Obrázok používateľa CEZ OKNO
Dr. T. Lobsang Rampa: ŠKOLA ESOTERIKY IV.

Tento zcela specielní instruktážní kurz je určen těm, kdo mají upřímný zájem o věci, které by člověk měl znát.
"Cítíme potřebu ještě jednou vám zcela jasně zdůraznit, že aura skutečně a zcela nepochybně existuje, přestože vy ji zatím nevidíte. Zajisté uznáte, že nevidíte ani vzduch, který dýcháte, a velice pochybujeme o tom, že ryba vidí vodu, v níž plave!"

4. LEKCE

Jak jsme si ukázali v předchozí lekci, je hmotné tělo zahaleno tělem éterickým, které obklopuje každičkou jeho část. Na éterické tělo, směrem ven, navazuje další vrstva - aura. Éterickému tělu se podobá v tom, že je rovněž magnetického původu - ale tím také podobnost končí.

Můžeme prohlásit, že aura prozrazuje zbarvení našeho nadvědomí. Ukazuje nám, je–li člověk duchovního či tělesného, tedy smyslného zaměření. Z aury můžeme také vyčíst, je–li celkový zdravotní stav člověka dobrý či špatný, a zda v právě danou chvíli stůně, či nikoli. V auře se zrcadlí všechno, je to ukazatel nadvědomí, nebo chcete–li duše. Nadvědomí a duše je dvojí označení pro jedno a totéž.

Z aury tedy můžeme vyčíst jak nemoc, tak zdraví, smutek a radost, lásku i nenávist. Snad je to štěstí, že lidí, kteří dnes dokáží auru vidět, není příliš mnoho, protože v této epoše se zdá být zcela běžná snaha na někom vyzrát a získat nad bližním převahu - a aura každou naší myšlenku prozradí tím, že zrcadlí barvy a vibrace nadvědomí. Aura má i tu vlastnost, že když je člověk velice těžce nemocen, začnou se barvy pozvolna vytrácet a v některých případech aura vymizí dokonce ještě dřív, než opravdu člověk zemře. Děje se to zvláště tehdy, když člověk ke smrti dochází po dlouhé nemoci. Naopak v případech, kdy se v plném zdraví např. zabije při nehodě, aura přetrvává ještě nějakou chvíli i po klinické smrti.

Bude snad k užitku připojit pár poznámek o smrti, protože smrt není jako otočení vypínačem, když zhasínáme, ani jako vylití vody z kbelíku. Je to poměrně dlouhotrvající proces. Bez ohledu na příčinu, i kdyby to bylo stětí hlavy, smrt není nikdy okamžitá. Jak jsme si už ukázali, je mozek vlastně akumulátor, vytvářející elektrický proud. Krev dodává potřebné chemické látky, vlhkost, a kovové prvky, které se ukládají v mozkových tkáních. Tak mozek může fungovat ještě 3 až 5 minut po klinické smrti.

Někteří lidé tvrdí, že ten nebo onen druh popravy je okamžitý, ale to je nesmysl, vzhledem k tomu, že i při čistém odseknutí hlavy od těla mozek ještě po dobu 3 až 5 minut funguje. Existuje případ skutečně svědecky doložený a v dobových kronikách pečlivě zaznamenaný. Stal se za doby Francouzské revoluce. Takzvanému „zrádci" byla uťata hlava, načež se popravčí sehnul, hlavu uchopil za vlasy a zvedl ji se slovy: „Toto je hlava zrádce!" Diváci, přihlížející popravě - popravy v těch dobách probíhaly veřejně a byly jakýmsi svátkem - se vyděsili, když ústa pronesla nezvučná slova: „To je lež!" Tento případ je v archivech francouzské vlády skutečně dochován. Kterýkoliv lékař či chirurg vám poví, že dojde–li k zástavě krevního zásobování na dobu delší než 3 minuty, nastává porušení mozku, a proto kdykoliv dojde k srdeční zástavě,vyvíjí se horečné úsilí krevní oběh zase rozproudit. Trochu jsme odbočili, abychom ukázali, že smrt zásadně není okamžitá, a okamžité není ani mizení aury. Mimochodem, v medicíně je známo - zvláště ohledávačům mrtvol a patologům —, že tělesná smrt probíhá v několika etapách. Odumře mozek a po něm postupně jednotlivé orgány. Poslední umírají vlasy a nehty.

Jelikož tedy tělo neumírá okamžitě, mohou stopy aury přetrvávat. Z nich může jasnovidec vyčíst příčinu smrti. Éterické tělo je odlišné povahy než aura a může nějaký čas dál existovat jako nezávislý fantom, zvláště pak v případech smrti náhlé a násilné. Zdravý člověk, jehož taková násilná smrt postihne, má „baterie plně nabité" a éterické tělo tudíž v plné síle. Při smrti se od hmotného těla éterické tělo oddělí a odplouvá. Pod vlivem magnetické přitažlivosti navštíví bezpochyby svá dřívější oblíbená místa a vyskytne–li se tam v tu chvíli jasnovidec či někdo, kdo se nachází ve stavu silného rozrušení (tzn. jeho vibrace jsou zrychlené), pak takový člověk dokáže éterické tělo vidět - a zvolá: „Jé! To je duch toho a toho!''

Aura je ve srovnání s poměrně hrubším éterickým tělem mnohem jemnější. Je oproti éterickému tělu jemnější tou měrou, jakou je éterické tělo jemnější oproti tělu hmotnému. Éterické tělo „překrývá" tělo hmotné jako dokonalý obal, který přesně sleduje tělesné obrysy, zatímco aura se prostírá kolem těla v podobě obalu vejčitého tvaru (obr. 4). Může dosahovat výšky až přes 2 metry a ve své nejširší části mívá kolem 1,2 metru. Směrem dolů se zužuje, takže zašpičatělejší konec tohoto pomyslného „vejce" je dole v nohách. Podstatou aury je vyzařování jasných barev mezi různými tělesnými centry. Staří Číňané říkávali, že „jeden obraz vydá za tisíc slov". Abychom si pár tisícovek slov ušetřili, vkládáme do této lekce náčrtek profilu ženy, stojící z boku, s vyznačením siločar aury, která proudí mezi jednotlivými centry, i celkový obrys jejího vejčitého tvaru.

Cítíme potřebu ještě jednou vám zcela jasně zdůraznit, že aura skutečně a zcela nepochybně existuje, přestože vy ji zatím nevidíte. Zajisté uznáte, že nevidíte ani vzduch, který dýcháte, a velice pochybujeme o tom, že ryba vidí vodu, v níž plave! Aura skutečně představuje životní sílu. Existuje, přestože většina neškolených lidí ji nevidí. Lze ji však spatřit za pomoci určitých nástrojů, jako jsou např. různé druhy ochranných brýlí; ale to, co se nám o těchto pomůckách podařilo zjistit, nás vede k přesvědčení, že jsou zraku vysoce škodlivé. Přetěžují oči a nutí je namáhat se nepřirozeným způsobem. Nemůžeme vám proto prozatím žádné z těchto ochranných brýlí k vidění aury doporučit, ba ani rozličné filtry, skládající se ze dvou tabulek skla s vodotěsným prostorem uprostřed, které se plní zvláštní a obvykle velice drahou barvou. Můžeme vás jen povzbudit, abyste trénovali a pak, při troše víry, byste měli začít vidět. Největší překážkou ve vidění aury je to, že většina lidí si nevěří, že by dokázala naučit se ji vidět.

Aura, jak jsme už řekli, je pestrobarevná, ale podotýkáme, že hovoří–li se o barvách, znamená to spíše určitý úsek spektra. Jinými slovy, stejně jako používáme výrazu „barva", mohli bychom i udat kmitočet vlnění, které označujeme pojmenováním „červená" nebo „modrá". Mimochodem, červená je jedna z nejsnadnějších barev, co se vidění týče. Modrá už tak snadná není. Někteří lidé modrou uvidět nedokáží a jiní zase nevidí červenou. A pozor, ocitnete–li se v blízkosti osoby, která auru vidí, buďte opatrní a neříkejte nic, co není pravda, protože pokud zalžete, ten, kdo auru vidí, vás odhalí! Běžně má každý kolem hlavy záři namodralého nebo nažloutlého zbarvení. Když se dopustíte lži, probleskne touto „svatozáří" žlutozelená. Je to odstín obtížně popsatelný, ale ten, kdo ho jednou spatřil, už ho rozezná navždy. Takže lhát za těchto okolností znamená okamžitě se prozradit zelenožlutými záblesky, které začnou prokmitávat.

Dá se říci, že vlastní aura sahá tak do výšky očí, a dál směrem nahoru se prostírá vyzařující vrstva žlutého nebo modrého zabarvení, která bývá nazývána svatozář neboli nimbus. Na samém vrcholku aury proudí pak jakýsi světelný vodotrysk, který je na Dálném východě známý pod názvem Lotosový květ, protože tak opravdu vypadá. Je to proud barev, a při troše představivosti v jeho víření můžeme spatřovat kvetoucí sedmiplátečný lotos.

Čím vyšší duchovnosti kdo dosáhne, tím intenzivnější šafránovou žlutí se jeho svatozář, neboli nimbus, vyznačuje. Když člověk vytváří nepěkné myšlenky, zabarví se tato část aury blátivě hnědavým odstínem a olemuje se žlučovitou žlutozelenou, která dokládá faleš.

Jsme přesvědčeni, že auru dokáže vidět víc lidí, než by se zdálo. Věříme, že mnozí auru vidí, či vnímají, cítí, aniž by si to uvědomovali. Je docela běžné, že někdo tvrdí, že tahle barva mu sluší, zatímco takovou či jinou si obléknout nemůže, protože instinktivně cítí, co s jeho aurou barevně ladí a co ne. Jistě jste si všimli někoho, kdo se obléká do barev, které mu podle vás vůbec nesedí. I když auru třeba vědomě nevidíte, jste možná vnímavější, než váš barevným laděním nevhodně oblečený přítel, a uvědomujete si, jak tyto barvy s jeho aurou neladí. Spousta lidí tedy vnímá, cítí či nějak jinak je si lidské aury vědoma. Jelikož jim však od raného dětství tvrdili, že je přeci nesmysl, něco takového vidět, či něco podobného vnímat, vtloukli jim do hlavy, že ONI nic takového v životě vidět nemohou.

Když se člověk obléká do určitých barev, může také prokazatelně ovlivnit vlastní zdraví. Nosíte–li šaty barvy, která se s vaší aurou neladí, pak se bez pochyby budete cítit nesví, ve špatné náladě a rozmrzelí, dokud tu nevhodnou barvu nesundáte. Můžete si také všimnout, že určité barvy zařízení bytu vás dráždí a jiné uklidňují. Vždyť názvy barev jsou konec konců jenom odlišná pojmenování různých vibrací. Červená je vlastně určitá vibrace, jiná je zelená, a ještě další je černá. Stejně tak jako vibrace,které říkáme „zvuk" může neladit s jinou a vytvořit tak kakofonii, tak i „nezvučné" vibrace, jimž říkáme barvy, mohou mezi sebou neladit a tvořit disharmonii duchovní.

-pokračovanie-


KNIHU bolo možné zakúpiť na tejto adrese


Dr. T. Lobsang Rampa

Translation Jitka Badoučková, 1996


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.


Autori: 
Štítky: 
august 29, 2014 23:57 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top