Obrázok používateľa CEZ OKNO
Elegantní Bůh: 13. Reinkarnace

Reinkarnace – převtělování – opětovné vtělování. Při této příležitosti bych uvedl jeden z mých dalších pokusů o inovaci běžně používaných výrazů. Tak jako považuji za vhodnější výraz virtuální realita než iluze, tak si myslím, že je přesnější pojem transformace duše (pře-formování – přeměna duše z jedné formy na jinou formu, přeměna formy téže podstaty) než inkarnace duše. Slovo inkarnace – vtělení je omezující a tím i méně vhodné pro proces, kterému dává název.

Kdybychom se však drželi způsobu tvorby slova in-karnace, tj. v-tělení i u v-formování, dostali bychom slovo in-formace. To by asi bylo ještě přesnější pro proces, kterým duše prochází, ale slovo informace se již používá s jiným významem a tudíž by bylo zavádějící.

I když si myslím, že podobnost je to více než zajímavá. Vždyť vlastně nedochází k ničemu jinému než ke změně informací. Takže vlastně transformace duše je transinformací.

Z toho důvodu, že výraz reinkarnace je již natolik zažitý, budu ho používat i zde, ale ve smyslu výše uvedeném, tj. ve smyslu retransinformace.

I zde je nutné si uvědomit, že z pohledu vyšší úrovně pravdy se jedná rovněž o iluzi, o součást Kosmické hry. Přesto však opět z pohledu 3. úrovně pravdy – „Bytost – reinkarnace“ je to realita, součást božího programu a my se této reality a podřízení se jejím zákonům nezbavíme pouhým konstatováním či uvědoměním si, že je to jedna ze součástí iluze.

Zejména my, jakožto bytosti – lidé, pro něž je určující 4. úroveň pravdy („člověk – čas a prostor“), jsme těmto zákonům podřízeni a tak, jako pro oblast právních předpisů, tak i pro oblast přírodních a božích zákonů platí, že neznalost zákona neomlouvá.

Rozdíl je v tom, že u přírodních a božích zákonů nastane důsledek jejich působení vždy.

Opravdu těžko lze předpokládat, že například gravitace si nevšimne, že jste zakopli a nepřinutí vás upadnout. A to, že byste měli šanci ji podplatit, už vůbec nepřichází v úvahu.

Z důvodů, které jsem ještě dostatečně nezkoumal (možná má na naši západní civilizaci vliv tradiční citace Bible, že bůh stvořil člověka k obrazu svému a z toho plynoucí nesprávný předpoklad, že způsob myšlení Boha je podobný našemu), má většina lidí tendenci klást boží zákony spíše na úroveň lidských zákonů než zákonů přírodních.

Z toho pak už je blízko k závěru, že působení božích zákonů je přibližně stejně nedůsledné a nepřesné jako těch lidských.

To je však velký omyl. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. I v lidové moudrosti je obsažen princip reinkarnačních zákonů.

Abychom byli důslední ve svém pochybování o velkých pravdách, položme si otázku. Proč reinkarnace?

Aby mohlo docházet k vývoji Bytosti (člověka) až k boží dokonalosti, ke splynutí s Bohem. Ale proč?

Kdyby všemohoucí Bůh chtěl Bytost dokonalou, tak takovou prostě stvoří. To, že reinkarnace slouží k vývoji, je rovněž jednou z iluzí.

Štěstí je stav mysli člověka, ne stav tak zvané reality, která člověka obklopuje. Je nutno hledat vyváženou harmonickou střední cestu mezi krajními polohami východního a západního stylu myšlení, jak štěstí dosáhnout.

Východní pól myšlení charakterizovaný pojetím „nic nechtít“ a západní protipól charakterizovaný pojetím „všechno mít“.

Pokud člověk nic nechce, týká se to i jeho vývoje. Takto absolutně pojaté „nic nechtít“ však odpovídá nižším vývojovým stupňům, kterými bytost v nižších formách předcházejících člověku již prošla. Jestliže bychom tedy chápali z pohledu nejvyšší úrovně poznání, že smyslem života je život, přesněji vyjádřeno tvůrčí proces a naopak zjednodušeně řečeno smyslem je něco prožít, proč by potom nejvyšším smyslem našeho života měl být vývoj, jehož završením by bylo ukončení cyklu reinkarnací?

Přicházíme do tohoto života s tím, abychom tady něco prožili a pak bychom měli udělat hlavním cílem našeho života to, abychom unikli z koloběhu reinkarnací a už nikdy nic neprožili? Zdá se, že to není zcela logické. Tím nechci říct, že nemá žádný smysl práce na vlastním vývoji. Samozřejmě má. Jedna z her Velké kosmické hry je hra na reinkarnace a na vývoj a tím, že jsme do této hry vstoupili, přijali jsme i její pravidla. Hlavním smyslem je tvůrčím způsobem si zahrát. Pokusím se o určité přirovnání s běžnou lidskou činností, kterou jsou hry. Až na „patologické vítěze“ (jejichž hrou je hra na vítěze) si velká většina lidí jde zahrát tenis, golf, fotbal, karty či šachy a budou hrát pravidelně i kdyby třeba stále prohrávali, protože je baví vlastní hra. To však není v rozporu s tím, že se snaží v rámci pravidel (někteří i mimo rámec) vyhrát.

 

Miroslav Zelenka

Bližší informace o možnostech nákupu knihy je možno získat na adrese www.miroslav-zelenka.cz


Všetky časti seriálu postupne nájdete na tejto adrese.


 

Súvisiace:

Výber MIROSLAV-ZELENKA.cz
http://www.cez-okno.net/rubrika/vyber-miroslav-zelenkacz

 


jún 13, 2014 22:24 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top