Obrázok používateľa CEZ OKNO
Marion Weinsteinová: PROSTOR A ČAS - HLEDÁNÍ MÍSTA

ČAS: Na pomezí věků
MÍSTO: Pozemská pláň

Náš první posun ve smyslovém vnímání na cestě k pozitivní magii nás zavedl k myšlence, že všechno je možné. Další posun ve vnímání nás dovede k přehodnocení chápání času a prostoru - a určení místa, jaké v obou zaujímáme. Podívejme se nejprve, co říkají okultní definice času a prostoru. Zaměříme se především na koncepce, které lze aplikovat i na jednotlivce a jsou pro využití magie jako svépomocné metody nanejvýš přínosné.

 

"ZJIŠTĚNÍ POLOHY" V ČASE A PROSTORU

Z pohledu adepta existuje mezi časem a prostorem vzájemná spojitost. Ve skutečnosti jsou čas i prostor v okultismu prakticky totožné - řekněme, že veškerý čas a veškerý prostor jsou vzájemně provázány.

Magické konání může prostor i čas transcendovat, tedy procházet skrze ně. Prostřednictvím magie se můžeme například podívat do budoucna - čas tedy není překážkou; nebo můžeme využít svých magických schopností a vypátrat ztracený předmět - zde není bariérou ani prostor. Nemohu vám ve své knize ukázat, jak lze prostor a čas transcendovat, tedy překročit jeho meze, ale uvidíte, jak můžete překročit své omezené vnímání času a prostoru. Čas a prostor nejsou ohraničené; to naše vnímání těchto pojmů je určitým způsobem omezené vzhledem k omezeným zkušenostem člověka.

Jak tedy můžeme transcendovat naše vnímání? Použijme třeba analogii s krátkozrakým člověkem. Když si takový člověk sundá brýle, pak to, co sice existuje, ale je to od něj příliš daleko, neuvidí. V okamžiku, kdy si brýle opět nasadí, to, co předtím neviděl, je náhle viditelné. Znamená to snad, že když neměl brýle na očích, nic zde nebylo? Nikoliv, vzdálené existovalo a jenom čekalo, až bude viděno. Podobné je to s okultním pojetím času - budoucnost již existuje a jen čeká, až ji uzříme. A stejně tak i okultní pojetí prostoru - existují i další skutečnosti a čekají, až je spatříme. Někteří mágové a okultisté mají tento zvláštní dar, schopnost vidět víc než ostatní, zřejmě vrozený. A jiní musejí sami přijít na to, jak objevit vlastní "brýle". Adept však ví, že i když si myslí, že něco nevidí - v čase a prostoru - je to ve skutečnosti tady. Veškerý čas a veškerý prostor, právě zde a právě v tento okamžik - pro nás.

VEŠKERÝ ČAS JE PRÁVĚ TEĎ, VEŠKERÝ PROSTOR JE PRÁVĚ TADY!

Tak zní tradiční okultní pravda, podstata této kapitoly v kostce.

Pro Einsteinovy moderní žáky ve skutečnosti vlastně existuje jen věčná přítomnost. To říkali i dávní mystikové.2

 

ČAS: NA POMEZÍ VĚKŮ "VEŠKERÝ ČAS JE PRÁVĚ TEĎ"

Budoucnost, současnost, minulost. Existují současně, ovšem my to obvykle takto nevnímáme. Místo toho vnímáme čas jako nepřetržitý sled minut, hodin, dnů, a tak dále. To je přímý důsledek naší životní volby: rozhodli jsme se žít na této planetě, v této galaxii. Toto rozhodnutí, tedy prožít život ve změřitelném prostoru a čase, uskutečnila naše podvědomá mysl, naše duše.3 Na naší planetě se střídají dny a noci, roční období a léta. Země se otáčí v prostoru určitým směrem, určitou rychlostí, má určitý sklon. Jenomže problém je v tom, že tyto míry - minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky, staletí - nejsou jedinými mírami času. Na jiných místech naší planety existují společnosti, které měsíce počítají odlišně. Číňané měří roky jinak, než my. Židé měří roky jinak než křesťané, na některých místech bývá den delší a jinde je zase delší noc. I na naší vlastní planetě se tedy některé míry liší.

Bez takového způsobu měření času se ovšem neobejdeme. Potřebujeme jej, neboť žijeme ve svých fyzických schránkách, v určité části naší planety a naše jednotky měření času jsou praktické a užitečné. K tomu však přidejme důležitý systém okultního měření času: astrologické demarkace.

 

ASTROLOGICKÉ VĚKY

Když jsem začínala se svými pořady o magii v rozhlase, jen málo posluchačů vědělo o tom, že rok se rozděluje na dvanáct znamení zvířetníku, a že každý, kdo žije na Zemi, se narodil v určitém slunečním znamení. Dnes, jak se zdá, už každý ví, o co jde; je to dokonce zajímavé konverzační téma. Otázku "V jakém jste znamení?" už neslýcháme jen od astrologů. A je ještě další důležitý systém, známý kdysi jen astrologům, ale dnes už snad každému, a to jsou astrologické věky. V podstatě to znamená, že i celá naše planeta prochází všemi dvanácti znameními zvěrokruhu. V astrologickém roce trvá každé toto období zvířetníkového znamení přibližně jeden měsíc. Když však prochází svým astrologickým cyklem celá planeta, trvá každé období příslušného znamení přibližně 2 000 let.

Tato doba se nazývá astrologický věk. Pro okultní práci je velmi důležité tyto astrologické věky dobře znát. I když astrologové vědí, že používání pouze těchto dvanácti znamení zvířetníku - slunečních znamení - je přece jen příliš obecné pro analýzu jedince, přesto mají sluneční znamení své opodstatnění. A to přímo dramaticky platí pro astrologický věk. K čemu je dobré analyzovat astrologický věk? Okultisté tak činí, aby důkladněji porozuměli společenskému, kulturnímu a metafyzickému kontextu našeho života; astrologickému odkazu naší doby; a možnostem naší planety. V okultismu čas není neutrální. Je to asi dost zvláštní představa pro ty, kteří chápou hodiny a dny jako prázdné plátno, čekající, až je zaplníme. V okultismu tyto hodiny, dny, týdny a měsíce nejsou prázdné. Jednotky, jimiž měříme čas, mají svůj vlastní specifický význam: určité planetární aspekty, metafyzické vibrace, barvy, dokonce hudební tóny. Všechny tyto atributy se, kromě jiných, při přesné okultní práci berou v úvahu.

Tyto jemné a spletité prvky času nás v naší okultní snaze o sebezdokonalení nijak zásadně neovlivní - ovšem určité atributy astrologických věků mají vliv na každého. Mají vliv na celou naší planetu. V průběhu každého věku prolínají astrologické vlivy celou kulturou, ovlivňují povědomí mas a významně zasahují do života každé bytosti, jež během tohoto věku existuje. To nijak neodporuje našemu individuálnímu astrologickému odkazu - našemu osobnímu slunečnímu znamení nebo horoskopu. Vlivy astrologického věku však mají širší sociální dopad. Pomáhají nám chápat dobu, ve které právě žijeme, a z okultního hlediska se s ní vyrovnat.

Hodně už se toho namluvilo (i nazpívalo - možná si vzpomenete na písničku "Aquarius" z muzikálu Hair, p. p.) o nastávajícím "věku Vodnáře". Naše planeta Země skutečně právě vstupuje do astrologického věku Vodnáře, který bude trvat přibližně 2 000 let. Nyní se nacházíme v období střídání věků (Cusp). Předchozí dva tisíce roků trvající věk Ryb už pomalu končí. Pokud trochu znáte pořadí astrologických znamení během roku, jistě vás napadlo, že Ryby by měly následovat po Vodnáři a nikoliv naopak.

Pořadí astrologických věků se však pohybuje jakoby v opačném směru díky precesi bodů rovnodennosti.4

 

STŘÍDÁNÍ ASTROLOGICKÝCH VĚKŮ

Nyní budeme mluvit o přechodném období, kdy Slunce přechází z jednoho znamení zvířetníku do dalšího. V průběhu roku trvá toto období přibližně jeden den. V případě astrologického věku je toto období samozřejmě delší; trvá zhruba třicet let.5

Je třeba poznamenat, že jakékoliv vymezení astrologických věků je pouze přibližné. Kalendář, který dnes používáme, byl naposledy změněn v roce 1582. Předtím byla úroveň vzdělanosti velmi nízká a dochovalo se jen málo přesných záznamů. Nemůžeme proto přesně znát počátek věku Ryb, nemluvě o ještě vzdálenějších érách, které započaly mnohem dříve než před dvěma tisíci lety.

Ve skutečnosti vůbec nevadí, jsou-li hranice astrologického věku poněkud nevyhraněné. Říká se, že změna před sebe vrhá stín. Vliv Vodnáře se v naší kultuře možná začal projevovat už na konci viktoriánského období, kdy nastal rozkvět "spiritualismu" a na Západ začala pronikat náboženství a kulty Východu. S postupným přibližováním tohoto věku jsou tyto společenské pohyby stále zřetelnější a projevují se v celé naší kultuře stále výrazněji.

Takže pokud nějaký astrolog tvrdí, že dokáže přesně stanovit počátek věku Vodnáře, berte ho raději s rezervou. Přesné určení tohoto období přelomu není důležité. Důležité je skutečně vzít na vědomí postupné změny - trendy - jež období střídajících se věků, ve kterém nyní žijeme, provázejí.

Střídání věků je dramatické, vzrušující a významné období, jehož jsme právě nyní svědky. Přechod z jednoho věku do dalšího pocítí každý. Vzduch přímo jiskří nadcházející změnou.

Toto období má vliv i na příští cyklus, který bude opět trvat dalších 2000 let. Například poslední střídání ze znamení Býka do Ryb nastalo na počátku křesťanství, tedy přibližně před dvěma tisíci lety. Právě v tomto období, trvajícím třiatřicet let, žil údajně Ježíš a po dalších 2000 let pak na naší planetě převládal vliv křesťanství. Možná si řeknete, že to platí jen pro západní civilizace. Ovšem, byly to západní civilizace, které naši planetu v tomto období ovládaly, ať již v kladném či záporném slova smyslu. Jelikož západní kultuře vládla křesťanská víra, pak převládala i na celé planetě - a vznik křesťanství zapadá právě do posledního střídání věků.

Při střídání věků působí astrologické vlivy obou věků: toho, který přichází, i toho, který končí. Lidé se teď musejí rozhodnout pro nové nebo pro staré.

Řád starý mění se a novému
tu činí místo; v mnohých způsobech
sám sebe plní Bůh, by jediný
mrav dobrý neporušil svět...
- Alfred, Lord Tennyson
6

Naše rozhodování dnes, na pomezí věků, je tedy motivováno jak věkem Ryb, tak věkem Vodnáře. V posledních letech s problémem volby bojují mnozí z nás. Určitá rozhodnutí, která jsme učinili, byla ovlivněna věkem Ryb, a jiná náležejí nadcházejícímu věku Vodnáře. Podívejme se nyní na některé charakteristické rysy převládající ve věku Ryb, Vodnáře a právě probíhajícího střídání věků. Všimněte si možností volby!

Ryby byly obdobím dualismu.7 Znamení Ryb bývá zobrazováno v podobě dvou ryb obrácených opačným směrem. Dualismus v náboženství znamená, že duch se musí nacházet buď v nitru člověka nebo mimo něj. Rozhodnutím většiny Bůh představoval "vnější" projevené, zosobněné, vyšší božství. Ježíš se pak zjevil jakožto osoba pověřená určitým vyšším posláním. (Ježíš to možná neměl v úmyslu, ovšem takový byl důsledek rozhodnutí, která přišla s nástupem věku Ryb). Pod vlivem představy Boha nalézajícího se "vně", mimo člověka, se náboženská víra zaměřovala na vnější autoritu a vznikla tak tradice prostředníků mezi Bohem a lidmi, a to u většiny náboženských systémů na Západě. Jinou stránkou dualitního myšlení byla představa dobra a zla, Boha a ďábla.

Pro Ryby byl typický smysl pro řád a jeho zachovávání. Panovníci představovali vnější autoritu, vláda byla samozřejmě mimo lid. Na nejvyšším stupínku stáli králové a královny, pak kněží, kardinálové, knížata a jiní vladaři, zatímco úplně nejníže byli nevolníci. Instituce feudalismu, monarchie, hierarchie a vládní byrokracie svých charakterem odpovídala vždy Rybám; stejně tak i poddanství, státní kontrola, nacionalismus a patriotismus.

Dualita se projevovala i v pohledu na muže a ženu; byli pokládáni doslova za dva různé živočišné druhy. Muž byl vyšším, žena nižším tvorem. Tak byl i ve věku Ryb zachován patriarchát a Bůh byl bez jakýchkoliv debat mužského rodu. Dualita existovala rovněž i ve vztazích mezi mužem a ženou; odtud "posvěcená" versus "profánní" láska. Duchovnost byla vznešená, sexualita nízká. Proto i cudnost, ušlechtilost, asketismus, celibát a sexuální zdrženlivost - to všechno souvisí s Rybami.

Podíváme-li se na Vodnáře - jenž vystřídá Ryby - uvidíme analogii k výše uvedeným tématům. Převládajícími atributy Vodnáře jsou rovnost a jednota veškerého života. Dualita již pro Vodnáře nemá význam. Ani pojetí vznešeného a nízkého, vítěze a poraženého, vnitřního a vnějšího. Neexistuje zde polarita.

To je patrné na vodnářském pojetí sexu. Takzvaný unisex populární v 60. letech byl vodnářský fenomén - muži i ženy se oblékali stejně, vypadali stejně, chovali se stejným způsobem. Hnutí gayů, feminismus, transsexuálové, otevřené přiznání se k bisexualitě stejně jako k homosexualitě, i to je vodnářské. Ve věku Vodnáře už nebude muž nadřazený, a nebude to ani žena. Nastane rovnost a jednota pohlaví. Ve vztazích mezi mužem a ženou už sexualita nebude chápána jako něco "nízkého" oproti duchovnosti. Sex je součástí lásky a nikoliv jejím protipólem. Akceptování poznatků Masterse a Johnsona, legalizace potratů, pohlavní výchova, sexuální terapie, antikoncepce, takzvaná sexuální revoluce a myšlenka, že sex nutně patří ke zdravému životu - to vše je typicky vodnářské.

Teď se ale nacházíme ve zvláštním období střídání věků. Pohlavní zneužívání, pornografie atd. naznačují, že ačkoliv k sexu přistupujeme stále otevřeněji, pořád jej považujeme za něco nepřístojného. Takto jsou ve věku Ryb chápány ideje Vodnáře. V tomto přechodném období ustupuje i snaha o zachovávání řádu, charakteristická pro Ryby, která vyvrcholila nacismem druhé světové války a která končí válkou ve Vietnamu a aférou Watergate. Nacionalismus se rychle stává anachronismem. Věrnost už není zachovávána vnější autoritě - jako je armáda, vláda, církev nebo panovník - ale vlastnímu svědomí. Ve znamení Vodnáře se budeme řídit vlastní vnitřní autoritou.

Vodnářský ideál vlády budou zosobňovat lidé, kteří se budou skutečně doslova řídit sami sebou, ale k tomu ještě zdaleka nedošlo. Teoretickými samovládami jsou demokracie, socialismus i komunismus, ovšem stále v nich převládají totalitní praktiky, byrokracie a autoritářství. Patří k přechodovému období, neboť jejich idea je vodnářská, leč forma typická pro Ryby.

Vodnářská je i organická anebo "tichá" revoluce, změna v nitru jako protiklad k sociální revoluci násilné povahy, která patří do přechodu.8

Vodnářským jevem je i vznik komun. Komuny řízené jedním nebo několika jedinci jako forma diktatury (jako byla Mansonova "rodina") jsou přechodové - ideje Vodnáře, formy Ryb. Ve vodnářském pojetí je Bůh všudypřítomný, existující doslova v každé buňce, v každičkém kousku materie, v každé živoucí věci.

Bůh již není výlučně uvnitř nebo vně, ani muž ani žena, nemusí se nutně projevovat v lidské podobě. Rovněž není zapotřebí ďábla, na kterého by se daly svést špatné lidské skutky, protože vodnářská mentalita se orientuje především na osobní zodpovědnost. V náboženství tématy vodnářskými už nebude obracení na víru, konverze, hierarchie, kacířství, perzekuce nebo "svaté války" (to patří do Ryb). Adepti vodnářského náboženství budou mít nové poslání, protože lidé už nebudou vyžadovat zprostředkování Boha skrze duchovenstvo nebo světce. Lidé budou schopni dosáhnout Boha přímo, protože Bůh je v každém z nás.

Pro Vodnáře je typická meditace. Ale všechny rigidní komerční organizace nabízející meditace - či jiné duchovní techniky - jsou přechodným jevem. Mám na mysli takzvané hnutí za lidský potenciál. "Osvícení" za úplatu podle daných souborů pravidel je vodnářská idea v "rybí" formě.9 Prolínání Východu se Západem - rozličná náboženství, guruové, mesiáši, kulty, to vše patří k období střídání věků - protože vyjadřuje vodnářské náboženské myšlení, zatímco klasický model následování vůdce je typický pro Ryby. Jeptišky ve vycházkových šatech, ženy-rabínky, ženatí kněží, církve homosexuálů - tedy vodnářské inovace implantované do náboženských forem Ryb - to všechno je příznakem přechodného období.

Bylo to znamení Ryb, které uznávalo dualitu mezi praktickým a mystickým. Ve věku Ryb bychom mohli být buď člověkem božím (tedy zbožným mystikem v žíněné košili přebývajícím v poustevně na hoře), nebo mužem činu (válečníkem, králem, rytířem - později podnikatelem či vědcem). Být ženou, už bychom takové možnosti neměli. Mohli bychom být buď ženou dobrou (jeptiškou žijící v celibátu, či bohabojnou manželkou a matkou), anebo běhnou (majetnou kurtizánou či bídnou děvkou).

Dnes, na pomezí věků, se praktické i mystické stránky života začínají postupně slévat. Věda, jakožto instituce charakteristická pro Ryby, existenci okultních jevů kategoricky popírala. Věda tohoto období, parapsychologie, s okultními jevy pracuje. V tomto novém oboru, stejně jako u většiny dalších jevů, bude úloha mužského i ženského pohlaví bezpředmětná. Pro období střídání věků je příznačný emocionální přenos starého religiózního cítění do nových ideologií, jako je například psychiatrie, "nekonvenční" psychiatrické a psychologické postupy.

Vykořisťování planety je idea vyplývající z duality Ryb - člověk, který se odpoutal od Boha, odpoutal se i od okolního vesmíru. Vodnářským protějškem je pak ekologie; zachraňme tuto planetu a mějme úctu k přírodě, neboť s naším životním prostředím jsme nedělitelně propojeni. Střídání věků se začíná projevovat ve chvíli, kdy naftařské, uhelné a další společnosti vyrábějící energii (Ryby), které dosud jen využívaly přírodních zdrojů, zavádějí propagační kampaně, aby se udržely jako ekologicky zdravé (Vodnář) podniky.

Ryby jsou vodní znamení; při prozkoumávání planety byly ve věku Ryb hlavním cestovním prostředkem lodě. Vodnář je znamení vzdušné. Vodnářské zkoumání prostoru se děje prostřednictvím letadel, raket a satelitů. Povznést se díky tekutinám patří do Ryb. Povznést se pomocí "vzduchu" (marihuana) je vodnářský způsob.

Hlavním hromadným komunikačním prostředkem byl ve věku Ryb tisk, který si nejprve přivlastnila vláda a církev a posléze velké monopolní podniky. Pro Vodnáře je příznačná komunikace éterem: televize, rozhlas, telefon. Dokud však tyto prostředky zůstanou ve vlastnictví institucí, bude jejich charakter přechodový. Věk Vodnáře je věkem parapsychické komunikace, tedy techniky využívající mimosmyslové vnímání (ESP), jako je telepatie, spirituální spojení atd. Takové fenomény nemůže nikdo vlastnit nebo nějakým způsobem regulovat. V současné době, v období střídání věků, se teprve začínají zkoumat a akceptovat. Rovněž tak i meziplanetární a mezidruhová komunikace je vodnářská.

 

Poznámky:

1) Jak to pregnantně vyjádřil rev. John Scudder, známé médium.

2) Jacques Bergier and Louis Pauwels, The Morning of the
Magicians, Avon Books, New York, 1968 (česky: Jitro kouzelníků,
Svoboda, Praha 1969, přel. Jiří Konůpek).

3) Více o životních volbách v Kapitole V. - "Karma".

4) Viz Dal Lee: Dictionary of Astrology, Paperback Library, New
York 1968, či jiný astrologický text.

5) Někteří astrologové uvádějí třicet tři let a někteří tři sta,
názory se různí.

6) Alfred, Lord Tennyson, Idylls of the King, "The Passing of
Arthur" (česky: Dvě královské idylly, J. Otto, Praha 1916, Přel.
F. Krsek)

7) Zdůrazňuji, že v této kapitole je řeč o věku Ryb, nikoliv
o slunečním znamení Ryb ani lidech zrozených v tomto znamení.

8) Skvěle to vyjadřuje Charles A. Reich: The Greening of America,
Random House Bantam Books, New York 1970. Kniha předkládá přesný
popis fenoménů Vodnáře a střídání věků, ačkoliv autor není
astrolog.

9) Viz dále Kapitolu III, zejména možná nebezpečí.

 

exkluzívne.cez.okno

 


KNIHU môžete zakúpiť na tejto adrese

 


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

 

 

august 13, 2011 12:38 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top