Obrázok používateľa CEZ OKNO
Beardenův princip konverze volné energie

Tento krátký popis alespoň trochu objasňuje "konečné tajemství" funkce Beardenových zdrojů volné energie. Ostatně - funkční jednotka MEG definitivně potvrdila, že nešlo o pouhý sen... Tom Bearden tvrdí, že v čase, kdy je zdroj (dipól) připojen k odporové zátěži, je nejdůležitější součástí principu informace přenášená rychlostí světla na zátěž "tokem S". Jde o čistou elektromagnetickou energii proudící uvnitř i vně hmoty sběrače. Toto je volná energie, a pouze tato složka musí být využita k "sycení" sběrače a převedena do výstupního obvodu...



V dokumentu "The Final Secret of Free Energy" popsal Tom Bearden v roce 1993 princip funkce zařízení, vhodného k odčerpávání volné energie z Poyntingova "toku S". Ten proudí ve vakuu a je zachytitelný během krátké transientní fáze (v relaxační době sběrače), když je zdroj připojen k odporové zátěži. Pokusím se přiblížit základní koncept tohoto principu.

Tom Bearden tvrdí, že v čase, kdy je zdroj (dipól) připojen k odporové zátěži, je nejdůležitější součástí principu informace přenášená rychlostí světla na zátěž "tokem S". Jde o čistou elektromagnetickou energii proudící uvnitř i vně hmoty sběrače. Toto je volná energie, a pouze tato složka musí být využita k "sycení" sběrače a převedena do výstupního obvodu. Proud začne vtékat do primárního obvodu sběrače ihned po sepnutí (transientní fáze). Transientní fází nazýváme relaxační (regenerační) dobu vodiče. U mědi je neuvěřitelně krátká, okolo 1,5 x 10-19 sec. Pokud by ovšem proud tekl primárním obvodem i nadále (permanentní fáze), spotřebovával by příkon ze zdroje a mrhal energií přesně podle Joulova pravidla (tepelné ztráty). Tato fáze je tedy pro naše účely nepoužitelná.

Podle Toma Beardena je za účelem čerpání volné energie nutné nabíjet "sběrač" pouze po relaxační dobu sběrače, který je těsně předtím, než elektrony začnou proudit dále primárním obvodem, přepojen výhybkou k běžné odporové zátěži.

Aby nedošlo k nějakému nedorozumění, zde je doslovný Beardenův text v originálním znění:

We took some trapped EM energy density (a chunk of potential gradient, a "voltage" before current flows) from the source, by switching that potential gradient (energy density, which is joules per coulomb) onto a collector (containing a certain number of coulombs of trapped charges) where the potential gradient activates/potentializes/couples-to these temporarily non translating electrons. So the finite collector collected a finite amount of excess energy [joules/coulomb x collecting (trapped) coulombs] on its now-excited (activated) free electrons. Then, before any current has yet flowed from the source, we switched that potentialized collector (with its temporarily restrained but potentialized electrons; with their finite amount of excess trapped EM energy) away from the source and directly across the load. Shortly thereafter, the relaxation time in the collector expires. The potentialized electrons in the collector are freed to move in the external load circuit, consisting of the collector and the load, and so they do so.

Sběrač musí být z vodivého materiálu s delší relaxační dobou než měď. Jeho vlastnosti limitují ostatní součásti elektronického obvodu. Bearden použil "degenerovaný polovodič" s relaxační dobou okolo 1 ms. Materiál jeho sběrače byl z 98% hliníku a 2% železa.

• Degenerovaný polovodič

Silně dotovaný polovodič v němž Fermiho mez leží buď ve valenčním pásu nebo v pásmu vodivosti (viz energetické pásmo), což zapříčiní, že se tento materiál chová jako kov.

(Zdroj: XRefer: A Dictionary of Science, Oxford University Press)

• Relaxační (regenerační) doba

Vodič obsahuje velké množství volně vázaných elektronů, jimž se říká volné nebo přenosové. Zbývajícímu materiálu, tvořenému koncentrací těžkých kladných iontů, říkáme mřížka. Tyto ionty neustále oscilují kolem vytyčených pozic. Průměrná amplituda těchto oscilací závisí na teplotě. Kolize volných elektronů občas vyvolávají jakýsi druh interakce s mřížkou. Rychlost a směr elektronových změn při každé takové události jsou náhodné a v důsledku toho se elektrony pohybují po klikatých drahách... Průměrnému časovému úseku mezi dvěma následnými kolizemi ve vodiči se říká relaxační (regenerační) doba (podrobnosti k oběma bodům viz také http://lucy.troja.mff.cuni.cz/~tichy/).

Beardenův sběrač je nabíjen generátorem s šikmým náběhem napětí ("ramp generator") metodou krokového nabíjení. Tento způsob je obvykle používán ve vysoce efektivních systémech CMOS s malou spotřebou, které užívají adiabatickou nabíjecí metodu (viz "Charge Recycling Clocking for Adiatbatic Style Logic"; Luns Tee a Lizhen Zheng). Zásluhou metody krokového nabíjení je k nabití sběrače potřebná jen minimální energie. Běžný kondenzátor, zapojený místo sběrače, takto dosáhne téměř 100% efektivity. V případě Beardenova sběrače ovšem tato metoda nabíjení slouží pouze přenosu potenciálu. Délka nabíjecího impulsu musí být kratší než relaxační doba materiálu sběrače, aby během nabíjecí sekvence nevtekl do obvodu žádný proud (dQ/dt ~ 0). Při plně nabitém sběrači jsou všechny volné elektrony "potencializovány", jejich vlastní kinetická energie je ovšem posílena o potenciál dodaný z "toku S"! Další krok pak těchto "potencalizovaných elektronů" využívá - po připojení obvodu k zátěži se sběrač ujme role zdroje volné energie, přičemž účinkuje jako dipól buzený pouze "tokem S" nabíjecího zdroje (na diagramech jako V1)...


Doufám, že tento krátký popis alespoň trochu objasňuje "konečné tajemství" funkce Beardenových zdrojů volné energie. Ostatně - funkční jednotka MEG definitivně potvrdila, že nešlo o pouhý sen...

J. L. Naudin

překlad -gewo-

Tyto informace jsou volně šiřitelné pouze za účelem výuky!

Zdroj: WM magazín

Uverejnené s láskavým dovolením redakcie WM magazínu


Sekcie: 
marec 26, 2009 03:44 dopoludnia
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top