Obrázok používateľa CEZ OKNO
POLTERGEISTI V.

Změny a stres. V listopadu 1970 bydlela jedna třináctiletá dívka a její sestra u jejich babičky v Pursrucku v Německu, když v tom samém domě zemřel jeden člověk. Další den „Helga, která vyhlížela z okna přímo přes hřbitov a márnici, kam byla mrtvola přenesena, byla vyděšena a nemohla usnout. Myslela na strašidelný příběh, který vyprávěl její učitel před několika měsíci. Když poprvé uslyšela klepání, myslela si, že mrtvý muž takto oznamuje svůj příchod…

 

Stimulující události

Druhému poltergeistskému období předcházely znepokojivé sny, které jasně ukazovaly pubertální problémy (muž stojící u její postele jí ohrožuje zmijemi)“ (Bender, 1974, s. 137).

Ve 38 z 92 případů s ústřední osobou začaly události RSPK ve chvíli, kdy zde byly změny nebo problémy v rodině, což mohlo ovlivnit agenta. V 15 odstartovaly příhody RSPK poté, co se osoba nebo rodina odstěhovala, když nebyl rodič doma, nebo když musel agent, obvykle dítě, sdílet postel s někým jiným; ve 12 případech byla ústřední osoba nemocná, nebo byla vystavena nezvyklému psychickému stresu; v osmi vypukly události po přestěhování do údajně strašidelného domu, nebo následovaly po mediumistické nebo spirituální komunikaci, nebo se výskyty RSPK podle zpráv odehrávaly v bývalém domě ústřední osoby, nebo se soustředily okolo příbuzného. Ve dvou případech následovaly příhody krátce po smrti příbuzného nebo přítele, a v jednom případě přišlo ťukání RSPK poté, co byla osoba vylekána normálním zaťukáním na dveře. V tomto případu se agent také zrovna přistěhoval do domu, o kterém se věřilo, že v něm straší.

Případy, kde byly identifikovány stimulující události, jsou rozloženy následovně během čtyř období: 4, 7, 13 a 14. Znovu, mírný nárůst v těchto obdobích je pravděpodobně důsledkem zvýšené pozornosti k agentovi a možnosti, že on nebo ona, a tedy i události, mohou být ovlivněny vnějšími okolnostmi. Některé ze stimulujících událostí byly zřetelně stresující. S ohledem na stěhování a jiné změny v rodinné situaci nevíme, jak ovlivnily ústřední osobu, nicméně změny tohoto druhu vyžadují přizpůsobení do nového sociálního a fyzického prostředí a mohou být stresující, zvláště pro děti.

 

Pokusy o ukončení

Exorcismus - Vymítání.

 


Kapitán Jandašenko velel táboru kavalérie v Liptsy v Rusku v lednu 1853, když se po kuchyni malého domku, kde byl ubytován se svojí ženou, začaly pohybovat hrníčky a dřevěné talíře. Farní kněz pokropil dům svěcenou vodou, ale události pokračovaly. Další den přišli tři kněží a nesli ikony z kostela a „…byla čtena bohoslužba. Sotva začali, když byl v kuchyni, kde nikdo nebyl, vržen kámen, a rozbil okno před zraky všech. Poté kus dřeva následován vědrem vody vylétl z kuchyně doprostřed shromáždění, přičemž se toto převrátilo. Vrcholnou hrůzou byl pád kamen na umyvadlo se samotnou svěcenou vodou… jak jevy pokračovaly, kapitán prosil dva z kněží, aby se vrátili a přečetli formální modlitby pro vymýtání ďábelských duchů… Jevy pokračovaly v přítomnosti několika nových svědků“ (Leaf, 1897, s. 320).

 

 

Od té doby, co byly poprvé popsány výskyty poltergeistů, bylo nejčastějším způsobem snah o jejich zapuzení vymýtání-exorcismus a další náboženské nebo spiritistické zásahy. Mezi 116 případy byly exorcismus a příbuzné činnosti zkoušeny ve 30. Tyto pokusy byly rozloženy následovně během čtyřech období: 4, 4, 13, 9. Je zajímavé, že takové pokusy byly asi tak stejně běžné ve dvacátém století jako v dřívějších časech.

Ze 30 z těchto pokusů jev RSPK přestal po čtyřech, byla zde poté dočasná úleva též ve čtyřech a vymítání nemělo žádný účinek ve 21 případech, kromě pěti případů, kde se zdálo, že výskyty během těchto obřadů zesílily.

V jednom případě nemohlo být určeno, jestli náboženské obřady dočasně ty jevy posílily nebo způsobily jejich utišení: Pohyby předmětů a ťukavé zvuky vytrvávaly v Sauchie ve Skotsku v listopadu 1960 po osm dní; devátý den byl klid a desátý den byla odsloužena přímluvná bohoslužba čtyřmi duchovními (Owen, 1964, s. 134). Údery se během bohoslužby znovu vrátily a pokračovaly ještě po tři čtvrtě hodiny, pak ale jev uhasnul, ačkoliv zde byly příležitostné výskyty přinejmenším do 23. ledna 1961.

Je nejisté, zda ony čtyři případy, které přestaly po obřadech, tak učinily jejich přičiněním. Ve dvou z těch čtyř případů nebylo známo trvání výbuchu RSPK. Ve dvou dalších to byly 2 a 3 měsíce. Protože medián trvání výbuchů RSPK byl 2 měsíce, tyto dva případy možná dokončily svůj běh, když byly zkoušeny náboženské obřady. V obecnosti-vymítání se zdá být neúčinné jako prostředek k vypořádání se s RSPK.

Stěhování a zmírnění stresu. Jednou bylo poznamenáno, že jevy pronásledovaly sluhu nebo jiného zaměstnance, a že tato osoba byla někdy propuštěna, nebo pokud šlo o člena rodiny, byl on nebo ona poslán k jinému příbuznému. Příležitostně se odstěhovala rodina jako celek, nebo se odstěhoval některý její člen. Tyto jevy někdy následovaly rodinu nebo ústřední osobu do nového bydliště, ale někdy ustaly. (Ve dvou případech dům shořel nebo byl vážně poškozen požárem údajně založeným poltergeistem, a takto byl přivozen konec událostem).

Ze 116 případů byly incidenty ukončeny v 35 poté, co se ústřední osoba, nebo někdo, s kým měl on nebo ona časté styky, odstěhoval pryč. Rozložení ve čtyřech obdobích je 1, 13, 10 a 11. Poměr ku celku v prvním období je znatelně menší než v těch dalších (P

K určení toho, jestli takové kroky vlastně pomohly zkrátit běh událostí, potřebujeme prozkoumat trvání těchto případů. Ve 31, kde trvání je zaznamenáno, je medián 1.13 měsíce proti 2 měsícům pro všechny případy. K vypočtení rozdílu statisticky, musely být použity průměry: 52.4 proti 155.6 dnům. Tento rozdíl je signifikantní (P

V 11 případech se zdálo, že k ukončení výskytů RSPK docházelo z jiných důvodů, ale obvykle se to stávalo tak pozdě v běhu událostí, že se příčinné spojení zdá být pochybné. Jeden případ například ustal po roce se začátkem dívčiných měsíčků, v dalším po dvou letech psychoanalýz. Jenom tři takové případy ustaly před druhým měsícem. V jednom to bylo po zaplacení dluhu vytvořeným zesnulou osobou, o které se věřilo, že straší na tom místě, v druhém hypnotickou sugescí, a v třetím, když se desetiletý agent vrátil do školy poté, co musel zůstat doma se zraněním zad.

 

Psychofyzický model RSPK

Předkládaný přehled ukazuje, že agent RSPK v době incidentů je často v ubohém zdravotním stavu, jak duševně, tak fyzicky. Existence těchto stimulujících faktorů posiluje dojem, že jde o patologické podmínky, které jsou spouštěny do zjevného projevu, když se situace stane příliš stresující.

Většina badatelů RSPK se shoduje, že incidenty jsou spojené s psychickým napětím (Bender, 1969; Mischo, 1968; Owen, 1964; Palmer, 1975; Rogo, 1974; Roll, 1976, s. 153-161; Zorab, 1964). Prozkoumejme nyní možnost,že výskyty RSPK mohou mít fyziologický základ.

 

Výbuchy centrální nervového systému a RSPK

První agent RSPK podstoupivší vyšetření EEG byl třináctiletý kluk, který byl v roce 1961 středem nepokojů v Newarku (Roll, 1969). Záznam ukazoval mírný náznak epileptických výbojů typu někdy nacházeném u adolescentů majících potíže s chováním a trpících disociačními stavy (salva čtrnácti pozitivních hrotů za vteřinu během krátké chvíle, kdy chlapec odpočíval). To souhlasilo s nálezy z psychiatrie a dalších vyšetření, že někdy vykonával činnosti bez toho, aniž by věděl, co dělá. Julio, střed Miamských incidentů, byl též náchylný k disociačnímu chování vzhledem k psychologickým testům, ale vykazoval normální EEG (Roll, 1976, s. 159). Pak v roce 1975 jsme Gerald Solfvin a já (Solfvin a Roll, 1976) studovali případ, kde jednadvacetiletá ústřední osoba trpěla závažným onemocněním. Tato skutečnost a zjevný vztah mezi příhodami RSPK a vývojem choroby nás přinutily k domněnce, že události RSPK někdy mají spojitost s neobvyklými nervovými výboji. Dojem byl posílen předkládaným přehledem. Jak jsme viděli dříve, agenti RSPK zahrnují malé množství prokázaných epileptiků a několik dalších majících křeče a další příznaky naznačující poruchy centrálního nervového systému (CNS). To vznáší možnost kauzálního vztahu mezi RSPK a poruchy CNS.

Švédský psychiatr Bjerre (1947), který vyšetřoval ťukání RSPK okolo Karin, přišel v roce 1905 s úvahou, že elektrický proud v mozkových buňkách byl přeměněn na jinou formu energie, která pak vyzařovala do prostředí a vytvářela údery RSPK. Bjerre diagnostikoval Karininy záchvaty mdloby, křeče a návaly zuřivosti jako „organickou hysterii“.

Prozkoumávání možné spojitosti mezi mozkovými událostmi a parapsychologickými úkazy bylo mocně stimulováno příchodem elektroencefalografu (EEG). Hans Berger (1940), objevitel EEG, měl teorii pro telepatii docela podobnou jako Bjerre. Domníval se, že elektrická energie produkovaná nervovými buňkami může být přeměněna na mentální energii, a že to je onen prostředek pro telepatický přenos. Představoval si tuto energii jako podobnou, ale nikoli identickou, s elektromagnetickými vlnami.

Dosud se zkoumání mozku v parapsychologii zaměřovalo na příjem informace (ESP) nebo energie spíše než na její přenos. U PK se zřejmě zabýváme přenosem a v RSPK náhlým a rekurentním přenosem. Jestli jsou tyto výsledkem výbuchů CNS, mohou být poltergeistské příhody brány jako zvláštní skupina příznaků podobných epileptickým.

Je zajímavé, že slovo epilepsie naznačuje zásah ducha, tak jak to dělá poltergeist. Epilepsie pochází z řeckého slovesa získat, nebo být posedlý (duchem nebo bohem). Toto slovo už dávno ztratilo svůj okultní pojmový význam a je nyní definováno jako „náhlé a vracející se poruchy v duševní činnosti, stavu vědomí, sensorické aktivitě nebo pohybech těla, způsobené záchvatovitými poruchami mozkových nervových buněk“ (encyklopedie Britannica, 1974).

 


Navíc k faktu, že příhody RSPK byly zaznamenávány v okolí epileptiků a lidí se symptomy naznačujícími epilepsii, činí ještě několik dalších faktorů teorii CNS více zasluhující si pozornost výzkumníků RSPK. Mnoho epileptiků vykazuje „podrážděnost… s náhlými a nepředvídatelnými variacemi nálad: jsou podezřívaví, hádaví, egocentričtí, rozvláční, nábožní a [vykazují] pomalost a ztuhlost myšlení, které hraničí s duševní podprůměrností“ (Pond, 1974, s. 580-581).

 

 

Téma agrese se opakuje jak v osobnostech agentů RSPK tak v povaze událostí samých. „Ztuhlost myšlení“ nebo houževnatost u pacientů s mozkovou dysfunkcí odkazuje k jejich sklonu mít tu samou myšlenku nebo provozovat tu samou činnost opakovaně. Tento jejich povahový rys v testech osobnosti agentů RSPK nevychází jednoznačně, ale zdá se být vyjádřen v příhodách samotných. Zaměřovací efekty a opakující se příhody zahrnující nějaký předmět nebo místo jsou pro RSPK charakteristické.

Epilepsie může být přivozená řadou různých vývojových a vrozených defektů. Někteří z oněch 27 agentů RSPK popsaných výše jako mající různorodé potíže měli problémy, které jsou někdy spojovány s epilepsií. Tato nemoc může být nalezena u dětí, které jsou hyperaktivní, které mající poruchy chování, a u duševně zaostalých lidí. Může být způsobena zraněním při narození, tuberkulózou a alkoholismem.

Epilepsie je častěji zaznamenána u mužů než u žen (Robb, 1974). V nedávné studii petit-mal u 100 pacientů však bylo rozložení rovnocenné (Robb, 1974). RSPK bylo v raných obdobích běžnější u žen než u mužů, ale od roku 1900 byla obě pohlaví rozdělena rovnocenně.

Epilepsie se soustřeďuje na nižší věkové kategorie: „Více jak polovina známých případů se objevuje před 15 rokem“ (Goldenson, 1970, s. 407). Petit-mal obvykle ustávají před dosažením dospělosti. Medián věku, kdy dochází k výbuchům RSPK, je 14, to znamená, že asi polovina případů z přehledu propukla před 15. rokem.

U pacientů s epilepsií „záchvaty mohou být přivozeny určitými vůněmi, určitým druhem hudby, čtením, hlasitým zvukem nebo jinými překvapivými stimuly“ (Robb a McNaughton, 1974, s. 272). Emoční a psychologické poruchy (Robb a McNaughton, 1974) mohou též přivodit epileptický záchvat. Podobně mohou být výskyty RSPK spuštěny překvapivými nebo stresujícími událostmi v životě agenta. Nad epileptickými záchvaty může někdy být získána kontrola úpravami společenské situace pacienta. To samé se zdá být pravdivé pro RSPK.

Epileptici někdy mají zrakové nebo sluchové halucinace. Množství případů RSPK v naší skupině bylo spojeno s viděním přízraků a slyšením hlasů. Z takových 33 případů 12 zahrnovalo agenty, kteří údajně zažívali disociační stavy, nebo k nim byli náchylní. Jinými slovy více než polovina z těchto 22 osob v této skupině viděla zjevení nebo slyšela hlasy, nebo tyto zkušenosti měli příbuzní nebo jiní přítomní lidé. Tento vztah je signifikantní (P

 

Pokračovanie...

William G. Roll

Z angličtiny přeložil Ladislav Zelinka

ROLL G., WILLIAM. Poltergeists. In: Parapsychology and physical systems. s. 382-413

exkluzívne.cez.okno

 


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

 

 

Súvisiace:

Seriál: Fenomén zvaný poltergeist
http://www.cez-okno.net/rubrika/serial-fenomen-zvany-poltergeist

 


 

 

február 27, 2012 21:43 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top