Obrázok používateľa CEZ OKNO
Karel Weinfurter: Z EGYPTSKÉ KNIHY MRTVÝCH IV.

 

Kniha Mrtvých obsahuje víru starých Egypťanů i ze všech období a ze všech částí země egyptské a Súdánu a bohové v ní jmenovaní byli známi po všech těchto zemích, ač snad různými jmény. Forma této víry a přívlastky bohů se měnily od jednoho období ke druhému, ale hlavní nauka, které měla Kniha Mrtvých učiti, se vlastně neměnila nikdy. Zde budiž uvedeny hlavní zásady egyptských náboženství:

I. Egypťané věřili v nesmrtelnost duše, a v jistých případech také s poznáním po smrti příbuzných a přátel. To se ovšem dělo jen u lidí vysoce zasvěcených.

II. Víra ve vzkříšení duchovního těla, ve kterém duše žije po smrti. Toto duchovní tělo jest oním nesmrtelným tělem, které se tvoří mystickým cvičením.

III. Víra v další život duševního srdce, totiž Ka (dvojníka) a t. zv. stínu. Je zřejmo, že tímto stínem se míní astrální tělo, jehož existence jest ovšem konečná.

IV. Víra v přeměnu obětí a v účinnost pohřebních obětí znamená, že přinesené a obětované věci se proměňují tak, aby jich bozi mohli přijmouti. Ve skutečnosti se to děje i dnes, jak víme z mystických výjevů, na př. při mši svaté. Pohřební oběti a dary byly, jak jsem již jinde vysvětlil, přinášeny proto, aby astrální tělo zemřelého "netrpělo nedostatkem". Jak známo, astrální tělo má po smrti tytéž pocity jako za živa, tedy trpí často hladem, žízní, touhou po kouření a jinými žádostmi. Pokud nervová síla, čili praná, nebyla v centrálním těle úplně vyčerpána nebo z něho energicky vyssáta, potud trvají tyto zcela hmotné tužby. Aby utrpení astrálu bylo umírněno, přinášeli Egypťané pohřební oběti v podobě jídel a nápojů. Již pouhá přítomnost těchto věcí ve hrobce konej šila touhy astrálu — a ještě více tím, že tyto věci byly vždy magicky správně posvěceny knězem. Astrál se "živil" astrálními výrony těchto potravin. Již z toho vidíme, jak hluboké byly okultní vědomosti starých Egypťanů, o nichž někteří přemoudřelí učenci moderní se domnívají, že byli tak pošetilí a že si myslili, že mrtvý může jísti z přinesených do hrobky potravin. Doufám, že čtenář snadno poznává, na které straně byla pošetilost větší.

V. Víra v účinnost mocných slov, stejně i jmén magických a náboženských, mystických formulí a podobně. — Zde vidíme jak staří Egypťané znali sílu magických a mystických slov, vidíme, že znali celou nauku o mantrách jistě ještě lépe než Indové. Proto je také jisto, že znali mystická slovní a písmenová cvičení, neboť jistě že tak zvané gnostické spisy, plné učencům nepochopitelných shluků písmen, zejména samohlásek, pňšli vlastně z Egypta.

VI. víra v poslední soud, při čemž dobří byli odměněni věčným životem a blažeností a zlí zničeni.

Veškeré tyto základní složky náboženství staroegyptského se zachovaly až do dnešního dne ve velké většině náboženských systémů různých zemí a dob.

Časem, v periodě dynastické, čili v období králů bylo zavedeno uctívání Osirise a tento bůh, jehož rozsekané tělo bylo zase složeno, stal se vlastně střediskem celého náboženského uctívání. Zajímavé jest věděti, že morálka, jak ji známe dnes, neměla co činiti s odměnami po smrti, neboť podle víry starých Egypťanů běželo jen o to, aby byly plněny náboženské předpisy. Přestupky morální, veřejné nebo soukromé byly považovány za přestupování mravního zákona a mohly býti snadno napraveny dary a obětmi.

Je zajímavé, jak zobrazovali Egypťané Strážce podsvětí, s nímž se setkává mystik na své cestě. Je to bůh Anubis, Strážce podsvětí, který je zpodobňován s hlavou šakala. Na našem obrázku čís. l vidíme ho klečeti vpravo u vah.

 

 

Jinde zobrazovali staří Egypťané tohoto Strážce podsvětí celou podobou šakala, který leží v poloze bdělého psa buď na sloupu, nebo na jiném podstavci. Ale vždy nalézáme tento obraz ve spojení s obrazem zemřelého člověka. Obrázek, který přinášíme, je vyňat z "Knihy Mrtvých", jejíž překlad anglický od Sira E. A. W. Budgea z Britského Musea máme poruce. Obraz je vyňat z t. zv. papyrusu Anhai, který, jak vidíme, zobrazuje celou scénu. V horní řadě obrazu spatřujeme dvě sedící řady bohů. Na jedné straně je jich pět, na druhé šest. Každá společnost má před sebou dva malé stolky s obětinami. Pod těmito bohy jsou dva předměty s lidskými hlavami, které se jmenují Šai a Renenet. Dole jsou zobrazeny velké váhy, pod nimiž napravo klečí bůh Anubis a váží lidské srdce, které je na pravé misce. Na misce levé bývá obvykle jenom pero bohyně Maat, ale zde je na misce celá bohyně Maat s perem na hlavě a na kolenou s egyptským křížem, znamením života a smrti, které se jmenovalo Ankh. Na levé straně pod vahami sedí netvor, který se jmenuje Am-mit. Jeho přední část má podobu krokodila, jeho zadní část hrocha a střed těla má podobu lva. Je to t. zv. pojídač duší, jejichž srdce jsou zatížena hříchy. Tento pojídač zemřelých je vlastně symbolem onoho zákona, který jsem po prvé uveřejnil a jenž v některých kruzích okultních způsobil veliký odpor, zvláště u těch, kteří se domnívají, že duše lidská, totiž naše lidská osobnost, jest bytostí nesmrtelnou. Když jsem tedy uveřejnil, že u velké většiny se lidská duše po smrtí za jistou dobu rozplyne ve své elementy, tak jako astrální tělo zemřelého, bylo to přijímáno s nedůvěrou. Ale právě tento netvor Am-mit, čili pojídač mrtvých, který na obrázku čeká již na svoji možnou oběť, je symbolem onoho rozplynutí se lidské duše po smrti těla, jestliže člověku v posledním životě se nepodařilo rozžehnouti v plamen onu božskou jiskru, která sídlí v duchovním srdci lidském.

Nad hlavou boha Anubise vidíme hieroglyfický text, ve kterém jest oslovena opice boha Thota, která sedí na sloupu vah, aby tento bůh pečlivě pozoroval správné vážení srdce zemřelého. Jiný text nad hlavou pojídače zemřelých je modlitba zemřelého, jenž prosí boha, řka: "Polož moje srdce na trůn spravedlnosti v přítomnosti velkého Boha" (t. j. Osirida). Výsledek vážení srdce zapisuje bůh Thot na svoji destičku.

Po této proceduře byla podle víry Egypťanů vedena duše zemřelého před nejvyššího boha Osirida k soudu.

Nás ovšem nejvíce zajímá podoba boha Anubise se šakalí hlavou, jako Strážce prahu do podsvětí. Musí nás to zajímati, protože každý mystik se s tímto strážcem musí setkat po mystické smrti, a sice buď ho spatří, anebo ho uslyší, po případě se stane oboje.

Karel Weinfurter

-koniec-


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.


Vybráno z Revue PSYCHÉ, K. Weinfurter: Egyptská Kniha Mrtvých, Praha 1930


 

Súvisiace:

“Nejah mi už sice jednou vykládal, co to ´ka´ vlastně je, ale já jsem tomu moc nerozuměla, a tak mi to tatínek vysvětlil.”
http://www.kemet.sk/clanok/joan-grantova-okridleny-faraon-iv

“Ba je esencia, živá večne, Ka je Tieň, ktorý človek pozná ako život. Ba nepríde, kým Ka je inkarnovaný.”
http://www.kemet.sk/clanok/smaragdova-doska-xiv-dodatkova

Ba
http://www.kemet.sk/stitok/ba

Ka
http://www.kemet.sk/stitok/ka

Ra: Púť Slnečného boha
http://www.kemet.sk/clanok/ra-put-slnecneho-boha

 


december 19, 2018 02:01 dopoludnia
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top