Obrázok používateľa CEZ OKNO
Elegantní Bůh: 5. Model Bytosti

Bytost prochází všemi vývojovými formami a obohacena o prožití všech možných principů bytí se vrací k Bohu (viz obr. č. 7). Na obrázku je Bytost zobrazena jako spirála a každé barvě odpovídá vývojové stádium Bytosti: částice – bílá, nerosty – červená, rostliny – oranžová, živočichové – žlutá, lidé – zelená, nadlidé – modrá, andělé – fialová, nižší bozi – purpurová, vyšší bozi – bílá. Z pohledu vyšších úrovní pravdy je vhodnější popisovat bytost tak, že je současně všemi vývojovými formami najednou.

 


Obr. č. 7

 

Vývoj Bytosti na barevné škále – napřed je červená, kdy je forma Bytosti blízko bohu, ale chybí poznání. V barevném spektru pak dochází k přechodu od teplých barev ke studenějším, které představují poznání - intelektuální složku. Poté se opět vrací k bohu a studená intelektuální modrá se obohacuje o teplou červenou složku a přechází ve fialovou a purpurovou barvu.

To, v jaké formě se vícedimenzionální Bytost zrovna projevuje v určitém bodě našeho časoprostoru, si můžeme představit na modelu (viz obr. 8). Pro lepší pochopení si náš časoprostor zjednodušeně představme jako dvourozměrný, tj. jako plochu. V místě, ve kterém protíná barevná spirála bytosti tuto plochu, my vnímáme průnik Bytosti do našeho časoprostoru jako barevný kroužek a podle barvy i odpovídající formu Bytosti (inkarnaci – například rostlinu, živočicha, člověka).

 


Obr. č. 8

 

Jako analogii vývoje Bytosti použiji oblíbenou představu moře a kapky vody. V hlubinách oceánu není takřka žádný pohyb, nepronikají sem žádné zvuky a je tam stálá teplota a tma. Kapka moře je tam ve stavu, kdy si uvědomuje především sounáležitost s celkem, jednotu a neměnnost.

V průběhu nekonečné doby (z pohledu kapky) se vlivem různých procesů dostává kapka blíže k hladině. Stává se součástí mořských proudů a uvědomuje si již pohyb.

Později se dostává k mořské hladině a stává se součástí vlny. Zde již si plně uvědomuje pohyb, různé stavy, různé teploty, světlo a částečně už začíná z hladiny vnímat i Svět mimo oceán. Zde si již kapka uvědomuje svoji možnost spolupůsobení s ostatními kapkami ve vlně.

A pak dochází k tomu mimořádnému okamžiku v životě kapky, kdy při nárazu na další vlnu je kapka vymrštěna do prostoru. Kapka je nyní plně samostatná, zcela svobodná, plně si uvědomuje svoji jedinečnost a oddělenost od moře. Poprvé je schopna vidět „Svět“ v celé jeho šíři, s určitým nadhledem (z pohledu kapky míněno doslova i v přeneseném slova smyslu). Obohacena o tuto zkušenost o toto uvědomění se kapka vrací zpět do moře.

Zprvu se stává opět součástí vlny, ale zmoudřelá kapka již není pouhou součástí vlny, ona má vědomí vlny, ona je vlnou. V počítačovém žargonu by se dalo říct, že se stává hlavním programátorem programu „vlna“. S dalším postupem se opět stává mořským proudem a hlavním programátorem programu „mořský proud“. Nakonec opět zcela splývá s mořem a stává se mořem a hlavním programátorem programu „moře“.

Na planetě Zemi je inkarnováno mnoho bytostí na různých stupních úrovně vývoje, a to i velmi rozdílných, na rozdílném místě barevné spirály, na různé vzdálenosti od božského centra (viz obr. č. 7) a od jeho přitažlivosti.

Každý, kdo někoho nenávidí nebo jím opovrhujeme (a může se jednat i o jiného tvora než člověka) pro jeho chování nebo špatné vlastnosti, by si měl uvědomit, že i on, jako bytost procházející vývojem, jednou byl, nebo (v pro něj „horším“ případě) bude na stejném vývojovém stupni, jako je subjekt jeho nenávisti nebo opovržení.

Jeho chování a vlastnosti pak byly nebo budou velmi podobné, ne-li přímo totožné s chováním a vlastnostmi odsuzovaného subjektu. Takže v podstatě dochází k odsouzení sebe sama na jiném vývojovém stupni. Pokud opět použiji podobenství, je to jako kdybychom se odsuzovali za to, že jsme se jako mimina počurávali, nebo v první třídě neuměli perfektně číst a psát.

K naplnění Ježíšova přikázání „Miluj bližního svého jako sebe sama“ je v duchovní literatuře často doporučováno vnímat druhého jako součást celku, jehož součástí jsme i my (to odpovídá pohledu z úrovně pravdy č. l „Bůh – Universum“).

Myslím, že je vhodné tento pohled doplnit i o lidsky bližší a asi pochopitelnější pohled na druhého, jako na sebe sama na jiném stupni vývoje, jako na část sebe sama prožívající jiné principy bytí (to odpovídá pohledu z úrovně pravdy č. 2 „Vědomí – Stvořený Svět“).

Mimo rámec této kapitoly je možno toto vnímání druhých ještě doplnit o další rovinu, a to o soucitný pohled na „hříšníka“ daný poznáním, že každé „špatné“ chování bude jednou působením karmy vykoupeno utrpením (to odpovídá pohledu z úrovně pravdy č. 3 „Bytost – reinkarnace“).

Bytost v rámci svého komplexního vývoje prochází všemi principy bytí. To znamená i principy, které se zdají obdivuhodné i zavrženíhodné. Bytost se při svém vývoji v lidské fázi inkarnuje i do osobností typu Hitlera a Stalina i do osobností typu Ježíše a Budhy. Každý z nás jednou byl nebo bude osobností typu Hitlera, Stalina, Ježíše nebo Budhy. Přesněji řečeno každý z nás někde v časoprostoru je současně všemi těmito formami.

 

Miroslav Zelenka

Bližší informace o možnostech nákupu knihy je možno získat na adrese www.miroslav-zelenka.cz

 


Všetky časti seriálu postupne nájdete na tejto adrese.


 

Súvisiace:

Výber MIROSLAV-ZELENKA.cz
http://www.cez-okno.net/rubrika/vyber-miroslav-zelenkacz

 


máj 12, 2014 01:10 dopoludnia
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top