12 ROKOV CEZ OKNO, ďakujeme za priazeň a podporu

V najbližších dňoch budeme testovať nový design portálu, ospravedlňte občasnú nedostupnosť (najmä v nočných hodinách), vďaka za porozumenie

     

Obrázok používateľa CEZ OKNO
Modely speciální teorie relativity (5.) Kvantový a perspektivní čas

Hodiny, uvažované na svislé ose časoprostorového diagramu, nemohou fungovat - tuto nesledovanou zvláštnost zdůraznil mechanický model v STR (2.). Ačkoliv právě na svislé ose běží čas nejrychleji.

Následně - fyzikální podstatu času hledá bodový prostor, řízený pulsací - uvedl 3. díl této série o STR. Důsledek zmíněného postupu lze převést i do spojitého prostoru - přepočítat do perspektivy. Postupy jsou založené na mechanických modelech, jež vyhovují matematickým základům STR.

Který z oborů má větší rezervy? Ekonomie, se svým lpěním na penězích namísto životních potřeb? Fyzika, obohacená matematickými iracionalitami, které však jen částečně vystihují svět? Hledám odlišně; svět s diskrétními veličinami a se zrakovou perspektivou. Výpočet vystihuje jeho fyzikální veličiny vždy s úplnou přesností. Jak hodnotit tuto souvislost?

* * *

Bodový časoprostor

Časoprostor bývá definovaný jako množina všech událostí, jež jsou popisované třemi prostorovými a jednou časovou souřadnicí. Je teoretickou pomůckou k vysvětlení světa. Například postava se po svislé časové ose pohybuje, a přitom v našem světě bychom ji znali jako statickou.

Časoprostor uvážím jako bodový, protože z něj lze odvozovat spojité provedení, a to bez nepřesných iracionalit. Body umísťuje v nachystaných posicích prostoru - v paměťových místech, určených pro výskyt informace 1 bitu. Jedním bitem je sdělení, vybírající ze dvou možností; zda je prostorová posice obsazená, nebo zda není. Ve 2D prostoru má posice vždy jiné 4 posice sousední; ve dvou směrech. Jen do nich se může bod přesunout jediným krokem.

Pohyb bodů ať dovoluje, určuje, hypotetická posice, bez bližšího popisu jejích vlastností. Různé příčiny kroků zde hlouběji nesleduji, ať už by se jednalo o setrvačnost, o působící silovou akci, atp.

Rovněž způsob převedení umístěných bodů do lidského vnímání zde nesleduji.

Zdroj

Platná teorie definuje základ – stálou rychlost světla. Zkusím tuto rychlost podmínit. Třetí díl STR zavedl této základní konstantě Zdroj pulsů, který by řídil tempo pohybů ve Vesmíru. Jeden puls dává svolení k diskrétnímu kroku bodu hmoty; do sousední posice. Například foton užívá každého dalšího pulsu k obsazení vždy další sousední posice.

Názor na vhodnost Zdroje uvážím poukazem na fotony. Ty se snad nepohybují setrvačností; mají jedinou možnou rychlost pohybu, a pokud je zbrzdí například předávání jejich energie v atomech, pak po vyzáření do vakua mají tutéž jedinou možnou rychlost svého pohybu.

Zdroj ať zajišťuje pomalý pohyb hmotného bodu následovně. Po obrovském množství nevyužitých pulsů bude jeden puls určen k přeskoku do sousední posice, a stále tak znovu. Takže bodu se nevyskytne jiná rychlost pohybu než světelná – v diskrétním prostoru.

Perspektivní časoprostor

Předešlou spojitou představu (›› obr. 11) lze zpřesnit. Hvězdolet kreslit v přeskocích svislých a vodorovných a přece v perspektivě (obr. 13). Diskrétní prostor je zde rozložený nelineárně, určený lidskému vnímaní okolního světa. Hvězdolet má připsané modré údaje v sekundách, ale to jen pro vznik základní představy o přibývání času. Ve skutečnosti je 1 puls zcela krátký; nevytvoří 1 sekundu.


Obr. 13. Dvojrozměrný časoprostor. Zelená síť zdůrazňuje souvislost perspektivního prostoru s diskrétním

Naší geometrii odpovídá hvězdolet, nakreslený dole jako trojúhelník. Přeskakuje mezi sousedními posicemi 1D prostoru, jež mohou tvořit Planckovu délku 1,61624·10-35 metru. Vzdalováním počátku se vnímaná velikost objektu zmenšuje, když pozorovatele umísťuji tamtéž.

Upřesním svou představu střídání pulsů využitých a nevyužitých k pohybu. Vlastní čas naskakuje, hvězdoletu v síti, každým druhým zdrojovým pulsem (PZ). Například za 4 zdrojové pulsy hvězdolet překonal 2 délkové posice a 2 časové - dvakrát nepřeskočil. Střídá pulsy využité - délkové (PL) a nevyužité - časové (PT). Jeho poloviční rychlost světla lze vypočítat: 2 PL/4 PZ = 1/2.

Nedořešenou zvláštností, oproti lidskému perspektivnímu vnímání, je zde nelineární rozložení bodů na obvodech kružnic (obr. 13). Sleduji vzdálenosti mezi sousedními body například u kružnice s poloměrem 7. Body poblíž os jsou si vzdálenější než sousední body, umístěné vzdáleněji od os, na téže kružnici. Možné úpravy rozložení bodů probírá text, uvažující perspektivě ›› polární souřadnice. Také připomíná, že vypracovat matematické řešení bývá náročnější, než navrhnout pouhý mechanický model problému.

Jsou i další ›› argumenty, jež nabízejí jiné možnosti k umístění organismu člověka ve hmotném Vesmíru. [5]

Perspektivní nebo Euklidův prostor

Svět, zprostředkovávaný smyslovým vnímáním, vysvětluji alternativně. Namísto přenosu zrakových a sluchových informací v Euklidově prostoru, jinak - převodem údajů z bodového do perspektivního prostoru. Vesmír, sledující informatiku.

V naukovém obrázku se, pouhými deseti pulsy Zdroje, vytvoří hmotě čas nebo délka (obr. 14). Například svisle: jedna sekunda - postava a nebo vodorovně: délka jedné světelné sekundy - foton.


Obr. 14. Euklidův a perspektivní prostor. Stav v 10. pulsu. Vodorovná osa značená násobky délkové jednotky

Pulsy lze přepočítávat i do Euklidova prostoru; s nutným zaokrouhlením.

Perspektivní prostor jsme si nevybrali, je daný vnímajícímu vědomí. Fyzika však, k vysvětlení Vesmíru, volí například Euklidův prostor. V něm se hodnoty fyzikálních veličin vyjadřují se zvolenou nepřesností.

Neposoudím, zda matematicky přesný popis Vesmíru bude někdy používaný k fyzikálním výpočtům - ve své kvadratické nelinearitě perspektivy nebo v bodovém provedení. Jinou otázkou je, jak dalece může být výstižné zde použité vysvětlení sestavy Vesmíru.

Čas diskrétní

Zavedu těleso – bodový objekt, jenž nekoná translační pohyb posicemi. Čas tohoto tělesa běží nejrychleji. To proto, že žádný ze zdrojových pulsů nebyl objektem využitý k pohybu.

Hodiny mohou tiknout v kterémkoliv z pulsů, jež Zdroj nabízí (PZ). Ke svému vnitřnímu pohybu využijí jen něco málo (PL) z jejich celého počtu (PZ). Opakovaně kmitají - mají vnitřní pohyb (PL), a proto naměří nepatrně pomalejší diskrétní čas (PT= PZ - PL), než patří celé soustavě. Nabízí se, že každé hodiny jsou pomalejší než čas.

Popsané postupy dbají speciální teorie relativity. Zkouším ji uvažovat v přetržitém prostoru a času. Časové pulsy ať určuje délka trvání Planckova času 5,39121·10-44 s. Pak asi 1043 pulsů tvoří 1 sekundu. K takovému výsledku vede převrácená hodnota: 1/5,39121·10-44.

Čas perspektivní

V těchto úvahách se nabízí - kvantita času souvisí s počtem nevyužitých pulsů zdroje. Čas podmiňují ty pulsy, které body hmoty nevyužily ke svému posunu do sousední pozice.

Nevyužité pulsy čas stanovují, ovšem časem nejsou. Časem je nazvu až po kvadratickém přepočtu ve prospěch perspektivního vnímání. Viz svislá osa (obr. 13).

Čas určují ty pulsy, které nebyly body hmoty nijak využity.

Další možnosti

V obecné teorii relativity mohu spekulovat jednoduchými modely o setrvačnosti, jež nutí bod přeskočit do sousední posice (PL), avšak gravitace zabrání bodu v takovém pohybovém využití zdrojového pulsu (PZ). A bodu nevznikne ani časový puls (PT), nýbrž na hmotný bod působila síla. Nabízí se využití zdrojových pulsů (PZ) také jako pulsů síly (PF).

Současnost na obvodě kružnice

Současnost obhajuje, všem objektům na svém obvodě, kružnice souměrného diagramu (›› obr. 3). Pokud by snad existoval i jiný způsob spojení na dálku, než zprostředkují známá fyzikální pole, a to s okamžitým působením, až tehdy by vesmírná veškerá současnost byla důležitá.

Přítomnost - osy cejchované nelineárně

Působení našich smyslů nás vybavuje pocitem přítomnosti. I když Einstein napsal: „Pro nás přesvědčené fyziky je rozlišování mezi minulostí, přítomností a budoucností jen iluze, i když vytrvalá.“ [20]

Geometrická perspektiva, kterou tvorovy oči vnímají, přispívá k důrazu na nejbližší místa geometrického prostoru. A to zásluhou nejdelšího úseku 0-1 od počátku diagramu.

Podobně posuzuji vesmírný čas – určuje naše časové umístění. Navrhovaný kvadratický přepočet času, (obdoba perspektivního přepočtu délky), ať podporuje náš vjem neodbytné přítomnosti. Předkládá děje, jež právě probíhají. Svislá časová osa je nelineární a touto nelinearitou by mohla zdůvodňovat, proč vnímáme, proč známe přítomnost.

To vše lze uvažovat tehdy, mohou-li zde předkládané diagramy pomoci vysvětlovat naše smyslové vnímání. Pokoušejí se přibližovat fyziku fyziologii.

Délkové kontrakce

Ať chodec překoná za 1 sekundu vzdálenost 1 metr. Co platí v newtonovské fyzice, která uvažuje lineárně a bez ohraničení světelnou rychlostí? Kdybychom zmíněnou rychlost zvětšili miliardkrát, pak za neměnnou 1 sekundu bychom překonali 1 milion kilometrů a za 2 sekundy 2 miliony.

Kdežto navazující relativistická fyzika ať dovolí za 1 sekundu uletět 1 kilometr, ale astronaut, za svou zvláštní jednu sekundu, ve své podsvětelné rychlosti urazí například tři miliony kilometrů. Jeho zpomalené sekundě odpovídá dráha například desetkrát větší než 300 000 km, než má nejrychlejší světelný pohyb. Zásluhou zpomaleného času hodnotí velmi dlouhý úsek.

Změny délek byly jen zdánlivé? Ve spojitém uvažování se mu okolí prodloužilo - anebo jeho vlastní rozměry se zkrátily. Speciální teorie relativity axiomaticky uvádí, že se koráb zkrátil.

Zde promýšlená přetržitost hledá zdánlivé prodloužení okolní délky v tom, že časové pulsy chybí. Napočítání jedné sekundy trvá, z hlediska pozemského času, velmi dlouho. Hodiny tiknou málokdy, a koráb za sekundu urazí nečekaně velkou dráhu – aniž by se délka okolí změnila. Ve spojité STR to logicky zavádí změny délek.

Délku korábu, v podsvětelné rychlosti, navrhují zde užité přístupy jako neměnné. Délka okolí je rovněž neměnná.

Zhodnocení:

(1) Čas určují ty pulsy, ve kterých se body hmoty neposunuly do sousední posice
(2) Vybrané pulsy jsou časem až po kvadratickém přepočtu ve prospěch našeho vnímání
(3) Každé hodiny jsou pomalejší než čas
(4) Světelná rychlost předpokládá neustálé přeskoky hmoty do sousedních posic
(5) Bod v pomalé rychlosti pohybu ponechá nevyužitý sled obrovského množství pulsů. Pak následuje jeden puls k přeskoku do sousední posice a stále tak znovu
(6) Souměrný diagram určuje současnost, neboť všechny objekty se nacházejí na obvodě jeho kružnice
(7) Pojem přítomnosti lze posuzovat s ohledem na nejdelší úsek poblíž počátku časové osy perspektivního časoprostoru

Odkaz

[5] ›› And who programmed this virtual reality simulation?

Literatura

[20] Neúplnost. Důkaz a paradox Kurta Gödela - Rebecca Newberger Goldsteinová. Nakl. Dokořán a Argo, Praha 2006

- pokračovanie -


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

Bohumír Tichánek

http://www.tichanek.cz/


Súvisiace:

Priestor a čas
http://www.cez-okno.net/rubrika/rubriky/priestor-a-cas


Sekcie: 
august 10, 2015 02:15 dopoludnia
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top