Obrázok používateľa CEZ OKNO
HLEDÁNÍ MĚSTA BOHŮ V. 1

"Ohmatával jsem si kapsu naditou dalším bakšišem, když jsme běhali po úbočích egyptských pyramid, a neustále přitom vzpomínal a vzpomínal na neuvěřitelné pyramidy tibetského Města Bohů, ve srovnání s nimiž vypadaly egyptské pyramidy jako trpaslíci. Buřičská myšlenka, že pyramidy Města Bohů jsou také vícevrstvé, mě nenechala spát. Samozřejmě, že jsem byl přesvědčen o tom, že pyramidy enormní velikosti byly ve Městě Bohů vytvořeny pomocí vnějšího působení, protože jsem tam, pod tibetskou oblohou, uviděl jasné známky... broušení celých horských hřebenů. Ale... kdo ví... kdo ví... možná, že podzemní Šambala pracovala neznámými technologiemi zevnitř a vytvářela vícevrstvé vnitřní části pyramid."

 

Jak se na pyramidách Města Bohů tvořil Člověk a vše Živé?

Říkám vám, milý čtenáři, že jsem o této otázce přemýšlel nejen hodně, ale po tibetské expedici jsem o ní přemýšlel neustále a usilovně a svou hlavinku jsem žhavil i po nocích. Někdy se mi zdálo, že ještě trochu, a že pochopím tolik, tolik... ale pak se ukázalo, že jsem neporozuměl ničemu. Jednou jsem zapsal další myšlenku na toto téma, neznámo proč po delší straně listu papíru, pak když se tento nápad rozvinul, přilepil jsem podél ještě jeden list, pak ještě jeden, ještě jeden... Nakonec z toho vznikl traktát o délce asi 25 metrů. Ale... bohužel... zbytečně. Podstata mi unikla.

Ale teď, když jsem usedl, abych napsal tuto kapitolu, přemohlo mě vzrušení. Velmi silně mě, milý čtenáři, zachvátilo to vzrušení. Věděl jsem přece, že se chci dobrat k otázce o Velikém Tajemství Pyramid, ale navíc jsem si uvědomoval, že můj pohled na velkolepost záhad minulosti pravděpodobně vypadá jako pohled mravence na celosvětové problémy.

V té době jsem už věděl, že tvar pyramidy - to není jen tak, že pyramida je jakoby genom, tedy studnice životodárných genetických informací.

„Ale jak se tyto životodárné genetické informace zapisují uvnitř pyramidy?" kladl jsem si nejednou tuto otázku.

Zpočátku jsem si myslel, že se tyto informace zaznamenávají v pyramidě v paralelních vrstvách. Pak ale matematik Šamil Cyganov navrhl, že záznam nemusí probíhat jen po vrstvách rovnoběžných se základnou, ale i po šikmých vrstvách, což výrazně zvyšuje informační kapacitu pyramidy. Ale...

Ale cítil jsem, že tu něco nesedí. Uvnitř jsem to cítil. Cítil jsem, že se mýlím.

Pak jsem si vzpomněl na jeden okamžik z nedávné výpravy do Sýrie, Libanonu a Egypta. Během zkoumání egyptské pyramidy Médúm jsem si totiž všiml..., že je vícevrstvá. A bylo to tak.

Jako obvykle jsem požádal ,pokladníka' expedice Veněra Gafarova o peníze na úplatek, protože jsem věděl, že žádný jiný způsob, jak dobře prozkoumat pyramidy, neexistuje. Veněr s chutí otevřel ,ledvinku' a podal mi balíček egyptských liber. Přistoupil jsem k egyptským strážcům, zašustil librami v kapse a celým svým vzezřením jsem dával najevo, že bych jim je i mohl dát, pokud mi dovolí 'prolézt' pyramidu Médúm tak, jak chceme. Egypťané - strážci samozřejmě zabrali na lákavý šelest, ale začali zvyšovat cenu, pokukujíc po mé šustící tašce'. Tenkrát Veněr, který na expedici dostal přezdívku ,hlavní odborník na bakšiše', hezky otevřel ledvinku', vytáhl peníze a vsunul do mé ,šustící kapsy' ještě tři bankovky. Egyptským strážcům zaplály oči a jeden z nich hřmotně řekl nějaké egyptské slovo, které Veněr Gafarov, nadaný na jazyky, přeložil jako ,Sem s nima!'.

Hezky jsem vytáhl peníze z kapsy a podal je Egypťanům. Jeden z nich se nenápádně rozhlédl kolem, zasunul balíček liber někam pod košili, a pak jsme s Veněrem pobíhali po svazích obří pyramidy a zkoumali ji. Jak jsme tak poletovali po svazích, všimli jsme si, že povrch této pyramidy byl kdysi pokryt tlustými a hladkými žulovými deskami, které byly do značné míry zničeny. Pod těmito deskami byly vidět vápencové kamenné bloky, z nichž byla složena pyramida. Ale v jednom místě, kde bylo zničení boku pyramidy větší, jsme uviděli..., že pod vrstvou vápencových bloků je další vrstva hladkých žulových desek a v místě dalšího většího zničení jsme uviděli ještě třetí vrstvu ze žulových desek.

„Vrstevnatá pyramida!" promluvil vzrušeně Veněr Gafarov.

Oh, co jsem se o tom tenkrát napřemýšlel! Oh, kolik myšlenek se mi míhalo hlavou! Oh, kolik svahů pyramid jsme prozkoumali... za úplatek!

A řeknu vám, milý čtenáři, že všech devět egyptských pyramid, které jsme studovali, mělo alespoň nějaké stopy kdysi existující žulové pokrývky sestávající z hladkých žulových desek. Stejné desky jsme viděli... i v souvrství pyramidy na místech zlomů. Vznikal dojem, že jsou pyramidy vícevrstvé!

Vzpomínám si, že jsem stál před obří Chefrenovou pyramidou a snažil se představit si, že je také vícevrstvá, tedy že se skládá z mnoha pyramid vnořených jedna do druhé.

„Je pravda, že pyramidy nejenže jsou postavené z tesaných kamenných kvádrů, ale že jsou to komplexní vícevrstvé konstrukce?" přemýšlel jsem. „Jaký smysl mělo provádět kolosální práce na vybudování složité vícevrstvé pyramidy? Jakou roli plnily tyto vrstvy?"

Ohmatával jsem si kapsu naditou dalším bakšišem, když jsme běhali po úbočích egyptských pyramid(1), a neustále přitom vzpomínal a vzpomínal na neuvěřitelné pyramidy tibetského Města Bohů, ve srovnání s nimiž vypadaly egyptské pyramidy jako trpaslíci. Buřičská myšlenka, že pyramidy Města Bohů jsou také vícevrstvé, mě nenechala spát. Samozřejmě, že jsem byl přesvědčen o tom, že pyramidy enormní velikosti byly ve Městě Bohů vytvořeny pomocí vnějšího působení, protože jsem tam, pod tibetskou oblohou, uviděl jasné známky... broušení celých horských hřebenů. Ale... kdo ví... kdo ví... možná, že podzemní Šambala(2) pracovala neznámými technologiemi zevnitř a vytvářela vícevrstvé vnitřní části pyramid.

Před tibetskou expedicí v roce 1999 jsem byl dvakrát nebo třikrát v Egyptě jako chirurg a egyptské pyramidy jsem viděl v rámci kulturního programu. Když jsem se pak dostal do Města Bohů, mohl jsem již porovnat velikost pyramid v Egyptě a v tibetském Městě Bohů. Tento gigantismus při budování pyramid, a zejména při výstavbě pyramid ve Městě Bohů, který mě tak dlouho překvapoval, najednou našel vysvětlení.

„Čím větší je pyramida, tím více vrstev se do ní vejde!" řekl jsem ke svému vlastnímu překvapení, když jsem již seděl ve své kanceláři za psacím stolem a usrkával suché víno ze sklenice. „Vrstvy mají velkou cenu! Vrstvy, to je rozmanitost životních forem od ,mikro' do ,makro'!

Prostřednictvím těchto vrstev se zaznamenávají informace na pyramidách!"

(1) Připomínám, milí čtenáři, že se tibetská expedice uskutečnila v roce 1999, zatímco expedice „Sýrie-Libanon-Egypt“ proběhla v roce 2005
(2) Oh, kolik důkazů existence podzemního světa jsme našli na expedicích na Velikonoční ostrov (2005) a do Mongolska (2006), takže nám připadá, že výrazy ´kurník´ nebo ´kurgan´ mají... „podzemní význam“! Ale o tom pohovoříme v dalších knihách

-pokračovanie-

 

Ernst Muldašev


"Rozhovor s Ernstom Muldaševom o expedícii do Egypta"
nájdete na tejto adrese.


KNIHU môžete zakúpiť i na tejto adrese

VŠETKY časti tohto seriálu postupne nájdete na tejto adrese

Seriál: Knihy HLEDÁNÍ MĚSTA BOHŮ nájdete na tejto adrese


 

Súvisiace:

Ernst Muldašev
http://www.cez-okno.net/ernst-muldasev

 


jún 05, 2015 23:58 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top