Obrázok používateľa CEZ OKNO
Vznikla angličtina z praslovanštiny?

Můžeme konstatovat, že velká skupina slov anglické každodenní slovní zásoby má svůj původ ve slovanských jazycích! Příroda a všechny její univerzální zákony byly zaznamenány, či otisknuty do raných vrstev jazyka. Pozorování a objevování přírodních konceptů a jejich stop v jazyce přitahovaly mou pozornost již od mých studentských začátků.


Pokud se snažíme dopátrat prehistorických základů jazyků, pak většina moderních lingvistů, vzdělaných v komparativní metodologii, která je standardem pro studium jazyků, naráží na nepřekročitelné limity stávající metodologie. Tato omezení plynou zejména z široce rozšířené orientace na řečtinu a latinu, při současném opomíjení slovanských jazyků a přírodních fenoménů zachycených v jazyce. Podivuhodně velká vzdálenost řečtiny a latiny od praindoevropštiny způsobuje mnoho komplikací v dnešních studiích. Většina současných teorií o jazycích obsahuje mnoho výjimek ze svých vlastních základních pravidel.

Konceptuální lingvistika – termín mnou (Odysseyem Belchevskym) zavedený – se opírá o funkční etymologii odvozenou z přírodních jevů. Základním poznatkem je, že slova tvoří „rodiny“, shluky slov se stejným kořenem a příbuznými významy. Příkladem budiž koncept, shluk, slov rod, národ, rodina, rodiče, porod, zrod, přerod, příroda. Slovanské jazyky jsou na tyto koncepty bohatší než jiné evropské jazyky náležející do společné rodiny indoevropských jazyků. V tomto článku jsou nastíněny některé základní, z přírodních jevů odvozené, koncepty.

Online etymologický slovník angličtiny, www.etymonline.com, je skvělý a snadno dostupný nástroj výzkumu. Obsahuje asi 30 000 slov, z nichž jen málo je označeno jako slovanská, či praslovanská. Nejsnadněji rozpoznatelná praslovanská slova jsou obvykle chybně označena jako pragermánská. Z výše zmíněných 30 000 slov bylo pro účely této a dalších studií identifikováno jako slovanská, či praslovanská, necelých 1 500 slov, s předpokladem, že v průběhu dalšího studia se toto číslo může až zdvojnásobit.

Zajímavostí online etymologického slovníku je, že zhruba 25% základních každodenních slov angličtiny je označeno jako neznámého, nejasného původu, nebo jako potenciálně prarománské, pragermánské, prakeltské slovo, ovšem bez přesvědčivé etymologie. Okolo 65% těchto slov může být vysvětleno slovanskými jazyky. Z toho, co bylo doposud objeveno, jsou indikace, že angličtina byla ovlivněna, mimo jiné, i slovanskými jazyky.

ARISTOTELOVY PŘÍRODNÍ PRINCIPY

Aristotelovy přírodní principy říkají, že svět byl stvořen ze 4 základních elementů – světlo/oheň, vzduch/vítr, země a voda. Principy konceptuální lingvistiky jsou založeny na stejném pohledu na svět, který vedl k těmto Aristotelovským principům. Ve skupině slovanských jazyků nalezneme velmi silnou lingvistickou evidenci ukazující, že tvorba raných vrstev jazyka probíhala v souladu s přírodními jevy. Studie tvorby primárných vrstev jazyka je paralelní a konformní k Aristotelově učení. Principy konceptuální lingvistiky zahrnují, kromě výše zmíněných 4 elementů, lidskou mysl, duši a tělo, jako pátý element, či esenci, která je v harmonii s ostatními elementy a interaguje s nimi při vytváření primárních vrstev jazyka.

SVĚTLO, VIDĚNÍ, ŽITÍ, BYTÍ

Slunce a jeho aktivity vytváří ve slovanských jazycích koncept pro pohyb nahoru a měření času. Z tohoto konceptu vzešlo mnoho slov v evropských jazycích. Světlo ze slunce vytváří podmínky pro schopnost vidět, žít a existovat. Proto jsou vidění, žití, bytí funkcemi přírodního světla. Ve slovanských jazycích jsou příslušná slova strukturována a propojena jako jazykový koncept. Jsou postaveny na stejné bázi, nebo pocházejí ze stejného kořene. Stejně tak jsou spojeny i v přírodě.

V Makedonštině (rodném jazyce autora:
sviti      viti, vidi      ži viti, žiti   biti, bidi
světlo   vidění         žití            existence, bytí
Od slova živiti, živitari = protloukat se životem lze odvodit latinské vita = život.

HODINA, HOUR, HORIZONT

Anglické slovo hour = hodina, pochází ze starofrancouzského (h)ore, latinských a řeckých slov hora, houra, hore (ve významu perioda, časové vymezení). Slovanské gore, hore, nahoře pochází od pohybu slunce, které stoupá po obloze, jeho pozici, výšce nad horizontem.
Základní princip výšky slunce nad horizontem, pochází z pozorování času a jeho měření. Slovo horizont je odvozeno od slov hore izen, makedonsky gore ide, česky nahoru jde (ize – idze – ide – jde). Koncept horizontu je jednoduše univerzální reference k bodu, kde země potkává oblohu, odkud slunce vychází a k němuž se večer sklání.

OKO, OHEŇ, NOC

Výraz pro oko v homérských eposech je okko. Online etymologický slovník angličtiny uvádí okko jakožto slovo řeckého původu, jednoduše proto, že se nachází v homérských eposech, tj. archaické řečtině. Tento úsudek je ovšem nesprávný, protože řecké slovo pro oko zní mati a je neindoevropského původu. (Jiné řecké slovo pro oko, opthalmos, je příbuzné velké skupině slovanských slov souvisejících se světlem, obeli – beli – belina = osvítit, projasnit (české bílý, bělina.))

Slovo oheň – ogan – ogon – ogono – ognoi – ogenj je také svázáno s okem, světlem. Když rozděláme oheň, vidíme. Oheň je pro nás jakýmsi „oknem“ prosvětlujícím svět.

Pokud nastane tma, je noc, makedonsky nokj, praindoevropsky nokt. Tj. zápor ne + oko – noko - nok. Tento koncept je potvrzen klasickou řeckou mytologií, bohyní noci nyx - noks – nuks. V homérských eposech nukta = noc. Avšak řečtina nemá ne ve smyslu záporu. V řečtině slůvko ne znamená ano. Tudíž jméno bohyně noci nepochází z řečtiny, ale odpovídá slovu noc, ne + oko, ve slovanských jazycích, i většině dalších evropských jazyků, latinsky nocce, anglicky night, francouzsky nuit atd.

Homérské slovo nokar ve významu spící nebo trávící noc, lze rozložit na nok + ar, znamenající noc + přípona ar ve významu aktivity, dělání, například makedonsky slika = obrázek, slikar = malíř. Česky např. mlýn + ař = mlynář.

VZDUCH, VÍTR, DECH, DUŠE

Makedonská slova vozduh, duh, zduv, due, dusha = vzduch, duch, dech, vanout (dout), duše. V homérských eposech se vyskytuje kořen du - di a slova dusae – dusais – disai znamenající vydechnout, vypustit duši, udusit se.

Kořen du, due, duh vztahující se k vzduchu, vanutí, duchu je kombinován s slovem umo – um znamenající v makedonštině a slovinštině mysl, myšlení. Kombinací dostaneme du + umo - dumo – thumo – duma, znamenající mluvené slovo, řeč.

ČLOVĚK, LÁSKA, RODINA

Anglické slovo human = člověk, bývá vykládáno z latinského oumo, umo ve významu člověk, muž. Ovšem podobná slova lze nalézt jednak v sanskrtu, kde oumo, omo znamená mysl, myšlenku a rovněž ve slovanských jazycích umo, oumo ve významu mysl. Slovanské (makedonské) slovo uman – umen, (české obdoba slova umný, umění) odvozeno od umo – um, znamená přemýšlivý, inteligentní, což charakterizuje člověka oproti jiným zvířatům. Tudíž můžeme dojít k závěru, že slovanská a sanskrtská slova umo, umen a oumo mají etymologický vztah ke slovu human = člověk.

Anglické slovo love = láska, pochází dle online etymologického slovníku z praindoevropského a pragermánského lubo, lube, což je identické s dodnes živými výrazy pro lásku ve slovanských jazycích. Makedonské ljube, ljubiti, slovenské ľúbiť v sanskrtu lubhljati. Tzn. Slovanské jazyky zachovaly archaickou, „praindoevropskou“ formu slova, byť příbuzná slova se vyskytují i v jiných jazycích – německy liebe. Podobně latinské slovo libido = sexuální žádostivost, lze odvodit ze slovanského lubit - líbit – lubido.

Anglické family = rodina. Online etymologický slovník angličtiny uvádí jako „sluhové v domácnosti“, z latinského familia znamenající členové domácnosti, sluhové, pomocníci v domácnosti, od latinského famulus = anglicky servant = česky sluha. Tímto etymologický slovník končí, slovo famulus explicitně označuje jako neznámého původu.
Analýzu lze rozvinout s využitím slovanských jazyků a makedonštiny. Slovo familia je jednoduchou složeninou následujících slov. Sfa – sfoja – sfoe = svá – svoje a milo – mila – milos = milé – milá. Zájmeno sva – sfa se vyskytuje rovněž v sanskrtu, nejen ve významu svůj, ale i příbuzný, přítel. Sva – sfa je v makedonštině součástí mnoha slov týkajících se pokrevního příbuzenství. Například sfekrva = tchýně, v češtině švagrová, „svá krev“, ovšem s posunutým významem tchýně versus švagrová. Analogicky sfekor = tchán (švagr). Makedonsky svatovi, svadba = svatba. Etymolog G. Curtius uvádí, že sfe (sfo, sfa) z homérských eposů se později mění na fe, ve.

Druhou částí slova familia, je milia. Toto slovo lze taktéž nalézt v homérských eposech, navíc hned v několika obdobách milia (= láska) - milos – omilia (= pomilovat) – mili – mele o‘mele (= můj drahý). Jde o součást širokého konceptu, který dodnes patří k slovanským jazykům mili – mil – milue – miluva – omilen – omilva atd. Tato slovanská slova jsou spojena s tím co je nám drahé, o co máme starost, co milujeme. Tudíž slovo familia není neznámého, či latinského původu. Sfa + milia – sfamilia – s’familia – familia = naši drazí (makedonské sfoja mila).

Anglické wife = manželka, žena. Dle online etymologického slovníku pochází z pragermánského wiban, viban. Staroanglické wif = žena, starofrancouzské wif, německé weib, dánské viv, švédské viv. Nizozemské wiff dnes znamená slangově dívka, kočka, změkčeno z dřívějšího děvka. Protogermánské wiban souvisí s makedonským iba – eba – ebana = jebe, jebaná, v homérských eposech ibe – ebe. Pokud uvážíme makedonskou (i českou) předložku v, vo, dostáváme vo + iba – voiba – viba – viban, blízké dnešnímu makedonskému voibanje = mající sexuální vztah.

NĚKTERÁ DALŠÍ SLOVA

Latinské medicina = umění léčit, lék. Online etymologický slovník angličtiny uvádí pro medicine pouze latinský výraz medicina, bez jakýchkoliv dalších souvztažností. Spojením všeslovanského slova med s makedonským recina = ricínový olej, skočec obecný, dostáváme med+recina – med i recina – med i cina – medicina. Ricínový olej je po staletí užíván jako prostředek k očištění organismu, projímadlo. Název rostliny patří ke slovanskému konceptu proudění, toku. Recina = projímadlo, je podobné slovům řeka, řeč, která rovněž znamenají tok, pohyb.

Latinské forum = místo shromažďování se, tržiště, otevřený prostor, veřejný prostor, vně dveří, venku, anglicky out of doors. Se znalostí slovanských jazyků můžeme identifikovat celý koncept spojený s otevřeným prostorem. Makedonské slovo dvor – dvoro – dvorum = dvůr je konceptuálně spojeno s otfor = otvor a dále stvor - stvoren = výtvor – stvořen.

Latinské slovo academia lze odvodit z makedonských slov kade – akade – ekade, česky kde, a dumi – duma – dumija, česky myslí, dumají. Dohromady akade+dumija – akadedumija – akademija – academia, česky „kde dumají“. Dnešní ruský parlament se nazývá Duma.

Latinské doctor = učitel, lze složit ze slovanských slov do+oko – do oko – do okoto – dokto, ve významu do očí, ukázat, což nás vede k učení, zvládnutí. Makedonsky do okoto = blízko oka, v dialektu makedonštiny dokto= blízko oka. Dalším příbuzným slovem je dokaz = důkaz, očité svědectví.

Latinské appa = včela. Pro etymology je záhadou. V makedonském egejském dialektu slovo ňappa – napia – ňapia znamená pít, napít, nasát tekutinu. Appa je tudíž „ta, která pije“.

Anglické celebrate = oslavovat, celebrity = slavný člověk, pochází z latinského celebrare = shromáždit se k poctění někoho, něčeho. Ve starším významu shromáždit se ve velkém počtu, latinské celeber = lidnatý, rušný, navštěvovaný, přelidněný. Tento výraz lze složit ze dvou základních slovanských slov. Celi – cele – celý a beri – bere – brát, ve významu získávat, shromažďovat. Docházíme ke spojení cele bere – celi bere – celi brati znamenající „všichni shromážděni pospolu“.

Latinské Ave Maria, Ave Caesar, lze odvodit ze slovanského javen, pojava, zjeven, zjev.

Anglické wisdom = moudrost. Online etymologický slovník uvádí staroněmecké wistuom, avšak nepodává žádnou etymologii, vztah k jiným slovům. Slovanské viešt – wiest znamená šikovný, zasvěcený, erudovaný, bystrý. V kombinaci se slovem um – oum = mysl, uvažování, docházíme k veštum – viestum – wiestoum – wisdom = šikovný v uvažování.

Závěr

Můžeme konstatovat, že velká skupina slov anglické každodenní slovní zásoby má svůj původ ve slovanských jazycích, jejich konceptech odvozených z přírody, které ovlivnily řečtinu a latinu v počátečních fázích historie Evropy. Takových slov, u nichž je obtížné najít etymologii v řečtině a latině, přičemž slovanské jazyky nabízejí snadné řešení, již bylo nalezeno přes 1 000. Lingvisté je obvykle klasifikují jako slova neznámého původu.

Přímé pozorování přírody umožnilo našim předkům vyvinout jazyk, který vykresloval základní přírodní fenomény. Vyřčené slovo vyvolalo obraz, mentální otisk přírodního jevu, což pomáhalo nejenom k zapamatování, ale i k učení potomků a ostatních lidí. Slovanské jazyky si zachovaly, v porovnání s jinými, nejvyšší míru jazykových konceptů kopírujících přírodu. Studium původu indoevropských jazyků musí být rozšířeno o zde nastíněnou konceptuální lingvistiku, v zájmu překonání většiny obtíží současné srovnávací jazykovědy.

Red: Před časem jsme zveřejnili článek Překlad disku z Faistu, který provedl Ing. Kovář z Přerova. Jakým způsobem dokázal pan Kovář přeložit tisíce let staré znaky můžete vidět také ve filmovém dokumentu na www.faktax.tv. Zdá se, že tento překlad má reálné základy a tím je jedinečný.

Výtah z článku Publikovaného ve sborníku 8. konference na téma Původ Evropanů, vydavatelství Jutro, Lublaň, 2010.
Výtah a překlad Dušan Polanský

DVD - Překlad disku z Faistu si můžete objednat zde:
http://wmmagazin.cz/eshop/product.php?id_product=76

Zdroj: WM magazín


Súvisiace:

Překlad disku z Faistu (článok)
http://www.cez-okno.net/clanok/civilizacie/preklad-disku-z-faistu

Dušan Polanský
http://www.cez-okno.net/rubrika/dusan-polansky


február 05, 2013 23:58 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top