Obrázok používateľa CEZ OKNO
JAK TO CÍTÍM JÁ – Živá strava, komunikace těla, ztráta váhy, kritika druhých

Živá strava se začíná stávat středem velikého zájmu širší veřejnosti. Dokonce už články o živé stravě najdete v ženských či časopisech propagujících luxus. Je to známka toho, že lidé nevědomě zachycují vzrůstající frekvence, kterými jsme v této úchvatné době bombardováni...


Automaticky totiž, pokud začne vzrůstat frekvence vašeho fyzického těla, začnete podvědomě vyhledávat ten druh stravy, který vaší nové frekvenci odpovídá.

To je vesmírný zákon přitažlivosti.

Sám se postará o důkladnou změnu, stačí, že někde začnete.

 

 

Mnoho lidí, kteří jdou dnes cestou vitariánství, či ještě odlehčenější formy frutariánství, měli v dětství velmi silný sklon jíst čerstvé plody, než jim společnost naprogramovala, co a jak mají konzumovat.

Takže jejich současný stav stravování ve skutečnosti vychází z něčeho, s čím přišli na tento svět. Pouze tuto potřebu probudili. Sama jsem jedním z takovýchto případů.

Jako malé holce by mi k jídlu stačilo se najíst na stromech…milovala jsem dědečkovu třešňovou zahradu a to, že jsme si mohla na stromy vylézt sama.

Kdykoliv byla příležitost ochutnávat syrové ovoce, vrhla jsem se na něj a neměla dost. A tak jsem byla neustále odháněná s tím, že nezbude na zimu na kompoty, nebude na koláč či sladké knedlíky a pod. Takto jsem byla postojem blízkých nucena potají krást.

 

 

Syrová strava má jednu fantastickou vlastnost, kterou na jiném stravování nezažijete.

Tím, jak probouzí tělo k život živými substancemi, začne s vámi zcela jasně komunikovat. Bohužel, do tohoto stavu dojdete pouze ve chvíli, kdy začnete jíst 100% syrovou stravu. Funguje to pouze ve chvíli, kdy nějaký týden jíte pouze živé produkty. Což neznamená, že ze začátku si už nikdy nedáte na ochutnání a pro poznání nic vařeného, ale pokud chcete jasně rozpoznat výhody či nevýhody něčeho, musíte být alespoň 1-2 týdny na 100% syrové stravě, než doopravdy poznáte, co vám tělo říká o tomto stravování a co vám následně řekne, když si jednou za čas - ze zvyku a závislosti na vařené stravě, kterou každý za ta léta takovéhoto stravování má – dáte vařené jídlo.

Ten, kdo praktikuje syrovou stravu tak, že v ní má „každý den“ nějakou složku vařeného (sýry, pečivo, maso, obilovinu atd.), nebude zcela jasně vnímat potřeby těla a nepozná opravdový rozdíl mezi vařenou a zcela syrovou stravou.

To je, jako když chcete ochutnat svobodu, ale budete brát neustále ohledy na to, co si o vás druzí myslí.

 

 

Když lidé přecházejí na syrovou stravu, bývají většinou v zajetí starých přesvědčení.

A tak neustále honí výživové tabulky, zda budou mít dostatek bílkovin a tuků. Dle vzorce starých paradigmat, jelikož přesně tuky a bílkoviny jsou ty věci, které tělo skoro vůbec nepotřebuje.

Co se týká tuků, chce tělo velice málo a ve skutečnosti mnohdy stačí během teplejšího počasí jen tolik tuků, co obsahuje ovoce. Ovoce má totiž nejpodobnější složení, jako mateřské mléko.

Pochybuje snad někdo o tom, že má málo tuků a bílkovin pro rostoucí děti?

V chladnějším počasí se zpočátku může potřeba tuků doplnit nějakým avokádem, pár semínky či oříšky, ale i v tomto počasí není dobré jíst tyto koncentrované tuky každý den.

 

 

Co se týká bílkovin, ty jsou ve stavu celé bílkoviny většinou filtrované přes živočišný produkt jako maso a mléčné výrobky či vajíčka, silně zatěžující a tělo musí velmi složitě tyto bílkoviny rozbourat, přičemž vznikne mnoho škodlivého odpadu a kyseliny močové, aby si dokázalo vzít nějaké potřebné aminokyseliny, které použije ke stavbě „svých vlastních bílkovin“.

Taktéž se ví, že tyto aminokyseliny získané z masa mají tendenci se skládat tak, jak byli v prvotním stavu…tedy do formy, kterou přijaly v jistém druhu zvířete.

Myslíte si snad, že je náhoda, že někteří lidé začínají mít podobné postavy jistým vepříkům, kravičkám, drůbeži (silná stehna a zadek dole, nahoře hubenost)?

Dokonce jsem v jednom dokumentu viděla starého Japonce, jež ve svém vyhlášeném sushi baru pracoval celý život a taktéž se tam každý den stravoval rybím masem, který měl ve svém obličeji výraz „ryby“.

 

 

Takže, co vlastně tělo doopravdy potřebuje?

Základní kameny bílkovin…aminokyseliny…které si do lidských bílkovin sestaví samo.

Aminokyseliny najdete v rostlinné stravě…každý plod, každý list, každé semínko či oříšek obsahuje širokou škálu aminokyselin. Ba ještě více, co lidská věda nedokáže v této chvíli ani objevit. Ta zná zatím pouze zhruba 10% živin, které strava obsahuje.

Konzumace „živé stravy“ od vás potřebuje zcela nový přístup.

Velmi často se stává, že za pár dní a týdnů na živé stravě (většinou 100%) získáváte i zcela novou formu myšlení. Jakoby se vám rozpustila „mozková mlha“, kterou jste do teď měli a najednou se vám věci zdají být jasnější a začínáte jasně vidět, jakým dogmatům jste doposud věřili.

 

 

Živá strava tedy jako jediný druh stravování „nepotřebuje poradenství“.

Vy jste svými vlastními poradci prostřednictvím vašeho vlastního těla. To ví totiž nejlépe, jaké druhy ovoce, zeleniny, semínek a oříšků vám v tuto chvíli budou prospívat.

Stejně tak, jak často a jaké porce máte jíst.

Dokonce i kombinace potravin vám tělo dokáže říci…

Leží vám jídlo dlouho v žaludku?

Prdíte?

Říháte?

Nechodíte po každém jídle na velkou?

Zhorší se vám po jistých kombinacích jídla pleť nebo vám naskáčou nějaké pupínky?

Máte ráno silně potažený jazyk?

Máte neustále kyselou moč?

Apod…

To jsou věci, které můžete vypozorovat pouze vy sami, protože žádný poradce s vámi nespí, nevstává a neví, jak se cítíte, nechodí s vámi na záchod, nevnímá vaše tlaky ze žaludku, zda krkáte, prdíte, zda jdete ihned po jídle na velkou a pod.

Stejně tak nikdy nevidí ty každodenní pokroky v jasnosti pleti, vypínání kontur, zlepšování kvality a lesku vlasů, prozařování očí, čištění povrchu jazyka, necítí ten obrovský nárůst energie a lehkosti v pohybu, přesnosti a jasnosti myšlení a dalších změn ve fyzické a psychické rovině.

Ve skutečnosti je „živá strava“ nejsvobodnější formou stravování.

Poskytuje vám mnoho času (nejenom každý den, kdy odstraníte vaření, ale i z dlouhodobého hlediska).

Poskytuje vám možnost cestovat kamkoliv…vždy všude najdete byliny, plody, nebo si je v civilizaci máte možnost kdykoliv koupit.

Zato najít na cestách třeba makrobiotickou, či veganskou restauraci, není vždy možné.

Dokonce ani McDonald nestojí všude.

 

 

Největším oříškem pro mnohé lidi, kteří se takto začnou stravovat, je počáteční ztráta váhy.

Je to spojeno velmi hluboce s jejich psychikou a často to odkrývá neschopnost, vzdát se něčeho, aby mohlo přijít „nové“.

Ztráta váhy bývá často doprovázena neblahými pohledy a narážkami ze strany rodinných příslušníků a blízkých přátel.

A nám to jasně ukáže, jak moc jsme závislí na hodnocení druhých.

Ve skutečnosti nám tato prvotní ztráta váhy dává možnost si v sobě doopravdy uklidit.

Nejenom na povrchu, ale i hodně hluboko.

 

 

Proč dělám změnu ve svém životě?

Dělám to pro sebe, nebo pro to, abych byl kladně hodnocen druhými?

Jak moc mi záleží na to, co si o mě myslí?

Jak moc se mé štěstí odvíjí od toho, jak mě kdo vidí a hodnotí?

Nechávám se vést svými vlastními instrukcemi, nebo se řídím strachy a obavami druhých?

Jak moc si dokáži udržet své vize bez ohledu na to, co mi kdo říká a zda jim věří i druzí?

Potřebuji neustále potvrzení z venčí, nebo mi stačí mé vlastní pocity?

Dělám věci proto, abych se cítil lépe já sám, nebo je dělám podle toho, aby se cítili lépe ti druzí?

Co si vlastně o sobě doopravdy myslím?

Nemusí to být pro každého jednoduché si tyto otázky ujasnit.

Někdo to může udělat ze dne na den, někomu to může trvat i měsíce či roky.

Až teprve vyřešení a ujasnění si těchto věcí a odpoutání se od závislosti na hodnocení druhých je přesně to, co otevírá dveře k opravdové svobodě.

Vaše Já je totiž to nejdůležitější, pokud chcete být sami sebou a prožít opravdový život plný radosti a vášně.

A živá strava tím, jak oživí vaše tělo, vás k této radosti a vášni povede.

 

 

Co se týká samotné váhy, která většinu z vás asi nejvíce trápí.

Ví se, že drtivá část obézních či lidí s nadváhou je pod svými tuky a zadržovanou vodou v podstatě anorektická. Více, než jsou štíhlí lidé…jenom to prostě přes své brnění z tuků a otoků nevidí.

Tělo většinou v tucích uskladňuje nepotřebné toxiny a vodu v těle zadržuje z důvodu nedostatku hydratace a hormonální nerovnováhy.

Myslíte si stále, že je to něco, co buduje dlouhý a kvalitní život?

Proč ani jeden z nejdéle žijících lidí není s nadváhou? Ti většinou umírají už po padesátce…velmi obézní lidé už kolem 30-40 let.

 

 

Velmi dobře se z raného dětství pamatuji, že kdykoliv byla v okolí nějaká žena, která si udržela po 30-40 letech štíhlou postavu, byla pro ostatní svým způsobem bohyní. Většina žen totiž po dětech přibrala a tuto nadváhu nemohla dát už dolů. A na místním koupališti ženy se štíhlou, pevnou postavou v bikinách, které přesáhly třicítku, o čtyřicítce ani nemluvě, byly opravdovou raritou a středem obdivu.

Bylo to v době, kdy nikdo neznal pojem „anorexie“ a „bulimie“.

Za pár desítek let se tento jev obrátil.

Každý, kdo má štíhlou postavu a obzvláště po 30-40, je fanaticky obviňován z poruch příjmu potravy, protože se stalo obecně přijatelnější, když je člověk oplácaný, oteklý, s celulitidou, než když je štíhlý nebo má dokonce postavu modelky či modela.

Co se stalo s obecným vnímáním krásy?

Jak to, že jsou dnes více napadáni lidé štíhlí, než lidé obézní?

(Za štíhlost je dnes považována plnoštíhlost a štíhlost je považována za hubenost.)

Morbidní obezita je dokonce poslední dobou prodávána jako symbol „krásy“!

 

 

Nesouvisí tato změna s tím, že se lidé ještě více bojí a cítí se více zranitelní?

Poslední studie na tuto otázku zajímavě odpověděla.

Mužům se ukazovaly fotografie různých žen – štíhlé, silné, tlusté. Ti muži, kteří dávali přednost štíhlým ženám či modelkám, byli muži sebevědomí, velmi skvěle finančně zajištění.

Ti, kteří dávali přednost silnějším ženám byli muži bez sebevědomí, s finančními problémy a podvědomě si vybírali „silné ženy“ s tím, že by je měly v životě ochránit, když si oni sami nevěří a cítí se ohrožení a slabí.

Vzhledem k tomu, jak lidé poslední dobou stále více požadují své jistoty, jak jsou paranoidní, odsuzují bez znalosti věci, nejraději by preventivně zavřeli všechny muslimy, nechali se oočkovat na všechno a proti všemu, pak tato studie dává veliký smysl a jasně odpovídá na změnu vnímání společnosti „štíhlost versus nadváha“.

 

 

A přitom žádné tabulky, žádná váha není vypovídající o tom, co je individuální váhou každého z nás.

Tabulky BMI, jak se zjistilo, jsou dokonce silně zavádějící a určují ideální váhu těm, kteří mají nadváhu, jež způsobuje chronické nemoci.

Tvrdím, že nejvíce a nejpravdivěji určující je to, JAK SE CÍTÍTE.

Pokud cítíte nárůst energie, jasnost myšlení, pružnost těla (ta vypovídá o usazeninách), lehkost pohybu, vylepšování pleti a kvality vlasů (což nejrychleji reaguje na vznikající rovnováhu v těle)…pak není nutné aktuálně řešit váhu a pohroužet se do pochybností.

Tělo potřebuje čas, aby se zbavilo tuků s toxiny, zapáchající zadržované vody, špatně vystavěných bílkovin z živočišných produktů apod.

Potom se samo nově vystaví i s ideální váhou.

Potřebuje od vás jediné… být bez pochybností a věřit mu.

Lidé, kteří si na živé stravě budují nová těla, získávají za nějaký čas váhu zpět do své ideální váhy. Někomu to trvá 2-3 měsíce, někomu třeba půl roku nebo rok. Často pomáhá projít delším půstem, kdy se zregeneruje trávicí trakt a tělo se naučí hospodařit s málem. Pak obvykle dochází k rychlému nárůstu váhy do ideální podoby.

Tělo zásadně vypouští pouze to, co se mu nehodí k budování dokonalého zdraví.

A každý reaguje na živou stravu jinak. Někdo po velkém množství tuků a zelenině hubne a po ovoci přibírá, někdo po ovoci hubne a přibírá na oříšcích a semínkách.

 

 

V tuto chvíli mě napadlo toto:

Neslouží náhodou uměle vytvořený tlak společnosti na štíhlé lidi k tomu, aby vznikl podvědomý strach z toho, ukotvit do svého života opravdovou změnu?

Protože každé uzdravování sebou nese v jisté chvíli zhoršení stavu.

Nemají tedy tyto uměle vyvolané nátlaky společnosti těmto opravdovým uzdravením bránit?

Další zajímavým tématem je hodnocení druhých lidí.

Např. když se někomu, kdo má nadváhu, nebo je dokonce obézní, zdáte příliš hubení.

Je velmi dobré si uvědomit, že tito lidé hodnotí ze svého zkresleného pohledu, který jim vytváří jistou sebeobranu.

Obézní člověk se na sebe a okolní svět naučí dívat svým způsobem tak, aby se dokázal přijmout. A podle svého měřítka se začne dívat na ostatní. Lidé štíhlý pak takovému člověku připadají hubení a protože většina lidí s nadváhou má svou tělesnou konstituci spojenou s pravidlem „jez ať jsi zdravý“, domnívají se, že jenom ve chvíli, kdy se dobře napapají a je to na nich opravdu vidět, je to správně.

Tímto zkresleným vnímání reality prochází většina lidí.

A tak když uslyšíte hodnocení: „ty jsi hubený, nejsi nemocný?“, vězte, že je to pouze skrze individuální pojetí reality velmi často spojené s představou množství jídla a tuků, které tvoří zdraví. Ve skutečnosti nadváha ani tloušťka nemají s opravdovým zdravím nic společného.

Bohužel, statistiky mluví neúprosně…a fyzická konstituce nejdéle žijících lidí, či národů taktéž.

 

Podobným způsobem lidé kritizují vizáž.

Velmi často tato kritika prochází skrze jejich vlastní vnitřní filtr.

Co jim vadí na sobě, to je první, co na druhých vidí.

Stejně tak, čeho se jim podle nich nedostává, to se snaží na druhých znevážit, nebo naopak …

Např. když se nějaká žena cítí nehezká, buď neustále vidí nějaké chyby na druhých hezkých ženách a vyzdvihuje je, nebo naopak samu sebe vedle hezkých žen považuje za nejhorší a méně cennou.

Stejně takto filtruje pohled na ostatní člověk s nadváhou, či člověk obézní, člověk neúspěšný, ustrašený a pod.

Co z toho vyplývá?

Že nemá smysl měnit své chování a svou cestu podle toho, co vám druzí říkají.

Protože to, co uslyšíte, bude vždy velmi rozporuplné…někomu se budete moc líbit a bude z vás cítit záři a vitalitu, někdo vás uvidí jako moc hubené a nemocné.

Staňte se sami sebou, jděte svou cestou, bez ohledu na hodnocení ostatních lidí.

Většinou tito lidé zoufale volají o pomoc.

Nereagujte na jejich soudy a kritiky…to je to nejlepší, co můžete udělat nejenom pro sebe, ale i pro ně.

Váš klid a vaše sebevědomí je tím nejlepším lékem pro tento nemocný svět.

 

 

Opravdové zdraví naleznete tam, kde je pouze „život“ a „sebeláska“.

 

Já Jsem Marie

Marie Špačková

Zdroj: www.jajsem.com

Tento článek lze v nezkrácené a neupravené podobě šířit nekomerčním způsobem pokud bude připojeno jméno autora s aktivním odkazem na tyto stránky www.jajsem.com a všemi dalšími uvedenými zdroji, včetně celé této poznámky

 


 

Súvisiace:

Surová strava
http://cez-okno.net/surova-strava

 


 

 

máj 18, 2013 21:21 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top