Obrázok používateľa CEZ OKNO
JAK TO CÍTÍM JÁ – POZEMSKÁ RODINA A DUCHOVNÍ VÝVOJ

Naše pozemská a biologická rodina, se zdá být tím nejkomplikovanějším oříškem na cestě duchovního růstu – především z počátečního pohledu během naší proměny. Jde o to, že jako děti své rodiče bezpodmínečně milujeme, vzhlížíme k nim jako k někomu, kdo ví nejlépe, jak to zde na Zemi chodí a tak často oddaně přebíráme jejich přesvědčení a plníme jejich představu o tom, jak bychome se měli chovat a jací bychom měli být.


Toto obzvláště zdůrazňuji proto, že již mnozí, co toto čtete, jste již sami rodiči a vaše děti budou vždy manifestovat to, na co nejvíce zaměřujete pozornost – ať už to chcete, nebo nechcete.

Pro každé dítě jsou maminka s tatínkem těmi nejsvatějšími bytostmi. A každé dítě se ve své podstatě snaží, jak nejlépe může, své rodiče potěšit. A tak VŽDY následuje vibraci rodiny, do které přišlo, ať už je jakákoliv.

Děti svou energií vytahují rodičům na světlo také jejich stinné stránky a protože je každá dětská bytost přichází léčit.

V naší realitě jsou však tato léčení hluboce nepochopena a časem vznikají mezi rodiči a jejich dětmi energetické třenice.

Rodiče neustále chtějí, aby se jejich dítě chovalo podle jejich představ a bylo tím, čím chtějí – aby bylo přesně jako oni (i když často říkají opak: nebuď tak blbý jako já, zařiď si to lépe než já, uč se lépe než já, vyber si někoho lepšího než já a pod).

Tímto si uzurpují právo na řízení dětského života a to dokonce i v jejich dospělosti. To je způsob velmi nezralého myšlení. Pro nás samotné může být tento přístup rodičů velmi dobrou lekcí.

Necháme se donekonečna ovládat?

Popřeme své sny a touhy ve snaze jim vyhovět?

Budeme setrvávat v myšlenkových vzorcích našich rodičů?

Máme zodpovědnost za to, jak se budou cítit, když půjdeme svou cestou?

Je tato cesta „být sám sebou“ vnější, nebo vnitřní transformací?

Na své duchovní cestě velmi často procházíme různými změnami, které v počátcích může naše rodina a okolí nést nelibě, či je může velmi dráždit.

Když jsem tímto procesem před lety procházela, podobných indicií a třenic v rodině bylo více než dost. Zato dnes je vše v harmonii i s okolím a má osobnost je plně akceptována.

V čem tkví ten rozdíl?

Pomocí osobního prožitku zcela jasně vím, proč okolí reagovalo rozdílně.

Reakce okolí nám zrcadlí naše vnitřní pocity a přesvědčení o sobě a své cestě.

Dost často mají lidé na počátku jakékoliv změny „pochybnosti“ a sami sobě plně nedůvěřují. Tato vibrace přitahuje další podobné myšlenky a situace, aby nám tento vnitřní pocit odzrcadlila zevně.

A tak díky reakci okolí získáváme „pravdu o sobě“.

Tato „pravda“ nesoudí jací jste – často si lidé spojují to, že když se s nimi někdo dohaduje, nebo na ně křičí, že oni sami jsou špatní (klasická reakce naučená z dětství) – tato „pravda“ pouze ukazuje to, na co zaměřujete pozornost.

Každou pochybností totiž zaměřujete pozornost na to, CO NECHCETE.

Nedůvěrou v sám sebe opět zaměřujete pozornost na to, CO NECHCETE.

A toto vše postupně tvoří situace tak, abyste obdrželi ještě více toho, CO NECHCETE.

A tak už si předem v myšlenkách připravujete scénáře a rozhovory, jak vás někdo soudí, protože jíte jinak, jak se na vás proto divně dívají, co jim bude říkat na svou omluvu toho, že si s nimi nedáte jejich jídlo nebo že jste vyhodili televizi, nebo jak se babička bude zase kyselit, když dám najevo, že nechci tyto ošklivé sladkosti pro děti a pod.

Když budete chvilku k sobě upřímní, zjistíte, že vám tyto myšlenky přicházejí ještě dříve, než se zhmotní ve skutečnosti a že toto chování okolí sami předem očekáváte.

Podstata toho, jak se k vám budou lidé chovat, jak na vás budou reagovat je ta, jak se chováte sami k sobě a co si o sobě myslíte.

Zde se totiž tvoří prazáklad všeho, co budete ve svém životě prožívat.

Cítíte úctu a pokoru k Bohu?

Ciťte tedy velkou úctu a pokoru především sami k sobě – tam dlí Bůh.

Napadlo by vás Boha soudit?

Nesuďte tedy sebe – neb ve vás je Bůh.

Napadlo by vás říci o Bohu, že není dost hezký, že neumí to a to, že je blbý, hloupý, nemocný, neznalý, neschopný? Přestaňte to říkat o sobě (i v myšlenkách), protože TEN BŮH JSTE VY!

Skutečná láska a úcta k Bohu se odměňuje.

Vtip je však v tom, kde Boha hledáte.

Nenajdete ho v náboženských budovách, ale především sami v sobě.

Když sami se sebou začnete zacházet jako s Bohem, tedy v úctě, v sebelásce, ve vysoké vibraci, svět kolem vás se změní – rychle a snadno.

Co to však znamená milovat se a mít sebeúctu?

Nedávali snad lidé Bohům vždy to nejlepší co měli?

Neměli byste to samé poskytnout sobě (i v myšlenkách) – každý den, každý okamžik?

To nejlepší, co si můžete věnovat je, že se budete cítit skvěle. A toho dosáhnete tím, že se zaměříte na to, CO CHCETE, na to, co vám přináší skvělé pocity. A to v každém aspektu svého života.

Tedy také v myšlenkách na svou rodinu.

To je celé tajemství, jak skutečně milovat svou rodinu a zároveň si ponechat svou integritu, svou zvolenou cestu a své Já Jsem.

Velmi často reagujeme tak, že na své cestě změn a poznání, začneme změny vnucovat svým nejbližším – hlavně dětem.

Proč?

Vede nás k tomu „strach“.

Například jistý druh stravování po jistou část života nám neudělal dobře, u někoho mohl stát i za vážnými nemocemi a rozhodli jste se to změnit, protože zkušenosti jiných lidí jasně ukazují, že nemoci zmizely a že jisté (jiné) stravování velmi prospívá i zevnějšku.

Jenomže, v této chvíli jako rodiče (naučené schéma) obrátíme svou pozornost na děti, protože nechceme, aby podobný způsob stravování ublížil i jim a začneme jim měnit jídelníček. A děti nám, jako rodičům, jak nejlépe umí, vyhovují. Proti tomu se obrátí další část rodiny a tak to začne jiskřit.

A už se kolem toho točí myšlenkové vzorce, polapené strachem a obavami.

Tento způsob následně přitahuje stále více toho, co ve skutečnosti NECHCEME.

Obdržela jsem báječnou lekci, díky které vím, jak tento princip funguje.

Co bych tedy lidem, kteří prožívají podobné rodinné třenice doporučila, protože dnes vím, že to je ten nejlepší způsob, jak do rodiny přinést harmonii, lásku a svobodu?

Ten z vás, kdo se rozhodl pro změnu – velmi často je to např. ve stravování žena – zaměřte se pouze a pouze jen sami na sebe.

Vy buďte tou změnou- ne vaše děti, manžel a pod.

Oprostěte se od nejrůznějších strachů tím, že na ně přestanete zaměřovat pozornost a dáte si záměr poskytovat pozornost tomu, CO CHCETE a co vám vytváří báječné pocity.

Když budete myslet na to, aby dcera nejedla toto, protože z toho bude nemocná, zaměříte tím pozornost na to, CO NECHCETE- na nemoc, na neschopnost jejího těla si poradit a pod.

Vždyť doposud vaše dcera žije…tak proč by nemohla žít na stejné stravě ještě dalších pár let (jako vy), než jí dojde, co ji skutečně dělá dobře, nebo než zjistí, že maminka na jiné stravě krásně omládla a stala se velmi šťastnou, sebevědomou a vyrovnanou bytostí.

Chcete-li tedy změnu od dětí, od manžela, rodičů, okolí a pod., nejdříve se tou změnou staňte VY!

Bez výmluv… např. nejde to stravovat se tak a tak, když musíte vařit pro rodinu jinak a pod.

Nebo že je to nespravedlivé, když si vy budete dopřávat kvalitní ovoce a zeleninu a vaše děti budou jíst běžné jídlo.

Jednoduše poskytněte sobě to nejlepší, jak to sami cítíte, bez ohledu na rodinu. To je totiž skutečná láska.

Odpoutat se od rodiny, od manžela, od dětí, být sám sebou v sebelásce, přestat se o ně starat, oprostit se od toho, že něco stále musíte a máte povinnosti – to je největší dar, který můžete svým nejbližším poskytnout.

Když to skutečně pochopíte a půjdete touto cestou, změní se věci a reakce kolem vás.

Získáte tím ve své rodině skutečnou harmonii a změnu.

Přetvářením lidí z venku, manipulováním je, zaměřujete pozornost na to, CO NECHCETE a tímto získáváte zpětně ještě více toho, co ve vás podněcuje špatné pocity.

Buďte pouze sami sebou.

Nerodíte se jako něčí dcery a synové, otcové a matky, manželé a manželky…

Pokud chcete udržet ve svém životě radost ze sebe sama, přestaňte se ztotožňovat s těmito rolemi.

Nic nemusíte, nemáte za nikoho zodpovědnost, pouze a jen sami za sebe.

Chcete-li změnu, buďte tou změnou – v radosti a zaměřeni pouze na to, co chcete vy.

Tak to je.

Já Jsem Marie

Marie Špačková

Zdroj: www.jajsem.com

Tento článek lze v nezkrácené a neupravené podobě šířit nekomerčním způsobem pokud bude připojeno jméno autora s aktivním odkazem na tyto stránky www.jajsem.com a všemi dalšími uvedenými zdroji, včetně celé této poznámky


Súvisiace:

Výber JÁ JSEM
http://www.cez-okno.net/vyber-ja-jsem


september 02, 2013 23:28 popoludní
  • krát komentár

1 krát komentár

  1. Obrázok používateľa ADRIANA
    ADRIANAseptember 30, 2013 19:02 popoludní

    Komentár: 

    naozaj perfektný článok, opäť raz mi pomohol upratať myšlienky :)

 

 

Top