Obrázok používateľa CEZ OKNO
LAIRD SCRANTON: Komparativní kosmologie a kmen Dogonů

Snahy o studium esoterických tradic u kultur jako je starověký Egypt nebo Indie mohou být někdy složité, protože dochované důkazy nemusí vždy vést k definitivnímu výkladu. Ironií situace je, že ačkoliv většina z toho, co nám přišlo z těchto tradic, přežilo převážně protože to bylo původně vytvořeno z kamene, existuje poměrně málo věcí, které můžeme skutečně považovat za „vytesané do kamene.“ Situace je je ještě horší v místech jako starověká Čína, kde události, které se nastaly kolem roku 3000 př. n. l., jsou často známy především z textů, které byly zapsány až kolem roku 300 př. n. l. a tudíž nechávají prostor pro zdravou akademickou debatu. A tak je klíčovým úkolem pro badatele jako jsem já, najít způsoby jak pevně „ukotvit“ interpretace, které naše výzkumy vyžadují, abychom dělali.


Jeden způsob řešení těchto problémů se nachází ve studiu ›› komparativní kosmologie, oblasti, ve které se badatel snaží dozvědět více o starověkých tradicích tím, že porovnává různé aspekty různých kultur s podobnými praktikami a přesvědčeními. Někdy to přirovnávám k práci, kterou učinili anglisté, když sloučili mnoho rozdílných verzí Shakespearových her k vytvoření konečného vydání. V tomto přístupu každá interpretace začíná jasným prohlášením o přesvědčení ze strany jedné kultury, která je pak potvrzena jinými kulturami, které sdílejí stejný symbol, tradici nebo praktiku.

 

Měl jsem to štěstí začít mou práci s málo známým současným africkým kmenem z Mali zvaným Dogoni, jelikož jejich kultura představuje křižovatku několika rozdílných starodávných tradic. Dogoni dodržují rituály, které jsou podobné židovství – například nosí pokrývku hlavy, modlitební šály, obřezávají své chlapce a slaví i tzv. milostivé léto. Zachovávají také občanské praktiky, které jsou pozoruhodně podobné starověkému Egyptu – například zachovávají sluneční a lunární kalendář, zřizují své vesnice a okresy v párech nazvaných horní a dolní a nazývají svého vůdce výrazem Faro. Možná nejdůležitější věcí je, že zachovávají esoterickou tradici stvoření (čili kosmologii), která se téměř shoduje s buddhistickou tradicí – například dogonská stavba „sýpka“ je téměř shodnou variantou buddhistické stúpy (rituální stavby nacházející se po celé Indii a Asii). Shoda takových zdánlivě různorodých prvků v jedné kultuře mi naznačila, že musí existovat více skrytých společných rysů těchto starověkých tradic, než se tradičně předpokládalo.

Mimoto existovaly určité aspekty dogonské kultury, které jsem považoval za významné, ale různé antropologické týmy, které kmen zkoumaly, je nezaznamenaly. Například po dobu více než šedesáti let před mojí účastí žádný badatel zjevně nezaznamenal mnoho přímých podobností existujících mezi dogonskými a buddhistickými tradicemi stvoření světa. Nikdo si neuvědomoval, že dogonská slova použitá k definování této tradice byla také staroegyptská slova. A nikdo si nevšimnul různých podobností, které lze vidět mezi určitými dogonskými kosmologickými kresbami a podobně tvarovanými glyfy egyptského hieroglyfického písma. Z mého pohledu jsem viděl tyto mezikulturní spojení představující možnosti vzájemného vztahu a třeba i vzájemné akceptování různých prvků těchto starodávných tradic.

Kmen Dogonů se poprvé dostal do veřejného povědomí v roce 1975 v kontroverzní publikaci Roberta Templa The Sirius Mystery. Jeho kniha byla zaměřena na astronomii Dogonů a jejich povědomí o hvězdném systému Sirius, který neměl být znám bez pomoci výkonných dalekohledů. Dogoni jsou považováni za současný primitivní kmen, bez původního písma a jen s malou znalostí vnější technologie, která by jim pomohla pozorovat tyto hvězdy. I přesto však věděli o existenci temné hvězdy, tzn. trpaslíka, který je doprovodnou hvězdou známé zářivé hvězdy Siriuse a která byla až do roku 1918 skryta v oslnivé záři svého společníka. Temple prohlásil, že Dogoni o existenci oné druhé hvězdy věděli, určili správnou dobu oběhu pro obě hvězdy a učinili je těžištěm zájmu jejich kosmologie. Templova teze byla, že tato znalost mohla být považována za důkaz kontaktu s mimozemšťany v dávných dobách.

Templova kniha samozřejmě vyvolala reakci tehdejších skeptiků a zřejmě nejvýznamnějším z nich byl Carl Sagan, astronom z Cornellovy univerzity, který byl populárním mluvčím vědecké komunity. Saganův názor spočíval v tom, že dogonské znalosti mohly být vysvětleny, pokud bychom jednoduše předpokládali, že získali své znalosti astronomie od návštěvníka z moderní doby, někdy po vědeckém objevu hvězdy trpaslíka v roce 1918. Francouzská antropoložka Germaine Dieterlenová, která studovala kmen Dogonů, zavrhla Saganův předpoklad tím, že předložila 400 let starý dogonský artefakt, který popisoval vztah mezi oběma hvězdami.

Existuje ještě několik přesvědčivějších argumentů, které tenkrát nebyly známy a které je třeba vznést proti Saganovu stanovisku. Zaprvé, výroky Dogonů o Siriusovi jsou dány v kontextu kosmologie, která je vyjádřena staroegyptskými slovy – slovy, které by žádný moderní návštevník logicky nepoužil. Za druhé, samotní Egypťané věděli o hvězdách Siriuse a vyjadřovali je symbolicky. Pro mě je starověký symbolismus jakási hra, kterou hrajeme, když akceptujeme asociaci dvou jinak odlišných věcí. Například pokud uznáme to, že v egyptské mytologii byla jasná hvězda Sirius zosobněním bohyně Eset/Isis, potom v podstatě souhlasíme s hraním hry na asociace – „Když řeknu bohyně, ty řekneš hvězda.“ Takže když potom zjistíme, že Isis měla temnou sestru jménem Nefthys, pak jsme téměř povinni považovat tento výrok jako symbolický odkaz na druhou Siriusovu hvězdu.

Z mého pohledu byl Temple při psaní své knihy v nevýhodě, protože neměl přístup k úplnému anglickému překladu francouzské antropologické studie dogonského náboženství jménem The Pale Fox. V té studii je zřejmé, že určitá slova, které Temple používá k definování své mimozemské teorie, jako je slovo Nummo/Nommo, jsou vlastně chápány dogonskými kněžími jako kosmologické výrazy. V tomto specifickém případu má slovo pravděpodobně egyptský korelát vyslovovaný nu maa, jehož význam pravděpodobně souvisí s kosmologií, ale logicky ne s mimozemšťany. Tato slova jsou excelentním příkladem toho, jak vnímaná interpretace může být potvrzena nebo vyvrácena prostřednictvím procesu porovnávání.

Francouzská studie o kosmologii vedená antropology Marcelem Griaulem a Germaine Dieterlenovou trvala tři dekády. Popsali kosmologii jako úzce drženou tajnou tradici, v níž dogonští kněží byli povinni poskytovat pravdivé odpovědi na řádné otázky zasvěcených, ale museli mlčet (nebo dokonce, pokud to bylo nutné, lhát) v reakci na jakýkoliv dotaz, který vznesl nezasvěcený. Tímto způsobem zůstaly vnitřní tajemství tradice otevřené jakémukoli členu dogonského kmene, který si přál je následovat, ale prakticky nepřístupné všem ostatním – kromě těch nejoddanějších a nejvytrvalejších z cizinců.

Ke konci 80. let 20. století se francouzská studie Dogonů stala, hlavně díky Templově knize, kontroverzní. Druhý tým antropologů vedený belgickým antropologem Walterem Van Beekem provedl krátkodobější opětovnou studii práce Griaulea a Dieterlenové. Nakonec Van Beekův tým nebyl schopen zopakovat Griauleova zjištění a oznámil, že nenašel „žádný důkaz“ o Griauleově dogonské kosmologii. Dospěl k názoru, že jejich kosmologie byla vymyšlena dogonskými kněžími v dobré víře jako způsob, jak vyhovět Griauleovým neodbytným otázkám. Zamítnul Griaulův popis dogonské svatyně nazvané „sýpka“ a označil ji za „chiméru známou pouze Griaulovi.“ V knize Dogon: Africa's People of the Cliffs z roku 2001 Van Beek napsal:

 

„Před několika desetiletími antropologové zjišťovali informace o legendách o stvoření světa od svých informátorů tak naléhavě, že Dogoni, jako vždy zdvořilí, si je ochotně vymýšleli. V některých jeho publikacích vydávaných jako turistické průvodce se tato chyba stále nachází.“
(str. 103)

 

V roce 2006 jsem si uvědomil, že existuje studie čelního odborníka na buddhistickou architekturu a symboliku Adriana Snodgrasse z roku 1990, nazvaná The Symbolism of the Stupa. V té Snodgrass podrobně popisuje nákres buddhistické svatyně, která je velmi podobná dogonské svatyni popsané Griaulem a téměř všechny aspekty její kosmologie jsou překvapivě shodné s Griaulovo dogonskou kosmologii. Dogonská svatyně, kterou Van Beek nazval „chimérou“, byla ve skutečnosti poměrně dobře známá velkému počtu buddhistů po celé Indii a Asii, a kosmologie, kterou nazval smyšleným příběhem byla ve skutečnosti dobře známou buddhistickou variantou. Jakmile jsem si to uvědomil, nabídl jsem v e-mailové korespondenci profesoru Van Beekovi spolupráci ve výzkumu v jím editovaném akademickém časopise Current Anthropology, ale nikdy na mou nabídku nereagoval. O několik měsíců později, v dubnu 2007, se v časopise Antropology News vydávaném na Chicagské univerzitě objevil článek nazvaný „Revisiting Griaule’s Dogon Cosmology“, který byl přisuzován pouze mně. Tento případ opět názorně ukazuje, jak jednoduché interkulturní srovnání může pomoci potvrdit nebo vyvrátit platnost výkladu.

Zatímco shodné aspekty tradic dvou kultur mohou být často klíčem k řešení, jindy mohou rozdíly mezi těmito tradicemi prozrazovat mnoho nového. Například vzhledem k tomu, že Dogoni nemají žádné původní písmo, nemají také žádné písemné záznamy vztahující se k jejich vlastní kmenové historii. Z toho důvodu můžeme do značné míry pouze usuzovat, že se přestěhovali z místa podél řeky Niger do jejich současného umístění v jihovýchodním Mali okolo roku 1500 n. l., pravděpodobně proto že to byl způsob, jak se vyhnout násilné konverzi na islám. Kromě toho, vše co opravdu víme o dogonské historii je to, že migrovali do Mali z vlasti svých předků, která se nachází někde podél břehů velkého jezera daleko na východě. Nicméně jejich lidová tradice a kosmologická slova naznačují, že Dogoni museli strávit podstatnou dobu v úzkém kontaktu se starověkými Egypťany. Vzhledem k tomu, že psaný jazyk byl v Egyptě na počátku vývoje a není pravděpodobné, že by Dogoni mohli mít psaný jazyk a pak ho nějak ztratit, tím pádem se tento kontakt musel stát v prvních letech egyptské kultury. Stejně tak Dogoni používají kalendáře starověkého Egypta, ale nedodržují přestupné roky či přestupné dny, o nichž se také předpokládá, že vznikly v Egyptě. Tyto rozdíly dokazují, že spolupráce Dogonů se starověkým Egyptem musela proběhnout na pomezí pre-dynastického a raně dynastického období, nebo okolo roku 3000 př. n. l. Jak bychom očekávali na základě tohoto načasování, dogonská kultura také vykazuje podobnosti se severoafrickými kmeny, které obývaly Egypt těsně před obdobím 1. dynastie.

Vzhledem k tomu, že Dogoni nemají žádný písemný jazyk, přežití jejich tradiční kosmogonie závisí na schopnosti dogonských kněžích předávat tradici z generace na generaci. Jedním z důležitých rysů tradice, která jim při tom pomáhá, je kosmologická kresba, tj. útvar, který kněz kreslí hůlkou do písku a který se vztahuje k určité představě. Tyto kresby jsou tak důležité, že někteří kněží prohlašují, že nejsou schopni diskuze o oné představě bez nakreslení. Prostřednictvím těchto diskuzí se určité tvary spojily se specifickými představami a de facto tak skončily přijetím role symbolu. V některých případech se některé z těchto tvarů odráží v podobě egyptského glyfu a tradiční egyptologové chápou, že to představuje stejný pojem, který tomu připisují dogonští kněží. Takže když víme, že koncept kosmologie předcházel písmu v Egyptě, vzniká logická otázka, zda některé z těchto předefinovaných kosmologických tvarů nemohly být použity jako glyfy ve stejné době, kdy byl přijat hieroglyfický systém psaní.

Tradiční pohled na egyptské hieroglyfy spočíval v tom, že byly ve své podstatě především fonetické – každý znak měl představovat fonetickou hodnotu tak, jako u písmen anglické abecedy. Tento názor se možná nejeví racionálním, když vezmeme v úvahu, že existuje jen asi 40 fonetických hodnot představovaných většinou psaných jazyků, ale existuje více než 4000 zdokumentovaných egyptských glyfů. Navíc, stejně jako v ostatních starověkých písmech jako je např. hebrejština, samotné samohlásky (představující zvuky, které jsou nezbytné pro jakoukoliv fonetickou transkripci jazyka) byly ve skutečnosti z egyptských hieroglyfických slov vypuštěny.

Když se podíváme na tato egyptská slova z hlediska komparativní kosmologie, zdá se, na základě toho, jak dogonské kresby fungují, že glyfy mají pravděpodobně představovat nějaké pojmy. Například egyptský sluneční glyf – symbol kruhu s bodem uprostřed – je chápán egyptology jako symbol slunce a koncept dne, a často se nachází ve slovech, jejichž význam se vztahuje k časovým obdobím. Kulatý obrazec se také vyskytuje v rituálních svatyních Dogonů i buddhistů. Výsledek pramení z geometrické metody, která je použitá k porovnání těchto svatyní. Ještě přesvědčivější je výsledek, který vidíme, když nahradíme dogonský pojem s jeho odpovídajícím tvarem glyfu v egyptském hieroglyfickém slovu. Velmi dobrým příkladem je egyptské slovo „týden“, které je napsáno pouze dvěma glyfy – slunečním glyfem a obráceným tvarem „U“, což představuje egyptské číslo 10. Symbolicky dva glyfy dohromady sdělují význam „deset dní“, což je praktická definice staroegyptského týdne.

 


Egyptské slovo pre “týždeň” (Met)

 

Uvědomil jsem si, že pokud by tato konceptuální metoda čtení egyptských slov platila i pro ostatní slova, potom by mi správné porozumění glyfů a pojmů, které představují, mohlo poskytnout symbolické definice pro mnoho dalších staroegyptských výrazů. Trochu úsilí rychle ukázalo, že metoda byla pravdivá a že interpretace glyfů/pojmů poskytovala smysluplné významy pro mnoho egyptských kosmologických slov. Kromě toho jsem zjistil, že hláskování určitých egyptských slov zahrnuje nevyslovovaný glyf, který je dle mnoha egyptologů umístěn jen kvůli přízvuku. Nicméně můj výklad naznačuje, že tyto glyfy byly připojeny, protože pojmy vyjádřené těmito slovy ve skutečnosti definují symbolické významy, které jsou asociovány s nevyslovovanými glyfy. Na základě tohoto názoru jsem sestavil dlouhý seznam egyptských glyfů a jejich pravděpodobných významů použitím definic poskytnutých těmito hieroglyfickými slovy.

Ačkoliv můj pohled na egyptské hieroglyfy není schvalován žádným tradičním egyptologem, tento způsob umožňuje čtení egyptských slov, které důsledně předpovídají či reflektují známé významy srovnatelných slov i v ostatních tradicích, jež studuji. Takto je egyptský hieroglyfický slovník účinně přeměněn na encyklopedii, prostředek, který může být použit k vysvětlení nebo potvrzení významů starověkých pojmů, kterým bychom jinak ani nemuseli zcela rozumět.

Laird Scranton

prosinec 2013

S dovolením autora


Laird Scranton je nezávislý softvérový dizajnér, ktorý sa začal zaujímať o mytológiu a symbolizmus Dogonov začiatkom 90-tych rokov. Študoval staroveký mýtus, jazyk a kozmológiu a takmer 10 rokov pôsobí tiež ako pedagóg na Colgate University v New Yorku. Laird je autorom knihy "Veda Dogonov: Dekódovanie mystéria afrických tradícií" a "Posvätné symboly Dogonov: Kľúč k pokročilej vede v staroegyptských hieroglyfoch". Žije v Albany v New Yorku.

Preklad: Naďa

exkluzívne.cez.okno


VIAC od autora nájdete na tejto adrese.


 

Súvisiace:

Exkluzívny rozhovor s Lairdom Scrantonom
http://www.cez-okno.net/clanok/exkluzivny-rozhovor-s-lairdom-scrantonom

Dogoni: NOMMO
http://www.cez-okno.net/clanok/nommo

Dogoni: GOUYO
http://www.cez-okno.net/clanok/gouyo

Dogoni: DOUGUE
http://www.cez-okno.net/clanok/dougue

SÍRIUS A SÚVISLOSTI
http://www.cez-okno.net/rubrika/serial-sirius-a-suvislosti

 


apríl 12, 2018 05:52 dopoludnia
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top