Obrázok používateľa CEZ OKNO
DÁCIA V.: Obranný systém a Kulty

Obranný systém

Od svého ustavení sloužila provincie Dácie, vzhledem ke své exponované pozici na barbarském břehu Dunaje, jako obranný štít sousedních provincií.[122] Oproti jiným pohraničním územím Dácii nechránil liniově koncipovaný limes, nýbrž její obrana byla uspořádána více do hloubky a soustředěna kolem opěrných bodů.[123] Nejdůležitější bariéru představovaly samotné Karpaty, zatímco jižně od tohoto horského masívu vymezovala hranici nejprve řeka Olt a později val zvaný limes Transalutanus.[124] Přístup ze severozápadu střežila komplexní defenzivní soustava, jejímž centrem bylo město Porolissum. Římané těžili z výhodných přírodních hranic Dácie, těžko překonatelných pohoří a vodních toků. Přirozené překážky vyztužili asi osmdesáti kastely, tvořícími jádro obranného systému.[125] Jednotlivé kastely, rozmístěné v Karpatech na vnitřní straně průsmyků, spojovaly silnice umožňující rychlý přísun posil do ohrožených míst. Před nimi se nacházely pozorovací a signální věže, doplněné v určitých úsecích o hradby a kamenné zdi.


Mince oslavující provincii Dácii a její legie. Zdroj: ›› Wikipédia (Autor: Classical Numismatic Group, Inc.)

Římské okupační vojsko čítalo dvě až tři legie společně s asi čtyřmi desítkami kohort pomocných sborů, několika oddíly jízdy a dalšími zvláštními útvary, celkem s více než 50 000 muži.[126] Po skončení dáckých válek setrvaly v oblasti legie XIII Gemina, posádkou v Apulu, a IV Flavia Felix v Berzobis.[110] Spekuluje se taktéž o přítomnosti třetí legie, jíž měla být I Adiutrix. Ohledně této jednotky ale panují pochybnosti, zda ji nezastupovaly pouze některé vexilace.[127] Za Hadriana se IV Flavia Felix přesunula do Singiduna (Bělehrad) v Horní Moesii, z čehož lze usuzovat, že k uhájení Dácie tehdy postačovala jediná legie.[128] Za markomanských válek se v roce 167 nebo 168 do dáckého města Potaissa natrvalo přemístila legie V Macedonica.[129] Vojsko kromě zabezpečování dlouhých hranic provincie dohlíželo na funkčnost komunikací a dostupnost hospodářských zdrojů, dále podporovalo provinciální správu a mělo znatelný vliv na romanizaci Dácie. Veteráni zůstávali po skončení aktivní vojenské kariéry v blízkosti svých bývalých posádek. Již od Hadriana navíc stoupal počet místních odvedenců do pomocných sborů a ve druhé polovině 2. století vzrostl i příliv rekrutů do legií.[111]

Kulty

Etnické a sociální různorodosti obyvatelstva římské Dácie odpovídala mimořádná rozmanitost praktikovaných kultů a náboženství.[130] Z rozsáhlého římského pantheonu je v Dácii doloženo uctívání téměř všech bohů, přičemž římské náboženství neplnilo pouze religiózní funkci, nýbrž vystupovalo i jako nositel římské státní myšlenky.[131] K úzkému provázání politiky a náboženství docházelo v rámci císařského kultu, jehož centrem v dáckých provinciích byla colonia Sarmizegetusa.[132] Dochované nápisy a jiné doklady prokazující regionální zastoupení kultů ukazují na to, že nejvýznačnější řecko-římská božstva, v čele s Jovem, ztělesňujícím moc impéria, jeho vojenskou sílu a loajalitu obyvatel, se těšily oblibě všech lidových vrstev jak v dáckých městech, tak na venkově.[131] V oficiálních kruzích a ve vyšších společenských vrstvách, tedy mezi příslušníky správního aparátu a ve vojsku, byly po Jovovi nejvíce uctívány Junona a Minerva.[133] Vysoké popularity požívali i jiní olympští bohové a zvláště bohyně lovu Diana, což zřejmě souviselo se značnou zalesněností Dácie a s předřímskými tradicemi.[134] Z ostatních římských bohů se dostávalo hojné přízně Silvanovi.[135]


Obětní oltář v Porolissu. Zdroj: ›› Wikipédia
›› VEĽKÝ OBRÁZOK

Vedle řecko-římských božstev pronikly do Dácie rovněž maloasijské, syrské a thrácké kulty a v menší míře také mauretánské, egyptské a galské.[131] Četné epigrafické nálezy vypovídají o rozšíření orientálních náboženství, reprezentovaných kupříkladu syrskými božstvy nebo maloasijskou Kybelé. Silně rozšířen byl kult Mithry,[136] jehož největší svatyně v římském světě se měla nalézat v Sarmizegetuse.[137] Dalším božstvem převzatým z cizích zemí byl kult thráckého jezdce. V některých dáckých městech bylo objeveno i nevelké množství předmětů s křesťanskými motivy, z čehož lze usuzovat, že zde sídlili raní křesťané.[138]

U leckterých cizokrajných kultů implementovaných v dáckých provinciích jsou patrné jisté rysy příznačné pro starší místní božstva.[139] Žádný z bohů uctívaných původními obyvateli Dácie však zjevně nepronikl do římského pantheonu.[140] Většinu dáckých posvátných míst postihla v průběhu válek s Traianem zkáza. Jiné nábožensky významné lokality předřímského období jako třeba Germisara, kde vyvěraly přírodní termální prameny, se díky své atraktivitě vyvinuly v řádná osídlení, vyhledávaná provinciálním obyvatelstvem.[141] To nasvědčuje zachování určitých prvků dáckého nadpřirozena, třebaže nabývaly římských názvů a forem vyjádření.[140]

S počátkem římské epochy prošly zásadní proměnou způsoby pohřbívání, které hlavně ve městech výrazně kontrastují se zvyklostmi Dáků. Z této doby pocházejí pozůstatky stél, mauzoleí a jiných pohřebních monumentů vybavených portréty zemřelých.[142] Běžně se vyskytují doklady o provádění kremace.[143]

-pokračovanie-


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.


Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%A1cie

Reference


122. The Cambridge Ancient History XI (2000), s. 165.
123. Grumeza (2009), s. 200.
124. Gudea, Lobüscher (2006), s. 32.
125. Gudea, Lobüscher (2006), s. 34.
126. Gudea, Lobüscher (2006), s. 37.
127. Oltean (2007), s. 56.
128. Oltean (2007), s. 56; The Cambridge Ancient History XI (2000), s. 165.
129. Gudea, Lobüscher (2006), s. 38.
130. Gudea, Lobüscher (2006), s. 64.
131. Gudea, Lobüscher (2006), s. 65.
132. Oltean (2007), s. 187.
133. Gudea, Lobüscher (2006), s. 67.
134. Gudea, Lobüscher (2006), s. 69.
135. Gudea, Lobüscher (2006), s. 71.
136. Grumeza (2009), s. 77.
137. Gudea, Lobüscher (2006), s. 79.
138. Gudea, Lobüscher (2006), s. 84.
139. Gudea, Lobüscher (2006), s. 75.
140. Oltean (2007), s. 227.
141. Oltean (2007), s. 189.
142. Gudea, Lobüscher (2006), s. 85.
143. Oltean (2007), s. 191.


Súvisiace:

Najstaršie objavené písmo pochádza z Európy?
https://www.cez-okno.net/clanok/najstarsie-objavene-pismo-pochadza-z-europy

Kontroverzní destičky z Tartarie: Je na nich nejstarší písmo světa?
http://extrastory.cz/kontroverzni-desticky-z-tartarie-je-na-nich-nejstar...

Mystérium vinčianskeho scriptu: Počiatky neolitického písomníctva?
http://www.archeologiask.sk/clanok/article/mysterium-vincianskeho-script...


Autori: 
október 14, 2018 01:39 dopoludnia
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top