Karel Wágner | Jak už to tak v lednu bývá, objevují se ve sdělovacích prostředcích rekapitulace událostí loňského roku. V houští všelijakých zahraničních zpráv se objevil i kuriózní hit Vánoc roku 2014. Ale k tomu se váže řada souvislostí, o kterých si něco povíme.
Začněme u internetu jako masmédia, kde se vedle populární Wikipedie objevila i wikiHow, oslovující nejširší veřejnost sloganem: „Snažíme se pomoci každému na planetě naučit se udělat cokoliv.“ Google Analytics a Quantcast již měli označit wikiHow za 150. nejoblíbenější webové stránky. Podle jejích editorů má být wikiHow, kterou má číst přes 35 milionů lidí za měsíc (!), výsledkem společného úsilí o vytvoření „světa nejvíce užitečných návodů“. V případě wikiHow, založené na podobném principu jako Wikipedie, se opět jedná o dobrovolnou komunitu pisatelů a editorů. Nejde však o odborníky z různých oborů, ale o zástupce laické veřejnosti. Ti ovšem hravě zvládnou všechno, a tak na české verzi wikiHow kromě návodu Jak číst z ruky, nebo Jak otevřít své čakry, najdete i podrobný návod Jak někoho zhypnotizovat, díky kterému se může stát amatérským hypnotizérem úplně každý. Nemám nic proti věštění zvanému čtení z ruky, pokud za to věštec nepožaduje peníze. Nakonec díky vědmám a věštcům si užijeme i spoustu legrace, jako například s věštkyní Jolandou, která se stala senzací českého internetu hned v několika videoklipech. Ovšem v případě kdejakých rádobyhypnotizérů, zahrávajících si s posthypnotickou sugescí, mi mrzne úsměv na rtech.
Kdo ovládá angličtinu, nebo užívá internetový překladač, pak kromě podrobnější anglické verze Wikipedie navštěvuje také anglickou, na návody bohatší wikiHow. Zde kromě návodů, které se objevují na české verzi, čtenáři najdou i návod na výrobu spiritistické planžety a tabulky zvané Ouija board. A nádavkem k tomu pak podrobný návod, jak prostřednictvím tabulky a planžety správně vyvolávat duchy. Ale dozvíte se tu také o jiných praktikách, umožňujících „svobodně a otevřeně komunikovat s mrtvými“. Zde odkaz: http://www.wikihow.com/Use-a-Ouija-Board
Ouija board (někdy též mystifying oracle), která se v mnoha zemích světa prodává v obchodech s hračkami a knihkupectvích s esoterickou literaturou, je z historického hlediska produktem druhé vlny spiritismu, jež zasáhla Evropu i Ameriku po tom, co bylo zmařeno v první světové válce (1914–1918) téměř osm milionů lidských životů. Neboť novodobí spiritisté nehodlali už jako jejich předchůdci z 50. let 19. století vyčkávat třeba půl hodiny na první pohyby stolku, nebo klepavé zvuky, kterými se dříve komunikovalo se záhrobím. A tak se soustředili na ovládání všelijakých pomůcek, nejčastěji tabulek nazývaných Ouija board, či prostě "Ouija", z francouzského "oui" a německého "ja", což v obou jazycích značí "ano", neboť údajní duchové měli odpovídat v kódech ano, ne, nebo na tabulce vybírat jednotlivá písmena abecedy (případně číslice), po kterých se pohybovala planžeta. Nejjednodušší systém pak představovaly po stolech pojíždějící překlopené hrnky (u nás v Podkrkonoší dokonce i talíře) a skleničky, na které přítomní vkládají své prsty. Dvojice spiritistů si vystačila i s mincí.
Do původní spiritistické planžety (obrázek vlevo) byla ve druhé půli 19. století ještě zasazena tužka a planžeta byla využívána k automatickému psaní, jehož prostřednictvím měli podávat duchové spiritistům zprávy. Spiritisté věřili, že něco takového není možné bez osob nadaných mediumitou, tedy bez médií, zajišťujících jim kontakt se záhrobím. Postupně však přišli na nápad planžetu spojit s dřevěnou deskou opatřenou písmeny (spiritistickou tabulkou). Planžeta tak přestala být používána k automatickému psaní a změnila se v ukazovátko, kterým byla vybírána jednotlivá písmena abecedy a číslice, či slova namalovaná na desce. A tak každý, kdo se chtěl zeptat na něco duchů, se jich na začátku 20. století (kdy začaly tabulky vyrábět továrny), vyptávat už mohl sám, bez placeného média.
|
 |
|---|
V roce 1886 se totiž začalo v amerických novinách psát o „mluvících deskách“ spiritistů, opatřených písmeny a číslicemi. Článek vzbudil pozornost Karla Kennarda, který se rozhodl nápad zpeněžit. V roce 1890 se spojil s baltimorským právníkem Eliášem Bondem, aby pak spolu s dalšími investory založili společnost Kennard Novelty pro výhradní výrobu a prodej Mluvící desky. Žádný ze zakladatelů filmy nebyl spiritista, byli to jen schopní obchodníci a vytušili „díru na trhu“. Následně pak 10. února 1891 na jejich produkt získal Elijah J. Bond americký patent číslo 446054. V letech 1891–1920 dřevěné desky spiritistů s planžetou pod označením "Original Ouija Board" začal v Baltimore ve velkém vyrábět podnikatel William Fuld, původně zaměstnanec E. Bonda. V roce 1942 Fuldovu společnost od dědiců koupili Parker Brothers, jinak též od roku 1935 výrobce populárních Monopolů, komerčně nejúspěšnější deskové hry dvacátého století. V roce 1991 pak Parker Brothers koupila nadnárodní společnost Hasbro Inc., která dosáhla rekordního prodeje svých desek Ouija v loňském roce, kdy také (v listopadu) Google oznamuje, že počet vyhledávání hesla „ouija“ ve snaze najít obchod, který desku prodává, vzrostl o plných 300 %. Ovšem stačilo nahlédnout na stránky největšího internetového obchodu Amazon, kde se tabulka jako „Classic Ouija Board Game“ prodávala. A tak se nakonec Ouija bord stává hitem Vánoc 2014.
Enormní poptávka po této spiritistické desce byla ve skutečnosti odezvou dobře načasované premiéry nízkorozpočtového amerického hororu Ouija, který jako svůj režijní debut natočil režisér Stiles White. A není tajemstvím, že se na financování výroby tohoto filmu, kromě jiných sponzorů, podílela i nadnárodní společnost Hasbro, jako jeden z největších výrobců deskových her (kam patří i Ouija board) a hraček na světě. Do amerických kin byl tento titul uveden 24. října 2014 a přes všechny negativní recenze se už první víkend stal skutečným kasovním trhákem. I u nás provozovatelé kin na tento film lákali teenegery šikovně sestaveným návěštím: „Chcete zkusit mluvit se záhrobím a nemáte po ruce vhodné médium? Mohla by vám pomoci Ouija – spiritistická deska pokrytá písmeny a čísly, jejímž prostřednictvím lze s duchy komunikovat. Stačí v ně věřit a respektovat jejich pravidla hry.“
Zde Ouija (2014) CZ HD trailer:
►https://www.youtube.com/watch?v=OgxY1ZLNv5Y
Samozřejmě šlo v případě tohoto plytkého filmu, jak už to tak v Americe bývá, především o hodně velkou nadsázku. Ouija board byla a je ve většině států světa považována za pouhou deskovou hru, zahrnovanou mezi hračky. Nebyla to a není brána do záhrobí, nebo snad do pekla. Planžetou, postrkovanou po hladké desce, nikdo nikdy nevyčaroval démony, nebo snad Satana. Přesto se však, jak uvádí v souvislosti s tímto filmem Wikipedia, ve Spojených státech zástupci katolické církve, odsuzující jak tento film, tak i samo užívání Ouija board, odvolávají na svědectví církevních exorcistů. Jejich zkušenosti mají dokazovat, že spiritistické tabulky nejsou tak neškodné, jak se obecně soudí. Při vyšetřování nadpřirozených jevů z katolického hlediska se totiž údajně ukázalo, že „v devadesáti procentech nejhorších případů byla démonická aktivita spojena s použitím Ouija board.“
Ovšem i někteří z exorcistů v novinářům poskytnutých rozhovorech, jako i ve svých článcích a knihách, sami v minulosti překvapivě prohlašovali, že při rituálech vnímají „duše zemřelých“. I naši exorcisté mají dle jejich vyjádření leckdy pociťovat přítomnost nějaké nehmotné bytosti, která se prohlašuje za zemřelého člověka, hovoří k nim ať už ve zlém, či v dobrém, nebo jim vypráví podrobnosti z dřívějšího života. Paradoxně však jakákoliv komunikace s dušemi zemřelých je podle katolické církve bohapustým, škodlivým spiritismem. Dokonce i podle známého exorcisty Raula Salvucciho je nepřijatelné domnívat se, že by naši blízcí, kteří zemřeli smířeni s Bohem, mohli s námi komunikovat. Exorcismus však není praktikován pouze katolíky. Zlé duchy a démony z lidí koketujících se satanismem a spiritismem (prostřednictvím tabulky Ouija) vyhání i pravoslavná církev. Pokud jde pak o běžný pravoslavný exorcismus, můžete na webu s pravoslavnými filmy shlédnout dokumentární záběry, jež jsou opatřeny českými titulky:
►http://pravoslavi.cz/filmy/flash/exorcismy/
Ve skutečnosti ovšem exorcisté za posedlost považují disociativní poruchu identity, dříve známou jako mnohočetná porucha osobnosti (multiple personality disorder), pro niž je typická přítomnost dvou nebo většího počtu odlišných identit nebo stavů osobnosti, které opakovaně přebírají kontrolu nad chováním postiženého jedince. A mnohdy za posedlost považují i Touretteův syndrom, nebo neurologické onemocnění známé jako epilepsie, dříve padoucnice (pod názvem epilepsie se skrývají desítky chorob, jež mají jednu věc společnou: vznik opakovaných spontánních záchvatů, jejichž zdroj je v mozku), která byla ve starověkém Egyptě a Řecku pokládána za „svatou“ či "božskou“ nemoc, neboť se věřilo, že se nemocní při záchvatech setkávají s nadpřirozenými bytostmi, od nichž přijímají důležitá poselství. Zde zveřejněný autentický záznam záchvatu, jenž postihl jednu z dívek nad spiritistickou tabulkou Ouija board:
►https://www.youtube.com/watch?v=p7-d2nRguuQ
Občas také některý z vyvolávačů duchů upadne do transu, tedy změněného stavu vědomí, podobně jako tomu bývalo u médií z 19. století. Hloubka a projevy transu jsou individuálně různé, takový člověk může na seanci (zde na stopáži od 4:00 do 7:00) ve stavu strnulosti pro laika nepochopitelně obracet oči v sloup, což bylo dříve považováno za projev posednutí přivolávaným duchem:
►https://www.youtube.com/watch?v=sKHVwqI_idA
Ale povězme si něco o tom, jak vlastně účastníci seance planžetou vybírají jednotlivá písmena abecedy, ze kterých pak sestavují „odpovědi duchů“ na jim položené otázky. Ve skutečnosti nejsou tyto odpovědi pravdivé a logické proto, že na otázky odpovídají duchové, nýbrž proto, že dané otázky si zodpovídají (díky ideomotorickým pohybům) sami účastníci seance. Což si může každý, kdo používá Ouija board, ověřit v jednoduchém experimentu. Pro experiment si vystačí s dvojicí, které zaváže oči tak, aby neviděla na desku s písmeny, ani na planžetu, na kterou pokládá dvojice prsty. Pokud pak bude dvojice poslepu pokračovat v tom, co jindy činí při vyvolávaní duchů, planžeta bude i nadále jezdit po desce a ukazovat na všelijaká písmena. Ovšem do smysluplných slov, natož logických odpovědí v krátkých větách, experimentátor již planžetou vybíraná písmena ani při nejlepší vůli nesestaví. A pokud jde pak o samotný pohyb planžety, ten byl objasněn už v dobách jejího vzniku. Významný fyzik a chemik Michael Faraday v experimentu z roku 1853 dokázal, že pohyby spiritistické planžety, tedy dřevěné destičky, které se spiritisté dotýkají prsty, nemají nic společného s nějakou neviditelnou sílou, nýbrž byly způsobeny samotnými spiritisty. To si ovšem většina uživatelů tabulky Ouija dosud neuvědomuje. V tomto videu najdete názorné objasnění pohybu planžety vektory, tedy na planžetu působící výslednicí fyzikálních sil:
►https://www.youtube.com/watch?v=cma5Zn7xrWU
Vyvolávači duchů bývají přesvědčení o tom, že duchové nejenže pohybují planžetou, ale že také mohou pohybovat plamenem svíček, postavených kolem tabulky. A tak k tomu duchy často vyzývají. V takové situaci je pak může samovolný pohyb svíčky řádně vyděsit:
►https://www.youtube.com/watch?v=wpuf-90wpDM
I když k tomu dochází jen sporadicky, v průběhu seance se vyskytující samovolný pohyb planžety, pro který nemají přítomní lidé vysvětlení, je rovněž může utvrzovat v přesvědčení, že planžetu ovládá neviditelná entita, tedy přivolaný duch:
►https://www.youtube.com/watch?v=ZzJ_9ji73MU
V ojedinělých případech dochází i k samovolným pohybům skleničky či jiné nádobky, užívané jako náhražka planžety, klouzající po hladkém povrchu tabulky. O čemž svědčí například tento videozáznam (pro nás zajímavý až od stopáže 3:00), kde měl přivolávaný „duch“ účastníkům seance prostřednictvím tabulky vyhrožovat:
https://www.youtube.com/watch?v=XHVAD9NqY4g
Mezi časté uživatele tabulky Ouija patří i děti školou povinné, pro které je tato hračka příliš lákavá, než aby se nepokoušely s deskou a planžetou experimentovat. Pak ovšem může děti nenadálý pohyb nějakého objektu vyděsit tak, že u nich vyvolá posttraumatickou stresovou poruchu, která je reakcí na extrémně stresující událost. Což je spojeno s rozvojem dotírajících vzpomínek, podrážděností, vegetativní hyperaktivací, nebo emocionálním stažením a tendencí se izolovat:
►https://www.youtube.com/watch?v=GJn9AAIO0cs&index=4&list=PL37C99992DE613B01
A tak i v případě dnes znovu populárního vyvolávaní duchů narážíme, podobně jako je tomu v případě fenoménu zvaného poltergeist, na problematiku dosud exaktně neinterpretovaných fyzikálních jevů, zvaných „pohyby bez dotyku“. Jedná se o přírodní jevy neobvyklé, výjimečné, které se mnohdy v očích laiků zdají odporovat přírodním zákonům. Ne že by přírodním zákonům skutečně odporovaly, ale jejich fyzikální podstatu, skrytou v houštinách fyziky a matematiky, může zahlédnout jen erudovaný fyzik, a ne tedy filozof, psycholog, anatom, biolog a tak podobně. A už vůbec ne nějaký spisovatel či publicista, zhusta sám sebe označující za popularizátora vědy, který se zabývá tzv. paranormálními jevy. Ovšem fyzikální podstatu nějakého anomálního jevu může fyzik hledat jen tehdy, když bude mít k dispozici data ze základního výzkumu.
Vyvolávači duchů, stejně tak jako exorcisté, se domnívají, že používáním tabulky mohou probudit hlomozícího ducha, který pak řádí v jejich bytě. Což jim nikdo nevymluví tím, že bude popírat existenci toho, o čemž se sami na vlastní oči oni přesvědčili a s čím mají vlastní zkušenost. Reálné fyzikální jevy ze seancí a z míst výskytu fenoménu zvaného poltergeist pozorovala a zprávy o nich podávala (spolu se spoustou jiných spolehlivých svědků) celá řada přírodovědců již v 19. století. S vyvíjející se technikou byly pak fotografovány, později i filmovány. Dnes si takovéto jevy a události, vyvolávající v lidech strach či údiv, očitý svědek již nezapisuje do nějakého deníku, ale zpravidla je nahrává digitální kamerou, bez které se v dnešní době neobejde ani ten nejobyčejnější mobilní telefon. Díky neustále narůstajícímu počtu autentických záběrů už také řada objektivních vědců po celém světě nepochybuje o tom, že v lidských příbytcích opravdu dochází k samovolnému pohybu nejen sklenic a hrnků, ale i stolů, k posouvání a zmítání se židlí, k nepochopitelnému rozhazování a rozbíjení vybavení domácnosti, nebo že se zde ozývá záhadné bouchání a klepání, vycházející ze struktury nábytku bez toho, že by některý z přítomných svědků tyto úkazy způsoboval skrytým technickým zařízením, nebo snad kouzelnickými triky. Zde jedna z autentických nahrávek takovýchto jevů (od stopáže 2:50), dříve označovaných za pouhé optické klamy a halucinace:
►https://www.youtube.com/watch?v=mC1TqkRpGJM
Je třeba si uvědomit, že existenci takovýchto zdánlivě nepochopitelných jevů nepopírá věda, nýbrž jednotliví vědci. I vědci jsou jenom lidé, jako jsou vědecké instituce jen lidskými organizacemi. Proto nejsou vědci prosti chyb, omylů i morálních selhání, stejně jako je tomu v jiných oborech lidské činnosti. Jako ostatní lidé i vědci mohou mít různé náboženské, ideové a politické přesvědčení, tak jako mohou mít různé charakterové a morální vlastnosti. Na rozdíl od laiků však znají vědecké metody, které jim umožňují najít objektivní pravdy v jejich oborech.
Kritizování vědy samé k ničemu nikdy nevedlo a nepovede. Naštěstí již žijeme v demokratické společnosti a znepokojená laická veřejnost tak může od vědeckých institucí požadovat, aby se vědeckými metodami snažily hledat odpovědi na otázky, které se neobjasněných jevů dotýkají. Ovšem namísto žehrání na vědu pak bude třeba přejít od planých internetových diskusí k činům.
P.S.: S největší pravděpodobností máte také děti. A i když se třeba domníváte, že se nikdy nikde do vyvolávání duchů nezapojí, ruku do ohně byste nejspíš za to nedali. Potom se ale dnes probírané téma i jich týká...
Karel Wágner
Zdroj: karelwagner.blog.idnes.cz
Súvisiace:
KAREL WÁGNER Výber
http://www.cez-okno.net/rubrika/karel-wagner-vyber
