Obrázok používateľa CEZ OKNO
Chaldejské seznamy králů I.

Za onoho dne, onoho dávného dne,
za oné noci, oné vzdálené noci,
onoho roku, onoho dávného roku,
kdy se květy rozvily dle božského plánu,
kdy nebe se od Země vzdálilo
kdy od nebe se Země oddělila...
Strom Chuluppu, sumerský epos

Národ, který měl být zapomenut

Oblast mezi řekami Eufratem a Tigridem, kterou kdysi staří Řekové nazvali Mezopotámií (Meziříčím), je právě tím místem, které bylo v minulosti vyhrazeno národu, o němž jsme neměli ještě donedávna ani potuchy. Svou zemi nazývali Kengir, či Šumer, a sami sebe Engi - Černohlavci. Aniž jsme je kdy znali, používali jsme, a nadále používáme mnohé z toho, co tento nadaný lid vytvořil. Zanechali nám nejen šedesátkovou soustavu, kterou dodnes úspěšně používáme, ale odlévali i kvalitní bronze moderními metodami na „ztracený model“, psali své zákony, eposy i poezii klínovým písmem, jehož rozluštění odolávalo déle než egyptské hieroglyfy. První archeologicky potvrzený psaný zápis, piktografické písmo objevené v Uru, Uruku a Kiši, datují vědci do roku 3000 př. n. l. (krátké časování). Klínopisné písmo se dle těchto odhadů objevilo až po roce 2900 př. n. l.

Podle sumerských zápisů jej jako „dar bohů“ odevzdal „lidu“ druhý vládce Uruku Enmerkar. Syn prvního krále po potopě světa - Meskiagašera, jenž byl naopak synem samotného boha Uttua (Uttu - bůh činného Slunce a spravedlnosti uctívaný v Larse a Sipparu).

Ačkoliv nám vědci tvrdohlavě předkládají sumerskou vizi Země, jako nejplacatější placky všech dob, plující nekonečným oceánem, oni sami zbožná vědecká přání svých možných potomků ani zdaleka nerespektovali. Byli naopak přesvědčeni, že Země je sedmou planetou naší sluneční soustavy ve směru k naší životadárné hvězdě. Jejich astrologičtí mágové hravě vypočítávali oběhy planet a matematikové počítali, pro pozdější dobu, neuvěřitelným číslem 10 na 65.

Vedle šedesátkové soustavy úspěšně pracovali i se soustavou desítkovou. V babylónských dokumentech, pocházejících z roku 2000 př. n. l., lze vypozorovat fakt, že také v této oblasti byl zaveden systém velmi podobný tomu, co se ve dvacátém století využívá zejména v oblasti výpočetní techniky:

Zkrátka pozice stejného čísla určuje jeho hodnotu. Tento systém, jenž se dnes uplatňuje s úspěchem v paměťových buňkách počítače, umožnil (zřejmě již v roce 2500 př. n. l.) nejen sčítat, ale i násobit či dělit. Pozdější řecký civilizační zázrak (až do dob Archimedových) naopak označoval vše, co bylo nad 10000 (miriada) slovem binbir - příliš mnoho. O Římanech ani nemluvě.

Raný sumerský číselný zápis založený na systému pozice teček a čárek naopak (do jisté míry) připomíná spíše mayský číselný kód. A jejich bohové?

Ti navzdory pracně budovaným vědeckým publikacím, sídlili na okolních planetách a čas od času navštěvovali i tuto planetu. Někteři z nich se dokonce zde usídlovali, aby obcovali s lidmi.

Mocný drak, jenž v Eridu stojí,
jehož stín pokrývá nebe i Zemi...
Enki, hojnosti pán, vládce Anunnaků...
Enki a řád světa
Sumerský epos o „pánu Země“

Prý zasvětitel prastarého národa Engiů - Pán Nebes a Země Enki, jeden ze sumerské božské triády (Enlil, Enki, Anu).

Tvrzení o zasvětiteli Engiů lze pokládat za velmi nejisté. Neboť původní vládce Enlil / Anu, byl Enkim násilně svržen u příležitosti likvidace poslední z bašt Venušina kultu Inanny (v Sodomě Gomoře. Vlastně vzpůrného pětiměstí údolí Sidim). Jakkoli v očích nezasvěcenců převzal vládu od Anua, co rodný bratr od bratra. Není tomu tak. Odvozeně se i v eposech o vládě En_kiho setkáváme s anachronizmem "Anunaki" (Anuovci na Zemi). K této zapeklitosti budu nucen stále se vracet nejen skrze "Padlá knížata nebes", ale i kvůli novým skutečnostem, které přináší Velesova kniha, nasílená slovanským národopisem (etnografii).

Podobně lze kriticky uvažovat i o původu tvorů Lachamu, jejíž domovskou planetou byla nepochybně planeta Lachamu / Venuše. V této kritické době vzniku unikátního konfliktu mezi Anuem a Eou, již beznadějně obsazená unikátními vetřelci, kteří na této planetě, perzonifikované Inannou / Ištarou (U Slovanů Moranou / Večernicí) vyhladili veškerý život.

Jakou ničitelskou roli vlastně En_ki v této válce světů sehrál? Nechme se překvapit.

Právě pátráme v prastarých slovanských legendách. Původně, za vlády Enlila / Anua, zaskakoval drak Ea / Enki v zcela podružné roli, ztotožněn s legendárním vládcem veškerých vod - Apsú (Abzú). Aniž víme, zda pozemských vod, či původní prasíly, či praoceánu kosmu.

Můžeme se jen prozatím dohadovat, podobně jako, staří Řekové, kteří nově příchozího nazvali Oanes (cizinec). Jenž byl náhle ztotožněn s Eou / Enkim.

Oanes prý v noci pobýval v hlubinách Erythrejského moře (Arabské moře), aby ve dne vycházel ze svého podmořského paláce na souš vyučovat lidské bytosti.

Tvor, jehož přirozenou lidskou tkáň chránila jiná, podobající se šupinaté rybí kůži.

Podivný mimozemský hybrid se dvěma kůžemi, vlastnící prý padesát služebníků. Daémonů zvaných Lachama. Ti, jakoby svému pánu „z oka vypadli“. Oblečeni do rybí kůže byli prý tak oškliví, že jistý babylónský kněz Berrosos (300 př. n. l) byl nucen použít pro ně termín Annedotos (ošklivý) a Mysaros (hnusný).

Mocný drak a strážce Země byl též neomezeným vládcem nad nižšími bohy Anunnaki, z nichž někteří sídlili na nebesích - jiní v podzemním paláci „Velké spravedlnosti“ - nazývaného Sumery Egalgina. Jiní vyšší sumerští bohové (sedm Igigů), sestupovali sporadicky na Zem, když načas opouštěli svá nebeské sídla. Přicházeli ze svého posvátného pahorku visícího kdesi na nebesích, nazývaného Sumery Duku. Z téhož, ze kterého v dobách katastrof přicházela prý strádajícm pozemšťanům potrava.

„Nejdříve sestoupilo království z nebes do města Eridu, aby se krátce před potopou vzdálilo zpět na nebesa,“ tvrdí neomylně sumerský „Seznam králů“, nalezený v Larse a Nippuru, někdejším sídlelním městě boha Enlila / Anua (Eridu - dnešní Abú Šahrejn - leží 20 km jižně od Uru.).

Věrohodné příznaky a archeologická bádání v jižní Mezopotámii tuto hypotézu potvrzují, neboť určují dataci nejstaršího osídlení v 18. vrstvě města Eridu rokem 5000-6000 př. n. l. Přičemž první chrámová výstavba pochází ze šestnácté vrstvy). Eridu se stalo významným sídlem „mocného draka, jehož stín pokrývá nebe i Zemi. Kdy se tak stalo?

V této souvislosti si musíme uvědomit tu skutečnost, že planetu Zemi postihlo hned několik hrůzných katastrof, které díky horlivosti agentů unikátních vetřelců splynuly v jednu Velkou potopu světa... Pokud bychom tyto časovali, pak bych začal pádem Arizonského objektu, jehož časování je pochybené vzhledem k nejistotě, zda v té době nebyla Arizona pod hladinou oceánských vod. Zřejmě byla. Pak by se datace této události posunula o značný časový interval k naší epoše.

Následoval by rok 20350 př. n. l. kdy katastrofu způsobil ledopád a trosky Luny - Zlatého vejce, s následným katastrofickým pootočením osy Země. Další planetární kataklyzma se konalo v roce 10463 př. n. l., a je beznadějně chápané skrze propagandistický New Speak, jen v souvislosti s potrestáním neposlušného lidstva a knížat nebes, která neostříhala své svatosti.

A další, spíše lokální, panem Wooleyem "vykopanou potopu" datovanou rokem cca 4250 př. n. l., související s protržením pohoří Calpre / Heraklových sloupů a následnou vlnou z Atlantiku, hrnoucí se v podobě několika metrové cunami, metoucí a topící ve směru Chaldejska, vše živé bahnem o mocnosti cca 8metrů. Když prvotní příčinou bylo stoupání hladiny a tlak oceánských vod a druhotnou velká zemětřesení a navýšená sopečná aktivita, způsobená blízkým přeletem planety Venuše v blízkosti Země. Tedy po zcela jiné trajektorii, než bylo kdysi od ní obvyklé. Takže kdy vše začalo?

Za oněch dnů, kdy nebe a země stvořeny byly,
za oněch nocí, kdy nebe od země bylo odděleno,
v oněch letech, kdy osudy byly určeny,
kdy Anunnaki byli zrozeni
a bohyně do manželství vzaty byly,
mezi nebe a Zemi se rozdělily.

Když bohyně otěhotněly a rodily,
tehdy pro jídlo a pití své bozi ještě pracovali.
Velcí bohové na práci dohlíželi, nižší bozi nosili košíky,
při hloubení kanálů v Charalu hlínu sypali.
Enki a Ninmach
Starobabylónský epos (z 1800 př. n. l.)

Kdo z rebelů a kacířů si dnes dovolí určovat čas dávných dob, ve kterém byli zrozeni Anunnaki. Mocní páni Nebes i Země? Stalo se tak tehdy, kdy bohyně byly vzaty do manželství, aby rodily na nebesích i na Zemi?

A na nebesích přebývalo v těch dobách šest set Anunnaki. Tři sta později sestoupilo na Zem, aby v Mezopotámii vybudovali důmyslný systém zavlažovacích kanálů, přivádějících životadárnou vodu z nedalekých řek Eufratu a Tigridu. Dramaticky měnící se klima na Sahaře bylo předzvěstí změn i v daleké Mezopotámii. Další osídlení mnohých oblastí bylo podmíněno umělým zavlažováním. A skutečně. Ještě dnes je patrný důmyslně vybudovaný systém zavlažovacích kanálů, o nichž sumerské eposy tvrdí, že byly vybudovány bohy.

Když bohové ještě byli lidmi,
pracovali a lopotili se,
těžká to byla námaha a mnohá nesnáz.
Velcí Anunnakové jen sedmi Igigům
uložili všechnu robotu.
Ti počítali léta námahy.
Celkem dva tisíce a pět set let
nesmírně a těžce pracovali ve dne i v noci.
Akkádský epos o stvoření člověka a potopě světa

Epos o stvoření člověka a potopě světa. (Asyrská legenda) „Když bohové byli ještě lidmi, pracovali a lopotili se“.Tato slova navozují další dramatické události, kterými začíná nejen epos o stvoření člověka, ale i o nebývalé potopě světa (Atrachasís). Vypráví o časech, kdy Anunnakové, velcí nebeští bohové, přidělili nižším bohů Igigům vyčerpávající a nekonečnou práci při stavbě zavlažovacích kanálů. Dva tisíce a pět set let těžce pracovali a počítali léta strádání. Dřeli do úmoru na stavbách zavlažovacích kanálů, až do dne, kdy nádoba jejich trpělivosti přetekla.

Vzbouření bohové se vydávají na protestní pochod směřující, jak jinak - k sídlu nejvyššího boha Enlila, aby tak dali jasně najevo svou nevoli. Za hluboké noci obkličují palác boha Enlila. Vzápětí se rozpoutává se bitva mezi vzbouřenci a narychlo povolanými bodyguardy boha Enlila. Ten okamžitě požádá o pomoc velké Anunnaki - strážce nebes. Ti ještě téže noci, stále ještě v čele s Anuem / Enlilem, králem nebes, vytvoří v Enlilově sídle improvizovaný soudní dvůr a neprodleně zahájí vyšetřování.

Shromáždění bohů operativně analyzující příčiny vzpoury vydává, po důkladném uvážení, závěrečné komuniké. Podněcovatel vzpoury nebyl nalezen. Spáchaný zločin bude tedy eliminován řešením jeho pravých příčin. Nicméně jeden z nevinných bohů však bude zabit, neboť z jeho krve, smíšené s hlínou, bude stvořen člověk (Zvrhlé genetické inženýrství na počátku věků?), jenž převezme na svá bedra robotu bohů. Právě pátráme, kdo znásilnil Tabulku osudu manipulacemi s genofodem planety Země.

Tak se i stalo.

Lidstvo dávných věků chléb nedovedlo jíst,
nedovedlo se oblékat do šatů.
Lidé údy měli nahé a jako ovce požírali trávu,
vodu pili z kanálů.
... tehdy na příkaz Enkiho a Enlila
ovce s obilím sestoupily ze svatého pahorku Duku na Zem.
Sumerské mýty

Ponechme veškeré asociace v souvislosti s identifikací „svatého pahorku“ z něhož sestupují nejen bohové, ale v případě nutnosti i potrava, prozatím svému osudu a věnujme se dalšímu osudu lidstva. Aniž nevidíme cenzorské zásahy v čase vlády Anu: "... Tehdy na příkaz Enkiho a Enlila...."

Uplynulo dalších dvanáct set let. Po celé Zemi se rozmnožila lidská havěť, jež svým povykem obtěžovala mocné bohy nejen v podzemských palácích, ale i na nebesích. A tak bylo zakrátko rozhodnuto eliminovat zdroj nevítaného hluku.

Suchem, hladem a nemocemi. Devět let bezúspěšně decimovali bohové nepovedené lidstvo. Lidé vysílení a šílení hladem se potáceli vyprahlou krajinou, přičemž jeden požíral druhého.

Božský vyhlazovací plán o konečném řešení lidské otázky - hanebně ztroskotal. I bylo rozhodnuto nejvyššími bohy zničit lidstvo potopou.
...I začala potopa.

A síla její jako válka na lidstvo dolehla.
Již nevidí druh druha,
již se nepoznávají v té zkáze
a potopa řve jako býk,
jak orlí křik se nese jekot větrů.
Temnota zhoustla a slunce se skrylo.
Po sedm dní běsnila bouře a potopa.
Epos „Bůh války Erra“
(podle tabulek pocházejících z roku 700 př. n. l.)

A tehdy, po velké katastrofě, opět sestoupilo království z nebes do města Eridu. Pak i do ostatních měst...

-pokračovanie-


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

© Zdeněk Patrick

Praha 1994/2015

Zdroj: Dýmající zrcadlo


Súvisiace:

ARCHEO
http://www.cez-okno.net/archeo


október 26, 2015 23:15 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top