MEGALITICKÉ STAVBY II.

Následujících dvanáct megalitických staveb, rozmístěných na čtyřech kontinentech, má společného jmenovatele, i když se konstrukčně od sebe velice liší – byly vybudovány pro energetický zisk. Je obdivuhodné, s jakou nápaditostí bylo využito místních podmínek pro dosažení stejného efektu. V historických materiálech nelze nalézt nápovědu, pro jaký účel mohly být vybudovány, jejich velká hmotnost napovídá, že šlo o velké energetické zisky.

VELIKONOČNÍ OSTROV

Již dvě století se pokoušejí archeologové odhalit tajemství Velikonočního ostrova a je stálou záhadou proč byly stavby na ostrově budovány. Osamocený ostrov z lávy v Tichém oceánu má tvar trojúhelníka se stranami 24, 18 a 16 kilometrů. Nejvyšší místa ostrova vyznačují tři vyhaslé sopky, v každém úhlu jedna. Kolem ostrova, téměř vždy u samého moře, se zvedají kamenné terasy zvané ahu, různého slohu, některé bez soch a je jich na ostrově asi 240. Ahu jsou všeho druhu, hlavně polojehlancovité a jejich nakloněná rovina se ztrácí ve vrstvě písku. Většinou jsou malé pravoúhlé, nižší i vyšší, s pohřebními kobkami ukrytými pod nánosem rumu. Dále ty, jimž se říká ahu poe – poe, podivné jako odpalovací rampy nad mořem. Těch zůstalo pouze sedm. A jsou ještě jiné ahu mohutné jako sochy nad nimi. Jako i jiné megalitické stavby se vyznačují velkou hmotností – až 12 000 tun. Sochy moai jsou rozmístěny nejen na ahu, ale po celém ostrově. Tyčí se tu nebo polehává 276 obrů a je známo, že další jsou i v zemi. Nejmenší socha je vysoká tři metry, nejvyšší dvaadvacet metrů.

Kamenné terasy rozmístěné okolo celého ostrova až u samého moře ve své hmotě akumulovaly energii příboje. Jejich počet napovídá, že společně s ostatními stavbami či sochami vytvářely společný konstantní náboj, pravděpodobně se stejnou funkcí jako koule na Kostarice. Koule nebo sochy – stejně pracná záležitost. Uvážíme-li, že stejnou funkci by splnily kvádry nebo beztvaré horniny, lze z toho odvodit, že opracování horniny nebyla pro budovatele megalitických staveb pracná záležitost a k opracování horniny pravděpodobně používali pro nás neznámou technologii.

LAOS - KAMENNÉ DŽBÁNY

Dvě stě kilometrů od laoského hlavního města Vientiane, na náhorní plošině Xieng Khoang, leží takzvaná Planina hliněných džbánů. Po stovkách se tu povalují až tři metry vysoké nádoby roztroušeny na velkém území. Jejich původ sahá někam do mladší doby kamenné. Náhorní plošina není dodnes prozkoumána. Andreas Reinecke z Německého archeologického institutu v Bonnu upozornil na skutečnost, že záhadné nádoby nejsou vyrobeny z hlíny, jak uvádí mnoho encyklopedií, ale jsou vytesány z pískovce. Výroba a transport jednotlivých nádob, z nichž některé váží přes deset tun, by vyžadovaly výkon srovnatelný s výkony lidí, kteří v mladší době kamenné na severu Evropy budovali dolmeny a kromlechy z obrovských balvanů.

Z hlediska mých poznatků funguje obrovitý džbán umístěný do zóny stejně jako menhir – ve své hmotě akumuluje statickou elektřinu. Naplníme-li džbán vodou, obě hmoty, hornina i voda, jsou interaktivní, menhir tím získá větší hmotnost a může pojmout více energie. Množstvím vody ve džbánu tak lze regulovat jeho energetické hodnoty. Skupina džbánů má společný náboj a výslednou energetickou hodnotu lze ovlivnit rovněž množstvím vody v nádobách.

Na planině se povalují skupiny džbánů po stovkách, lze tedy předpokládat, že mohou vytvářet velký společný náboj. S doplňováním vody do velkého množství džbánů nemuseli mít lidé starosti, planina se nachází v deštivé oblasti a tak regulace mohla být prováděna pouze odpouštěním vody z nádob. Lze předpokládat, že Planina džbánů plnila stejnou funkci jako Velikonoční ostrov.

NAN MADOL

Nan Madol jsou rozvaliny neznámého stáří na ostrově Ponape ze souostroví Karolíny v Tichém oceánu. Ponape s přilehlými ostrovy zaujímá plochu pouze 334 čtverečních kilometrů. Rozvaliny na Nan Madolu jsou překvapivě velké a sestávají se z šesti a osmihranných čedičových sloupů (údajně 400 000 kusů), dovážených po moři ze vzdálenosti více než 24 km.. Svou velikostí a váhou zčásti překonávají stavební kameny Cheopsovy pyramidy. Některé zdi jsou přes deset metrů vysoké. Většina stavby však neleží na pevnině, nýbrž mnoho zdí a kanálů vybíhá do moře, které stavby obklopuje.

Pro uvedenou stavbu nelze nalézt zdůvodnění, nemá ani jediný ze známých charakteristických znaků, které by napověděly, k jakému účelu mohla být vybudována. U některých problematických megalitických staveb se našlo nějaké, i když sporné, zdůvodnění, ale se skládkou několikatunových sloupů na ostrově si ani ta nejbujnější představivost neví rady.

Nelze pochybovat o tom, že vlivu moře mohla odolávat pouze hornina sestavená z dílů o velké hmotnosti. Ojedinělá konstrukce stavby vyplynula ze vzácné kombinace dvou energetických zdrojů – koncentrace energetických složek na pláži a přílivu. Sloupy o více hranách nepochybně mají své zdůvodnění, pravděpodobně zde šlo o zvětšení plochy v souvislosti se získáváním přílivové energie. V jednom milionu tun horniny se tedy akumulovala energie dvou různých zdrojů, která prostřednictvím energetického rastru mohla být využita na jiném místě.

INDIÁNSKÁ DÁLNICE

Velmi významným dílem mayských stavitelů je téměř sto kilometrů dlouhá indiánská „dálnice“, která spojovala města Yaxuna a Coba. Její trasa vede krajinou téměř bez jediného ohybu. Doslova to platí pro úsek mezi 32. a 99. km, tedy pro celých šedesát sedm kilometrů. Několik nepatrných změn směru lze zaznamenat na zbývajícím úseku. Dálnice prochází bažinami a nedaleko Coba ji dokonce stavitelé vedli po velmi vysoké hrázi napříč jezerem, které jí leželo v cestě, než aby porušili přímku. Jako i jiné mayské silnice (v Nohcacabu a v Dzilcháltúnu) je i tato vedena nad úrovní terénu. Výška valu kolísá od šedesáti do dvěstěpadesáti centimetrů a šířka silnice po celé její délce činí deset a půl metru. Vnější strany valu tvoří vápencové bloky. Mezi ně uložili mayští stavitelé neopracované kameny. Korunu silnice tvořily malé kameny, které byly pokryty rozdrceným vápencem.

Stavba byla pravděpodobně budována v zóně mořského proudu, lze to odvodit z dlouhé přímé trasy, která se u jiných vodních toků nikde nevyskytuje. V místech různých výšek valu se nacházejí různé energetické hodnoty, jejichž využití nelze bez dalších informací zdůvodnit. Stavba komunikace se vyznačuje velkou hmotností, do její konstrukce bylo zabudováno asi čtyři milióny tun kamene.

VELKÝ HADÍ PAHOREK

Podivných stavebních děl, pro které nemáme vysvětlení a jež američtí indiáni navršili z hlíny, se ve Spojených státech dochovaly tisíce. Žádné však nebudí takovou pozornost jako Velký hadí pahorek z Adams County v Ohiu, umístěný nad korytem říčky Brush Creek. Byl vybudován v podobě klikatícího se hada na krypto vulkanickém geologickém zlomu ze zeminy, získané z přilehlého údolí, která byla navršena na kamenný základ. Vyvýšenina je 400 metrů dlouhá, 6 metrů široká a až 1,5 metru vysoká.
Hmota zeminy společně s kamenným základem (asi 10 000 tun) získává část energie z geologického zlomu, nad kterým byla navršena, a další část energie získává z meandru říčky. Pahorek tak po celé své délce vytváří s meandrem potoka společný P-náboj. Za pozornost stojí založení pahorku na vrstvě kamenného základu, kombinace hmot vytvářejí odlišný kód energetických složek.

Energie pahorku se měnila množstvím protékající vody i když jeho hmota zajišťovala částečně stabilitu. Změny v průtoku vody vyvolaly změny v rozestupech EZ ve značných vzdálenostech. Toho mohlo být využito pro komunikační účely, ale není pravděpodobné, že by to byl jediný důvod pro budování pahorku. Nasvědčuje tomu kombinace hmot, pro komunikační účely by fungoval pahorek navršený z jedné hmoty.

FRANCIE

Ojedinělými megalitickými stavbami jsou tři seskupení menhirů v Carnaku, známých jako Ménec, Kermario a Kerlescan. První je tvořen 1099 menhiry v 11 řadách o celkové délce 1165 metrů, druhý 1029 menhiry v deseti řadách o délce 1120 metrů. Třetí má 594 menhirů ve třinácti řadách a délku 880 metrů. Z energetického hlediska lze seskupení menhirů hodnotit tak, že aury jednotlivých kamenů se překrývají a vytvářejí tak jeden společný náboj se společnými energetickými složkami. Pod zastavěnou plochou se může nacházet několik výrazných EZ, pro které seskupení hornin funguje jako slučovací a zesilující element. V této oblasti se nachází včetně uvedených tří polí v menších seskupeních i jednotlivě celkem asi 10 000 menhirů. Je pravděpodobné, že celá oblast funguje jako jeden energetický systém.

VELKÁ BRITÁNIE

Za největší evropský umělý kopec lze označit Silbury Hill, který se nachází nedaleko od legendární stavby doby kamenné Stonehenge. Jeho rozměry jsou úctyhodné, je vysoký asi 40 metrů a zabírá plochu dvou hektarů. Podle posledního výzkumu gigantická stavba byla vybudována pravděpodobně okolo roku 2 600 př. n. l. Zajímavé je, že přibližně v té době začaly být budovány egyptské pyramidy. Vykopávky ukázaly, že nejprve bylo vybudováno šest terasových stupňů z kamene, které byly následně zarovnány hlínou do formy kužele. Silbury Hill může souviset s megalitickými stavbami, kterých se v okolí nachází více. Nebyly nalezeny žádné důkazy pro to, že se tu konaly náboženské obřady, nešlo také o to vybudovat zde pozorovací bod, protože gigantická stavba se nachází v údolí.

Zajímavou se jeví kombinace stavebních materiálů – hornina s hlínou. Podobné materiálové kombinace lze nalézt také u mounds i jiných megalitických staveb. Má-li každý stavební materiál svůj specifický kód, kombinace materiálů má jednotný odlišný kód. Z toho lze odvodit, že budovatelé předem znali energetickou hodnotu stavby. Pro jaký účel byl umělý kopec vybudován nikdo neví. Domnívám se ale, že bychom mohli hledat nápovědu ve spojování hornin technologií "nataveného kamene".

ZIMBABWE

Vědci jsou již unaveni nekonečným zkoumáním hromady rozvalin na staré cestě ze Sudánu do jižní Rhodesie. Žádná jiná stavba na světě nevyvolala tolik neplodných spekulací jako právě ruiny na žulovém kopci v Zimbabwe. Gigantické zdi jsou většinou deset metrů vysoké a u základny až sedm metrů široké. V areálu lze zřetelně rozlišit dva komplexy. Prvním z nich je zhruba sto metrů dlouhá eliptická stavba, druhý představuje akropolis. Na stavbu bylo zapotřebí asi patnáct tisíc tun žulových kamenů o tloušťce šest až patnáct cm, které byly na sebe pokládány s velkou přesností bez použití malty. Velkou záhadou zůstává kónická věž – skoro deset metrů vysoký zužující se kužel o průměru základny pět metrů.

Svými charakterickými znaky se stavba v Zimbabwe neliší od jiných staveb, které uvádím. Žulový kopec je z energetického hlediska pravděpodobně velmi zajímavé místo kde se nachází kříženi zón. Velká hmota stavby zde tvoří samostatný náboj, jehož zóny bylo zapotřebí přesunout na jiné místo. K tomu posloužil kuželovitý menhir, který doplnil energii stavby na požadovanou hodnotu. Z toho lze odvodit, že energie nebyla využívána v místě, ale z jejich EZ mohla být energie odebírána na jiném místě, nebo zóny mohly sloužit jako propojovací element.

Z technologie stavby můžeme získat nové zajímavé informace. Stavba byla vybudována z malých kamenů oproti podobným stavbám, kde bylo použito velkých kamenných kvádrů. Lze to zdůvodnit tím, že na těžbu, opracování a transport velkých kamenů mohlo být zapotřebí většího energetického zdroje, který v Zimbabwe nebyl k dispozici.
Z hlediska výzkumu interakce nábojů se můžeme domnívat, že stavby mohly být také vybudovány pro propojení energetického rastru, za účelem přenosu energie a komunikace mezi vzdálenými místy. Jak mohli lidé komunikovat prostřednictvím propojených energetických složek lze nalézt v historii.

- pokračovanie -

Miroslav Provod

Zdroj: http://miroslavprovod.com/

Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

Súvisiace:

Záhadné vodní stavby IV - pyramida Akapana
http://cez-okno.net/clanok/za-hranice-vedy-zahadne-vodni-stavby-iv-pyram...

Záhadné vodní stavby III - potok Quebrada de Lavapatas
http://cez-okno.net/clanok/civilizacie-rozne/za-hranice-vedy-zahadne-vod...

Záhadné vodní stavby II - pahorek v indickém městě Mohendžo-daro
http://cez-okno.net/clanok/civilizacie/za-hranice-vedy-zahadne-vodni-sta...

Záhadné vodní stavby I - Osireion
http://cez-okno.net/clanok/duchovne-miesta/za-hranice-vedy-zahadne-vodni...