Obrázok používateľa CEZ OKNO
POLTERGEISTI I.

Když vyhledáte slovo Poltergeist v Novém Cassellově Německém slovníku (Betteridge, 1965), najdete ho pod heslem Polterabend. Polterabend je název oslavy v předsvatební večer, kdy se snoubenci setkají se svými přáteli, aby se rozloučili se svobodou. Rozbíjejí skleničky a starý porcelán, aby jim to přineslo štěstí, a dělají přitom velký rámus. Někdy je nevěsta “unesena“ jedním z přátel ženicha a ženich jí musí hledat. Sloveso poltern znamená dělat rušivé zvuky, bouchat, třískat, nebo také zlobit se, napomínat.

Úvod

To je velmi příznačné pro poltergeisty. Také u nich se jedná o rozbíjení skleniček a talířů a spoustu hluku, různé klepání a ťukání. Někdy se kusy nábytku převrací nebo pohybují a takové řádění trvá od několika dnů po několik měsíců.

Poltergeisti se obvykle neomezují jen na večerní hodiny, skoro vždy však postihují mladé lidi. Většinou jsou to děti, nebo dospívající. Je zajímavé, že pro polterabends i poltergeisty je společným znakem sexuální vývoj a dospívání. Jak uvidíme později, poltergeist se možná také kvůli něčemu zlobí.

Kdo, nebo co je poltergeist? Slovo geist se vztahuje buď k nehmotnému duchu, nebo duchu nějaké živé bytosti. Tyto jevy jsou obvykle spojeny se žijící osobou; vlastně se tato spojitost stala součástí významu toho, čemu říkáme poltergeist. To může znamenat, že tyto jevy mohou být případy tzv. psychokineze (PK) vyvolané touto osobou, nebo, možná, nehmotnou bytostí, která se s touto osobou spojila (Stevenson, 1972) . Každopádně to vypadá, že při těchto jevech, podle toho, jak jsou popisovány, máme co do činění s PK, takže pro případy potergeistů často používáme výraz rekurentní spontánní psychokineze (RSPK).

Během několika posledních let se ukázalo, že výzkum RSPK může poskytnout přesvědčivé důkazy PK, a co důležitěji, více znalostí o její podstatě. Abyste důkazy lépe ocenili, doporučuji přečíst si původní díla. Pro případy od r. 1950: Runcornský poltergeist (Dingwall a Hall, 1958, s. 68-85), Seafordský případ (Pratt a Roll, 1958), případ Sauchie (Owen, 1964, s.129-169), případ Newark (Roll, 1969), Indianapolis (Roll, 1970), případ Pratta-Palmera (1976), a obzvláště Rosenheimský případ (Bender, 1968; Karger a Zicha, 1968), Miami (Roll a Pratt, 1971), a případy z Oliver Hill (Roll a Stump, 1969). Studie, kterých jsem se účastnil, jsou také v mé knize (Roll, 1976).

Mnoho starých zpráv je stejně zajímavých jako ty nové. Některé lze najít v knihách od Barretta (1958), Flammariona (1924), Carringtona a Fodora (1951), Thurstona (1954), Sitwella (1959) a Owena (1964). Užitečné jsou také přehledové práce Baretta (1911, Coxe (1961) a Zoraba (1964, 1973).

Badatel zkoumající poltergeisty musí opustit svou bezpečnou laboratoř a sám se dostává do středu překvapivých, někdy násilných událostí. Ale navzdory řádění je poltergeist často přístupný pozorování za kontrolovaných podmínek. V první části tohoto přehledu budu v datech hledat pravidelnosti, informace, které pomohou v dalším výzkumu. Poté budu vyšetřovat tyto a další charakteristiky poltergeistů a na jejich základě zkoumat podstatu RSPK. Nejprve pár slov o případech, které budu probírat.

 

Stošestnáct poltergeistů


Zdroje a svědkové

Prvním vědcem, který bral poltergeisty vážně, mohl být britský fyzik a chemik Robert Boyle. Během pobytu v Ženevě se Boyle seznámil s protestantským farářem Francisem Perraultem, který mu vyprávěl o nevysvětlitelných zvucích a pohybech předmětů, které se začaly objevovat v jeho domě v Mascon ve Francii v roce 1612. Boyleovy rozhovory s Perraultem a případ samotný dokázaly „překonat ve mně (jak sám říká) nedůvěru v záhadné věci“ (Thurston, 1954, s. 40). Perraultův článek „Ďábel z Masconu“ byl v angličtině vydán na Boyleovo doporučení a je to pravděpodobně první podrobný popis řádění potergeista; je to také první ze 116 zpráv v předkládaném přehledu. Omezil jsem se na případy a) které se objevily v tisku, a od roku 1850 v odborných parapsychologických publikacích; b) při kterých byl autor osobně přítomen zjevení poltergeista, nebo osobně vyslýchal svědky případu; c) kde je autor znám a uznáván jako důvěryhodný; a d) při kterých došlo k fyzikálním jevům a autor nebo svědkové byli přítomni, ale nedokázali daný jev vysvětlit známými pojmy.

Rozdělil jsem případy do čtyř skupin: 1612-1849, 19 případů;1850-99, 25 případů; 1900-49, 38 případů; 1950-74, 34 případů.

Vypovídací schopnost důkazů pro RSPK se značně liší případ od případu. V některých je dosti malá, jako v případu Pavarino, kde C. Lombroso (1906) mluvil se svědky až 10 let po události; ale „mé výzkumy, přestože neúplné, přesvědčily mě, že tento fenomén…musí býti vcelku skutečný“ (s. 367). Další nejasnosti jsou v případu Wem (Podmore, 1896-97), kde zjevně zavádějící zprávy jsou uvedeny spolu s takovými, které nelze pominout. F.S.Hughes, jménem Společnosti pro psychický výzkum (Society for Psychical Research), vyslýchal svědky a konstatoval, že tento případ „by mohl s určitou mírou pravděpodobnosti“ být zařazen mezi ty, ve kterých jsou spojeny „podvody i skutečně nadpřirozené jevy“ (s. 65). Opačným extrémem jsou případy jako Rosenheim (Bender, 1968; 1969, s 93-95) a Miami (Roll a Pratt, 1971), kde o těchto jevech vypovídali dva nebo více vyšetřovatelů.

Jakékoliv svědectví může být zabarveno chybujícím vnímáním a pamětí. To je obzvláště pravdivé pro události, které vypadají tajemně. Například, často je popisováno, že předměty „byly vyhazovány“, přestože nebyly vidět žádné ruce, které by je házely. Od toho může být jen krůček k očekávání a pak uvidění zjevivších se rukou, nebo k představám určitých drah letících předmětů. Můžeme však doufat, že vzorek je natolik velký a dostatečně důvěryhodný, že falešné prvky jsou zastíněny skutečnými výsledky.

Profese svědků událostí mají pro vyhodnocování zpráv velký význam. Ve 25 ze 116 případů byly událostem účastni členové spolků parapsychologického výzkumu. V dalších 19 případech byli hlavními svědky policisté. Tři se dostaly před soud a jejich záznamy sestávaly převážně ze soudních výpovědí. Ve třech případech byli mezi svědky vládní činitelé; v sedmi byli psychologové, lékaři, vědci, i právníci; v deseti církevní hodnostáři; v šesti učitelé, „úřední komise“, důstojník námořnictva, hasič. Jinými slovy, v 73 případech se můžeme domnívat, že svědkové byli dostatečně zkušení v pozorování událostí a lidí a ve vyhodnocování a popisování toho, co viděli (nebo byli před soudem pod přísahou a byli dotazováni osobami, kteří k tomu byli odborně povolaní).

V dalších 32 případech byli i jiní svědkové, ale jejich odbornost není uvedena, nebo to byli sousedé nebo návštěva. V 11 případech je celá výpověď od členů rodiny nebo skupiny, která byla účastna jevu RSPK.

Fakt, že ve 105 případech se objevili i vnější svědkové, z nich 73 odborně vyškoleno, přidává na důvěryhodnosti tohoto materiálu.

Přestože si myslím, že tyto záznamy musí být brány vážně, nemusí být nutně reprezentativním vzorkem RSPK. Kritéria pro začlenění do souboru mohla způsobit upřednostnění případů, kde byl jev aktivní, když byli přítomni vyšetřovatelé, či návštěvníci. Ve vzorku mohou také převažovat déletrvající jevy-ty krátké nemusí být zaznamenány a je u nich méně pravděpodobné, že budou pozorovány dalšími lidmi. Ze stejných důvodů mohou být zdůrazněny případy bouřlivých fyzických projevů, jako časté pohyby předmětů, oproti těm, které jsou provázeny méně dramatickými situacemi, např. klepavými nebo ťukavými zvuky.

 

Geografické rozdělení

Nejvíce zpráv o RSPK je ze Spojených států-31 případů; Velká Británie (Anglie, Skotsko, Irsko)-26 případů; Německo, Rakousko, Švýcarsko-21 případů. Další země Evropy jsou zastoupeny následovně: 9 případů z Itálie, 7 z Francie, 5 z Holandska a Belgie; 4 ze Skandinávie (Finsko, Island, Švédsko), dva z Ruska, jeden z Československa. Ze zbytku světa bylo začleněno 5 případů z Indonésie, 4 z Indie, 1 z Mauricia.

Sociální, národnostní, jazykové a zeměpisné faktory bezpochyby měly vliv na zkoumaný vzorek. Soubor se omezuje převážně na Evropu a USA, pravděpodobně je to důsledkem rozvinuté masové komunikace a přítomností parapsychologů. Pouze deset případů je mimo tyto hranice. Přestože případy z Afriky, Asie a Dálného východu by byly zajímavé, mnoho těch evropských a amerických se odehrálo v izolovaných oblastech a mezi lidmi, kteří, jak se zdálo, neměli žádnou předchozí znalost nebo očekávání takové události. To je až bolestivě vidět na reakcích na tyto jevy. Případy, nicméně, vykazují pozoruhodné podobnosti. Vysvětlení těchto událostí, viděné jako setkání s démony, a způsobem, jímž se lidé snažili tuto situaci řešit, jako např. exorcismem-vymýtáním ďábla, zjevně souvisí s kulturními a společenskými podmínkami.

 

Spojitost s osobou

V říjnu roku 1960 navštívil farář z vesnice Sauchie ve Skotsku Rev. T. W. Lund domov Virginie Campbellové, jedenáctileté dívenky, v jejímž pokoji docházelo dva dny k nevysvětlitelnému klepání a dalším událostem. Nalezl „Virginii vzhůru... v posteli. Asi osm lidí (rodina a sousedé) už čekalo v pokoji. Hlasité klepání neustávalo a vypadalo, že vychází z čela postele. Pan Lund posunul Virginii dopředu tak, aby se nemohla dotýkat čela postele a narážet do něj hlavou a také se ujistil, že její chodidla byla zcela schovaná pod peřinou a zůstávala pod ní. Klepání pokračovalo. Pan Lund se chytil čela postele. Cítil, že vibrace se shodují s ozýváním zvuků. Čelo postele se v žádné chvíli nedotýkalo zdi.“ Prádelník vážící asi 25 kilogramů stál asi 40 centimetrů od postele. Pan Lund viděl prádelník „pohybovat se kolébavým bočním pohybem spolu s křečovitým nerovnoměrným nadzvedáváním se ze země.“ Pak se pohnul stranou „jakýmsi trhavým způsobem přes vzdálenost 45 centimetrů a zpátky.“ Tento jev ustal, když Virginia usnula (Owen, 1964, s.148-149). Dva doktoři a Virgiin učitel byli svědky dalších událostí doma a také ve škole.

Mezi 116 případy 92 se jich zdá být spojeno s určitou osobou, nebo výjimečně se dvěmi. Z 19 případů před rokem 1849 se ve 14 z nich zdá být ústřední osoba. 25 případů z let 1850-99 ukazuje ústřední osobu v 19; mezi 38 případy z let 1900-49 byla taková spojitost ve 30; a v posledních 34 případech (1950-74) jich vykazuje takový vztah 29. Tento slabý nárůst případů s ústřední osobou během těchto čtyř období je statisticky nevýznamný.

V některých případech různé projevy doprovázely ústřední osobu i venku, během návštěvy známých a podobně. Tak se stalo ve 39 z oněch 92 případů. Rozdělení v těchto čtyřech obdobích je: 6, 7, 13, 13. Ve dvou dalších případech nebyla určena žádná ústřední osoba, ale jevy pronásledovaly rodinu, když se přestěhovala. Jeden společný prvek vykazují všechny případy, kde se ukazuje souvislost s jednou osobou: K žádnému řádění obyčejně nedocházelo, když ústřední osoba spala.

 

Pohlaví a věk

Z 92 případů s ústřední osobou to v 56 byly ženy a ve 36 muži. (Když bylo zapojeno více lidí, započítal jsem tu osobu, která nejpravděpodobněji byla spojena s oním jevem; stejně jsem postupoval ohledně počítání věku.) Rozdíl je asi na hranici statistické významnosti (při hladině výz. 0.05) v závislosti na poměru mužů a žen v obecné populaci v dobách a místech událostí. Toto upřednostňování žen vzniklo díky dvěma nejstarším obdobím. Během let 1612-1849 bylo deset žen ku čtyřem mužům a mezi lety 1850-99 šestnáct ku třem. Tento poměr se vyrovnal během let 1900-1949 na 16 ku 14 a v letech 1950-1974 na 14 ku 15. Pohlaví obecně nebylo důležitým rozhodujícím faktorem.

Věk ústředních osob byl uváděn v 74 případech a byl v rozmezí 8 až 78 let (jeden muž uvedl pouze, že je sedmdesátník, podobně jedna žena, sedmdesátnice, je zde uvedena jako pětasedmdesátiletá). Průměr pro 43 žen je 15 let a pro 31 mužů 17 let, ale medián v obou případech je pouze 13 let. Tento rozdíl je způsoben těmi dvěma sedmdesátníky ve čtvrtém časovém období. Pro ta čtyři období jsou průměry pro ženy: 12, 15, 12 a 19; a pro muže: 15, 13, 14 a 21. Mediány pro ženy: 12, 13.5, 15 a 13; a pro muže: 14, 12, 15 a 14. Z 13 žen, jejichž věk nebyl uveden, 9 zřetelně bylo starších 13 let. To samé bylo pro 3 z 5 mužů.

Pokud započteme tyto osoby, mediány pro obě pohlaví se přibližně zvýší na 14 let.

 

Pokračovanie...

William G. Roll

Z angličtiny přeložil Ladislav Zelinka

ROLL G., WILLIAM. Poltergeists. In: Parapsychology and physical systems. s. 382-413

exkluzívne.cez.okno

 


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

 

 

Súvisiace:

Seriál: Fenomén zvaný poltergeist
http://www.cez-okno.net/rubrika/serial-fenomen-zvany-poltergeist

 


 

 

február 16, 2012 21:34 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top