Obrázok používateľa CEZ OKNO
Ron Paul: End the Fed

Dr. Ron Paul, republikánský poslanec a člen několika vládních ekonomicky a fiskálně zaměřených výboru nedávno v ranním pořadu MSNBC představil svoji novou knihu (kterou vydal na podzim letošního roku) a kupodivu čas zbyl i na to, aby mohl říci, co si myslí o současné americké měnové a zahraniční politice… Paulova kniha, která spatřila regály knihkupectví již v září 2009 a dostala se na šesté místo v žebříčku New York Times, se jmenuje End the Fed s podtitulem & The Revolution.

V kostce řečeno, kniha obhajuje zrušení amerického Federálního rezervního systému (který ve Spojených státech vystupuje ve funkci centrální banky USA); a Paul v ní vysvětluje, že toto soukromé konsorcium bank nepracuje ve prospěch obyčejných Američanů a že by se to tudíž měli zbavit.

End the Fed se na krátko stala i předmětem povídání u pozvání jednoho ranního pořadu MSNBC, které Paul poskytl před několika dny. http://eclipptv.com/viewVideo.php?video_id=8991

Pro ty, co zrovna nevládnou angličtině – nechce se mi to překládat slovo od slova všechno, ale pokusím se z toho vybrat zajímavosti a perličky na dně.

Zaujala mě hned první odpověď na otázku moderátora, který Paulovi „nalil na smeč“ otázku Bena (Shalom) Bernankeho, staronového šéfa (nebo, chcete-li, předsedy rady guvernérů) této instituce. Ten ji zastával od února 2006, tedy si v této funkci „vytrpěl“ i světovou ekonomickou krizi, a ke konci srpna 2009 byla jeho opětovná nominace předložena administrativě prezidenta Obamy, který jej (tak trochu podle očekávání) v této funkci potvrdil, přičemž ocenil jeho zásluhy za vedení této instituce v době krize, a prohlásil http://www.wsws.org/articles/2009/aug2009/bern-a27.shtml, že „přistupoval k finančnímu systému na pokraji krize s klidem a moudrostí; se smělým konáním a nezúženým myšlením, které pomohlo dupnout na brzdu v našem ekonomickém volném pádu.“

Paul na moderátorův podnět, že Bernanke byl zvolen mužem roku mj. také pro moc, kterou má, odpověděl: „Ano, to má – je to nejmocnější muž na světě. … Protože on ovládá nabídku peněz, kterými je dolar, což je světová rezervní měna – může vytvořit biliony dolarů v tajnosti, bez jakéhokoli monitoringu Kongresu. Čili: není tu žádná transparentnost a … já si myslím, že je mocnější než prezident.“

Na toto místo si dovolím vsunout svoji poznámku, že jsem něco podobného už někde četl. Konkrétně v knize Bernarda Lietara (ironickou shodou okolností, někdejšího belgického centrálního bankéře) v jeho knize Budoucnost peněz, kde stejným způsobem mluvil o Bernarkeho předchůdci Alanu Greenspanovi a jeho moc v tomto významu definoval jako vliv jeho rozhodnutí v čele Fedu pro obyčejné Američany. Greenspanovo dílo – snížení úroků před několika lety na 1 %, které vedlo k počátku hypoteční krize – Paul taktéž nepřímo zmínil a moderátor později připomene, že bankovní výbor Kongresu, jíž byl Paul členem, počátek této bubliny správně předpověděl již v září 2003, tedy necelých 5 let před samotným kolapsem.

Debata pokračuje dál; Paul poměrně srozumitelně vysvětluje odpověď na zásadní otázku, která se naskýtá, a sice, zda-li tuto svou moc šéf Federálního rezervního systému (ať už je v ní kdokoli) využívá k dobru nebo ke zlu. A dochází k odpovědi, že vzhledem k povaze současného světového finančního systému (rozuměj: systému plovoucích kurzů, který byl nastolen krátce po konci Bretton Woodské dohodě), žádný krok, ke kterému Fed přikročí, nemůže dopadnout dobře. Následuje tolik potřebné (a stejně tak tabuizované) sdělení faktu, že od roku 1971 je každá státní (fiat) měna nekrytá ani zlatem, ani stříbrem ani jakoukoli jinou komoditou; a po ní pokračuje Paulovo vysvětlení, co vše Fed způsobil.

Když se Rona Paula o chvíli později zeptá mladší moderátorka, zda-li chce více regulací, Paul odpoví, že ano, ale regulace jiných věcí – ministerstva financí, Kongresu a Fedu, ale menší faktor škodolibosti byrokratů, protože ti nadělají dost škod. Naproti tomu upozorní na jiné potřebné regulace, které se měly využívat, ale jsou ignorovány.

V tom je přerušen a otázán na zcela odlišné téma – válku v Afghánistánu. Otázka zní: budeme [my, Američané] v Afghánistánu další desetiletí? Paul odpovídá: „Budeme tam desetiletí nebo déle, pokud nezkolabují peníze. Ale protože děláme přesně to, co Usáma bin Ládin chtěl (kde minulý čas možná naznačující, že UBL je po smrti), abychom dělali, to jest: zabřednout v bažině, utratit spoustu peněz, a dostat lidi do beznaděje z toho, že zabřednuli, a současně demonstrovat podněty pro znovuvybudování Ál-Kajdy, takže děláme přesně to opačné...“ (po krátkém přerušení doplňující otázkou) „Je mnoho lidí, co nenávidí naše bohy, … protože je [my, Američané] bombardujeme, provádíme invazi na jejich území, okupujeme a krademe jejich ropu a všechny tyto věci; čili toto bude pokračovat.“

Docela se divím, že tato slova byla vůbec puštěna do éteru – vždyť jsou tak nehorázně… pravdivá.

Závěr rozhovoru je vyplněn obligátním (lehce nervózním) úsměvem obou moderátorů, kteří - zdá se - Paulův vzkaz ostatním Američanům přešli, jako kdyby místo něj měli ve studiu nějakého místního šéfkuchaře, říkající divákům recept na švestkový koláč.
wrh

ISBN knihy: 978-0446549196

Zdroj: Dôležité.sk

december 19, 2009 12:51 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top