantu otevřel možnosti pro regenerativní chirurgii zaměřenou na pěstování vlastních lidských tkání.

E. R. Muldašev je ruský vědec světového jména. Rozpracoval více než 70 postupů nových očních a plastických operací, zavedl do výroby 58 druhů biomateriálu. Publikoval okolo 300 vědeckých prací v ruském a zahraničním tisku, získal 52 patentů v Rusku, USA, Německu, Francii, Švýcarsku a Itálii. Jeho práce byly oceněny zlatými medailemi na mezinárodních výstavách. Přednášel a prováděl ukázkově operace ve 40 zemích světa. Každoročně provádí 300-400 složitých operací.

Zájem vědce o problematiku původu lidstva není náhodný. E. R. Muldašev jako vědec se širokým obzorem začal chápat medicínský problém lidské energetiky ve filozofickém a všelidském plánu, což nakonec vyústilo ve vědecký výzkum problematiky tajemného původu lidstva. Z tohoto filozofického a senzačního pojednání udělal přímě praktické závěry, které vyústily do nových metod léčení.

E. R. Muldašev má originální myšlení a umí prostým a dostupným jazykem vykládat vědecké problémy. Čtenáři předkládaná kniha „Z koho jsme vznikli?" je napsána v poutavém stylu, přestože je svou podstatou hluboce vědecká. Kniha je zajímavá jak pro široký okruh čtenářů, tak pro odborníky.

R. T. Nigmatulin
profesor, doktor medicíny

exkluzívne.cez.okno


Súvisiace:

Duša
http://www.cez-okno.net/dusa


jún 13, 2012 00:32 dopoludnia
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top