“Na hodinách dejepisu sme sa učili, že starí Slovania sa sem vraj prisťahovali odniekiaľ z východu niekedy v 6.-8. storočí. Predtým tu vraj žili Kelti, Germáni a iné neslovanské kmene. Pod ťarchou nových faktov, získaných na základe moderného genetického výskumu, sa táto teória o neskorom príchode Slovanov do Európy dnes rúca ako domček z karát. Všetko nasvedčuje tomu, že predkovia dnešných Slovanov boli autochtónnymi obyvateľmi Európy. Potvrdzujú to nielen rôzne genetické výskumy ale aj lingvistické analýzy. Ako to teda bolo? Pozrime sa na genetické pozadie dnešných Európanov. Ktoré migračné vlny a aké procesy mali na toto zloženie najväčší vplyv? Aký je pôvod starovekých kmeňov Keltov, Germánov ap.? Ako to bolo s tzv. sťahovaním národov? Čo o tom prezrádzajú archaické názvy a toponýmia? Ako sme pokročili s lúštením tzv. neprečítateľných archaických nápisov? Celý rad faktov a indícií svedčí o tom, že Praslovania tu už boli dávno pred údajným historickým príchodom slovanských kmeňov do Európy. Ukazuje sa, že staroslovančina má úplne špeciálne postavenie v rámci tzv. rodiny indoeurópskych jazykov. Poznanie dávnej histórie a prehistórie určite nebude nikdy úplné, ale dnešné poznatky nielen poodhaľujú závoj nevedomosti, ale úplne menia dnešné prevládajúce názory na dejiny starých Slovanov i celej Európy.”
Z obsahu knihy Dušana Polanského “KTO SME MY SLOVANIA” (oficiálny text distribútora)
Sokol: Pán Polanský, čitateľov určite zaujíma kto je autor, môžete o sebe niečo prezradiť?
Dušan Polanský: Jsem obyčejný člověk ze severní Moravy, zaměstnaný v průmyslu. Laik, nikoliv akademik. Avšak těžím ze spolupráce s okruhem badatelů kolem slovinského prof. Antona Perdiha, který má lví podíl na informacích obsažených v knize. Některé kapitoly sám napsal, u řady dalších byl konzultantem.
Prvá séria Vašich článkov vydaných na našom portáli vo februári 2010 pod názvom ›› “Novilarská stéla a stěhování národů” vzbudila u čitateľov veľký záujem a rozvírila dovtedy takpovediac skoro stojaté vody okolo slovanskej histórie. Málokomu napadlo, že by to celé mohlo byť inak. Obzvlášť problematika sťahovania národov sa zdala byť jasná. No príbeh Novilarskej stély akoby spustil sled poznatkov, ktoré zažité preorganizovali, ba neraz prevrátili naruby..
Dušan Polanský: Provotním impulsem ke zkoumání alternativních výkladů prehistorie se vztahem ke slovanským jazykům a Slovanům byl pro mě, stejně jako pro řadu dalších lidí, Antonín Horák a jeho kniha ›› “O Slovanech úplně jinak”. Jde o "divokého" amatérského badatele, který se ovšem dotkl velkého tématu, udeřil hřebíček na hlavičku. Je nutno říci, že Antonín Horák se v lecčem mýlil a konstruoval fantaskní teorie. Na druhou stranu některé body jeho práce jsou pozoruhodné a budoucnost mu dá v mnohém za pravdu.
Ďalší článok ›› “PARADIGMA PALEOLITICKÉ KONTINUITY INDOEVROPANŮ V EVROPĚ” nezostal čo sa týka miery šokujúcich odhalení za prvou sériou ani trochu pozadu: “ZAPOMEŇME NA EXISTENCI JEDNOTNÉHO JAZYKA SLOVANŮ V ROCE 500 N.L. A JEDNOTNÉHO INDOEVROPSKÉHO JAZYKA V ROCE 4000 PŘ.N.L.”, píšete. Boli reakcie z radov laickej, prípadne odbornej verejnosti?
Dušan Polanský: Reakce laické veřejnosti byly nepočetné a reakce odborné veřejnosti téměř žádné. Konkrétně článek o paradigmatu paleolitické kontinuity vzbudil menší zájem, než článek nazvaný stéla z Novilary. Téma kontinuity a vývoje evropských jazyků je v mé knize z roku 2020 pojato obšírněji, s určitým posunem v pohledu na věc oproti zmíněnému článku z roku 2010.
›› “Vznikla angličtina z praslovančiny?” je názov ďalšieho Vášho článku. Naozaj môžeme konštatovať, že veľká skupina slov anglickej slovnej zásoby má svoj pôvod v slovanských jazykoch?
Dušan Polanský: Ano, část slov v angličtině (i jiných jazycích) je slovanského původu a mnohdy to o nich není známo, bývají označována za slova neznámého původu. Avšak tvrzení, že “angličtina vznikla z prasovanštiny” je příliš silné a nepřesné. Název článku jsem nevymyslel já. Jde o mediální marketingový tah se kterým nejsem úplně ztotožněn.
Dnes je už na svete na tému Slovanov viacero odvážnych teórií, no rátajú sa len tie podložené dátami a faktami. Nie inak je tomu i v prípade článku ›› “Stopy Slovanů na Balkáně – Slovinsko”, citujem: “Existujú indície naznačujúce, že ich predkovia, Y-haploskupina BT, muži i ženy, žili v Slovinsku najmenej pred 60 000 rokmi.” To je ale vzhľadom na existujúcu paradigmu o vývoji človeka veľmi zaujímavý údaj..
Dušan Polanský: Významná část našich genů, nejenom Slovinců, ale obecně Evropanů, pochází od lovců a sběračů, kteří žili v Evropě v paleolitu, před desítkami tisíc let. Později se přidaly významné vlny přílivu nových genů v souvislosti s rozšiřováním zemědělství – neolitu a ještě později šíření válečnických, původně pasteveckých kultur ze stepí na pomezí Evropy a Asie.
Období stěhování národů bylo významné, ale co do přílivu nových genů mělo menší vliv, než výše uvedená starší období.
V tomto roku ste vo vydavateľstve EKO KONZULT vydali knihu ›› “Kdo jsme my Slované”. Čo Vás viedlo k jej napísaniu?
Dušan Polanský: Kniha je vydaná v říjnu – októbri 2020. K jejímu napsání mě vedl jednak výrazný posun v našich znalostech o genetickém vývoji Evropy v prehistorii, který nahrává alternativním jazykovým teoriím, speciálně v případě teorií původu a vývoje slovanských jazyků, jednak příslib Dr. Bienika – vydavatelství ›› EKO KONZULT, že knihu vydá. Bez toho bych se do sepisování knihy nepustil.
Kniha je pomerne obsiahla, 239 strán veľmi zaujímavého čítania. Čo Vás viedlo k výberu konkrétnych zdrojov a autorov? V našich končinách práce slovinských historikov myslím nie sú príliš známe..
Dušan Polanský: Většinou jde o výběr z textů vydaných ve Slovinsku, ale autoři jsou vícero národností.
Kritéria pro výběr byla následující: za prvé texty které zaujaly mě samotného a u kterých předpokládám, že by mohly zaujmout i ostatní. Za druhé texty, které přinášejí fakta a indicie podporující hypotézu, že slovanské jazyky jsou mnohem starší, než je udáváno. Některé texty jsou obtížnější na čtení, jsou to vědecké články, ale právě tyto náročnější texty přinášejí silné argumenty pro výše uvedenou hypotézu. Výběr ovlivnil prof. Perdih, který mě upozornil na některé své novější články, které mají přesně tuto povahu – náročnější na čtení, ale významná fakta, data.
Tyto práce u nás nejsou příliš známé, což je důvodem pro jejich překlad a publikaci.
Ak to tak môžem povedať, ako veľmi je pre skeptika kniha “nebezpečná”?
Dušan Polanský: Kniha je určitě pro skeptiky nebezpečná. Vyskytují se v ní fakta, která jednoznačně potvrzují hypotézu o velkém stáří slovanských jazyků, což je heretické a obviňuje to vědecký mainstream z jistého tmářství, orientace na dominující teorii a ignorování, zametání pod koberec takových poznatků, které jsou v rozporu s dominující teorii. Máme dostatek údajů pro to, abychom se tímto “heretickým” směrem vážně zabývali a postavili jej na úroveň minimálně alternativního výkladu. Máme nepoměr v tom, kolik těchto “heretických” poznatků máme a jak málo pozornosti je jim věnováno.
Jinak kromě faktů kniha obsahuje pochopitelně i spekulace, domněnky o tom jak co mohlo být. Při zkoumání prehistorie a raného středověku máme tak málo údajů, že se domněnkám v zásadě nelze vyhnout. Což ostatně platí i pro novější dějiny a dnešek. Všichni žijeme ve stejných poměrech, reáliích, ale na interpretacích se neshodneme ani u zkoumání dneška, či moderních dějin a máme prostor pro domněnky a alternativní výklady i u moderních, nedávných, dobře zdokumentovaných událostí a jevů.
Ktorá časť klasicky prezentovanej histórie si podľa Vás žiada revíziu v prvom rade?
Dušan Polanský: V první řadě je to pohled na migrace, nejen v době stěhování národů a nejen ve vztahu k otázce Slovanů, ale i v dřívějších dobách a v širším evropském záběru. S tím souvisí otázka jazyků v Evropě a jejich vývoje, vzájemného ovlivňování se.
Budete pracovať na ďalších článkoch, alebo i na novej knihe?
Dušan Polanský: V nejbližší době neplánuji další knihu, spíš se budu věnovat prezentaci údajů z této knihy. Není vyloučen ojedinělý článek, překlad doplňující témata pojednávaná v knize. Každopádně se budu držet zvoleného okruhu témat, který je velmi široký a lze zkoumat řadu větví, dílčích otázek.
Čo by ste chceli odkázať Vašim čitateľom, prípadne na ktorú kapitolu upriamiť ich pozornosť?
Dušan Polanský: Čtenáře bych chtěl upozornit na kapitoly 3. a 4., které podávají přehled vývoje, zejména Evropy, opřený o DNA genealogii, rodosloví, což je mladý obor, který nám významně pomáhá nahlédnout do prehistorie z pohledu migrací a promíchávání populací. Dále pak na kapitoly 9. až 13., které přinášejí mnoho dat, faktů z oblasti jazykovědy. Kapitola 11. je překladem části práce Mateje Bora, nejvýznamnějšího jména na poli alternativních “slovanských” výkladů archaických písemných památek. A nakonec samozřejmě čtení Novilarské stély podle Antonína Horáka, což je téma, kterým jsem před 12 lety začal a které je řekněme mou “srdeční záležitostí”.
Čtenářům bych chtěl vzkázat ať knihu čtou s vědomím toho, že žádná kniha, žádný člověk nemá pravdu ve 100%, v každém svém jednotlivém tvrzení, zejména pokud jde o interpretaci prehistorie, a že bychom měli ve své mysli a veřejném prostoru ponechávat určitou otevřenost, místo i pro názory, se kterými nejsme ztotožněni (s výjimkou názorů extrémně agresivních, volajících po likvidaci oponentů a opozičních názorů).
Ďakujem za rozhovor, prajem veľa úspechov a tešíme sa na Vaše ďalšie články!
CEZ OKNO sa zhováral Sokol
šéfredaktor portálu
31. október 2020
VIAC od autora nájdete na tejto adrese.
KNIHU môžete objednať na tejto adrese
Súvisiace:
DUŠAN POLANSKÝ Výber
https://www.cez-okno.net/rubrika/dusan-polansky-vyberHOVORY CEZ OKNO
http://www.cez-okno.net/hovory-cez-oknoVIDEOHOVORY CEZ OKNO
http://www.cez-okno.net/video-hovory-cez-okno
