Obrázok používateľa CEZ OKNO
Elegantní Bůh: 10. Rozpory jednotlivých -ismů

Mnohaúrovňovost poznání a nepochopení tohoto jednoho ze základních principů poznávání světa je jedním a možná hlavním z důvodů zdánlivé rozpornosti jednotlivých náboženských směrů a -ismů. Problém spočívá v tom, že oni mají vlastně všichni pravdu a pro tu svou pravdu mají i dostatek svých důkazů, ať už jsou to důkazy vědecké, teologické nebo transcendentální.

Abychom byli schopni pochopit pravdu těch druhých, je vždy důležité zkoumat, z které úrovně poznání je nám tato pravda předkládána.
Zvláštní jsou rozpory v základních otázkách i příbuzných náboženství. Jako příklad bych uvedl následující rozdíl. V Indii je (bylo) spáchání sebevraždy za jakýchkoliv okolností nejtěžším hříchem. V Japonsku je (bylo) nejtěžším hříchem za určitých okolností sebevraždu nespáchat.

Znovu upozorňuji, že následující kategorizace je nutně zjednodušující a hranice mezi jednotlivými kategoriemi jsou velmi mlhavé a nezřetelné a jsou směry a -ismy pohybující se na hranici mezi dvěma kategoriemi. Pro zařazení příkladů -ismů do jednotlivých kategorií jsem použil jejich základní směřování a přiznávám, že sám cítím jejich problematičnost.
Nejedná se mi však v této části o přesné a úplné zařazení jednotlivých -ismů do správných škatulek. Hlavním smyslem je upozornění na důvody zdánlivé rozpornosti a mnohdy nesmiřitelnosti různých směrů snažících se o výklad Světa.

Většina velkých světových náboženství ve své původní křišťálové podobě, nezkreslené věky a nezdeformované ideology využívající a zneužívající víru v nejvyšší ideje ke svým cílům, k nám promlouvá v rámci kategorizace zavedené v této knize ze 2. nejvyšší úrovně poznání – „Vědomí – Stvořený svět“.
Jako příklady náboženství této úrovně poznání uvádím buddhismus, hinduismus, křesťanství. Současně se do této kategorie dají zařadit i některé filosofické směry doby dávno minulé i přítomné (například model jsoucna Paula Bruntona je možná nejlepší ukázkou).

Na logickou otázku, proč je opomenuta úroveň nejvyšší „Bůh – Universum“ se pokusím odpovědět možná pro někoho ne zcela dostatečným způsobem. Z této nejvyšší úrovně již není nic, co by k nám promlouvalo, pravda na této úrovni je pro nás nesdělitelná a není pochopitelná rozumem. Je možné pouze „zahlédnout“ záblesky této poznání ve stavech rozšířeného vědomí (ať už tomu někdo říká osvícení nebo halucinace). A tyto záblesky také probleskují do uvedených náboženství a prosvětlují tak poznání 2. úrovně.

Do kategorie 3. úrovně poznání – „Bytost – reinkarnace“ bych zařadil šamanismus a náboženství přírodních národů (náboženství afrických domorodých kmenů, Aborginců apod.).

Do kategorie 4. úrovně poznání – „člověk – prostor a čas“ jsem si dovolil zařadit (a to jsem si asi dovolil dost) institucionalizovaná náboženství, jejichž typickými představiteli jsou křesťanství (zejména v pojetí katolické církve) a islám. Patří sem rovněž všechny sekty se svými „náboženstvími“. Nepochybně i v těchto náboženstvích jsou záblesky poznání poznání vyšších úrovní, tak jak je to ostatně u všech -ismů na všech úrovních poznání, protože nic nemůže zcela zapřít svůj „božský původ“.
Samozřejmě do této kategorie patří všechny -ismy odvozené od materialismu a jejich základ – karteziánsko-newtonovské paradigma.

Zde bych znovu připomenul podobenství o úrovních poznání z „Úvodu“. Válec se zde jeví z každé úrovně (různou úrovní je v tomto případě počet dimenzí) jako jiný útvar (viz obr. č. 1 – str. 12).
I z tohoto modelu je patrné, že pochopit pravdu jiné úrovně je za běžných okolností daleko snazší v případě, kdy vyšší úroveň se snaží pochopit pravdu nižší úrovně.
Je jednoduché si z pohledu třídimenzionálního systému představit, že válec se promítá do dvojdimenzionálního vesmíru jako obdélník, kruh nebo elipsa.
Daleko náročnější je představit si z pohledu dvojdimenzionálního vesmíru při vnímání obdélníku, kruhu nebo elipsy, že se jedná o ten samý objekt, či dokonce vytvořit myšlenkovou konstrukci válce.
Dobře víme, že představa čtyřdimenzionálního objektu je pro nás v podstatě nemožná, i když s takovými objekty matematika dokáže pracovat.

Z tohoto podobenství je zřejmé, že i z pohledu té samé úrovně se pravda může jevit různě a proto jsou zásadní rozpory i mezi -ismy té samé úrovně, které jsou tím větší, o čím nižší úroveň se jedná.
Naopak je pochopitelné, že o čím vyšší úroveň se jedná, tím jsou její zastánci tolerantnější, protože jsou schopni chápat i poznání nižších úrovní.
O čím nižší úroveň se jedná, tím se zdá pravda jednodušší a jednoznačnější a její zastánci mají proto tendenci být dogmatičtější a fanatičtější a jsou proto původci většiny velkých světových konfliktů.

Naše vnímání Světa probíhá tím způsobem, že nevnímáme Svět přímo, ale vytváříme si v našem vědomí model Světa a s tímto modelem pak pracujeme při našem uvědomování si Světa.
To je důležité mít stále na mysli, zejména když nám dělá problémy pochopit odlišné názory na jednotlivé detaily Světa. Stejně vypadající detail zasazený do odlišného modelu vypadá jinak, i když se jedná o „optický“ klam. (obr. č. 11).


Obr. č. 11 a)


b)

U obrazce a) i b) je úsečka ohraničená jednou vnitřními a jednou vnějšími šipkami zcela stejně dlouhá, i když to tak nevypadá.
Pro všechny úrovně poznání platí určité zákony, které je možno poznávat a definovat tak, aby je člověk mohl využívat a řídit se jimi. Problém spočívá v tom, že zastánci pravd nižších úrovní odmítají uznat a většinou vůbec připustit možnost existence pravd vyšších úrovní. Ale i na druhé straně bývá někdy tendence ze strany zastánců pravd vyšších úrovní znevažovat a zlehčovat poznání nižších úrovní.
To někdy pramení z nechuti a možná neschopnosti některých teoretiků velkých pravd vyšších úrovní žít v tomto světě, protože jejich úroveň duchovního vývoje neodpovídá pravdám, které hlásají.

Z rozdílností úrovní pravd plynou hlavní názorové rozdíly a v mnoha případech jejich nesmiřitelnost podpořená egy jejich hlavních tvůrců a zastánců a ve velké většině případů i proměnou toho kterého -ismu v ideologii sloužící k materiálnímu prospěchu.

Velmi zajímavé jsou argumenty těch „správně věřících“, i když si třeba říkají materialisté nebo skeptici. Na dotaz proč odmítají zkoumat něco, co je mimo jejich úroveň poznání, odpovídají velmi „logicky“ – „Přece nebudu zkoumat něco, o čem vím, že to neexistuje“. Nic nového pod sluncem. Mnohokrát v dějinách lidstva vydávaly hlavy učené svojí víru za znalost a staly se tak terčem posměchu svých potomků. Lidstvo jako celek je asi stále ještě nepoučitelné.

Zcela logické mi pak připadá, že čím je určitý -ismus na nižší úrovni poznání, tím jeho zneužití napáchalo a bohužel ještě napáchá více škod v dějinách lidstva. Škodami nejsou míněny pouze na první pohled zřejmé škody na životech, majetku a ekologii, ale i škody spočívající v nesvobodě určitých vrstev nebo skupin lidí či celých národností a národů anebo v ničení kulturního dědictví lidstva.

Miroslav Zelenka

Bližší informace o možnostech nákupu knihy je možno získat na adrese www.miroslav-zelenka.cz


Všetky časti seriálu postupne nájdete na tejto adrese.


Súvisiace:

Výber MIROSLAV-ZELENKA.cz
http://www.cez-okno.net/rubrika/vyber-miroslav-zelenkacz


máj 28, 2014 23:25 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top