Obrázok používateľa CEZ OKNO
Léčivá síla čaker: Univerzální zákony 2.

Jak člověk rozšiřuje své vědomí tím, že získává zkušenosti s různými „těly" své existence, ztotožňuje se postupně s inteligencí všech říší, které postupně ovlivňují v určitém období jeho způsob jednání.
Mentální tělo
Nerovnováha na úrovni mentálního těla není tak častá a většina zjevných „duševních nemocí" pochází z úrovně astrálního těla.
Astrální tělo
Když se člověk ztotožňuje se svými emocemi, spojuje ho to s inteligencí astrálního neboli animálního smyslového těla.

ÚROVEŇ INTELIGENCE A NEMOC

Toto tělo je pevně spojeno s přežitím a zachováním rodu. Proto má, řečeno biologickými termíny, často sklon k soutěžení, agresivitě nebo obraně. Kdyby tu nebylo vlivu logické mysli a intuice, má astrální inteligence sklon reagovat na smyslové vjemy, které k ní přicházejí, bez přemýšlení.

Zjistila jsem, že u lidí, kteří se zdržují na úrovni této formy inteligence, se projevuje mnoho nemocí, které mají svůj původ na astrální úrovni.

Éterické tělo

Dalším zdrojem nemoci nebo nerovnováhy je éterické tělo, které přijímá a transformuje kolektivní inteligenci jiných těl a potom ji posílá do fyzického těla, kde dochází k její přeměně.

Bohužel není inteligence, kterou disponuje toto tělo, dostatečně vnímavá, aby rozpoznala, jaké elektromagnetické energie člověku škodí. Proto dochází během několika posledních let k nárůstu poškození zdraví působením stožárů elektrického vedení, podzemní vody a domácích elektrospotřebičů. Tyto negativní vlivy působí na nervovou soustavu, která je vlastně protějškem éterického těla.

Fyzické tělo

Ačkoli se nerovnováha nebo nemoc na fyzickém těle často projevuje, je fyzické tělo jen zřídka jejím původcem, protože slouží především jako nositel energií získaných z jiných těl a tyto energie přeměňuje na aktivitu.

POPIS TĚL
Mentální tělo

Toto tělo je sídlem vůle duše; výchozím bodem, z něhož se může duše snažit spojit svou inteligenci s inteligencí osobnosti. Je také sídlem logického, analytického myšlení. Je to místo, kde podněty vyššího já, v souladu s Univerzálním zákonem, vycházejí z duše a jsou přetvářeny do myšlenkových forem a následně db určitého aktivního konání.

Myšlenkové formy se mohou objevit během spánku v podobě snů, při meditaci, jako denní snění nebo mohou vznikat postupně, jako myšlenka, která vstoupí do vědomé mysli jako cíl vhodný k dosažení. Člověk má do určité míry možnost tyto myšlenkové formy odmítnout a zatlačit je do nej-hlubších zákoutí podvědomé mysli. Pokud však tento popud duše potřebuje ke svému růstu, bude se objevovat znovu a znovu v různých obdobích a podobách, dokud se nepřemění v čin.

Vím, že v mém životě byla období, kdy jsme odmítala určité podněty, které po mně vyžadovaly nějakou změnu, ale stejně jsem nakonec - pomalu, ale jistě - k nim byla vnějšími událostmi přinucena.

Například jednou ráno jsem chtěla vyjet s autem a zjistila jsem, že mám prasklou pneumatiku. Otráveně, že mi den začíná se zpožděním, jsem se dala do výměny kola a vtom mi doma zazvonil telefon a byla jsem pozvaná na setkání, které nakonec vedlo k velkým změnám v mém životě.

Věřím, že se nic nestane náhodou...jestli chcete věřit, že se události protnou v čase pouhou náhodou... dobře, ale můžete minout svou velkou příležitost.

Nové myšlenky potřebují novou půdu. Proto dříve než se nějaká myšlenka projeví ve fyzickém světě, je třeba času na přípravu země a odstranění starých kořenů nebo plevele, který by mohl bránit nové sazenici v růstu. To je důvod, proč se dělá Jarní úklid", aby se staré a nepotřebné pro současný život propustilo a udělalo místo novému.

Z duchovního pohledu jde odpověď na nějakou akci zpět do mentálního těla, kde dostane za pomoci paměti podobu myšlenky.

Pak projde do duše, kde se uplatní moudrost a výstup (výsledek) se nakonec porovná s původním podnětem. Výstupní akce a hodnocení duše určují „charakter" dalšího podnětu.

Hodnocení duše je založeno na intuici, která je ovlivněna stupněm schopnosti rozlišovat. Čistá logika mentálního těla má sklon se opírat o soudy nebo hodnocení, které jsou obvykle zkreslené ve prospěch osobnosti.

Pokud se člověk ztotožňuje pouze s mentálním tělem, má energie duše jen malý vliv.

Proto se výsledky nějaké aktivity zpracovávají do „černobílých" reakcí a považují se za závazné pravidlo.

Tato pravidla tvoří základ „systému přesvědčení", který se stává hlavním podnětem pro budoucí jednání. Pravidla a zákony se neformulují proto, aby život komplikovaly. Jsou to prostě skutečnosti.

Příklad

Skutečností je, že pokud se rozhodnete vykročit doprostřed rušné ulice, je velká pravděpodobnost, že přijdete k úrazu. Skutečností je, že oheň pálí.

Skutečností je, že pokud nebudete jíst, po nějaké době zemřete.

Pravidla slouží k tomu, aby nás chránila. Pokud však porušíme zákon, nemůže být naše bezpečí nebo přežití zaručeno.

První pravidla přijímáme od svých rodičů a učitelů, kteří se snažili nás vybavit radami, jež nás ochrání při styku s o-kolním světem. V těchto radách se často vyskytují slova jako „měl bys a neměl bys" nebo „musíš a nesmíš". Poučují nás o nebezpečí ohně, silnic, že se nesmí chodit na kraj skály nebo mluvit s neznámými lidmi a jsou to dobré rady, které nám pomáhají se cítit bezpečně.

Bohužel v mnoha případech jsou tyto rady zabarveny sklony, emocemi a zkušenostmi rádce a proto nemají logický podklad.

Příklad

„Pokud nebudeš zticha, nebudu tě mít ráda." „Jestli nepřestaneš křičet, nedostaneš večeři." „Měl bys/nesmíš tak mluvit, dělat něco atd." „Proč?!"

„Protože jsem to řekla!"

„Nebav se se sousedy o našich záležitostech."

„Co jev rodině, o tom se nemluví."

„Buď statečný chlapeček!"

„Ty už jsi velký"... se často říká dvouletému dítěti, když do rodiny přibude další sourozenec.

„Běž si hrát na silnici!"... řečeno žertem. „Měl bys to udělat lépe!" „Musíš se víc snažit."

To, co patří mezi tzv. rodinná úsloví nebo přesvědčení, může jejich příjemce ovlivnit na celý život. Některé poučky, vyslovené s dobrým úmyslem pomoci, může dítě špatně pochopit, protože ještě neumí dobře rozlišovat, kdy je použití určitého pravidla vhodné a kdy nikoli.

Příklad

Vzpomínám si na dítě, které dostalo hysterický záchvat, když jsme ho dali do umělohmotného stanu s vlhkým vzduchem, což se používá při léčně záškrtu. Když jsme ho vytáhli ven a utišili, řeklo, že mu maminka vždycky nakazovala, že nikdy nesmí strčit hlavu do umělohmotného pytlíku.

Jiné dítě se začalo chovat hystericky, když jsme mu řekli, že ho uspíme, abychom mu mohli odstranit mandle. Nakonec se objasnilo, že bylo minulý týden při tom, když jeho matka vezla „uspat" k veterináři pejska.

Logické myšlení se vyvíjí s věkem a přibývajícími zkušenostmi, a proto dítě často chápe doslova i to, co bylo myšleno v přeneseném smyslu.

Sedmileté životní cykly

Nejzranitelnější období ve vývoji člověka je prvních sedm let života. Během tohoto období se rozvíjejí duševní procesy a přijímají se základní životní pravidla.

Bez spojení s duchovní složkou přijme dítě do základů, na kterých se buduje jeho sebeuvědomění, mnoho chybných přesvědčení. Jedním z hlavních důvodů, proč k tomu dochází, je skutečnost, že během těchto tvárných let života je dítě zcela závislé na svých rodičích co se týče jídla, tepla, oděvu i lásky. Dítě prostě není schopno si samo vydělávat na živobytí.

Proto je možné dítěti říct, že nedostane najíst, dokud nezmlkne a ono zmlkne. Nebo se mu říká, že musí být statečné a nebrečet, nebo ho nebude mít nikdo rád a ono tedy nebude brečet.

Taková přesvědčení se ukládají do paměti a mohou ovlivnit naše jednání o mnoho let později. Přijde čas, kdy je třeba pochybovat o pravdivosti těchto pravidel a podívat se, zda platí i v současných podmínkách a odpovídají naší vnitřní pravdě.

Pokud dojde k nerovnováze, vznikne konflikt, který se v období dospívání označuje jako „období vzpoury". Během něj se dospívající snaží rozlišit, co je jejich pravda a co mínění rodičů. Velmi jim záleží na divoké, šokující úpravě vlasů, pochybných kamarádech a nepřijatelné hudbě. Je to snaha vyjádřit opačný pól, než který představují jejich rodiče.

Mezi 14. a 21. rokem si metodou zkoušky a omylu utváříme vlastní systém víry, přesvědčení a v období od 21 do 28 let ho prověřujeme. Okolo 28 let znovu přijímáme některé rodičovské zásady, o kterých se nám nyní zdá, že jsou užitečné a včleňujeme je do svého osobního hodnotového systému.

Mnozí z nás projdou obdobím vzdoru nenápadně a najednou zjistí, že už jim bude čtyřicet nebo padesát. Změní účes, styl oblékání nebo také partnera či práci.

Podle astrologie se tyto změny řídí sedmiletým cyklem planety Saturn, který symbolizuje sílu omezení, skrze které se zdokonalujeme. Lze říct, že v takovém období vidíme vše, co nás zdržuje a brání ve vývoji a rozhodujeme se, zda jsme připraveni se změnit a jít dál.

Začínat znovu

Přijetí nových pravidel a jejich uvedení do života se může často zdát velmi ohrožující, zatímco „vyzkoušené a ověřené sebou nese pocit jistoty a bezpečí. Často máme strach, že se těm zkušenějším nikdy nevyrovnáme, zvláště pokud se jedná o rodiče. Také zde hraje svou roli strach ze selhání a nedůvěra vůči našim novým instinktům.

Věty jako „Já jsem ti to říkala" nebo „Neříkej mi, že jsem tě včas nevaroval" nejsou užitečné, když se sami snažíme něco udělat. Pokud náš systém přesvědčení obsahuje opakované poznámky zpochybňující naši cenu, pak je většinou obtížné začít rozvíjet vlastní identitu a sebeocenění.

Jediná role, která takému jedinci zůstane, je přesvědčení, že vše, co se stane, je jeho vlastní chyba a že nikdy neuspěje v ničem, o co se bude snažit. A pokud se u něj začne v malé míře utvářet pocit vlastní hodnoty, může dokonce pociťovat vinu za to, že najednou popírá to, čemu dosud věřil.

Takový člověk se stane jak obětí, tak pronásledovatelem a jeho vývoj se zastaví. Ve skutečnosti má jen on klíč, kterým může odemknout své vězení. Ostatní mu mohou nabídnout pomoc, aleje třeba, aby „oběť" sama odemkla dveře, kterými mohou ostatní vstoupit.
Vše potřebuje čas a jeden ze způsobů, jak zničit jakýkoli postup vpřed, je klást si cíle příliš vysoko a posléze tak potvrdit své podvědomé přesvědčení, že „nic nejde".

Ať už je důvod jakýkoli, je prostě často velmi těžké změnit takový vnitřní záznam nebo přesvědčení, které je uloženo v paměti, a nahradit jej novým.

Když je však pro to vhodný čas, pak dojde ke změně a my jí projdeme buď ochotně nebo bránící se ze všech sil. Znám spoustu padesátiletých nebo šedesátiletých mužů a žen, kteří dosud jednají podle systému přesvědčení svých rodičů - co by měli dělat, jak by se měli oblékat, jak pilně by měli pracovat, co by měli číst, co by měli jíst.

Všechno to byly vhodné a dobré rady v určité době, ale nemusí být správné nyní. Kdykoli slyším výraz „měl bych, musím", vím, že je něco v nepořádku. Odpověď na otázku „KDO si to myslí?" je málokdy „JÁ si to myslím". Daleko častější je, že to vede do dětství, kdy láska, teplo, jídlo a oblečení bylo podmíněno podřízením se rodinným pravidlům.

Příklad

Marie byla úspěšná, pětapadesátiletá žena, perfekcionist-ka. Pracovala celé dny a pak se divila, že je přetažená a nemůže spát. Mluvily jsme o relaxaci a odpočinku a ona namítala, že na to v jejím rozvrhu není místo, protože nechce ztrácet drahocenný čas. Ptala jsem sejí, z čeho pramení taková přísná pracovní morálka a dozvěděla jsem se, že jí její matka vždy říkala, že nikdy v ničem nevynikne. A tak se dalších padesát let snažila dokázat, že to není pravda. Nebyla schopná se podívat na své výsledky a poblahopřát si... stále ještě hledala uznání od své matky.

Během období změn je zcela opodstatněné se vrátit na krátký čas ke starému způsobu chování, dokud se nové přesvědčení dobře „neusadí" a stará přesvědčení už novému image dál nevyhovují.

Deepak Chopra ve své knize „Quantum healing" (Kvantové léčení) popisuje, jak je v životě obtížné změnit staré vzorce chování... není to nemožné, ale vyžaduje to „kvantový skok" v myšlení, což znamená vykročit a důvěřovat.

Zákony a pravidla
Zákony vesmíru a země, v níž žijeme, slouží k zabránění chaosu a zabezpečení pořádku. Pravidla a systémy přesvědčení je však třeba čas od času zhodnotit a zjistit, zda jsou ještě nadále v harmonii s moudrostí našeho vyššího já. Moudrost přichází s rozvojem intuice a představuje nejen to, co je dobré pro jedince, ale i pro lidstvo jako celek.

Jemná energetická těla (pokračování)
ASTRÁLNÍ TĚLO

Toto tělo má vztah k vyjadřování našich pohnutek a přání ve formě „emocí". Z duchovního pohledu přicházejí tyto podněty z duše a vstupují do éterického těla srdeční čakrou. Pokud však žádné přímé spojení s duší není, energie jde dolů, do míst označovaných jako solar plexus a zde se projevuje jako pohnutky osobnosti.

Energie astrálního těla se řídí podle zákona přitažlivosti, což znamená, že prostřednictvím našich emocí k sobě přitahujeme vše, co potřebujeme pro vývoj své duše. Takto emoce režírují jak herce, tak i jeviště potřebné k přeměně vnitřních podnětů v aktivitu.

Analogie

Záměr rostliny rozšiřovat do okolí pyl vede k vytvoření okvětních lístků určité barvy a uvolnění charakteristické vůně do ovzduší. Barva a vůně přitahuje hmyz, který se přichází nasytit. Pyl nezůstane na rostlině, ale přichytí se na nožičky hmyzu, dostane se na jinou rostlinu a opyluje ji. Takto je zaručeno přežití rostliny a naplněn její úkol.

LÉČIVÁ SÍLA ČAKER V PRAXI

Podobně jsme i my tvůrci svého vlastního světa, abychom se vyvíjeli a rozšiřovali pole svého bytí.

Vše, co vnímáme a zažíváme, bylo vytvořeno proto, aby to mělo v našem životě určitý smysl, ať už pro nás osobně nebo pro nás coby jednoho z obyvatel této planety. Impulsy našeho vnitřního světa se odrážejí v jevech našeho vnějšího světa.

Příklad

Ráno se probudím s dobrou náladou, oblékám se a chovám se ve shodě s tímto vnitřním impulsem. Během dne zjistím, že většina lidí, které potkám, mi věnuje úsměv nebo milá slova, a to zase posílí můj dobrý pocit.

Pokud se ale cítím mizerně a mám pocit, že jsou všichni proti mně, bez pochyby narazím na několik osob, které mé vlastní negativní pocity ještě prohloubí.

Přeměna myšlenky v aktivitu

Emoce se projevují navenek; e-moce znamená vložit energii (e) do moci, konání. Aby se vnitřní pohnutka, podnět, mohl projevit v materiálním světě, je třeba různé vibrační energie pěti základních složek (země, vzduch, oheň, voda a éter).

Astrální tělo je zdrojem pocitů i emocí; mohlo by se říct, že to, co emoce vyjadřují, pocity zaznamenávají.

Pokud je mezi podnětem a odezvou shoda, je dosaženo souladu a vědomí duše vzrůstá.

Analogie

Herec odehraje představení a na konci sklidí vřelý potlesk. Vidí rozesmáté tváře a slyší tleskání - porovnáním těchto smyslových vjemů s obsahem paměti si uvědomí, že hrál dobře. To znamená, že dostál smlouvě, kterou podepsal, když přijal tuto roli a zažívá pocit harmonie. Pokud je však shoda mezi očekáváním a výsledkem slabá, t.j. nenásleduje potlesk nebo herec sám není spokojen se svým výkonem, pak dojde k nerovnováze, disharmonii a to celé se opakuje dotud, dokud není opět dosaženo souladu.

Emoce jsou tedy víc než jen pouhé slovní vyjádření hněvu, radosti nebo smutku; patří do nich také způsob chování, oblékání se a postoje.

„Barva" emocí

Barva je účinný způsob vyjádření a představuje tedy přitažlivou sílu. Barvy, které nosíme, dodávají naší náladě další rozměr.

Příklad

Dívka v černém si přeje vypadat tajemně... neboje třeba ve smutku.
Žena v červených kalhotách má mnoho potlačené energie a žádného partnera.

Muž se žlutou kravatou se cítí plný života a nových myšlenek.

Barvy, do kterých se oblékáme nebo kterými se obklopujeme ve svých domovech, jsou odrazem barev, které potřebuje naše duše ke svému vývoji a které nám zřejmě chybí v auře. (Neboje to také známkou toho, jaké oblečení máme jediné čisté!) Nehledě na barvy zachycujeme vizuálně také neverbální komunikaci, která může být velmi účinným způsobem, jak předat nějaké sdělení: úsměv, smích nebo pozvednuté obočí může říci velmi mnoho.

Tón hlasu, modulace řeči a použitá gesta mohou posluchači poskytnout cenné správy o stavu mysli toho, kdo mluví.

Christine R. Page: "Léčivá síla čaker"


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

Zdroj: http://probuzeni.blogspot.sk/


KNIHU môžete zakúpiť i na tejto adrese

Súvisiace:

Čakry
http://www.cez-okno.net/cakry


február 05, 2013 21:50 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top