Obrázok používateľa CEZ OKNO
Pověry o karmě

Existuje několik pověr o karmě, ze kterých teď vyberu ty nejtypičtější pro „znalce duchovna“ JZ. Zaprvé by jsme si možná měli uvědomit, co to slovo karma znamená. Když totiž toto slovo vysvlečeme z jeho mysteriozního exotického závoje, zbude nám prostý význam: činnost. Nemusíme jít do Indie, aby jsme pochopili, že každá činnost má následek: další činnost. Sofistikovaně je popsán karmický zákon ve Starém Zákoně, trochu dětinštěji v Novém. Znalost zákona karmy je stará jako lidstvo samo, ale když to čeští esoterici „znovuobjevili“, udělali z něj něco tajemného, nějakou skrytou sílu která působí jen tu a tam, jen na někoho – a na koho, to může určit taky jenom osvícená duchovní autorita…

Vymysleli např. že existují tzv. „karmické důvody“, a pak takové, které karmickými prý nejsou! Určitě jste slyšeli i o absurditě zvané „karmická nemoc“ – kterou zavedli moderní pseudoléčitelé, aby něčím mohli omlouvat svou neschopnost některé nemoci léčit. Jako kdyby nebyla každá, ale úplně každá nemoc včetně obyčejné chřipky KARMICKOU !!!

Někdo někomu něco provede: to je prý jeho karma (oběti). Ale když už ten dotyčný na to nějak zpětně reaguje – to už je pak složitá matematika pro esoteriky JZ pochopit, že I TATO REAKCE JE KARMOU, nyní karmou prvotního činitele. A i reakce na tu reakci, a reakce na tu reakci na reakci….Toto je jedním z pověr: že totiž karma na někoho platí, ale na deset dalších lidí už ne. Že karmou je pouze akce někoho např. na Maríči, ale její reakce na tu akci už karmou těch činitelů není!

Další pověrou je, že karma na deset lidí platí, ale na jednoho ne. To jsou tzv. guruové, v současnosti např. Tomášovi: ti jsou dle věrouky českých esoteriků absolutně MIMO karmický zákon. Oni mohou všem lidem dělat cokoli, ale jiní lidé reagovat na jejich činy nesmí: protože je to pak jejich nepochopení snah Tomášových je „očistit“ od jejich zlé karmy…Karma ale není ohraničená a izolovaná „masa“ souhrnu činů, nějaké to esoterické bláto pokrývající naši duši! Karma je prostý zákon akcí a reakcí, který každou sekundu našeho života tvoří další činy a další reakce, vždy v souvislosti s činy a reakcemi našeho okolí. Je to neustále se měnící pomyslná síť propojení každé bytosti s jeho okolím a jinými bytostmi, a nejde jej uchopit a dát si do kapsy nebo někoho od ní očistit. V každé sekundě se vytváří nové „nitky“ a jiné se neutralizují. Každým pohnutím mysli, gestem, nádechem i výdechem, a nejen pouze viditelným činem tvoříme tato spojení a vyvoláváme odpojení. Ostatně i snaha „omýt někoho od jeho špatné karmy“ je stejným činem, a tedy je součástí karmické sítě akcí a reakcí. Je pošetilé si myslet, že takové činy nepřinášejí samsárickou reakci!

Pokud jsme v těle a na tomto světě, vždy podléháme tomuto řetězci, a neexistuje prací prášek, který by jej z nás „smyl“. Kdyby z nás někdo, teoreticky, naši karmu přece jen „smyl“, pak by jsme v tom momentě přestali mít spojení s tímto projeveným světem, jako kdyby odstřihl všechny lana od balónu, které jej drželi při zemi, a opustili by jsme tělo jako by se balón svou přirozeností zvedl nahoru! Ani jediný nádech by jsme už nedokázali udělat, protože by jsme neměli „motivaci“. Ani jednu myšlenku by jsme nedokázali vytvořit. Z hlediska fyzického bytí by jsme okamžitě končili. Toto není žádný přehnaný symbol, ale je to přesně takto. Jogíni, kteří dosáhli stav bezkarmovosti, tady mezi námi okamžitě nedokázali zůstat. Takže takto je poznáme. (Pro ty, co by chtěli takové bezkarmové jogíny potkat…)

Nejde z jeho zlé karmy tedy druhého očistit, a o to méně tím, že druhému působíme utrpení!. Je to zvrácena teorie, která v praxi nefunguje. Zlo nikdy nemůže vést k dobrým výsledkům! Jestli to věděl bůh Krišna v Bhagavadgítě, proč to nevěděli Tomášovi?

Bludné teorie o bezkarmovosti jedněch, a karmovosti jiných vůbec v reálu nefungují. Lidé ze své přirozenosti reagují na činy druhých živých bytostí taky činy. Tak to děláme všichni, a právě proto žijeme. Děláte to vy, i já. I snaha nic nekonat je činem. Kdyby jsme tyto pohnutky neměli, nebyli by jsme už tady. Není špatné tedy reagovat, špatné je pouze reagovat špatně! Jenže naši čeští mudrci náš učí, že špatné je to, když VŮBEC reagujeme, tedy my, neguruové a netomášovci. Oni smí. Nejen smí: musí. Tam pak jsou prý už „nadkarmické“ důvody jako „očištění jména svých rodičů“, „navrácení respektu veřejnosti k jejich autoritám“, atd. Mají proti karmickému zákonu tito „imunitu“? Existují důvody karmické, mimokarmické i nadkarmické? Hloupost! Každý důvod je jednoduše stejně karmický, jako důvod jiný! Důvod osla nepohnout se z místa není o nic posvátnějším, než důvod koně běžet bezhlavě do polí!

Existuje tedy skutečně koloběh samsáry, a nějak paralelně s ní tady mezi námi žijí, činí se, konají, myslí, píšou, mluví další, zvláštní MIMOKARMICKÉ bytosti, na které toto vše s karmou nepatí? (To „to vše“ znamená zákon, že každý čin vyvolá reakc.) Samozřejmě že ne, že je to hloupost! Žádná duchovní tradice o tom tak nemluví, tuto teorii si vytvořili hlavně tomášisté.

Vše co je projevené v projeveném světě, se stane automaticky součástí karmického zákona a řetězce akcí a reakcí. ČINEM je už přece i samotné projevení ve světě! I první nádech živé bytosti při narození je REAKCÍ na nějaký čin. A ten čin nemusí být jen materiální, ale i myšlenkový či citový. Neexistuje v projeveném světě bytost, která by nebyla součástí karmického kolotoče, ať je to bakterie, minerál, žába, tráva, pes, guru, žák nebo nehmotné bytosti….Liší se pouze uvědomením souvislosti svých činů a jejich následků. Proto lidská bytost má jedinečnou šanci si vědomě vytvářet svou karmu svými činy. Guru se od žáka liší v jediném: guru si svobodně vybral, že se karmickému řetězci podrobí, aby setrval v oblasti, kde jeho poučení je potřebné. Ale pozor: vybral si, že se PODROBÍ. Ne že se z něj vymaní! Pak by tady přece nemohl být! Takže pokud je tady mezi námi, platí na něj stejné zákony akcí a reakcí, jako na všechny nás!

Nikdy se nemluvilo v Indii o tom, že by např. jogín, meditující dvacet let v jeskyni, se stal po osvícení automaticky oprávněn konat jakékoli zlé skutky, a zůstal by „čistým“ od karmického zákona! Kdyby to udělal, bylo by celých dvacet let zbytečnou námahou. Ani guru nemá „mandát“ ke konání jakýchkoli zlých skutků, k ubližování, jakkoli by dobrovolně a svobodně setrvával ve hmotné dimenzi! Jakmile by svými činy vyvolal bolest a utrpení, automaticky by se zamotal do sítě karmických akcí a reakcí, a byl by na tom hůř, než jeho žáci…Příklady známe.

Co z toho tedy vyplývá pro „jitřnozemce“? Že je absurdní vysvětlovat neetické a protiprávní činy tomášovců jako pouze karmu dotyčné osoby, na které tyto činy prováděli, ale vypustit z karmického zákona tu druhou polovinu, a tvrdit, že tomášovci za své činy nebudou nést žádnou odpovědnost. Tak, jak Rigdzin nastínil, přece minimálně už i to, že např. já o nich píšu na JZ, je součástí jejich karmy! Pokud karma znamená čin, tak čin vyvolá čin: např. činy jejich udavačství vyvolali čin mého PSANÍ o jejich udavačství.

Je chybou si myslet, že slovo karma má negativní náboj: slovo karma je neutrální, jako slova čin, činnost jsou neutrální. Typicky česká esoterická nadávka „je to tvá karma“ tedy nic pejorativního neznamená. Tajemně znějící „karmické vztahy“, se kterými Jan Pivlouska zpestřuje své psaní, je o ničem: totiž všechny lidské vztahy jsou ve skutečnosti karmické. Není možné karmu IZOLOVAT, někde ji mít více, někde méně. Myslím si, že karmu na JZ používáte mnozí jako takový únikový pojem, takovou záplatu na díry, které se vám nechce vysvětlit logikou. Zní to přece jen duchovněji, když napíšete, že Tomášová měla k zákazu vztahu Maríči s jejím partnerem „karmické důvody“, než kdyby jste napsali, že ji Maríči jednoduše nepadla do oka, a chtěla ji proto odtrhnout od jejího partnera.

Mudrci JZ mi radí, že ten karmický řetězec mám utnout já, protože Tomášovi – duchovní autorita, před kterou se má klanět celý národ – toho utnutí řetězce karmy celých pět let schopni nebyli! Poučují mě, chtějí, abych přestala psát. Proč nebyli tak moudří mezi léty 93-98, a nepoučovali raději Tomášovi, když se ti dobrovolně zamotávali do karmické sítě akcí a reakcí tím, že mi pravidelně a opakovaně dělali různé zlé činy? Ostýchali se jim to říct? Proč nepoučovala paní Tomášovou třeba Iva, která ji prý i znala, že „hele, Mílo, když tu Maríči na ten soud udáte, to přece bude mít nějaké karmické následky i pro vás a vaše dobré jméno! Uvědomujete si to?“. Ne, nic takového. Mlčky celá česká esoterická společnost sledovala, jak šlo jedno udání po druhém, jedna výhrůžka po druhé ze strany Tomášových na různé lidi (nebyla jsem jedinou, jak víme) – a zahrabali si hlavy do písku. („Dyť Míla díky H.B., S.H. a dalších jistě zabezpečí, aby byli umlčené: a to pak bude jako kdyby žádnou karmickou reakci činy Tomášových nikdy nevyvolali! I tak lze zajistit zdání bezkarmovosti gurua…“).

A teď se diví, ti samí mudrci, že každá akce (a to ještě i akce Míly Tomášové!) přináší reakci? Třeba ve formě mého psaní o nich na JZ? Jak to, že když Tomášovi o duchovnu tolik věděli, nemohli vidět dál od nosu a předpokládat, že jejich soustavně zlé činy proti mé osobě taky jednou přinesou nějaké ovoce? Já vím, že věřili, že mě Ing. Hynek Beran (1965) spolehlivě „odklidí“, ale může duchovní člověk se spoléhat pouze na fyzické odklizení svědka? Jak to, že nemysleli na to, že jejich zlé činy mohou mít následky, když už ne v tomto jejich životě, tak v dalších? Anebo když se jim nepovede to „odklizení Maríči“, pak Maríči o tom všem jednou promluví, a bude to třeba ostuda pro jejich dobré jméno, syna a následovníky, kteří vlastně za to celé ani nemohou? Na tyto nemysleli? Jen na sebe a na svou vlastní aktuální slávu? Mohli být největší guruové Čech tak krátkozrací a sobečtí?

Bhagavadgíta nás učí o karmě a reinkarnaci velmi přesně. Také celý děj Gíty se točí kolem pochybností Ardžuny, jestli má bojovat proti zlu, když by raději chtěl mír a klídek a aby se všichni jen objímali plni lásky. Bohužel to tak nepřátelé Kuruovci neviděli, a zapíchli by jej při prvním smířlivém objetí. No a Krišna, v té době jeho vozataj, jej poučuje, že proti zlu je vždy potřeba bojovat, jakkoli by se to zdálo „neduchovním“. Samozřejmě pouze čestně, a bez zbytečného ubližování.

Konat svou povinnost o zlu informovat je podle mně stejně bohulibé, jako Ardžunův boj proti Kuruovcům. Proto to dělám. Samozřejmě bych byla raději, kdyby mi kdysi Tomášovi nabídli mír – já jsem jim nabídla mír nesčetněkrát, vždy byla ale jejich reakce ranou „pod pás“. Asi tři roky po jejich opakovaných krutostech jsem stále ještě žila v růžových iluzích, že to vše muselo být pouze nedorozumění, a že se jistě vše vyjasní, a budeme se s radostí objímat… A nic proaktivního jsem nekonala, pouze zoufalé činy proseb a pláče! No mezitím jsem se skoro dostala jako nevinná do vězení na základě jejich křivých obvinění! Stejně jako Kuruovci, i Tomášovci na nabídky míru a lásky reagovali pouze ještě větším zlem, a využili momentální pochybnost o správnosti bojovat u druhého k dalším útokům.

Správně konat je tedy zlu čelit, a neschovávat se za „karmické“ záplaty!

Zdroj: http://www.vecerninebe.estranky.cz/clanky/omyly-tomasovcu-o-duchovnu-a-j...

Prevzaté z: freepub.comehere.cz

máj 04, 2011 20:13 popoludní
  • krát komentár

1 krát komentár

  1. Obrázok používateľa Jozo
    Jozomáj 05, 2011 13:28 popoludní

    Komentár: 

    Ty vole, chcel by som mat taketo problemy a cas o nich pisat :-)

 

 

Top