Obrázok používateľa CEZ OKNO
Mimozemská bytost nazývaná „J-Rod“

Když jsem poprvé slyšel Billa Uhouse, penzionovaného strojního inženýra z Las Vegas vyprávět svůj příběh o tom, jak byl zapleten do reverzního inženýrství mimozemské technologie u jistého vládního zařízení, byl jsem jak pobaven, tak zmaten. Pobaven jsem byl proto, že naznačoval, že velkým šéfem projektu byla mimozemská entita, kterou znal jako J-Rod, o kterém se předpokládalo, že měl přijet na Zem v roce 1953. Podle dalšího zdroje, který se nazývá BJ, „J“ a „Rod“ bylo odvozeno z dřívějších pokusů vybudovat komunikaci mezi touto entitou, tedy mezi EBE a americkými vědci, kteří se kontaktu účastnili. Od té doby, co byl Eisenhowerem uvolněn instruktážní dokument na začátku 80 let o MJ-12, termín EBE začal být oblíbený. Označoval drobné, šedavě zbarvené humanoidy spojované se zřícením létajících talířů. Další varianta pravopisu je EBEN, kterou používal fyzik Paul Bennewitz a ostatní.

Někteří předpokládají, že tyto bytosti byly také druhem EBE s jistými odlišnými fyzickými charakteristikami a prý pracovali s našimi vojenskými vědci a inženýry na různých projektech. Podle osoby, která si říká BJ, v roce 1953 neexistovala žádná vzájemná řeč, takže aby se otestovaly jeho reakce, byly mu ukázány série symbolů. Některé symboly vypadaly jako písmena a ostatní byly geometrické tvary. První symbol, na který EBEN ukázal vypadal jako písmeno „J“. Další bylo „samonavíjecí táhlo“, které vypadalo jako tyč nebo proutek (angl. „rod“). Takže mu lidé, začali říkat „J-Rod.“ Byl jsem zmaten, protože jsem se podivoval nad tím, proč odhaloval informace týkající se vysoce tajné operace a byl jsem skeptický ohledně jiných „zasvěcenců“ s příběhy o Area 51 a S-4 (Sektor-4).

Inženýr Bill Uhouse tvrdí, že existovala nehoda vzdušné lodi mimozemšťana, která se odehrála blízko Kingman v Arizoně v roce 1953 a že čtyři entity přežily. To by bylo šest let po neslavnější nehodě v Roswellu a odstraňování „meziplanetární lodi neznámého původu.“ V Kingmanu, podle Uhouse byly zachráněny americkými vládními jednotkami, zvláště trénovanými pro vyhledávání, dvě raněné bytosti a další dvě, které byly v dobrém zdravotním stavu. Těm dvěma bytostem v dobrém stavu bylo dovoleno znovu vstoupit do lodi a ty dvě raněné byly převezeny do blíže nespecifikovaného lékařského zařízení. Také uvádí, že obnovovací tým, který vstoupil do lodi, aby jí prohlédl, klesl k zemi stižen záhadnou nemocí. Loď pak byla naložena na přívěs a vlečena do Nevady, do testovacího střediska na severu Las Vegas. Bill Uhouse tvrdí, že události u Kingmanu měly nakonec za následek projekt, který ho zaměstnal: měl navrhnout a zkonstruovat letecký simulátor, který by mohli naši piloti používat a naučili se s lodí létat. Bill říká, že se setkal s jedním mimozemšťanem, který evidentně dohlížel na projekt a byl známý jako J-Rod. Bill mluvil o tom, že pracoval jak v Los Alamos, tak v Area 51. Bill vypráví fascinující příběh a ten by býval zůstal pouhým příběhem, dokud jsem si nepřečetl dokument, který byl údajně technickou zprávou o vzorcích tkáně odebrané bytosti známé jako AQ-J-Rod. BJ říká, že „AQ“ značí Projekt Aquarius pod skupinou Majestic –12, kterou vytvořil prezident Harry S. Truman v roce 1947 a určil výzkum havarovaného disku a těl bytostí, které ve 40. letech letěly nad Spojenými státy.

Při návštěvách leteckého simulátoru, Bill Uhouse příležitostně viděl, kdo se choval jako technický poradce k ultra tajnému projektu, na kterém Bill pracoval. Byl to J-Rod, typický, šedavě zbarvený EBE, bez vlasů a bez výrazu v obličeji. Měl velký, černý obal kolem očí nebo oční čočky, které jsou u těchto tvorů typické. Píše se, že byl starý 200 let, trpěl buněčnou degenerací a byl umístěný v Papoose,v S-4 (sektor-4) v Nevadě v Area 51. Ale nemohu to potvrdit. Podle Billa Uhouse, legrační věcí bylo, že byl oblečený v lidských kalhotách a velkém tričku. Jeho boty byly jiné, ale nevím jak to popsat. Jeho čtyřprsté ruce byly dlouhé.

Když penzionovaný major vojenských leteckých sil spojených států viděl Uhousův nákres „J-Roda“, řekl: „S výjimkou těch dlouhých nehtů na ruce a té mohutnosti, vypadá to jako J-Rod. Byl hubený a neměl dlouhé nehty.“

Jeden z dalších lidí, který si přál říkat pouze „Kewper“ říkal, že pracoval jak pro CIA, tak pro spojovací vojsko mezi lety 1956 a 1960. Byl umístěn na vojenskou školu, kde se vyučovalo šifrování. Jeho nadřízený požádal Kewpra, aby se zapojil do vysoce utajované skupiny CIA, kde by analyzoval fotografie, kresby, dokumenty a ostatní důkazy z celého světa, které se vztahují na přítomnost neznámé inteligence. Kewper řekl, že v Srpnu 1958, on, jeho šéf a pět ostatních kolegů CIA odletěli do Nellis na leteckou základnu v Nevadě, na schůzku s plukovníkem amerických leteckých sil v oblasti vestavené do Papoose Mountains blízko Groom Lake nazývané S-4 (sektor –4). Tam, skupina nejenže viděla sedm kulatých lodí uvnitř vyhloubené oblasti Papoose Mountains, ale její členové byli zavedeni do nějaké kanceláře, kde telepaticky komunikovali s šedým humanoidem pracujícím v jakési funkci s vládou USA. Kewper si pořídil nákres bytosti, kterou tenkrát v srpnu 1958 na setkání viděl.

Poslal jsem kopii dokumentu, který jsem obdržel, kde se odkazuji na J-Roda a na můj kontakt v Las Vegas, a to ženě, kterou znám jako BJ. Ona pracovala se svým přítelem Dr. Danem Burischem na neobvyklých objektech objevujících se v představách o Marsu, zvláště v oblasti známé jako „Inca City“ (město Inků). Zdá se, že Dan předtím pracoval na super-tajném zařízení v S-4 (sektor – 4) jako Danny Benjamin Crain, mikrobiolog, který odebral bytosti vzorky tkání. Byl uvedený v dokumentu, který jsem obdržel, jako Dr. Danny Benjamin Crain (kapitán vojenského námořnictva USA). Pracoval jako vedoucí skupiny v Projektu Aquarius, R-4800, v Papoose v sektoru 4.

BJ k tomu říká: „Když byl Dr. Burisch konfrontován s důkazy, zaujal silně obranný postoj, ale později připustil, že byl vskutku zapleten s experimenty se vzorky tkání »neznámé povahy«, které se nakonec ukázaly býti vzorky z »mimozemských« zdrojů. Bylo také potvrzeno, že mimozemský vzorek materiálu byl získán od nepozemské biologické entity ubytované hluboko pod touto základnou,“ v bezpečnostním zařízení, které se podobalo čisté, dokonale kulaté kouli nebo komoře vytvarované do koule. Proč? Nevím. Toto odhalení spustilo sérii problémů: náš internet a telefonní komunikace byly náhle monitorovány a začaly být rušeny. Zdroj tohoto rušení byl nakonec určen jako bývalí Burischovi zaměstnanci z minulosti, kteří všechno monitorovali, až Dan řekl, že se obával, že by vyzradil citlivé informace. Začali k němu domů a do práce chodit návštěvy od zástupců jeho dřívějšího zaměstnavatele, které mu vyhrožovaly, zastrašovaly jej a varovaly, aby na toto téma již nic neříkal. Podle BJ, Dr. Burisch měl dokonce zlomenou ruku a nakonec se jeho vzpomínky změnily tak, aby si nevzpomněl na nic ohledně S-4 a J-Rod. Avšak z Area 51 unikl dokument, na kterém je podpis Dr. Dana Craina a který podrobně popisoval povahu experimentů, které se odehrály v laboratorním zařízení pod Area 51 – experimentů, o kterých by Dan nemluvil. Tento dokument naznačuje, že Dr. Dan Burisch (který si nechal uprostřed 90. let legálně změnit jméno z Burisch na Crain) byl vědcem zodpovědným za vstupování do „čisté koule“ a za odebírání přes 200 vzorků tkání od mimozemské bytosti, která tam byla ubytovaná a za pomáhání koordinovat vědecký výzkum mimozemské DNA. Obsah tohoto dokumentu přímo mrazí. Popisuje v podrobných detailech typy příprav na odebírání tkání nutných pro jejich množení a používání lidské DNA odebrané mrtvolám proto, aby se vyzkoušelo nahrazovat nervová selhání mezi „mimozemšťany“, což bylo myšleno geneticky. Také se diskutuje o tom, že tým jednomyslně vyslovil nesouhlas s pokusy jakéhosi „záložního genetického inženýrství“ (z čí pravomoci?), jehož záměrem mohlo být „křížit“ lidi a mimozemšťany vysloveně ke znovuoživení mimozemských druhů.

Tento dokument (identifikovaný jako Q-94-109A) určil vhodný směr „záhadné“ – úrovně ředitelství Námořního vesmírného velení na základě UNOST (přijaté 19. prosince 1966: s platností 10. října 1967)… na obsahy těchto zpráv se má nahlížet jako na konečnou zprávu (zvláště K-24) hlavního vyšetřovatele a vedoucího pracovní skupiny (R-4800, obyvatel Sektoru 4 v Papoose).

Zpráva pokračuje výrokem: „… metodologicky se požadovalo uvedení hlavního vyšetřovatele do natlakované čisté koule, která představovala I.G.A. – deklarovanou jako blízká setkání čtvrtého druhu.“ Pod sekcí označenou „Order“ byl vysvětlen účel celého studia: „Určit s vědeckou přesností důvody pro obnovu nervových selhání v živém organismu při větvovitých zakončeních ze sady buněčných vzorků in vitro. Vyhodnotit takové důvody po funkční stránce, aby se zjistila příčina selhávání tohoto mechanizmu, pak izolovat ty nejpravděpodobnější předcházející buněčné podmínky, které umožní řádnou regeneraci.“ (Zdá se, že to naznačuje, že studie byla provedena k tomu, aby se zkusilo zjistit, proč se fyziologie „mimozemšťana“ neobnovuje sama – při nejmenším v přirozené tkáni – způsobem, kterým by měla). Zpráva pokračuje: vzorky tkání, které byly bytosti odebrány, narostly v agarovém mediu vyrobeném z) „rovnocenných kombinací z natlakovaného racemického dictostelia-deoxycholátu“ na 10.000/100.000 (%)... a glukózového acetátu.“ Toto médium produkovalo nejvyšší poměr buněčného, vláknitého růstu. Zpráva pokračovala: „Nominální kontaminačně-omezující protokoly byly dodržovány“ a pak citovala: „kontaminační protokol 6, N.R.L, dokument číslo Q-93-016B pro procedurální směrnice.“

EBE-1 byl pravděpodobně nalezen živý na místě, kde byla zřícená loď v roce 1947 v Roswellu a byl držen v zajetí v podzemní oblasti u laboratoří Los Alamos v Arizoně.

EBE-2 zemřel z neznámých příčin 18. června 1952.

J-Rod byl údajně přinesen z havarovaného disku blízko Kingmanu v Arizoně a převezen do nevadského testovacího střediska a na Areu 51, Sektor 4, Groom Lake, kde je výzkumný a vývojový strojírenský komplex u Papoose Mountains. Někteří zasvěcenci naznačovaly, že J-Rod by snad mohl být součástí týmu EBE-3, ale já si myslím, že přijel odděleně po havárii z roku 1953 v Kingmanu v Arizoně.

EBE-2 přijel v dubnu 1964 na první „oficiální“ přistání za účelem kontaktu. Místem bylo vysoce utajená oblast Area 17 u White Sands (nikoli Hollmanova letecká základna), která je položená na jihu současné přistávací plochy pro Shuttle. EBE-2 byl popisován během rozhovoru v březnu 1983 dřívějším agentem AFOSI v Los Alamos, jako bytost asi 130 cm vysoká s velmi tenkým tělem: byla oblečena do těsného obleku a měla jen čtyři prsty a žádný palec. Jak se uvádí, rozhovor se konal v Národních laboratořích v Los Alamos (NLLA) na místě 30 uvnitř TA49. EBE-2 odešel v roce 1984, podle dvou údajných záznamů CIA, které mně byly ukázány dřívějšími zaměstnanci laboratoří.

EBE-3 přišel jako výměnný vědec v roce 1978 spolu s dvěma pomocníky. Jeden pomocník byl umístěn do Groom Lake a druhý do Laboratoří Los Alamos. EBE-3 byl mužského pohlaví a pomocník v NLLA byl ženského pohlaví. EBE-3 a jeho pomocníci odešli v listopadu 1994.

Ten pořídil strojní inženýr v důchodu Bill Uhouse, byl založen na vzhledu bytosti při vědecké schůzce s fyzikem Edwarden Tellerem a dalšími vědci v 70. nebo začátkem 80. let.

5. 10. 2002 na S-4 (Sektor –4), Papoose Mountains, Groom Lake poblíž Area 51 a letecké základny Nellis v Nevadě jsem poprvé viděl pojem „Mimozemská biologická entita“ (EBE nebo EBEN) ve všech údajných vládních dokumentech.

Setkal jsem se také s Billem Hamiltnem, počítačovým programátorem, který bydlel v Palmdale v Kalifornii, který se také snažil získat nějaká fakta z vládních zdrojů a krytí jednoho či více nepozemských druhů zapojených do tohoto světa a jeho solárního systému.

Bill Hamilton, Bill Uhouse a mimozemský simulátor

Bill Uhouse (zemřel v roce 2009)

O zařízení S-4 uvnitř Papoose Mountains se předpokládá, že má několik úrovní, určených pro uskladnění mimozemské lodě, pro výzkum zpětného konstruování a následného užití v moderní lidské technologii. Nejméně jedna úroveň se prý používala pro držení jedné nebo více EBE ve zvláštním prostředí koulí, navržených k tomu, aby poskytovaly jinou, nepozemskou atmosféru pro EBE držených zde jako „hostů“ nebo ve statutu zajatce.

Bill Uhouse, kterému je nyní 78 let, věděl, že mu vyprší důvěrná dohoda s vládou o neprozrazení v roce 2003, začal veřejně mluvit o svých zkušenostech.

Od té doby vedl Bill Hamilton důkladné komunikace s mikrobiologem, který se původně jmenoval Danny Benjamin Crain, který si změnil jméno z rodinných důvodů na Dan Burisch. Dan Burisch (doktorát na státní universitě New York, Stoneybrook), také popisuje své přidělení studovat biologické tekutiny a tkáně bytosti nazývané J-Rod uvnitř Sektoru-4 až do roku 1995. Pak byl přidělen k novému projektu nazvaného Star Flower, ve kterém zkoumá materiály, které se údajně vztahují k panspermii, zasévající život na Zemi z mimozemských zdrojů. Projekt Star Flower pokračuje.

 

UFOMAGAZINE 2004

 

Preklad: Karel Rašín

Zdroj: Exopolitika.cz

 


Odporúčame súvisiace články na tejto adrese.


 

apríl 25, 2010 19:56 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top