Obrázok používateľa CEZ OKNO
Brazilský kontaktér - zánik Sodomy

Mnohokrát jsem se v noci probouzel s divným pocitem, něco mezi probuzením a spánkem. Tato neobvyklá „probuzení“ se stávala kole 3 ráno, asi proto, že je to nejlepší doba pro duchovní zkušenost. Když se to stalo, vídával jsem barvy, tvary, kruhy, čtverce, vzorce a tak dál. Byly to živé představy, něco jako film. Příběhy v tomto stavu dávaly smysl. Ne jako ve snu. Mohl jsem dokonce cítit a dotýkat se věcí. Jedna z těchto prvních zkušeností se odehrála asi v roce 2008.

V tomto zážitku jsem byl v nějakém opevnění se silnými černými zdmi. Bylo teplo a vzduch byl čistý. Místnosti byly zdobené naprosto ohromující sbírkou umění z různých historických period, jako např. nábytkem od Ludvíka XV., čínskými vázami apod. Vše ve vysoké kvalitě jako v muzeu. V místnosti, ve které jsem byl, byly dveře, ze kterých vyšla reptiliánská žena. Měla popelavou pokožku, černé oči, měla hlavu jako ještěrka, neviděl jsem žádné šupiny a její podoba zepředu mi připomínala nějakého brontosaura. Nekorespondovalo to s popisem Reptiliánů, které jsem viděl v knihách a filmech. Její oči byly po obou bocích hlavy, nikoli vepředu. Měla obrovská ústa podobná leguánům. Viděl jsem dlouhou řadu malých zubů, vypadalo to jako pila a špičatý jazyk. Vytvářela přátelské a majestátní ovzduší, přirozené, elegantní pohyby. Ale to nebylo to hlavní. Měla na sobě lidský oděv. Měla nádherné japonské kimono z černého hedvábí s rozkvetlými růžovými třešněmi! Vypadalo to neskutečně. Všechny tyto předměty z planety Země jim patřily, ačkoli je nevyráběli. Byl to nějaký druh sbírky. Začala se mnou mluvit telepaticky:

„Tvoje jméno je Kraakar. Je mi líto jaké máš dnes podmínky. Trpělivě čekáme na den, kdy se vrátíš. Kdy se vrátíš k nám a ke své skutečné kráse. Nyní se podívej do zrcadla a uvidíš o jaké kráse to mluvím. Na to si vzpomeneš později.“

Jakmile to řekla, podala mi malé zrcadlo, abych se mohl vidět. Byl jsem jí podobný! Jen mezi námi byly drobné rozdíly. Já byl zelenější a moje hlava byla jako hlava tyranosaura. Když jsem viděl své tělo, uvědomil jsem si, že jsem byl také oblečen do lidských šatů. V mém případě to byly bohaté indiánské hedvábné šaty s těžkými šperky na vrchní části. Celé to vypadalo jako scéna z pohádky, Reptilián oblečený až po krk. Měl jsem pocit, že nádherná sbírka byla výsledkem nějakého pirátství nebo pašování z planety Země. Určitě za to nezaplatili žádné DPH. Bylo zřejmé, že měli v těchto předmětech zálibu a nějakou formou je sbírali. Buď je koupili, ukradli nebo s nimi někde obchodovali. Připomínalo mi to britské impérium a sbírky, které nashromáždili během jejich vpádů do kolonií v Indii a Africe a muzea, která si na tom postavili.

Druhý podobný zážitek byl, že jsem viděl podivného plešatého muže. Místo tohoto prostředí to bylo biblické město. Ten muž na mě zíral a optal se mě.

„Věříš, že Sodoma byla zničena, protože lidé se oddávali análnímu sexu nebo protože byli homosexuálové?“

Odpověděl jsem: „Moc ne, myslím, že je to mýtus vytvořený k odsouzení homosexuality.“

„Tak to je správná odpověď,“ řekl. „Právě proto ti řeknu něco skutečně vážného o tom, co se tam tenkrát dělo a ty jsi byl do toho přímo zapleten.“

Uviděl jsem nějakou, asi tisíce let starou citadelu (samostatná městská pevnost – pozn. překl.), typický biblický výjev. Jeho hlas se ozval znovu:

„Tak a teď jsme tu, 24 hodin před velkým zničením města Sodomy.“
Město vypadalo tak, jak by se asi očekávalo: kamenné zdi, zvířata, lidé oblečení v dlouhých šatech. Nahoře nad městem byl nějaký obezděný dvůr. Na tom dvoře bylo zaparkováno mnoho mimozemských lodí, kde reptiliáské bytosti v té době obchodovaly s lidmi. Reptiliáni vyměňovali předměty jejich výroby za surové materiály, jako bylo zlato, vzácné kameny a kovy všeobecně. Oplátkou jim nabízeli medikamenty, ale také návykové drogy a zbraně. Proto pašovali nebo přinejmenším ilegálně obchodovali s primitivními lidmi.

Uvědomil jsem si znovu, že jsem reptiliánskou bytostí jménem Kraakar. Vedle mě byl mladý Reptilián, kterého jsem považoval za žáka nebo asistenta. Podíval se na mě a promluvil velmi otevřeně:


„Kapitáne Kraakare, jste příliš zkorumpován. Jak můžete očekávat, že všechno tohle můžete dělat a zůstat nepotrestán? Konfederace planet zjistí tyto nepravosti velmi rychle. Obchodujete tu s technologickými artefakty s primitivními bytostmi a činíte je závislé na nás. To je zcela nepřípustné ve všech kosmických zákonech. Nemůžeme s tím zajít tak daleko.“
Já, nebo vlastně Kraakar na to odpovídá: „Neboj se, brzy odjedeme, dříve než dorazí.“

Tím to však nekončí. Kraakar nejenže nelegálně obchodoval, ale vytvářel také hybridy. Bylo tam mnoho podivných bytostí, které všude kolem chodily, příšerné směsice lidí se zvířaty, jako psi, býci, krabi, hmyz, všichni smíchaní v hnusných a nezákonných genetických experimentech. Tyto stvůry byly vytvořeny, aby generovaly poddruhy, které by mohly být využity v budoucnu, jakož i k zastrašování těch primitivních lidí s bytostmi, které zapadají do jejich mytologie a probouzejí ten nejhlubší děs. Sumerské umění často tyto bytosti vyobrazuje a archeologové dneška je interpretují jako pouhou fantazii. Avšak je to reálnější, než si člověk dnes dokáže představit. A to se netýká jen Reptiliánů. Tyto experimenty byly široce praktikovány mezi mimozemšťany všeobecně.

Náhle ti hrozní kříženci začali umírat. Prostě padali na zem mrtví, aniž by bylo vidět proč. Pak se Kraakar zeptal svého malého asistenta: „Kdo to zabíjí moje experimenty?“

A ten malý Reptilián odpověděl: „Jen se podívej na oblohu.“

Byla tam gigantická loď ve tvaru stříbrného kruhu. Ta prázdná oblast uprostřed kruhu byl nějaký portál, skrze který velké skupiny stíhacích letounů Federace slétávaly dolů. Tyto bojové „stíhačky“ nemilosrdně vyhlazovaly každou lidskou bytost tohoto města svým neblaze proslulým „deštěm ohně“. Nebyli posláni bohem, ale Federací planet. Rozhodli se úplně vymazat tuto událost z tváře Země. Budoucí generace nebudou mít tušení, co se tam skutečně událo.

Ironicky řečeno, Reptiliáni, kteří do toho byli zapleteni zůstali na živu, protože si zasloužili spravedlivý soud. Je zvláštní si představit, že lidé měli okamžitě zemřít, ačkoli byli jen pouhými obětmi reptiliánských choutek. Nikdo z nich nepřežil, aby vyprávěl, co se stalo - kromě Lota, ale dále o tom nic nevím. Jurisdikce Konfederace planet vyžadovala, aby bandité nebyli popraveni dříve než před soudem. Lidé, kteří byli zabiti na druhou stranu se reinkarnují do svých nových těl ve zcela novém životě, bez vědomí, co zažili nebo co viděli v Sodomě. Zapomenou na své minulé životy, tak aby mohli začít úplně znovu v jiném čase, osvobození od špatných zvyků předchozí existence. Proto si s nimi Konfederace planet nedělá starosti.

Mimozemské bytosti, ať již Reptiliáni nebo ne, si pamatují předchozí existence. Ponechávají si všechny vzpomínky svých vědomostí z minulých životů. Nějaká poprava pro ně jednoduše nic neznamená. Přerodili by se v to samé. Snadno by dostali nové tělo a opakovali by své chování znovu.

Poté, co bylo město zcela zničeno ohněm, jak popisuje Bible, nezbyl ani živáček, který by celý příběh vyprávěl o tomto reptiliánském obchodu s lidmi. Problém byl vyřešen a nyní je čas na soud. Porota byla sestavena z lidsky vyhlížejících nordických mimozemšťanů. Soudní místnost vypadala jako řecké divadlo s lavicemi do půlkruhu. Uprostřed stáli Reptiliáni, znehybnění a vinní. Členové Konfederace na nás pohlédli s opovržením. Každý věděl, že trest bude ten nejstrašnější možný. Mezi přítomnými byla i zástupkyně Reptiliánů, aby reptiliánské bandity obhajovala. Vypadala božsky v dlouhém, bohatě vyšívaném bílém oděvu, vysloveně žena na vysokém postu. Scéna byla velmi podobná mezinárodnímu tribunálu na Zemi, ona tam byla, aby hájila svůj lid, bez ohledu na to, jak špatní byli. Ale nikdo se ani nepohnul, když pronášela obhajobu. Verdikt byl vysloven:

„Kapitáne Kraakare to, co jste spáchal, je doopravdy neodpustitelné. Trest za to bude ten nejhorší, jaký je možný. Budete přerozen na planetu, kterou jste se snažil zruinovat. Strávíte několik tisíc let reinkarnováním do bídných lidských forem, do obtížné, primitivní formy existence, dokud se nakonec neregenerujete.“

Planeta Země bývala a stále ještě je viděna jako nějaké vězení pro mimozemský kriminál. Není lepší náprava pro špatného mimozemšťana, než je přerodit se do světa jako je tento. Pozorování pomalé evoluce nesnadné planety v jejím dětství je těžké. Prožívání její neférové sociální organizace, prožívání bolestného stáří a brzké smrti je téměř nesnesitelné. Žít nějakých 70 nebo 80 let je pro ně absurdní, drobná frakce z jejich normální délky života. A za časů starověku byl život ještě těžší a kratší. Inteligence a smysl je často ignorován a ti privilegovaní a elitní kasty vládnou takovéto primitivní společnosti. Pravda převažuje jen okrajově. Krátce řečeno, Země je svět trápení. Je to pro ně ekvivalent ideje pekla.

Pro vyspělé mimozemšťany obecně neexistuje smrt. Když jejich těla již nevyhovují potřebám, vymění je za nové, jako nějaký druh plastické chirurgie. Nově zrozený má tělo podobné předchozímu. Jejich vědomosti a zkušenosti z předchozích existencí jsou přeneseny do zbrusu nových těl spolu s duší, která zůstává v jakési nádobě, když se odehrává přenos těla. Ostatní druhy opouštějí hmotnou formu dohromady, ale to je jiná úroveň evoluce. Být přerozen do „přirozenosti“ jako na Zemi, kde stále převažuje přirozená sekvence života, růstu, stárnutí a smrti, je hrozný trest. Lidé, jako ostatní primitivní druhy si nepamatují své předchozí inkarnace, jazyky, kterými mluvili a nic použitelného z minulých existencí. Rodí se v ignoraci, nepamatují si odkud pocházejí. Jejich evoluční stupeň tento druh informací nenese. Kdyby si vzpomněli na své předchozí životy, vybavila by se jim v podstatě bolest, nestálost, nemoci, separace. Samotné stárnutí je mimozemšťany chápáno jako nemoc. Proto nepotřebují vězení nebo mentální ústavy. Uvrhnou jedince, kteří se špatně chovají, do světů jako je Země. A tam se musejí učit, jak se chovat tvrdým způsobem.


Reptiliánská obhájkyně tvrdila, že bandité se snažili být opravdovými patrioty, kteří byli ochotní přinášet více bohatství skvostnému reptiliánskému impériu usídlenému v Orionu. Nikoho to nepřesvědčilo. Není to poprvé, co se staly takové věci. Skupina těchto pirátů nedostala od nikoho žádný rozkaz. Dělali prostě to, co se jim líbilo. To bylo jasné zasahování do smluv o nezasahování. Byl to čin, který mohl mít neuvěřitelně škodlivé následky pro primitivní lidstvo. Mnoho dalších podobných ilegálních skupin zneužívalo nevinné, stejně primitivní rasy na nevyvinutých planetách. Konfederace planet si toho byla vědoma.

Neviděl jsem, co se dělo dál, soudím, že jsme byli popraveni a naše duše byly uzamčeny v nějakém druhu nádoby, která vypadá jako láhev, která se otevře na tom správném místě. Toto místo je Země. Nějak se jim daří udržet vědomou duši zamčenou v „lahvi“ a uvolnit ji na místě, kde se má reinkarnovat. Ať to zní sebepodivněji, duši přitahuje gravitace planety v okamžiku početí. Tato duše je zatlačena do dělohy, protože v tu chvíli nemůže uletět díky přitažlivosti gravitace. To je také pravděpodobně zdrojem původu příběhů arabské knihy „(Pohádky) Tisíc a jedna noc“, kde je džin nasát nějakou lampou a ptá se někoho, zda by ji neotevřel, aby mohl být volný. Tohle není jen fantazie, v termínech mimozemské technologie je to realitou. Proto duše mimozeských banditů byly vlity do pozemského energetického pole tak, aby byly zachyceny. Na Zemi, exilové planetě, žijí jako dokonalí lidští jedinci, a to znamená prožívat svá běžná utrpení.

Reptiliánská obhájkyně neuspěla s odvoláním pro nás, bandity, ale přinejmenším jí bylo uděleno právo sledovat z dálky naše mnohačetná pozemská přerozování a existence. Tím nám trochu může pomoci a chránit nás. Jako lidé nemohou bandité dělat takové zlo. Stanou se křehkými jako každý jiný lidský jedinec. Tudíž se pro Konfederaci planet a vesmír stanou neškodnými. Není lepší formy odnětí svobody.

Zdroj: Chico Penteado „Talking to the Reptilians“

Preklad: Karel Rašín

Zdroj: http://www.exopolitika.cz/


Súvisiace:

Reptiliáni
http://www.cez-okno.net/rubrika/reptiliani


marec 01, 2012 23:52 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top