Přestože máme stále pocit, že vše z reálného světa vnímáme prostřednictvím našich smyslů, a že to je naprosto základní a neoddiskutovatelný fakt, pokusím se znovu na analogii počítače vysvětlit, že tomu tak být opravdu nemusí.
Počítač (blíže k analogii s člověkem by byl robot) vnímá své okolí a svět prostřednictvím senzorů (jako například kamery, mikrofony) a můžeme si klidně představit, že tento náš počítač je vybaven k vnímání světa i více než pouze pěti smysly. Může například vnímat i radioaktivitu, elektromagnetické vlny a třeba i gravitační vlny). Informace získané ze senzorů zpracovává a vyhodnocuje a tím vzniká jeho „vnímání“ světa (viz obr. č. 3).
|
|
|---|
Teď si představme, že tento počítač odpojíte od jeho senzorů a připojíte na nějaký superpočítač, který mu bude předávat všechny informace v takové formě, jako je dostával od svých senzorů (viz obr. č. 4). Součástí těchto informací bude i to, že jsou stále předávány prostřednictvím jeho senzorů.
|
|
|---|
Takovýto počítač bude zpracovávat a vyhodnocovat předané informace stejně, jako když je dostával od senzorů a jako reálný vnímat virtuální svět vytvořený superpočítačem.
Superpočítač takto může vytvářet společný virtuální svět pro mnoho „podřízených“ počítačů (viz obr. č. 5).
Pokud mezi každým počítačem a superpočítačem existuje také zpětná vazba (vnímání virtuálního světa jednotlivým počítačem a reakce na něj je přenášena zpět do superpočítače), je možno předpokládat, že nic nebrání tomu, aby superpočítač umožňoval i vzájemnou interakci mezi jednotlivými počítači.
|
|
|---|
Na obdobném principu si můžeme představit funkci a vzájemný vztah Světové mysli a jednotlivých entit (Bytostí) – jednotlivých částí Vědomí.
Vztah jednotlivých Bytostí (jednotlivých vědomí) ke Světové mysli si lze představit jako nekonečně ohromnou počítačovou síť.
Každá Bytost je jako počítač, který je v síti se všemi ostatními počítači (Bytostmi). Přenos informací probíhá v této síti v nulovém čase. Komplexním propojením všech počítačů vzniká zcela nová kvalita vědomí. Dalo by se to popsat jako vědomí superpočítače. Tento superpočítač se svou novou úrovní kvalitativně a kvantitativně nekonečně převyšující jednotlivé počítače pak promítá „vše“ do vědomí (v počítačové hantýrce do operační paměti) jednotlivých počítačů, které se však – jakožto součásti tohoto superpočítače – rovněž podílejí na tvorbě tohoto „vše“, které je promítáno do jednotlivých počítačů.
Vztah Světové mysli jako Imanentního boha k některé z entit si je možno představit též jako vztah kompletního hologramu k jeho částem. Každá část hologramu obsahuje informace o celém hologramu, ale čím je část hologramu menší, tím jsou informace nepřesnější. U hologramu je to vidět zřetelně. Při pozorování části hologramu vidíte vždy obraz celého objektu, který je hologramem zobrazován, ale čím je část menší, tím je i horší kvalita zobrazení (viz obr. č. 6).
|
|
|---|
Proto odvolávání se na zdravý selský rozum („přece, když něco vidím, slyším nebo cítím, tak to tak musí být“) je v tomto případě zavádějící. Opravdu neexistuje a ani existovat nemůže žádný pro ortodoxního vědce přijatelný důkaz toho, že to takto není. Stojí zde pouze jedno tvrzení proti druhému tvrzení, jedna víra proti druhé víře. V zájmu objektivity nutno podotknout, že všichni se tváří, že v jejich případě se nejedná o víru, ale vědění, zatímco v případě těch druhých se jedná o víru a nevědění.
Miroslav Zelenka
Bližší informace o možnostech nákupu knihy je možno získat na adrese www.miroslav-zelenka.cz
Všetky časti seriálu postupne nájdete na tejto adrese.
Súvisiace:
Výber MIROSLAV-ZELENKA.cz
http://www.cez-okno.net/rubrika/vyber-miroslav-zelenkacz
