Na základě geologických analýz bylo zjištěno, že kameny jsou tvořeny silně zuhelnatělým andezitem, sopečnou horninou z mezozoika (geologický středověk planety Země), starou 220 milionů let, a tudíž o 160 milionů let starší než samy Andy. Celý dosah těchto nálezů si uvědomíme až tehdy, srovnáme-li jejich domnělé stáří s běžně přijímanou vývojovou teorií. Pokud bychom celé posuzované období zhustili do časového úseku jediného roku, vyšel by nám následující obrázek:
Začátek 1. ledna: objevily se první jednobuněčné organismy. Teprve koncem dubna je budou následovat první vícebuněční tvorové. Vývoj prvních obratlovců, praryb, bude dovršen koncem května. V srpnu vylezou z vody na pevninu první obojživelníci a asi v polovině září se objeví první plazi. Doba dinosaurů započne v říjnu a listopadu, v listopadu už o sobě dají vědět také předkové opic a lidoopů. Teprve 31. prosince kolem poledne se ve východoafrických stepích začínají seskupovat první předchůdci člověka. Hodinu před půlnocí přistoupí první lidé k výrobě kamenných nástrojů. Ve tři čtvrtě na dvanáct člověk začne s primitivním zemědělstvím. Minutu před půlnocí vznikají první města v Sumeru a egyptská kultura. Teprve v poslední sekundě roku člověk prokáže většinu svých intelektuálních a technických schopností. Podle tohoto běžného evolučního modelu zůstávají existenci lidstva vyhrazeny poslední hodiny roku.
Kořeny příznačně symetrického a bilaterálního vývoje člověka jsou přitom mnohem hlubší. Má-li v současnosti člověk dvě paže, dvě nohy, dvě chodidla a ruce, dvě oči, dvě nozdry, dva plicní laloky, dvě ledviny a dvě mozkové hemisféry, pak jde o důsledek vývoje, který započal asi před 400 miliony let u primitivních ryb. Už u nich se začal podél páteře pozvolna formovat centrální nervový systém s nejdůležitějšími „řídícími prvky“ v hlavě. Určití plazi se už před 225 miliony let dokázali pohybovat po dvou nohách. Před 200 miliony let vznikly u raných savců potní žlázy, regulující tělesnou teplotu, a to nezávisle na povětrnostních vlivech.
Před asi 64 miliony let vymřeli dinosauři z důvodů, které se dosud nepodařilo jednoznačně prokázat. Z této doby pravděpodobně pocházejí ryté kameny z Icy, máme-li v jejich případě skutečně co činit se svědectvím očitých svědků. Avšak podle názoru evolučních biologů uplynulo po výskytu savců ještě dalších 35 milionů let, než se dvěma miliony let začal Homo habilis – „člověk zručný“ – používat první nástroje a zhruba před 1,5 milionem let pak Homo erectus – „člověk vzpřímený“ – rozdělal první oheň. Tento rodokmen pokračoval až k Homo sapiens, jehož objevení paleontologové zpočátku datovali do období před 40 000, potom se shodli na době před 70 000 a nyní výrazně posunuli svůj fundovaný odhad už nad 100 000 let před naším letopočtem. Sama tato frapantní nejistota v datování výmluvně svědčí o tom, na jak hliněných nohách celá pozoruhodná evoluční teorie stojí. Ve skutečnosti jde spíše o nohy „kostnaté“, protože se v podstatě opírá jen o poměrně malý počet nálezů kosterních ostatků.
Každý nový objev automaticky vyvolává nutnost opravy uvedených datací a za jistých okolností se dokonce můžeme dostat do až poněkud absurdní situace. Tak je tomu podle všeho v případě objevu kamenů z Icy, pokrytých záhadnými rytinami. To, jaký význam peruánské úřady odpovědné za archeologii přikládají těmto záhadným kamenům, dokládá i skutečnost, že jejich ucelená sbírka má být umístěna v prehistorickém oddělení budoucího Peruánského národního muzea. Kromě toho bylo rozhodnuto, že v roce 1991 bude vydán jejich barevný katalog. Zdá se tedy, že odborníci jsou o pravosti stáří rytých kamenů beze zbytku přesvědčeni. Tím by se ovšem dnešní obecně rozšířená teorie o původu člověka a jeho nyní na více než 100 000 let odhadované minulosti dostala do nesmírně obtížného postavení.
K odborníkům v tomto oboru výzkumu patří také dr. Cabrera, naprosto seriózní vědec, který založil „Národní univerzitu“ v Ice a zastával na ní až do odchodu do důchodu funkci vedoucího katedry na lékařské fakultě. Navíc byl i prvním ředitelem „Kulturního domu“ v uvedeném městě. „Stanuli jsme tváří v tvář člověku, který neměl pranic společného se snílkem či fantastou,“ charakterizovali ho C. Petratu a B. Roidinger. „Jeho vrozený španělský aristokratický odstup u něj vyvolával dojem chladného, hluboce osamělého člověka. Bylo to však osamění, jehož si byl nejspíš velice dobře vědom a jehož dokázal využít při vášnivém výzkumu vzniku a působení člověka v tajuplné hře dějin.“ Dr. Cabrera jim vysvětlil, že kameny jsou různě velké a váží od 15 gramů až do 500 kilogramů. Jejich barevné variace sahají od hluboké černi až po světlou šeď. Existují mezi nimi i žluté exponáty; některé se dokonce narůžověle třpytí. Vyryté motivy zachycují válečné a bojové scény, sportovní a sociální aktivity, hudební nástroje, mechanické dopravní systémy a optické přístroje (teleskopy, lupy).
Kromě v Jižní Americe částečně neznámé a anachronní flóry a fauny jsou tu zachyceny chirurgické operace včetně transplantací srdce a mozku, mapy neidentifikovatelné pevniny, astronomické konfigurace – a opakovaně dinosauři všech druhů – dr. Cabrera jich napočítal sedmatřicet. Podle jeho tvrzení je na jednom kameni zobrazen „biologický cyklus stegosaura“: páření, vejce, stadium larev, malý, právě vylíhnutý plaz, vše uspořádané v rámci spirálovité posloupnosti.
„Je to podivuhodné, protože naši paleontologové tvrdí, že dinosauři se rozmnožovali stejně jako současní plazi,“ poznamenal dr. Cabrera. „To by znamenalo, že se vylíhli v definitivní podobě z vejce. Oproti tomu metamorfóza je příznačná pro obojživelníky, kteří po vylíhnutí musí projít procesem proměny z larvy v dospělého živočicha. Na tomto kameni je tudíž zachycen přinejmenším v současnosti u plazů naprosto neznámý vývojový proces. V tomto ohledu existuje pouze jediné vysvětlení: rytec zobrazil tento proces na základě bezprostředního pozorování. Závěr: tento pozorovatel tedy musel žít před alespoň šedesáti miliony let.
„Na sebe navazující řada celkem 205 kamenů dokumentuje do nejmenších podrobností vývoj praryby Agnatus, o níž i moderní paleontologie může na základě fosilních nálezů poskytnout jen velmi povrchní informace,“ neopomněl připomenout doktor Cabrera. „Tyto kameny dokazují nejen to, že člověk (případně příslušník hypotetického předchozího lidstva) žil současně se zobrazenými živočichy, ale i tu skutečnost, že musela existovat jakási intelektuálně vysoce rozvinutá bytost, která byla schopna důkladných biologických studií a pozoruhodného záznamu vědeckých poznatků. Po prostudování těchto kamenů jsem musel poopravit leccos z toho, co jsem původně přednášel jako profesor na Národní univerzitě v Ice,“ shrnul dr. Cabrera.
Existují však kromě „rytých kamenů“ z Icy ještě další indicie, že člověk žil už v době dinosaurů?
Londýn v Texasu
Emmě Hahnové je dnes 88 let. Avšak na pozoruhodný výlet, který podnikla jako dvaatřicetiletá žena, si vzpomíná tak jasně, jako by se odehrál včera. Při svém putování totiž objevila jednu z největších záhad dějin, která vědcům na celém světě dodnes skýtá záminku k ostrým kontroverzím. Manželé Hahnovi se jednoho červnového rána roku 1934 vydali na výlet z městečka Londýn na texasko-mexické hranici. Původně chtěli vystoupit na horský hřeben Liáno Uplift, ale zabloudili a po jedenácti kilometrech chůze se dostali do blízkosti vesnice Glen Rose. Při svém namáhavém postupu mimoděk narazili na skalní blok, který byl korunován bludným kamenem. To by samo o sobě nebylo nic zvláštního, kdyby z kamene nevyčníval podivný kus kovu. Chtěli ho vytrhnout, ale marně. Kus kovu, zaražený do kamene? Emmě Hahnové nedopřával tento záhadný nález klidu, a proto se sem později vrátila se svými přáteli. Ani oni se nestačili divit. Nakonec přinesenými nástroji vysekali patnáct centimetrů hluboký a 25 centimetrů široký úlomek kolem záhadného kovu. Nevěřili svým očím, když nakonec drželi v rukou nefalšované kladivo s ulomenou dřevěnou násadou.
Nález putoval do místního muzea a nejspíš by úspěšně jednou provždy upadl v zapomnění, kdyby archeolog dr. Caři Baugh neučinil při vykopávkách poblíž Glen Rose senzační objevy. V prastarých kamenných vrstvách objevil, pěkně svorně vedle sebe, mohutné dinosauří a vedle nich značně křehkým dojmem působící lidské stopy. Zřetelně lze rozpoznat, že někteří lidé byli tehdy obuti, zatímco jiní pobíhali naboso.
Profesor geologie dr. John D. Morris z toho usoudil, že tito lidé nutně museli žít před 60 miliony let. Podle zpráv, které přinesl americký zpravodajský magazín Time, se obyvatelé Glen Rose už roku 1908 podivovali tomu, jak mohou být stopy lidí a „obrů“ takhle hezky vedle sebe... Když byly v roce 1984 na ranči Emmity McFallové u Paluxy River nedaleko Glen Rose zahájeny vykopávky, přinesl potvrzení výše naznačených odvážných domněnek dr. Hilton Hinderliter z Pennsylvania State University. „Vlastníma rukama jsem odkryl otisky dvou dinosaurů a jednoho člověka,“ uvedl do oficiálního protokolu. „O jejich pravosti nikdo ani v nejmenším nepochybuje. Před mýma očima byly objeveny ještě další stopy lidských chodidel v hornině staré 60 milionů let. V epoše dinosaurů tedy nutně museli žít lidé.“
Tato nesmlouvavá teze dodnes vyvolává vášnivé diskuse. Jeden vědec, jenž zkoumal popsanou záhadu přímo na místě, přitom v muzeu narazil na výše zmíněné kladivo. Na jeho podnět byla kovová část kladiva předána k rozboru do Metalurgického institutu v columbijské Batelle Memoriál Laboratory (Ohio). Výsledek: nález se skládá z 96 procent ze železa, 2,6 procenta tvoří chlór a 0,74 procenta síra. Jde o v současnosti naprosto nepoužívaný a nevyrobitelný materiál, protože v něm chybí uhlík a křemík. Dřevěná násada byla zkamenělá a vykazovala stopy porézního zuhelnatění. Ke zkamenění dřeva dochází během milionů let, proto nalezené kladivo rozhodně nepochází z novověku. Přesto je tento nález neustále pokládán za sporný a jeho skutečné stáří a původ se dodnes nikomu nepodařilo ani náznakem vysvětlit.
-pokračovanie-
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
Johannes von Buttlar, z knihy “Záhadná planéta”
Zdroj: http://tajomstva.org/
AUTOROVE KNIHY môžete zakúpiť na tejto adrese.
Pri príležitosti Medzinárodného dňa archeológie, pozn. red.
Súvisiace:
Zakázaná archeológia
http://www.cez-okno.net/rubrika/rubriky/zakazane-dejinySeriál: Utajované dejiny Zeme
http://www.cez-okno.net/rubrika/serial-utajovane-dejiny-zeme
