Obrázok používateľa CEZ OKNO
CHEOPS STAVITELEM? 4. Sakara 3. dynastie – zázrak Imhotep (ALTERNATIVA)

Miroslav Verner – Pyramidy: “Komplex Stupňovité pyramidy odrážel v mnoha ohledech jiný svět, než byl ten z konce pravěku.”

 

Areál Džoserovy pyramidy



[›› Verner, Pyramidy] Celý areál včetně ohradní zdi obklopuje obrovský příkop zahloubený do skalního podloží, již dávno opět zasypaný. Příkop má rozměry 750×600 m, je 40 m široký a 5 m hluboký. Představuje největší stavbu svého druhu na memfidské nekropoli. Nepodařilo se zjistit, kam byl přesunut vytěžený skalní materiál.

 

Areál ohraničuje ohradní zeď z vápencových kvádrů, ve které je 15 bran, z nichž 14 je nepravých a 15. v jihovýchodním rohu tvoří jediný vstup do areálu ústící do kolonády. Má rozměry 545×278 m, výšku 10,5 m a šířku 3 m.

V areálu je mnoho šachet:
K pohřební komoře Džosera je vyhloubena šachta 7×7 m do hloubky 28 m, na dně je pohřební komora z červené žuly, pravděpodobně z 900 km vzdáleného Asuánu.
Komora je obklopena labyrintem komor a chodeb. Stěny byly původně zdobeny modrozelenými fajánsovými kachlíky. Dnes jsou v původní podobě v jižní hrobce.

Podobná šachta je v jižní hrobce 7×7×28 m, na dně je žulová komora, ve které nikdo nebyl pohřben.

Jižní dům – šachta 7×5×25 m.

Severní dům – šachta 7×5×20 m.

Schodiště – 2 impozantní schodiště do podzemních prostor viz obrázek – jižní hrobka, zádušní chrám.

 

 

Vytvořil jsem Excel tabulku, která ilustruje, jak obrovských výkonů bylo třeba vynaložit, aby se vytěžil kámen z kamenného podloží tehdejšími prostředky t.j. pazourek nebo měděné dláto. Většinou se hovoří o stavbě pyramidy, ale o těžbě kamene z podzemí se většinou nehovoří.

Výpočet je ilustrativní, posháněl jsem z dostupné literatury (Verner, Hawass, Dreyer) materiál podzemních prostor v celém areálu a zjistil jsem, že těžba podzemních dutin vyžaduje dvojnásobek materiálu, než samotná pyramida. Vychází, že bylo třeba z podloží vytěžit každou hodinu 11 kubíků skály a to by byl slušný výkon i pro moderní technologii. Nejsou zahrnuty pozemní stavby, galerie, chrámy.

 

Kdo byl Džoser a kdo Necerichet

Ztotožňování ›› Necericheta a Džosera vychází z názoru návštěvníků Sakkáry v době Nové říše, více než 1100 let po Džoserově smrti. Džoser vládl Egyptu jenom 19 let podle ›› Turínského seznamu králů.

Jsou důkazy, že stupňovitou pyramidu stavěli v šesti etapách, takže každé stádium výstavby muselo být být hotovo za tři roky. Pokud k tomu připočteme čas potřebný na plánování, na výstavbu dalších významných budov a výkopové práce v rozsáhlém podzemním komplexu, začneme pochybovat o tom, zda se to dalo stihnout. Při výkopech při hloubení ohrady bylo vytěženo velké množství kamenného materiálu a dodnes se nenašly po materiálu stopy.
Byly dostupné jen nástroje z měkké mědi, a ne z kalené oceli, je 19 let sotva možno považovat za dostatečný čas.

 

Nálezy

Archeologové zkoumající celý komplex objevili téměř 40 000 tabulek, šálků a váz z různého, i tvrdého materiálu, uložených v podzemních galeriích. Mnoho z nich mělo nápisy svědčící o tom, že nebyly vytvořeny pro Džosera, ale pocházely z mnohem staršího období. Přitom mumifikované zbytky ženy nalezené pod pyramidou, jsou radiouhlíkovou metodou datovány do staršího období.

Chasechemuey, předchůdce Džosera, nádoby uložil do královského skladu a Džoser pak rozhodl o jejich pietním pohřbení v podzemí své pyramidy. Proč nechal pohřbít pouze kamenné nádoby, které představovaly jen jednu z položek pohřební výbavy? Proč ne také pracovní nástroje, zbraně, hry a další předměty? Vypadá to tak, že Necerichet vůbec nebyl Džoser, nýbrž mnohem starší král.
Na několika obrázcích se podíváme na dokonalost komplexu a budeme žasnout co se mělo stihnout za 19 let.

 


 

Záhadná je jižní hrobka.
Do podzemí Jižní hrobky se vchází o západu, svažující se tunelovou chodbou se schodištěm, je tam svislá šachta, na jejím dně je je pohřební komora z červené žuly, zřejmě z 900 km vzdáleného Asuánu. Sestupná chodba se schodištěm pokračuje do galerií, v ní jsou modrozelené fajánsové kachlíky a vápencové nepravé dveře. Horní okraj průčelí Jižní hrobky zdobí vlys tvořený řadou vztyčených kober. Dokonale vypracované schodiště do nitra pyramidy, sloupy vysoké 6 m vstupní kolonády.

 


Pohled z druhé strany:
CHEOPS STAVITELEM? 4. Sakara 3. dynastie – zázrak Imhotep (KLASIKA)
https://www.cez-okno.net/clanok/cheops-stavitelem-4-sakara-3-dynastie-za...

 

Mojmír Štěrba

Zdroj: http://www.cheopsmodel.cz/

S láskavým dovolením autora

-pokračovanie-


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

Súvisiace:

CHEOPS STAVITELEM? Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy
https://www.cez-okno.net/clanok/cheops-stavitelem-predkladam-simulacni-m...

„Snad jediný důkaz, který by mohl přiblížit skutečnost, je experiment“
https://www.cez-okno.net/clanok/snad-jediny-dukaz-ktery-by-mohl-priblizi...

Dávné technologie – technologie Bohů? 1. Gíza
https://www.cez-okno.net/clanok/davne-technologie-technologie-bohu-1-giza

Mojmír Štěrba
https://www.cez-okno.net/autor/mojmir-sterba


Sekcie: 
Štítky: 
júl 05, 2018 01:02 dopoludnia
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top