Obrázok používateľa CEZ OKNO
Dávné technologie – technologie Bohů? 1. Gíza

Velkou pyramidu máme postavenou. Tentokrát si prohlédneme objekty na Gízské plošině a budeme vyhledávat objekty, které nás přesvědčí o mistrovství egyptských stavitelů a matematiků. Budeme hledat svědectví o obráběcích technologiích, hledat technické a fyzikální prostředky, kterými bylo možné geometrických tvarů dosáhnout.

 

Motto: „Lidé uvěří snadněji lži, již slyšeli už stokrát, než pravdě, kterou slyší poprvé“

 

 

V dílu Experiment 15 jsme si prohlédli Královu komoru s precizním uložením žulových kvádrů vážících až 63 tun a dokonalým obložením Velké pyramidy. Povrchní pohled je úchvatný, ale pokud chceme být ohromeni, nezbývá než použít nejmodernějších technických prostředků pro měření úhlů, povrchů, vzdáleností, zakřivení.

Prozatím opustíme Velkou pyramidu a uděláme si procházku po Gízské plošině. Naším průvodcem je inženýr Christopher Dunn (autor publikace 'Ztracené technologie stavitelů pyramid'), který jako konstruktér kosmických lodí má k špičkovým měřicím přístrojům přístup, umí s nimi zacházet a těch už 30 roků používá k proměřování egyptských arftefaktů. Umožňuje nám posoudit, co může a co nemůže technologie měděného dláta vytvořit.

Veškeré závěry Christophera Dunna jsou podloženy mnohonásobnými experimenty jak s prostředky, které měli staří Egypťané k dispozici, tak s nejmodernějšími nástroji, aby mohl porovnat výsledný stav.

 

Chefrénův sarkofág

První cesta, doprovázená filmovým štábem, vedla do hrobky Chefrénovy pyramidy, kde byl uložen sarkofág. Pan Dunn měřil jeho vnitřní povrch. Stěny byly leštěné, naměřil dokonalou rovinu u třech stěn, poslední měla odchylku 0,025 mm, stěny měly dokonale pravé úhly v tolerancích používaných jen v dnešním přesném strojírenství. Nabízí se otázka, proč řemeslníci opracovali s tak vysokou přesností právě vnitřní plochy sarkofágu, které neměl nikdy nikdo vidět.

Pro strojního inženýra je ta přesnost ohromující. Neexistuje žádný způsob, jak srovnat stěny sarkofágu do pravého úhlu poté, co jsou jejich plochy finálně vyleštěny do roviny.

Představa, že se tak může dít bez ortogonální strojní osy, která vede řezný nástroj, je na hranici čiré nemožnosti.

 

Údolní chrám panovníka Chefréna

Nyní se přesuneme do Údolního Chefrénova chrámu.

 

 

Na obr. 7 je jižní zeď chrámu. Na vrcholu ve výšce 15 m byla ozdobná římsa ze žulových tvarovaných kvádrů, z nichž každý vážil 17 tun. Římsa se zřítila směrem ven z chrámu a zůstaly žulové části, viz obr. 9 a 6, na kterých je vidět geometrie, jak byly kvádry obrušovány. A jak byly obrušovány, po tom pátrá inženýr Christopher Dunn. Na obrázku 8 provádí kontrolu rohového rádiusu formou z technického vosku. Tento opracovaný žulový kvádr nese všechny příznaky strojního opracování. Pomocí nářadíčka, měděných dlát a doleritových koulí, nic tak velkolepého nemohli vytvořit ani náhodou.

 

 

Další část spadlé římsy je na obrázku 3, ta je po pádu z výšky obrácená oproti původnímu zasazení.

Jedná se o tvarovaný žulový kvádr s větším konkávním poloměrem, který plynule přechází v konvexní, přičemž přechod z konkávní ke kovexní křivce nevykazuje žádnou odchylku, kterou na obr. 4 proměřuje Christopher Dunn.

V jihovýchodní hale je vývrt s jádrem průměru 12 cm, vrtaný rotačním diamantovým vrtákem na obr. 5. Na obrázku jsou vidět spirálové drážky po rotačním vrtání a jádro.

Na uvedených obrázcích je i pro laika zcela jednoznačně patrné, že tvůrci tak dokonalých přesností mohli dosáhnou s použitím strojního opracování, nikoliv použitím měděných dlát a doleritových koulí.

Na východ od Velké pyramidy se nachází bazaltové (čedičové) dláždění. Je tvořeno z čedičových bloků 1 m vysokých. V dobách středověku bylo rozebíráno na stavbu mešit, proto tam vidíme mezery. Na odkrytých kvádrech vidíme řadu řezů způsobených pilou. A jakou pilou, po tom budeme pátrat. Ch. Dunn nepřipouští, že by k řezání byly použity laserové řezné nástroje. Každopádně stopy po řezání vyvřelinové skály vykazují stejné vlastnosti jako po moderních obráběcích strojích. Je otázka, z jakého matriálu byly použité nástroje. Pokud někdo tvrdí, že se používala tvrzená měď, asi to nezkoušel. Ta se po krátkém použití lámala a štěpila, proto žulu obrábět nedokázala. Je otázka, co řídilo řezné nástroje.

Dále je několik ukázek řezů do bazaltu východně od Velké pyramidy.

 

 

Na obr. 14 vidíme stopu řezu do bazaltu. Tento tvar pravděpodobně nemohl být vytvořen přímkovou listovou pilou, ale rotačním nástrojem, protože má křivkový průběh.

Na obr. 15 je několikrát nepovedený přímkový řez do bazaltu, svědčící o opakovaném nasazení řezu.

Na obr. 16 je obroušený povrch bazaltu. Všimněme si, že rýhování je jednosměrné, nejsou známky krouživého pohybu jako při leštění povrchu.

 

Závěr

Uvedený článek uvádí technické pohledy na možnou tvorbu a opracování artefaktů z nejtvrších vyvřelin, jako žula a diorit, v takovém rozsahu, který vyvrací jakékoliv možnosti jejich tvorby s využitím měděného dláta. Uvedená měření prokazují, že mohly vzniknout s využitím sofistikovaných výkonných zařízení, která disponovala schopností řezat a opracovávat přesné 3D povrchy s přesností na tři setiny milimetru ve třech osách.

Ale kde ty stroje jsou...? Archeologové tvrdí, že žádný takový stroj nenašli, přesto existuje velké množství důkazů, které na jejich existenci ukazují. Egyptolog Mark Lehner poukazuje na to, že v předdynastické době byla společnost lovců a sběračů, kteří takové výtvory nebyli schopni vytvořit, ale přesto existují.

Rýsuje se tu další otázka, jestli neexistovala kultura před kulturou lovců a sběračů, která byla schopna uvedené výtvory vytvořit. Představa o tom, že by vyspělá kultura mohla existovat a zaniknout následkem katastrofických událostí, které v minulosti nastaly, je zcela reálná.

O takovýchto událostech hovoří starověké moudrosti o společnosti spadající do dob před 50 tisíci lety a za tu dobu mohla beze stop zaniknout. Ale nějaké stopy, nad kterými žasneme, přece jen zanechala.

 

Mojmír Štěrba

exkluzívne.cez.okno


Všetky časti nájdete na tejto adrese.

 

Súvisiace:

O mýtoch v egyptológii
http://www.cez-okno.net/rubrika/o-mytoch-v-egyptologii

Gíza
http://www.cez-okno.net/rubrika/giza

Pyramídy
http://www.cez-okno.net/stitok/pyramidy

 


Sekcie: 
november 23, 2014 23:55 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top