Obrázok používateľa CEZ OKNO
Marion Weinsteinová: CESTA, JAK POMOCI SOBĚ SAMÉMU - ODVĚKÁ TRADICE MAGIE II.

V knize Roberta Ornsteina The Psychology of Consciousness (Psychologie vědomí)5 objevíme velmi podnětnou myšlenku, kterou lze aplikovat i na okultní a magické jevy. Podle Ornsteinovy teorie má mozek dvě části, "racionální" a "relační" (vztahovou). V každé polovině se způsob vnímání děje odlišným způsobem. Některé činnosti a myšlenky lépe zpracovává "racionální" polovina mozku. Naše kultura klade důraz na používání právě této části mozku a vlastně pouze ji až do nedávna potřeboval člověk k tomu, aby v naší společnosti dokázal vůbec přežít. "Racionální" polovina byla tolik zdůrazňována, že bylo přímo revoluční myšlenkou uvažovat i o existenci druhé - "relační"!

 

DVĚ POLOVINY MOZKU

Asi už jste uhodli, že okultní, magická práce souvisí s částí relační. A Ornsteinovi se podařilo velmi efektivně vybudovat mezi oběma stranami mozku spojovací můstek tím, že vysvětlil princip obou částí a popsal "relační" část mozku racionálními výrazy. A tak i ten, kdo využívá při svém jednání především - nebo řekněme dokonce pouze - "racionální" polovinu mozku, nemusí být nijak omezen. Taková osoba může nyní přejít po mostě do "relační" části. Tam, kde funguje magie.

 

JAK FUNGUJE MAGIE

S magií se pojí myšlenka transformace a první transformací je posun vnímání. Jakmile zjistíme, že všechno je možné, pak se svět kolem nás může stát flexibilním. Podle čarodějnic není Svět forem (tedy ten, který vnímáme našimi pěti smysly) omezen žádnými hranicemi a my nejsme v jeho područí.6 Castanedův čaroděj don Juan to formuluje takto: "Svět, jenž každodenně vnímáme, je pouhým popisem."7 A já říkám, že Svět forem je mnohem tvárnější, než si lze vůbec představit. Do Světa forem, chceme-li jej využít k vlastnímu prospěchu, počítáme vztahy mezi lidmi, práce, zdraví, finance, atd. V magii však tyto formy nejsou už žádným omezením, neboť se stávají tvárnými. Krok za krokem uvidíte, jak techniky pozitivní magie využívají myšlenku tvárnosti k tomu, aby se náš život změnil k lepšímu.

V magických postupech lze tedy zapojit jak "racionální", tak "intuitivní" část mozku. Avšak ještě dříve, než to začnete zkoušet, musíte dokonale pochopit, jak a proč všechno funguje. Možná přijdete na to, že obě poloviny mozku pracují střídavě. Nejprve budete potřebovat spíše tu "relační" k tomu, abyste vůbec mohli uchopit myšlenku magie a její funkce, a přesvědčit se o její účinnosti. Ale jakmile začne skutečná práce, možná budete k důkladnému prozkoumání jednotlivých technik potřebovat část "racionální". Protože když nepochopíte, co vlastně děláte, bude vaše jednání neefektivní nebo dokonce nebezpečné. To ovšem platí pro každý mocný zdroj energie, ať už jde o elektřinu či nukleární energii. I magie je zdroj nesmírné síly. Ale buďte bez obav; existuje dostatek varovných signálů, které nás upozorní na nebezpečí - o tom pojednává celá kapitola (Kapitola III. - "Ani dvoumetrovou holí.") Prozatím si zapamatujte, že než něco začnete, musíte vše dokonale pochopit.

Po celá staletí magie v lidech vzbuzovala bázeň - a právem - protože nevěděli, jak funguje. Nezasvěceným může magie připadat děsivá, neboť je spojena s využíváním neviditelných sil. Jakmile se však tyto faktory stanou známými veličinami, nejsou o nic více děsivé než síly "viditelné". (Podstatou magie je neviditelné vidět a poznat.) Nezasvěcení se bojí neznámého; primitivní reakcí na neznámé jsou pověry. Člověk se snaží vypořádat s tím, co sice cítí, ale čemu nerozumí. V takovém případě jej k tomu motivuje strach. I magie je reakcí na neznámé; tentokrát však nejde o primitivní reakci; je to reakce člověka imformovaného a informace hledajícího. Motivací pro magické dílo - na rozdíl od pověrčivosti - není strach; je to touha porozumět.

A čím lépe magii porozumíme, tím lépe bude fungovat. To je součást procesu upevňování osobnosti. Čím lépe to funguje, tím pevnější je naše víra a důvěra, a to nás povzbuzuje k tomu, abychom se snažili magii porozumět ještě lépe a ještě účinněji ji využívali. Magie jako cesta k sebezdokonalení je tedy proces, který urychluje sám sebe. Magické dílo si rovněž vyžaduje silný smysl pro odpovědnost za sebe samého, za to co děláme, i za ostatní okolo nás - v magii to všechno splývá v jediné. Pokud se budeme této zásady držet, posílíme vlastní ego. A právě v tomto bodě se magie liší od jiných filozofií a svépomocných metod: MAGII NELZE VYUŽÍT K VLASTNÍMU PROSPĚCHU, POKUD BY TO UŠKODILO NĚKOMU JINÉMU.

Adept ví, že jsme všichni vzájemně kosmicky propojeni, a že když někomu ublíží, ublíží sám sobě. K pochopení tohoto faktu je nutná transcendence, je třeba překročit jisté kulturní hranice. Takovou hranicí, omezením, je všeobecné rozšířený filozofický princip "vítěze a poraženého"; tedy domněnka, že má-li být někdo šťastný, musí jiný trpět. V magii je nutno tuto myšlenku zavrhnout. U všech filozofií, jejichž smyslem je pomoc sobě samému, je často nutné staré a omezující ideje opustit. V tomto ohledu se magie od ostatních současných sebezdokonalovacích technik nijak neliší.

Toho, co nám v minulosti bránilo v naplnění našeho já, se musíme zbavit. Ovšem v jiných sebezdokonalovacích systémech se pak jednoduše necháme vést novými vnějšími pravidly. V magii musíme tento řád hledat v sobě samých.

Jestliže se tedy zbavíme starých omezujících idejí, otevře se před námi náhle nekonečná řada nových možností. Všechno je možné! To, co je napsáno v této knize, je pouhý začátek, přehled možností, jež se nám naskýtají. Nikdo ovšem nemůže říci, co je pro nás nejlepší. Jak to tedy poznáme? Jinými slovy, jak máme vědět, co si vlastně přát?

To může být ještě složitější, než se na první pohled zdá, protože si často přejeme věci, které jsou podmíněny naším omezeným vnímáním. Jakmile se dostaneme do pozice aktivního adepta a pochopíme, jak neomezené možnosti může náš život mít, bude nám zpočátku činit potíže zjistit, co si vlastně máme přát.

Vzpomínáte na ty dva, jak si navzájem přáli, aby jim upadly nosy? Jejich přání vyplývala právě ze starých omezených pocitů, a proto byla extrémně omezená. Ti dva nevěděli, co je cílem magie, tedy naplňování přání.

Pro každého je tímto cílem něco jiného, proto vám nikdo nemůže říci, co je pro vás to pravé. Pro všechny však platí stejná myšlenka: Cílem magie je vše, co skutečně naplní a uspokojí naše já. A nezapomeňte, že to je rovněž i výchozím bodem. Co uspokojí vaše ego? To poznáte pouze vy sami. Ale protože sebenaplnění je tak nedílnou součástí samotného okultního konání, nabízí nám magie mnoho záchytných bodů, které nám pomohou dosáhnout nejhlubšího uspokojení. Podle okultní víry tyto klíče existují hluboko v nás. Jsou přítomny v našem nitru jako Vnitřní signál.

 

VNITŘNÍ SIGNÁL

Tak nazývám niterný cit pro pravdu, vnitřní skutečnost, vnitřní vědění, které existuje hluboko v nás. Ani si toho nemusíme být vědomi. Přesto si někteří lidé uvědomují Vnitřní signál velmi intenzívně. A právě takoví lidé řídící se svým nejhlubším přesvědčením - bez ohledu na to, co kdo říká - pro nás mohou být pozoruhodnými příklady.

Kryštofu Kolumbovi se všichni smáli když řekl, že je svět kulatý...

Myslím, že když se Kolumbus vydal přes neprobádaný oceán, řídil se hlasem svého Vnitřního signálu. On prostě věděl, že tam něco je. Pravda, dočkal se jistého překvapení, pokud jde o objevený kontinent. Ale byl si jist, že svět není plochá deska. A jeho vnitřní přesvědčení bylo silnější než tehdejší vědecko-filozoficko-zeměpisná víra. (Ti osvícenější Zemi považovali za plochou desku; méně informovaní věřili, že Zemi tvoří krunýř obrovské želvy.)

Jakmile se Vnitřní signál rozezní, musíme jej vyslyšet. Jeho prostřednictvím pak vnímáme pravdu - bez ohledu na to, jak definuje realitu kdokoliv jiný. Spousta velkých vynálezců, průzkumníků, vědců či zlepšovatelů všeho druhu Vnitřní signál zaslechla, respektovala jej a naslouchala mu. Například americká fyzička Maria Mayerová, držitelka Nobelovy ceny z roku 1936, takto objevila, že jádro atomu se skládá ze soustředných obalů.

Přišla na to ve chvíli "náhlého záblesku intuice..." při náhodné poznámce svého kolegy. Kromě toho bez váhání označila uspořádání protonů a neutronů, které jí rovněž při tomto záblesku vytanulo na mysli.8 Francouzský matematik Poincaré a německý chemik z devatenáctého století Kekulé "vděčili za své významné vědecké objevy" (jak sami připustili) náhlým "zjevením", jež jim odhalilo podvědomí. I Descartes zakusil podobný záblesk intuice, který mu vyjevil "řád veškerých věd".9

Vnitřní signál se rozezvučí a nám se náhle zjeví pravda Universa. Mnohdy - především v případě vědeckých a technických vynálezů - je nová skutečnost zdánlivě v rozporu se starými "známými" společensky platnými pravdami. To jsou ty staré jistoty, jako že "Země je placka" či "létat je nemožné". Ale pak se ukáže, že nová pravda překonává ty staré a civilizace udělá krok kupředu.

Všichni se smáli Fultonovi a jeho parníku,
Hersheyovi a jeho čokoládové tyčince,
Fordovi s jeho Lízinkou;
pořád se jim smáli,
tak to prostě chodí.

Vnitřní signál bývá také nepochybně oním zábleskem inspirace provázejícím velké umění - poezii, malířství, literaturu, ale i náboženské a filozofické myšlení. Nemusí nás hned inspirovat k velikému dílu; uvědomění si Vnitřního signálu, schopnost naslouchat jeho zdánlivě nepostižitelnému tónu v šumu každodenní "reality" může být k užitku každému z nás. Vnitřní signál nám může odhalit pravdu o nás samých. Je jako intuice, ale právě svým hlubším smyslem pro vnitřní pravdu má daleko větší dosah než pouhá intuice.

Právě Vnitřní signál "navedl" některé lidi, aby zrušili svou rezervaci na Titaniku. Stejně tak i Levi Strauss přišel na myšlenku šít kalhoty z denimu, z plachtoviny používané na kryté vozy. Odvážný hudební producent John Hammond uposlechl několikrát rady této intuice a vydal desky řadě neznámých zpěváků: z mnoha jmenujme alespoň Bessie Smithovou, Billie Holidayovou či Boba Dylana. James Cagney si jednou všiml na ulici prazvláštního človíčka; náhle jej napadlo, že tento jedinečný charakter ztělesní ve svých filmech.

Některé z těchto záblesků vědomí mohou dokonce spasit život.

Matka v náhlém "popudu" jde zkontrolovat spící dítě a najde je nemocné nebo v nebezpečí. Existuje mnoho známých případů, kdy lidé uposlechli předtuchy a na poslední chvíli někomu zachránili život. Každý z nás už něco podobného zažil - anebo zná někoho, kdo takovou zkušenost měl - dal na svoji intuici s pozoruhodnými následky.

Každá metoda magické pomoci sobě samému má rozvíjet Vnitřní signál. Zvláště patrné je to u věštění. Tyto pradávné, vyzkoušené a ověřené techniky mistři užívají už po celá staletí. Podobné techniky jsou skryty pod povrchem naší "racionální" kultury a těm, kteří si kladou zásadní niterné otázky, byly vždy dostupné.

Hlas Vnitřního signálu se nemusí omezovat na mimořádné životní zkušenosti. Pozitivní magie pomáhá rozvíjet Vnitřní signál tak, aby se stal naším neodlučným a trvalým pomocníkem v každodenním životě.

 

MAGIE A SPOLEČNOST

Je těžké představit si společnost, ve které by "relační" aspekty mozku byly zdůrazňovány zcela samozřejmě. A přitom naše planeta zažila období (a to před sotva několika tisíci lety), kdy náboženství, divadlo, umění, filozofie a věda byly součástí jediného: magie. V dobách "primitivních", premonoteistických, magie prolínala do všech oblastí lidského života. V západních civilizacích se později začaly postupně vydělovat a samostatně rozvíjet různé oblasti lidského snažení. Při této specializaci docházelo v každém oboru k velkému rozmachu, ovšem na druhé straně se tu ztrácelo něco cenného. Je na čase tyto přínosné aspekty znovu oživit.

Tak například astrologie se postupně přeměnila v astronomii. V tomto oboru došlo díky stále dokonalejším teleskopům a komplexní matematice k ohromnému pokroku. Na nevědomost a pověry středověké astrologie se zapomínalo, ovšem stejně tak i na existenci kauzálních, příčinných vztahů mezi životem na této planetě a energetickými silami ostatních těles naší sluneční soustavy.

Když v západních civilizacích pohanství vystřídal monoteismus, upadly mnohé pozitivní ideje v zapomění: spojení člověka jako druhu s ostatní přírodou, osobní využití kosmické energie, i mnohé ze Světa neviditelna - spojení se světem duchů, myšlenka reinkarnace a osobní karmy. Stejně tak byla pomíjena důležitost ženy. Nemám zde na mysli matriarchát; mluvím o uznání ženského aspektu božství, rovnováze mužského a ženského prvku v kosmu.

Obzvláště byla tato nerovnováha zjevná v dobách, kdy vládlo nevyvážené (patriarchální) duchovní vedení. Kam se poděly kněžky? Pokud jde o divadlo, jeho původní funkci, rituál, nahradila nepokrytá zábava. Proscénium se zvedlo nad úroveň hlediště a účast obecenstva byla tak omezena. Postupně se upouštělo od tehdy častých dynamických a efektních skupinových rituálů. Divadlo kdysi bývalo místem, kde se aktivně zapojovali do děje jak účinkující, tak diváci.

Všimněte si, že v každé z těchto velmi rozvinutých oblastí dochází v současné době ke kuriózním návratům. Do divadla se vrací možnost účasti obecenstva i prvky rituálu. Astronomové uznávají vliv Měsíce na duševní zdraví a zkoumají možnost působení ostatních planet na lidský život. V náboženství ženy pozvedají své hlasy a začínají se ujímat vedení. A tak to, co bylo ztraceno, se nyní znovu hlásí o slovo.

Vědci z ústavů celého světa se dnes zabývají tím, co kdysi patřívalo do říše kouzel. Ve svých výzkumech mluví o "parapsychologii" a "paranormálních jevech". Zdá se, že většina našich pocitů úcty a obdivu se přesunula z Boha na vědu. Uznají-li vědci platnost okultních věd, lidé jim uvěří. To je nanejvýš pozitivní trend, ale jedno bych chtěla zdůraznit: Skutečně není třeba, aby nám kdokoliv platnost magie potvrzoval.

Působnost magie v žádném případě není měřitelná "racionální" (obracející se k nějaké autoritě) částí naší mysli nebo naší kultury. Magické myšlení a jednání mnohem spíše náleží oné "relační" polovině mozku. Jinými slovy, my nepotřebujeme, aby nám někdo magii schválil: Jedině Vnitřní signál nás o tom přesvědčí, každého z nás svým vlastním způsobem. Nesmíme však zapomínat na jedno: pokud budeme tvrdit, že magie platí pouze jako součást něčeho jiného (např. vědy), je to zásadní popření její platnosti.

V západní společnosti nacházíme nový kulturní fenomén. Začínají se objevovat vyznavači okultismu, skuteční žáci magie, "novopohané" i keltské čarodějnické kulty, znovu oživované v mnoha podobách. Takové skupiny se snaží zkoumat možnosti magie a okultismu na individuální i společenské úrovni. Bohužel mnozí z nich se vydávají za to, co nejsou. Mohou se prohlašovat za "lidové parapsychology", zastánce "nového náboženského myšlenkového hnutí", říkat si "okultní technologové".

K ospravedlnění svého jednání často říkají: "To, čím se zabýváme, je prostě to samé jako..." (věda, náboženství, cokoliv). Jenže vtip je v tom, že magie zkrátka a dobře není to samé jako věda nebo kdovíco. A není nutné něco takového tvrdit. Nabízí se nám asociace s politikou. Každá menšina se již poučila, že když se nějak pokouší "vydávat se" za něco jiného, pak síla a vůbec smysl této menšiny upadá a stává se formální šablonou. Malá důvěryhodnost může být potlačením. Takové potlačování účinkuje nenápadně, protože si toho stěží povšimneme - zvláště, když jde o nás. Nehodlám tyto okultisty, novopohany, novočarodějnice, hledače duchovna a magiky všeho druhu nějak kritizovat. Jsou součástí důležitého společenského pohybu, a než se objevili, byli magik i čarodějnice odsouzeni ve svém díle k osamění.

Ovšemže magie je jako myriády jiných věcí, a nelze ji od nich oddělovat. Ve skutečnosti je i součástí našeho jazyka; mluvíme přece o kouzlu hudby, malířství, poezie. Ale to je pravda jen do určitého bodu.

A teprve za tímto bodem začíná skutečná magie.

 

Poznámky:

5) Viking Press, New York 1973

6) Justine Glassová se o tom zmiňuje v knize Witchcraft, The Sixth Sense, Wilshire Book Company, California, 1970, jako o primárním cíli funkční magie čarodějnic.

7) Carlos Castaneda, Journey to Istlan: The Lessons of Don Juan, Pocket Books, New York, 1974, str. 256 (česky: Cesta do Ixtlanu, Volvox Globator, Praha 1996)

8) Carl G. Jung, ed., Man and His Symbols, A Windfall Book, Doubleday and Co., Inc., Garden City, New York 1964, str. 307

9) Tamtéž, str. 38

 

exkluzívne.cez.okno

 


KNIHU môžete zakúpiť na tejto adrese

 


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

 

 

august 07, 2011 23:10 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top