Obrázok používateľa CEZ OKNO
Prof. Milan Rýzl: VĚDECKÝ ÚVOD DO PARAPSYCHOLOGIE - 1. Ú v o d

Již od starověku jsou stále a stále v různých obměnách tradovány zprávy o tom, že někteří zvlášť nadaní jedinci byli schopni nekonvenční interakce s okolním světem: uměli získávat informace o vzdálených dějích mimo rámec normálních smyslů, nebo dokázali přímo působit na své okolí jakoby „pouhou silou myšlenek“. Mezi lidem jsou tak šířeny − často zveličené a tajemným nimbem opředené − pověsti o různých neobvyklých schopnostech a úkazech.

ÚVOD

Jsou to například: tušení, předtuchy významných událostí; jasnovidné sny; zprávy o tajemných výkonech šamanů a kmenových kouzelníků přírodních národů, kteří prý dokáží ovlivnit vzdálené osoby pomocí různých magických obřadů; zprávy o výkonech indických fakírů a příslušníků asketických náboženských sekt, kteří „silou vůle“ dokáží dalekosáhle ovlivnit své tělesné funkce; „zázraky“ světců, proroků a náboženských vůdců; víra v „zázračnou“ léčebnou sílu vyzařující z některých osob či posvátných míst; schopnosti vybavované různými lidovými praktikami − jako třeba hledání vody a ložisek nerostů pomocí virgule (proutkařství) či siderického kyvadélka, věštění z křišťálové koule, z kávové sedliny aj.; a konečně zprávy o „strašidelných“ úkazech a znameních (strašidelné domy, zjevení „bílých paní“, znamení zemřelých apod.).

Jde o pestrou směs zpráv o jevech, v nichž můžeme spatřovat v podstatě dva základní typy účinků:

(1) Získávání informací o vnějším světě mimo rámec známých smyslů. Tato schopnost je dnes nejčastěji označována jako mimosmyslové vnímání (v následujícím textu již vžitou zkratkou ESP, z anglického ExtraSensory Perception). Pro pohodlí při jejím výzkumu jsme si zvykli rozlišovat u ní několik forem:

(a) Paragnose (nazývaná též ne příliš šťastně jasnovidnost), mimosmyslové získávání informací o objektivně registrovatelných událostech vnějšího světa.

(b) Telepatie (přenos, „čtení“ myšlenek), mimosmyslové získávání informací o myšlenkových procesech a subjektivních zážitcích jiných osob.

(c) Proskopie, prekognitivní ESP. Existenci této formy ESP předpokládáme na podkladě některých pozorování, jež nasvědčují, že tato schopnost může za určitých okolností překonávat bariéru času a že člověk touto schopností nadaný může být schopen získávat mimo rámec smyslů a rozumové úvahy informace i o událostech budoucích.

(d) Retroskopie, podobné získávání jinak nepřístupných informací z minulosti.

(2) Vyvolávání objektivně detekovatelných účinků ve vnějším světě mimo rámec známých energetických působení. Zde je předpokládána pestrá směsice účinků. Nejčastěji jsou uváděny účinky mechanické jako pohyby předmětů vyvolané na dálku (telekineze, psychokineze), antigravitační účinky (levitace), změny skupenství (materializace), transformace energie (jevy tepelné, vyvolávání fyzikálně nevysvětlitelných zvuků, vytváření elektromagnetických polí atd.), případně ovlivnění průběhu chemických reakcí či biologických procesů.

Již výčet těchto předpokládaných jevů ukazuje, proč je v problematice parapsychologie takový zmatek. Mnoho sporů a nedorozumění bylo zaviněno právě nepřesným vymezením oblasti parapsychologie. Pravda, u nového, mladého vědního odvětví bývá nesnadné přesně vymezit oblast jeho zájmu. Tak tomu ostatně bylo donedávna i u parapsychologie —, ale dnes ji již můžeme od ostatních vědních oborů poměrně dobře oddělit a ukázat si, co vlastně činí přírodní jev jevem parapsychickým a čím se parapsychické jevy liší od ostatních přírodních jevů.

Donedávna byl předmět parapsychologie chápán široce jako „tajemné jevy nevysvětlitelné známými přírodními zákony“. To byla však definice nesprávná. V každé etapě vývoje vědy vždy existují nevysvětlitelné jevy, které pak jsou v dalším procesu vědeckého poznání objasňovány. Kdyby například parapsychologie existovala již ve starověku, patřily by podle této definice do oblasti jejího zájmu například i blesk nebo infekční choroby, jevy, které jistě našim dávným předkům připadaly velmi tajemné. V průběhu vědeckého poznání a diferenciace věd však byly nahromaděny poznatky, které umožňují chápat elektrické jevy v rámci fyziky a nemoci jako předmět biologie a medicíny.

Dosavadní výzkum parapsychických jevů však odhalil, že můžeme předpokládat existenci ucelené skupiny přírodních jevů spjatých příbuznými zákonitostmi, které však nemají za podklad žádné dosud známé energetické působení − jinými slovy: jichž se účastní dosud fyzice neznámá forma energie. Tento poznatek − řekněme zatím raději předpoklad − nám poslouží při definici oblasti zájmu parapsychologie. Bude-li vyvrácen, tedy neexistuje-li v přírodním dění oblast přesahující rámec zákonů dnes fyzice známých polí a energetických účinků, pak jevy, které dnes považujeme za parapsychologické, budou postupně vysvětleny jinými vědními obory, fyzikou, psychologií, fyziologií atd. Je-li ale správný, má parapsychologie právo na existenci jako samostatné vědní odvětví, neboť zkoumá oblast jevů jiným vědním odvětvím nepřístupnou.

Mohli bychom povšechně říci, že parapsychologie zkoumá zprávy o všech záhadných jevech tak či onak spjatých s psychikou člověka. Ale základním rysem, jenž daný přírodní jev řadí do oblasti zájmu parapsychologie (můžeme říci: „ex definitione“), je to, že prokazatelně probíhá mimo rámec běžných energetických působení.

Například v případě vnímacího procesu uznáme za ESP pouze takový, kde je prokazatelně vyloučena každá možnost vnímání známých energetických účinků. To znamená předně vyloučit vnímání smyslové (zrak, sluch, čich, chuť, hmat, vnímání enteroreceptory) a vnímání podprahové (kdy normální smyslový podnět je tak slabý nebo tak krátce trvající, že nedochází k uvědomění vjemu; podnět pouze vyvolá nevědomou reakci organismu).

Ale ani toto omezení nestačí. Vylučuje pouze ta energetická působení, na která je adaptováno vnímání člověka: elektromagnetické vlny v rozmezí 400-800 μμ (zrak), zvukové vlny v rozmezí 16-20 000 kmitů (sluch) a kontaktní působení (hmat, chuť, čich, vnímání enteroreceptory). Vnímací možnosti lidských smyslů jsou však omezeny. Tak například rozsah zrakového i sluchového vnímání je omezen na poměrně malý rozsah vlnových délek, zatímco jiní živočichové mají někdy mnohem rozsáhlejší vnímací schopnosti − nejen co se týče ostrosti vnímání (čich psa, zrak dravých ptáků), ale i rozsahu podnětů, na něž mohou reagovat: Pes může slyšet vyšší tóny než člověk, netopýři a delfíni se orientují ultrazvukovým radarem podle odrazu jimi vysílaných vln v ultrazvukovém kmitočtu, někteří noční motýli se orientují čichem i při nepředstavitelně slabé koncentraci podnětové vonné látky. Včely a žáby vnímají barvy i v ultrafialové oblasti spektra. Existují hadi vnímající nepatrné rozdíly teploty (řádu 0,001 °C) a orientují se na dálku pomocí termoreceptorů. Některé druhy hmyzu se mohou orientovat na základě polarizovaného světla. Některé ryby a plži zase reagují na změny elektrického a magnetického pole.

Toto vše není mimosmyslové vnímání. Rozsáhlé a pestré vnímací možnosti živočichů jen ztěžují náš úkol izolovat ESP, pokoušíme-li se tuto schopnost hledat i v říši zvířecí. Ostatně i u lidí se můžeme setkat se zostřením některých smyslů (jemná chuť a čich ochutnávačů vín), které je možno zaměnit za ESP. Existuje například praktika zvaná „cumberlandismus“ (podle varietního umělce G. S. Garnera, jenž pod pseudonymem Stuart Cumberland v osmdesátých letech 19. století tyto výkony zavedl při svých produkcích) , která může imitovat telepatii: Artista drží za ruku člověka, jenž intenzívně myslí na nějaký ukrytý předmět. Kouzelník po chvíli předmět nalezne, přičemž se orientuje podle mimoděkých motorických reakcí, jimiž soustřeďující osoba mu buď pomáhá, nebo brání přiblížit se k hledanému předmětu. Takovýto varietní „čtenář myšlenek“ může kromě toho reagovat i na podněty z publika (zatajení dechu, vzdechy, šepot a jiné projevy napětí). Tyto reakce diváků jsou zcela neúmyslné a mohou být tak slabé, že je necvičený pozorovatel nezpozoruje.

Podobně je tomu i u druhé skupiny jevů, které řadíme do oblasti parapsychologie: u jevů parafyzikálních. I zde je podmínkou vyloučení všech dnešní fyzice známých energetických působení. Problematika je zde ještě složitější, poněvadž zde máme co činit s velmi pestrou směsicí předpokládaných účinků − ještě rozmanitějších a mnohem méně prozkoumaných, než je ESP.

(...)

Prof. Milan Rýzl

Zdroj: CADPRESS.sk


Redakcia ďakuje pánovi Hrabalovi za dovolenie zverejniť úryvok z knihy


exkluzívne.cez.okno

Knihu možno objednať na tejto mailovej adrese.

október 04, 2010 19:56 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top